Historie
ÚNOROVÝ VÝLET DO HISTORIE
V tomto čísle zpravodaje navážeme na lednovou procházku, která končila v Hybešově ulici. Naše kroky nyní povedou ulicí Křídlovickou, Veletržní a Hlinky, zavítáme také
do ulice Lipová.
Únorový výlet do historie zahájíme v místě, kde stával nejstarší známý hostinec
v Brně.
Hostinec U Modrého lva,
Křídlovická 2
Hostinec stál na nároží dnešních ulic Křížová a Křídlovická. Jeho historie sahá až do
13. století, kdy český král a markrabě moravský Václav I. udělil Brnu městské právo mílové, podle kterého nesměl být v obvodu jedné
míle kolem města ani jeden hostinec nebo
hospoda. Toto právo povolovalo jednu výjimku, a tou byl právě Modrý lev. Hostinec patřil
městskému písaři a notáři, pak se dostal do
majetku vyšehradských kanovníků. Roku
1323 připadl nově založenému klášteru cisterciaček na Starém Brně a byl pronajímán
po čtyři staletí různým nájemcům. V majetku
kláštera se hostinec nacházel až do roku
1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. Pak
přešel do rukou světských majitelů. V 19. století, po zřízení železnice a vzniku nových
ubytovacích trendů, sláva zájezdního hostince upadala, až z něj zůstala jen hospoda
a šest malých obchůdků. Od roku 1927
vlastnilo objekt město Brno, které váhalo
s rekonstrukcí tak dlouho, až dům zchátral
do té míry, že jej bylo nutné v roce 1934 zbořit.
Poblíž místa, kde stával, byl od šedesátých
let poštovní úřad, později pobočka spořitelny. Vnitřní dispozice byla změněna v otevřený prostor. V přízemí byla rozšířena okna,
částečně změněn vstup a v patře doplněna
fasáda o keramický obklad a římsu. Na severozápadní straně budovu zdobí mozaika zobrazující modrého lva.
a stal se výstavními sály Muzea města Brna,
od roku 2007 je provozován soukromou osobou a slouží pro kulturní účely.
Hlinky 104 a 108
Letohrádek Mitrovských,
Veletržní 19
Letohrádek Mitrovských byl původně
vystavěn v soukromé zahradě císařského
soudce Jana Martina Cippse, kterou od něho
koupili moravští stavové, kteří v ní chtěli založit
včelařskou školu. K tomu však nedošlo
a zahradu zakoupil generál Antonín, svobodný pán Mitrovský.
V roce 1779 pro rodinu Mitrovských postavil
dnes už neznámý stavitel zahradní letohrádek
ve slohu francouzského baroka ozdobený
rokokovou střechou a empírovými vázami.
Původně měl letohrádek jen tři místnosti
v přízemí, z nichž střední měla oválný tvar
s vyvýšenou střechou a vysokými okny, obě
boční byly menší a měly čtyři okna. Nástěnná
malba oválné střední místnosti byla motivována skleníkovými interiéry s bohatou barevnou flórou a faunou. Letohrádek sloužil
k odpočinku v přírodním prostředí pěstěné
zahrady, pro společenská setkání a kulturní
akce. V roce 1814 Mitrovští letohrádek prodali
a v dalších letech se zde vystřídalo několik
majitelů. V letech 1858 až 1859 se zahradě
říkalo podle jejího majitele Smetanova a bylo
v ní zřízeno letní divadlo zvané Aréna, jež
pojalo až 1600 diváků. Po zániku divadla zde
byl nějaký čas hostinec, ten však neprosperoval. V roce 1889 koupila letohrádek obec
starobrněnská a zřídila zde mateřskou školu.
Po dalších stavebních úpravách po druhé
světové válce získal objekt dnešní podobu
12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2023
Na straně 8 a 9 tohoto zpravodaje přinášíme v článku Michala Doležela více podrobností o historii domu na Hlinkách 104, v prosincovém čísle loňského roku nás tentýž
autor seznámil také s vilou na Hlinkách 108.
Nyní tedy zamíříme ulicí Vinařskou do ulice
Lipová a z ní se vrátíme znovu na Hlinky k další zajímavé vile.
Vila Gustava Haase, Lipová 43
Vila pro generálního ředitele brněnské
pobočky Anglo-československé banky Gustava Haase byla postavena v roce 1930. Je
jednou z vil, které v této oblasti realizoval
Ernst Wiesner pro zámožné židovské objednavatele a jejichž architektonické řešení
vychází z podobných dispozičních schémat.
U Haasovy vily je ovšem dnešní situace nepříznivě ovlivněna normalizační výstavbou vysokoškolských kolejí a přilehlou monumentální
budovou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity z devadesátých let 20. století.
Hmota domu je stejně jako u nedaleké vily
Münzovy, Stiassni a Neumarkovy organizovaná kolem severního vstupního nádvoří
vymezeného obslužným křídlem a hlavní
obytnou částí s předstupující garáží. Výšková
různorodost stavby navazuje na jižně svažitý
terén, všudypřítomné terasy s elegantním
zábradlím vytvářejí charakteristický nautický
vzhled vily. Čistě funkcionalistické vyznění
stavby narušují také travertinové okenní šam-