Linie designu v meziválečném Brně

Třetí díl cyklu seznamuje s architektem Ernstem Wiesnerem v roli inženýra a umělce prostoru.

Historie

Ernst Wiesner (1890–1971) náleží mezi

nejvýznamnější architekty první poloviny

20. století. Jeho osobnost je neodmysli

-

telně spjata spočátky brněnské moderní

architektury, pro niž mělo jeho dílo ijeho

angažovanost vkulturních kruzích ten nej

-

zásadnější význam. Wiesnerovy realizace

položily pevné základy pro rozvoj Brna

jako moderního velkoměsta.

Lapidárně vystihl podstatu Wiesnerovy ar

-

chitektonické ainteriérové tvorby vídeňský

umělecký kritik Max Eisler, který konstatuje:

„Ovládá dělení stěn aotvorů, hru barev, oz

-

dob amramorů, iprůhledy mezi místnostmi,

ale není to doktrinářský geometrismus […]

odhmotnění rytmickým napětím […] ale hlavní

věcí zůstává volný prostor. Je inženýrem

aumělcem prostoru.“

Zhruba odpoloviny dvacátých let 20. sto

-

letí dostává Wiesner příležitost kprojektům

moderních vilových staveb, představujících

rezidenční architekturu. Převážná část klien-

tely – stavebníci auživatelé luxusních vil –

byla židovského původu. Charakteristická

velkorysost půdorysných dispozic sřadou

místností asrůznorodostí využití afunkce

se vyznačuje exkluzivním vybavením, často

snábytkem vduchu historizujících reminis

-

cencí svelkým důrazem kladeným namaxi-

mální preciznost zhotovení (Wiesner byl znám

kvalitou provedení plánové dokumentace

isvou přítomností při realizaci) anarepre

-

zentativní funkci. Záliba vužívání drahých

materiálů, například mramorů, travertinů,

atypového nábytku odfirem Thonet, Spo

-

jených UP závodů Brno či Standard bytové

společnosti Brno architekta sbližuje sloosov

-

ským pojetím interiérů. Můžeme uvést mimo

jiné brněnské vily – Münz (1924–1926), Neu

-

mark (1928–1929), nebo Haas (1928–1930).

ZWiesnerem řešených privátních interiérů

vane jistá stylová ambivalentnost, která kul

-

tivovaně spojuje progresivní dobové ten-

dence, sjistou historizující romantičností. To

lze vysledovat nejen vcelé koncepci vnitř

-

ního uspořádání, ale ivdetailech mobiliáře

avčástech interiérové kompozice. Patrně

rozhodujícím důvodem zde bylo přání ob

-

jednatele.

Vroce 2003 byla vrámci výzkumu identi

-

fikována částečně intaktně uchovaná bytová

jednotka vyprojektována Wiesnerem před

jeho odchodem doanglického exilu. Zada

-

vateli adaptace bytu byli Wiesnerovi přátelé,

manželé Rozsypalovi (iniciátoři arealizátoři

jeho odchodu zrepubliky naposlední chvíli

vbřeznu 1939). Projektováním byl pověřen

nasklonku roku 1938, ale realizace pro

-

běhla vzhledem kpolitické situaci vobdobí

oddubna až dočervence 1939. Zakázku

uskutečnil poodchodu architekta doexilu

nazákladě původních návrhů zaměstna

-

nec jeho architektonické kanceláře stavitel

Václav Plevač, který sám autorství Wiesnera

přiznává vzáznamu schůzky se zadavatelem

konstatováním: „navýtku p.Dr.Rozsypala, že

nebyly provedeny všechny práce, zadané

svého času arch. Wiesnerovi, prohlásil sta

-

vitel Plevač (odzáří 1939 soudem stanovený

kurátor firmy), že naše kancelář je ochotna

práce tyto provést buďto dle původního ná

-

vrhu, jenž se nachází vplánech pro bytové

zařízení Dr.Rozsypala, nebo dle plánů, které

pořídí.“ Konfrontací dochovaných pramenů

(zaměření, autentická dobová fotodokumen

-

tace asoučasný stav) byly zjištěny následující

skutečnosti:

