Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Ivan Kříž: Všechny patrony jsem ještě nevystřílel

Akademický malíř Ivan Kříž ve svých pětaosmdesáti letech stále aktivně tvoří a pořádá vlastní výstavy.

Rozhovor
Akademický malíř Ivan Kříž vesvých pěta-
osmdesáti letech stále aktivně tvoří apo-
řádá vlastní výstavy. Již potřetí přijal roli
porotce výtvarné soutěže městské části
Brno-střed Uprostřed města, aby pomohl
vybrat ta nejlepší díla.
Maloval jste odmalička?
Vdětství jsem pokoušel spíš jiné múzy.
Bavilo mě hrát naklavír (ale už méně cvičit).
Psal jsem dětinské básničky kvýročím svých
blízkých. Hemžily se samými deminutivy –
zdrobnělinami à la babička, kytička, peříčka
apodobně. Kreslil jsem si jako každý druhý,
ale už ne kosočtverce pozdech aplotech
jako moji práskaní spolužáci. Hodně jsem
četl znaší bohaté knihovny – zděšená ma
-
minka mi někdy vyrvala zruky nějaký román.
Pouštěl jsem se dodobrodružných výprav
zatajemstvími slovenského maloměsta, Ri
-
mavské Soboty, ajeho romantického okolí.
Jednou, bylo to ještě vdruhé třídě, jsme se
skamarádem obdařeným fantazií avýřeč
-
ností vydali podívat nakonec světa, který prý
uvidíme zaŠibeničním vrchem. Bylo předjaří,
smrákalo se amy jsme odhodlaně šlapali
vrozmoklé oranici se stále těžšími botami
– umě právě novými – khorizontu. Pak se
objevila scenérie se zapadajícím sluncem,
která stála zatu večerní ostudu ponávratu.
Akonec světa se naštěstí nekonal… To jsou
ty fragmenty astřípky, aještě mnoho dalších,
které rozhodným způsobem ovlivnily mé bu
-
doucí směřování.
Kdy vás napadlo, že se výtvarné
umění stane vaší profesí?
Někdy vdeváté třídě tehdy Jedenásťroč-
nej strednej školy vKošicích jsem dospěl
knevyvratitelnému rozhodnutí stát se malí
-
řem. (Probůh, jen ne umělcem! To označení
se mi odjakživa příčilo – aještě mi někdo
bude říkat Mistře! – jako vyumělkované,
patetické, staromódní, akademické). Když
jsem tehdy přišel zaotcem ařekl mu: Tati,
já chci být malířem, otec spráskl ruce apravil:
Chlapče, to já nebudu moct umřít! Vytanuly
mu zřejmě namysli osudy většiny výtvarníků,
kteří třeli bídu snouzí, okterých si on četl
v hojně jím nakupovaných monografiích
avýtvarných publikacích. Pro mne naopak
byly potravou avzpruhou mé volby. Nicméně
nebránil mi ubírat se tímto směrem. Máma
naopak by vemně ráda viděla nějakého le
-
sáka, hlavně vzelené uniformě. Inu, ženy!
Táta zatím zpovzdálí sledoval moje počá
-
teční pokusy. Nikdy je nekomentoval, natož
ocenil. Pochvala prý kazí, bylo jeho zásadou.
Nanejvýš někdy nad věcí poznamenal: …No.
Ajá už nějak vycítil, že to znamená Ano. Ato
mi bohatě stačilo.
Jak se proměňovala vaše
tvorba odvašich začátků
posoučasnost?
Výrazně apružně. Nasamém začátku to
byly krajinářské výboje (iprohry) smalířským
stojanem, výpravy podnikané z pivovar
-
ského hotelu vRadešíně naČeskomoravské
vrchovině dookolí, odkud pochází předkové
mých rodičů. Pobýval tu imalíř Karel Jílek,
skladatel Jaroslav Kvapil atřeba ibridžová
honorace z Prahy. Krajinu jsem maloval
inaSlovensku, ale postupně se můj zájem
obracel klidské postavě (figuře) aportrétu.
