Linie designu v meziválečném Brně

Pro rok 2026 připravil Mgr. Jindřich Chatrný pro čtenáře nový seriál o historii interiérové tvorby.

Historie

„Věci jsou vytvářeny lidmi a pro lidi.

Tím není řečeno málo. Naopak, až příliš

mnoho, neboť je to veliké poslání ataké

velká odpovědnost.“ Jan E. Koula

Se vznikem Československa a novým

geopolitickým uspořádáním země se ote

-

vřel prostor pro rozvoj svébytné kultury mla-

dého demokratického státu. Nejinak tomu

bylo vBrně, hlavní anejvětší město země

Moravy spestrým národnostním složením,

jež mělo ambici stát se protiváhou Prahy. Nej

-

výraznější impulsy domoravské metropole

přinesla architektura, která musela bezod

-

kladně řešit problémy související snovou

správní, politickou ahospodářskou funkcí

města asnáhlým přírůstkem obyvatel popři

-

pojení 22 předměstských obcí. Téměř oka-

mžitě byla zahájena rozsáhlá výstavba budov

nejrůznějších veřejných institucí směstskou,

zemskou istátní působností arovněž také

obytných staveb. Akaždá nová architektura

potřebovala také nový moderní interiér. Tyto

vzrušující okolnosti aktivizovaly architekty

adesignéry – Bohuslava Fuchse, Jindřicha

Kumpošta, Jaroslava Grunta, Josefa Po

-

láška, Jana Víška, Ernsta Wiesnera, Mojmíra

Kyselku st., Oskara Pořísku, Karla E. Orta,

Jana Vaňka, Jindřicha Halabalu adalší. Ti

se zpočátku mohli inspirovat tvorbou Jana

Kotěry, specifickým českým rondokubismem

nebo vídeňskou modernou, aposléze oso

-

bitým způsobem reagovali inamyšlenky

adílo Adolfa Loose (brněnského rodáka),

nazahraniční progresivní hnutí holandské

skupiny De Stijl, německého Bauhausu nebo

radikální Le Corbusierovu estetiku.

Samotná architektura by však nebyla

ničím bez promyšleného uspořádání inte

-

riéru. Tehdy si doživotního stylu energicky

razí cestu vystupňované požadavky hygieny

amaximální účelovosti vevšem, co se týká

života, práce iodpočinku. Nastává období

změn vmyšlení avcelé koncepci interié

-

rové tvorby, kdy je kladen důraz naoptimální

využití vnitřních prostor sohledem nadis

-

ponování místností ajejich vzájemný vztah,

užitkovost aúčelnost půdorysu, volbu mate

-

riálu, povahu azpůsob technických instalací

avnitřního zařízení. Nábytek přestává být

„hmotou“ pro tvarové experimenty, architek

-

turou vmalém, stává se (vduchu filozofie Le

Corbusiera) skutečným „nástrojem bydlení“

co nejúčelnějším kvytvoření vnitřního pro

-

storu lidského měřítka. Vymezuje, dělí nebo

člení prostor aje vnímán coby základní aur

-

čující jednotka vnové koncepci moderních

interiérů. Vyžadovala se odněho především

funkčnost, jednoduchost, dokonalost prove

-

dení akvalita materiálu, to vše zapřijatelných

finančních podmínek. Ideálem se stal náby

-

tek praktický, účelný, pohodlný, hygienický,

skladný, strojově vyráběný, a tedy levný

adostupný širokým vrstvám obyvatelstva.

Základem meziválečného interiéru se stal

úložný nábytek (skříně, skříňky, knihovny, vit

-

ríny). Zhmotňuje výtvarný záměr designéra,

přičemž jeho jednotlivé detaily, profily či

úchytky vytvářejí estetický akcent aspoluur

-

čují vizuální podobu prostoru. Novým řešením

jsou sestavy úložného nábytku, které se mo

-

hou vpřípadě potřeby doplňovat. Autorem

prvního revolučního řešení tohoto druhu byl

architekt adesignér Jan Vaněk. Ten svoji kon

-

cepci označil jako „přistavovací“. Kjejí reali-

zaci brněnskými Spojenými uměleckoprůmy-

slovými závody (Spojenými UP závody) došlo

patrně již koncem roku 1923. Naúspěšnou

inovaci navázala oddruhé poloviny dvacá

-

tých let výroba tzv. sestavovacího nábytku

řady H (1928–1935) aE (1935–1947), vedou

-

cím tvůrčího kolektivu byl Jindřich Halabala.

Tento sortiment byl vhodný pro hromadnou

produkci díky využití levných domácích ma

-

teriálových zdrojů – dubového, bukového

dřeva aořechové dýhy, ale itechnologických

inovací spozitivním finančním dopadem. Sou

-

běžně byly vefirmě navrhovány avyráběny

nové tvarové typy židlí, křesel, stolů, stolků,

gaučů, které se svou jednoduchostí, pohodl

-

ností amobilností staly vhodným doplňkem

těchto sestav. Hygienické, estetické iekono

-

mické důvody vedly rovněž khledání apo-

užívání nových hmot využitelných při výrobě

nábytku – uplatnění nachází ocel, lepená

překližka, linoleum, opaxit, „železná“ příze

adalší materiály.

Nábytek meziválečného období se vpo

-

sledních letech těší intenzivnímu zájmu nejen

odborné, ale ilaické veřejnosti. Některé jeho

typy či estetická pojetí jsou inspiračním zdro

-

jem soudobé produkce. Důvodem je stylová

čistota iodlehčené tvary, ale zejména nad

-

časovost anepomíjející dokonalá funkčnost

ivezměněné době aprostředí.

Není tedy náhodné, že fond meziváleč

-

ného nábytku Muzea města Brna je budo-

ván jako integrální součást sbírek oddělení

dějin architektury svazbou najeho rozsáhlé

aunikátní soubory plánové, fotografické, vý

-

tvarné apísemné dokumentace především

uvedeného období. Impuls pro intenzivní

shromažďování nejen výjimečných ukázek

(domácí či zahraniční provenience), ale také

typových, sériově vyráběných předmětů in

-

teriérového vybavení přináší – mimo jiné

podněty – zejména zpracovávání autentic

-

kých fotografií nebo excerpce reprodukcí

zdobových časopisů, katalogů apublikací.

To je poté následováno „pátráním“ vterénu

se záměrem získat doinstituce často uni

-

kátní doklady hmotné kultury. Výzkumné

aakviziční práce patří kdůležitým činnostem

muzejních pracovníků abez nadsázky lze

uvést, že jistě ktěm nejzajímavějším. Nahléd

-

něme tedy dozákulisí této nevšední práce

avnásledujících příspěvcích se sněkterými

sbírkovými předměty, jejich genezí iautory

seznámíme blíže. (Pokračování příště)

Jindřich Chatrný

■

Foto: Muzeum města Brna,

autor: Miloš Strnad

Exponát zLinie designu vrámci stálé expozice Onové Brno. Brněnská architektura 1919–1939

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2026 | 15

LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ

(

1

)