Centrální obytná prostora byla členěna

jednotlivými nábytkovými kusy natři různé

funkční sektory – společenský, hudební

ajídelní. Přes celou šíři byla osvětlena prů

-

běžným pásem posuvných oken, umožňu-

jících panoramatický pohled naKraví horu

avesvém účinu působící jako výtvarné dílo

evokující městskou vedutu. Dominantní pr

-

vek prostoru, jednoduchý kubus falešného

krbového tělesa ztravertinových desek, je si

-

tuován nastřed stěny centrální místnosti. Vy-

užíván byl pro uložení servírovacích stolků.

Hlavní obytné centrum je odsousedních po

-

kojů (pána adámy) odděleno vpravé části

celoplošnou prosklenou příčkou avlevé

části sestavou skříňkových prvků, spolu sdíl

-

čím úsekem prosklené příčky kopírující výšku

místnosti. Pro vytvoření pocitu soukromí bylo

možno skleněnou stěnu zvnitřní strany po

-

kojů zastřít závěsy. Interiér doplňoval sériově

vyráběný typový nábytek, starožitný náby

-

tek, osvětlovadla (uWiesnera často užívaný

typ „loučových“ svítidel), umělecké předměty

aperské koberce. Ze záznamů se dovídáme

ocelkové výši nákladů naadaptaci, která do

-

sáhla částky 121848 korun (předválečných),

iofirmách naní se podílejících včetně br

-

něnských Spojených UP závodů.

Vroce 1924 začal vBrně vycházet časo

-

pis Bytová kultura – Sborník průmyslového

umění s modifikovanou verzí vněmčině

Wohnungskultur ziniciativy Jana Vaňka, teh

-

dejšího vrchního ředitele Spojených UP zá-

vodů. Tento vydavatelský počin, přestože byl

realizován jen jeho první ročník (10 čísel), je

dnes považován zajeden znejprogresivněj

-

ších voblasti propagování moderních směrů

voboru užitého umění. Vredakci sborníku

působil vedle Jana Vaňka, Adolfa Loose, Bo

-

humila Markalouse iErnst Wiesner. Architek-

tova role včasopise se patrně soustředila

jen naredakční činnost (pokud vůbec), není

vněm totiž publikována žádná jeho teore

-

tická stať či úvaha. Vcelém ročníku je repro-

dukována pouze jedna ukázka zWiesnerovy

nábytkové tvorby. Jedná se okřeslo, patrně

zpočátku roku 1924, které vsobě pojímá

nápad ieleganci sdokonalou konstrukcí

afunkčností – inspirační zdroj Wiesnerova

návrhu odkazuje natvorbu viktoriánského

výrobce židlí, který ovlivnil ainspiroval an

-

glické hnutí Arts and Crafts Philipa Clisseta

(1841–1913). Dlouhá léta bylo nalezení ales

-

poň jednoho exempláře originálního křesla

přáním mnoha badatelů isběratelů. To se

podařilo splnit až vroce 2004, kdy jej zís

-

kalo dosbírkových fondů brněnské muzeum

společně sbarovou skříňkou ažidlí zbytu

Rozsypalových. (Pokračování příště)

Jindřich Chatrný

■

Výstava Ernst Wiesner (1890–1971), prezen-

tace Wiesnerova nábytku, 14. 9.–13. 11. 2025,

Muzeum města Brna, foto: Miloš Strnad

Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2026 | 15

LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ

(

3

)

ERNST WIESNER

–

INŽENÝR AUMĚLEC PROSTORU

Ernst Wiesner, interiér bytu Rozsypalových

poroce 1939, Brno, soukromý archiv