Informujeme

desetiletích. „Dům jsem koupila v letošním

roce a vzhledem k tomu, že byl částečně

zchátralý a nestačil potřebám mé rodiny,

musela jsem provést přístavbu a přestavbu.

Příslušné stavební plány jsem 20. února 1928

předložila městské radě ke schválení, aby

stavba byla osvobozena od daně. Ale i přes

horlivost jsem stavební povolení obdržela

až 2. června 1928. Kromě toho vznikly konstrukční potíže v důsledku následujících

okolností. Kvůli známé nucené výstavbě

výstaviště nebyli stavební dělníci k dispozici

v dostatečném počtu. Kvůli centralizaci cihel,

nastal v Brně velký nedostatek cihel. Společnost AG a železárny v Brně nemohly

v důsledku vysoké vytíženosti a nedostatku

speciálních vozů splnit termíny dodávky

betonových nosníků. V důsledku toho jsem

nedostala včas objednané nosníky a betonovou římsu.“

Stavbou vily byl pověřen brněnský stavitel

Hermann Mainx. Přestavba byla dokončena

5. června 1929, přičemž kolaudace a užívání

stavby proběhlo o měsíc později.

Felix Löw-Beer zemřel na infarkt 30. října

1932. Od té doby obývala vilu patrně jen

Auguste Löw-Beerová se svými dětmi. Dcera

Eliška pak opustila vilu a Brno, když v roce

1938 odešla do Ženevy studovat mezinárodní

školu založenou Společností národů. Další

osudy stavby a jejích majitelů jsou samozřejmě spojeny s nacistickou okupací a vznikem protektorátu. V německém Bundesarchivu se k objektu dochovala korespondence z let 1940–1941 mezi zdejšími institucemi a Říšským komisařem pro zacházení s nepřátelským majetkem v Praze.

JUDr. Alfred Wechowski, který byl ustanoven

jako správce majetku po Augustě Löw-Beerové, podával Říšskému komisaři informaci,

že se Augustě Löw-Beerové podařilo odejít

z Československa ještě před okupací, přičemž v dubnu 1939 se pohybovala ve francouzském Nice a v létě pak již ve Švýcarsku,

odkud z Curychu psala do Brna své pokojské

Marii Schauer. Augustě se ve Francii podařilo

sejít se svojí dcerou Eliškou a společně pak

za dramatických okolností odcestovaly až do

Brazílie.

Rekonstruovat využití vily na Hlinkách v průběhu války lze v současnosti pouze částečně.

Záhy po okupaci v roce 1939 byla stavba zabavena státní policií a v roce 1942 se novým majitelem vily stala přímo nacistická strana NSDAP

München. V kartě nemovitosti je uvedeno

dokonce konkrétní jméno SS Sturmbanführer

Dr. H. Barthelmus, Berlin. Je tedy pravděpodobné, že objekt využívali někteří z výše postavených členů SS a NSDAP. Na základě

dekretu prezidenta republiky o neplatnosti

některých majetkově-právních jednání z doby

nesvobody a národní správě majetkových

hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů

a některých organizací a ústavů byla v roce

1946 na stavbu uvalena národní správa. V roce

1954 přešel objekt na Československý stát

a o dva roky později na národní podnik Lesoprojekt, ústav pro hospodářskou úpravu lesů

v Brandýse nad Labem, závod Brno, který

využíval část stavby jako kanceláře.

V roce 1959 se uskutečnil první Mezinárodní veletrh Brno a podnik Brněnské veletrhy

a výstavy se začal zajímat o případné využití

staveb v blízkosti veletržního areálu. O vilu

Felixe a Auguste Löw-Beerových začaly veletrhy projevovat zájem již v roce 1958 a po

úspěchu Mezinárodního veletrhu byla vila

veletrhům dána plně k užívání. Po roce 1989

vystřídala stavba několik soukromých majitelů, přičemž aktuálně je v majetku a užívání

soukromé základní školy Heuréka, které tímto

děkuji za možnost zpřístupnění objektu

a pořízení fotodokumentace.

Mgr. Michal Doležel

I

BRNO ZNÁ VÍTĚZNÉ PROJEKTY

Poslední listopadový den loňského roku

skončilo hlasování, které určilo vítězné

nápady šestého ročníku participativního

rozpočtu Dáme na vás. Celkem 13 123

Brňanů svými hlasy rozhodlo, že si přejí

realizovat tyto projekty: NEBÝT NA TO

SAMA – Ženy v onko léčbě, Onkologicky

léčené děti v Brně – II., Klubovny pro děti

i seniory v Medlánkách, Stromy II, Dětské

hřiště AKÁTKY, Activity Park BRNOcity

a Chodník z Anthroposu do Nového Lískovce.

Mezi vítěznými projekty jsou početně

zastoupeny ty s celoměstskou působností.

O zájmu Brňanů podpořit děti i dospělé nejen

během náročné onkologické léčby, ale také

v průběhu následujícího období, které rovněž

není pro onkologické pacienty a pacientky

snadné, svědčí první dva vítězné projekty,

jež jsou pokračováním úspěšných projektů

z minulých ročníků.

Dalším projektem s celobrněnskou působností je projekt Stromy II, jehož cílem je navázat

na úspěšný projekt z třetího ročníku participativního rozpočtu Stromy pro život a pomocí

výsadby 700 stromů tak přispět ke zlepšení

kvality ovzduší, půdy, vody i života obyvatel

Brna.

Obyvatelé městské části Brno-střed často

využívají pro vycházky park Anthropos. Na

jejich pohodlí a bezpečnost myslí sedmý

vítězný nápad s názvem Chodník z Anthroposu do Nového Lískovce. Cílem projektu je

vybudování chodníku podél stávající komunikace mezi zastávkami Anthropos a Lesní.

U všech vítězných projektů se nyní již začíná s přípravou. Díky participativnímu rozpočtu

bylo od jeho počátku v roce 2017 dokončeno

35 projektů za 63 milionů korun a u dalších

téměř tří desítek projektů probíhá realizace.

Všechny tyto nápady jsou vylepšeními, která

si přáli a odhlasovali sami občané Brna.

„Je potěšující sledovat trvající zájem Brňanů podílet se na řízení města prostřednictvím

hlasování v participativním rozpočtu Dáme

na vás. Chtěl bych poděkovat všem, kteří

dali své hlasy finálovým projektům, a samozřejmě děkuji i navrhovatelům za jejich aktivitu,“ uvedl Marco Banti, vedoucí Odboru participace Magistrátu města Brna. S vítěznými

projekty se Brňané mohou seznámit na webu:

paro.damenavas.cz. Děkujeme všem, kteří se

zapojili do hlasování v participativním rozpočtu

a rozhodli, jaké projekty město začne letos reaMgr. Veronika Singrová I

lizovat.

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2023 | 9