To vše bylo žádoucí umět pro budoucí přijí
-
mací zkoušky naVysokou školu výtvarných
umění vBratislavě. Začal jsem imodelovat
a poznávat grafické techniky. Páteří mé
práce se postupně stávala kresba vevšech
podobách. Obtížné několikeré dobývání
vysoké školy jsem musel kádrově prosadit
prací dělníka vevýkopu energorozvodu Vý
-
chodoslovenských železáren.
Jak vás ovlivnila škola?
Naškole jsem prošel různými etapami. Pri-
vátně jsem si dělal malé obrazy se sakrální te-
matikou, které můj učitel nechtěl akceptovat.
Postupně jsem jako nejvyšší metu viděl účast
navýzdobě chrámového prostoru avytvořil
jsem řadu monumentálních pláten. Vdruhém
ročníku studia se mi podařilo zúčastnit se
několika obrazy Bienále sakrálního umění
vSalcburku. Práce byly vtisku velmi příz
-
nivě hodnoceny aobjevily se ivefilmovém
dokumentu.
Usakrální tematiky jste zůstal?
Poukončení studia jsem začal vytvářet
dřevěné objekty, takzvané Nové oltáře,
vekterých se objevil idalší tvárný prvek –
kov. Obrazy se postupně stávaly objekty,
které jsem pojednal skříňovými panty, je
-
jichž jedno křídlo zůstalo pohyblivé adivák,
respektive vlastník, si je mohl ad libitum na
-
stavit astát se spolutvůrcem jeho podoby.
Namých pracích se začal objevovat ijiný
materiál, ten, který jsem kdysi považoval
zapokleslý: guma, střešní krytina, plast, často
hřebíky... ajá jsem jej zhodnotil apovýšil.
Nuže: Nové víno donových sudů.
IVAN KŘÍŽ: VŠECHNY PATRONY
JSEM JEŠTĚ NEVYSTŘÍLEL
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2026 | 13
Jak vypadá váš tvůrčí proces?
Pro začátek je určující materiál, nakterém
se odehraje „bitva“. Jeho formát je neméně
důležitý. Klíčový je první zásah, detail, kte
-
rým si plochu přisvojím. Apak vše pokračuje
aditivním způsobem, kdy si předešlé vyžádá
sousedství dalšího, někdy vkontrastu, jindy
vplynulém navazování. Hřebíky, které jsou
mým častým tvárným prostředkem, exis
-
tují sui generis – svého druhu jako detaily,
vshlucích nebo jenom jako spojovací ma
-
teriál. Představa vevětšině není apriorní,
ustavená předem, ale vyjevuje se postupně
formovaná dožádoucí podoby. Vedu ajsem
veden – obé se střídá anarůstá vžádoucí
vizuální interakci.
Akademický malíř Ivan Kříž se narodil
vroce 1941 českým rodičům naSloven
-
sku vobci Likier. Rodina žila podle místa
zaměstnání otce Stanislava, drážního
odborníka, postupně vTisovci,Rimavské
Sobotě,Lučenci, Košicích avroce 1960
se vrátila doBrna. Vletech 1962 až 1968
vystudovalVysokou školu výtvarných
umení v Bratislavě. Poté dlouho pů
-
sobil jako pedagog výtvarného oboru
v Základní umělecké škole v Brně.
Vletech 1992 až 1996 byl vedoucím
adocentemateliéru kresby agrafiky
naFaVUVysokého učení technického
vBrně, kde vykonával zpočátku také
funkci proděkana fakulty. Vletech 1996
až 2002 zde zastával funkci vedoucího
kabinetu Večerní kresby. Pracuje voboru
objektu, kresby, grafiky, malby, pod
rodovým jménem Ivan Vyrubiš píše poe-
zii.Je nebo byl členem Unie výtvarných
umělců Olomoucka, skupiny Týn ´93,
skupiny Reunion aTT klubu. Vdubnu
1968 patřil kzakládajícímu kruhu přispě
-
vatelů literárního čtvrtletníkuTempopod
redakčním vedenímJiřího KuběnyaVác
-
lava Havla, který ale zanikl poprvním
čísle. Je ženatý amá dva syny.
Zpravodaj Brno-střed