Informujeme

VILA LÖW-BEEROVÝCH NA HLINKÁCH

Vila Felixe Engelsmanna, o níž jsem psal

v prosincovém zpravodaji, není zdaleka jedinou pozoruhodnou stavbou, kterou můžete

na ulici Hlinky objevit. Takřka v jejím bezprostředním sousedství se nachází vila další

z někdejších brněnských průmyslnických

rodin. Tentokrát jde o vilu rodiny Löw-Beerových.

Při vyslovení pojmu vila Löw-Beer si

naprostá většina lidí vybaví zcela oprávněně

stavbu na ulici Drobného, kterou od roku 1913

vlastnil podnikatel ve vlnařství Alfred LöwBeer. Tato ikonická podnikatelská rodina však

byla značně rozvětvená, což se přirozeně

odráželo do počtu nemovitostí, které LöwBeerům patřily. Jen na samotných Hlinkách

patřilo v průběhu času této rodině celkem

pět staveb. My se však nyní budeme věnovat

vile, kterou si nechali postavit Jonas a Lina

Löw-Beerovi, a kterou po jejich smrti radikálně přestavěli Felix a Auguste Löw-Beerovi.

Když bylo Jonasovi Löw-Beerovi 36 let,

zakoupil od Ferdinanda Zelinky parcelu na

adrese Schreibwaldstrasse, tedy dnešní Hlinky číslo 104, s úmyslem vystavět zde vlastní

dům. Plány na realizaci jednopatrového

domu pak byly vypracovány v únoru roku

1882 doposud neznámým autorem. Někdy

na konci osmdesátých nebo v průběhu devadesátých let 19. století se Jonas Löw-Beer

rozhodl vystavět zde nový dům.

Doposud nám uniká přesná informace

o tom, kdy se Jonas Löw-Beer oženil

s o devět let mladší ženou Linou. Nicméně

plán jeho domu z roku 1882 nasvědčuje spíše

tomu, že se jednalo o stavbu, v níž žila pouze

jediná osoba. Je tak možné, že stavbu nového, většího domu si vynutilo právě manželství

s Linou. Stavební plány k novému domu Jonase a Liny Löw-Beerových nejsou dochovány,

avšak objem a podobu nové stavby zachycují

alespoň historické plány a fotografie. Jejich

vila byla vystavěna na půdorysu ve tvaru písmene L a hlavní průčelí do ulice bylo pojato

v neorenesančním duchu s dominantním

prvkem kvádrového arkýře v levé ose domu.

Po smrti Jonase Löw-Beera přešlo v roce

1925 vlastnické právo k nemovitosti na vdovu

Linu Löw-Beerovou, která ovšem zemřela již

o rok později. Vzhledem k tomu, že manželství Jonase a Liny bylo bezdětné, stali se

novými majiteli vily na Hlinkách jejich dva

synovci, starší Alfred Placzek, narozený

8 | Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2023

v roce 1870, a mladší Felix Löw-Beer, narozený v roce 1879. Na základě kupní smlouvy

přešlo vlastnictví vily již v červnu 1928 na

Auguste Löw-Beerovou, manželku Felixe

Löw-Beera. Na rozdíl od Jonase a Liny měli

manželé Felix a Auguste tři děti. Nejstaršího

Herberta, narozeného v roce 1912, Georga,

narozeného o čtyři roky později v roce 1916,

a nejmladší Elišku, narozenou v roce 1922.

Než se rodina přestěhovala do svého nového

domu na Hlinkách, uváděl Felix Löw-Beer

jako své bydliště adresu rodinné firmy Aron

& Jakob Löw-Beer Söhne na Ugartově, dnes

Václavské ulici 2.

Noví majitelé se rozhodli starší neorenesanční vilu radikálně přestavět a adaptovat

pro vlastní potřeby. Vzhledem k tomu, že

dochovaná úřední korespondence z doby

přestavby vily je pokaždé adresována a vyřizována právě Auguste Löw-Beerovou, je

možné se domnívat, že to byla právě ona,

která celou přestavbu vily iniciovala a snad

i zadala k projektování vídeňskému architektovi Rudolfu Bredlovi.

Stavební práce započaly patrně již v první

polovině roku 1928, avšak dokončení stavby

se podle původních záměrů protáhlo až do

následujícího roku. Nečekané průtahy byly,

jak píše Auguste Löw-Beerová Zemskému

finančnímu ředitelství v žádosti o prodloužení

termínu dokončení stavby, zapříčiněny zejména stavbou výstavního areálu v protilehlé

poloze. Paradoxně právě s výstavištěm pak

budou osudy vily spojeny i v následujících