Historie

ÚNOROVÝ VÝLET DO HISTORIE

V tomto čísle zpravodaje navážeme na lednovou procházku, která končila v Hybešově ulici. Naše kroky nyní povedou ulicí Křídlovickou, Veletržní a Hlinky, zavítáme také

do ulice Lipová.

Únorový výlet do historie zahájíme v místě, kde stával nejstarší známý hostinec

v Brně.

Hostinec U Modrého lva,

Křídlovická 2

Hostinec stál na nároží dnešních ulic Křížová a Křídlovická. Jeho historie sahá až do

13. století, kdy český král a markrabě moravský Václav I. udělil Brnu městské právo mílové, podle kterého nesměl být v obvodu jedné

míle kolem města ani jeden hostinec nebo

hospoda. Toto právo povolovalo jednu výjimku, a tou byl právě Modrý lev. Hostinec patřil

městskému písaři a notáři, pak se dostal do

majetku vyšehradských kanovníků. Roku

1323 připadl nově založenému klášteru cisterciaček na Starém Brně a byl pronajímán

po čtyři staletí různým nájemcům. V majetku

kláštera se hostinec nacházel až do roku

1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. Pak

přešel do rukou světských majitelů. V 19. století, po zřízení železnice a vzniku nových

ubytovacích trendů, sláva zájezdního hostince upadala, až z něj zůstala jen hospoda

a šest malých obchůdků. Od roku 1927

vlastnilo objekt město Brno, které váhalo

s rekonstrukcí tak dlouho, až dům zchátral

do té míry, že jej bylo nutné v roce 1934 zbořit.

Poblíž místa, kde stával, byl od šedesátých

let poštovní úřad, později pobočka spořitelny. Vnitřní dispozice byla změněna v otevřený prostor. V přízemí byla rozšířena okna,

částečně změněn vstup a v patře doplněna

fasáda o keramický obklad a římsu. Na severozápadní straně budovu zdobí mozaika zobrazující modrého lva.

a stal se výstavními sály Muzea města Brna,

od roku 2007 je provozován soukromou osobou a slouží pro kulturní účely.

Hlinky 104 a 108

Letohrádek Mitrovských,

Veletržní 19

Letohrádek Mitrovských byl původně

vystavěn v soukromé zahradě císařského

soudce Jana Martina Cippse, kterou od něho

koupili moravští stavové, kteří v ní chtěli založit

včelařskou školu. K tomu však nedošlo

a zahradu zakoupil generál Antonín, svobodný pán Mitrovský.

V roce 1779 pro rodinu Mitrovských postavil

dnes už neznámý stavitel zahradní letohrádek

ve slohu francouzského baroka ozdobený

rokokovou střechou a empírovými vázami.

Původně měl letohrádek jen tři místnosti

v přízemí, z nichž střední měla oválný tvar

s vyvýšenou střechou a vysokými okny, obě

boční byly menší a měly čtyři okna. Nástěnná

malba oválné střední místnosti byla motivována skleníkovými interiéry s bohatou barevnou flórou a faunou. Letohrádek sloužil

k odpočinku v přírodním prostředí pěstěné

zahrady, pro společenská setkání a kulturní

akce. V roce 1814 Mitrovští letohrádek prodali

a v dalších letech se zde vystřídalo několik

majitelů. V letech 1858 až 1859 se zahradě

říkalo podle jejího majitele Smetanova a bylo

v ní zřízeno letní divadlo zvané Aréna, jež

pojalo až 1600 diváků. Po zániku divadla zde

byl nějaký čas hostinec, ten však neprosperoval. V roce 1889 koupila letohrádek obec

starobrněnská a zřídila zde mateřskou školu.

Po dalších stavebních úpravách po druhé

světové válce získal objekt dnešní podobu

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2023

Na straně 8 a 9 tohoto zpravodaje přinášíme v článku Michala Doležela více podrobností o historii domu na Hlinkách 104, v prosincovém čísle loňského roku nás tentýž

autor seznámil také s vilou na Hlinkách 108.

Nyní tedy zamíříme ulicí Vinařskou do ulice

Lipová a z ní se vrátíme znovu na Hlinky k další zajímavé vile.

Vila Gustava Haase, Lipová 43

Vila pro generálního ředitele brněnské

pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase byla postavena v roce 1930. Je

jednou z vil, které v této oblasti realizoval

Ernst Wiesner pro zámožné židovské objednavatele a jejichž architektonické řešení

vychází z podobných dispozičních schémat.

U Haasovy vily je ovšem dnešní situace nepříznivě ovlivněna normalizační výstavbou vysokoškolských kolejí a přilehlou monumentální

budovou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity z devadesátých let 20. století.

Hmota domu je stejně jako u nedaleké vily

Münzovy, Stiassni a Neumarkovy organizovaná kolem severního vstupního nádvoří

vymezeného obslužným křídlem a hlavní

obytnou částí s předstupující garáží. Výšková

různorodost stavby navazuje na jižně svažitý

terén, všudypřítomné terasy s elegantním

zábradlím vytvářejí charakteristický nautický

vzhled vily. Čistě funkcionalistické vyznění

stavby narušují také travertinové okenní šam-