Balázs Komoróczy: Můj život s antikou
Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D je archeolog, od roku 2022 ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně.
Rozhovor
Mgr.Balázs Komoróczy, Ph.D.se narodil
vBudapešti, středoškolská avysoko
-
školská léta prožil vPraze. Zastudií za-
čal pracovat vArcheologickém ústavu
AV ČR vBrně, posléze se stal vedou
-
cím výzkumného centra ústavu, které
je zaměřené naarcheologii doby římské
astěhování národů. Odsvého nástupu
dočela ústavu vroce 2022 prosazuje
archeologický výzkum prováděný vši
-
roké síti mezinárodní spolupráce. Pod
jeho vedením ústav intenzivně rozvíjí
interdisciplinární výzkum: kombinuje tra
-
diční archeologii spřírodními vědami, di-
gitálními metodami anáročnými labora-
torními analýzami. Pravidelně přednáší
naMasarykově univerzitě.
Je autorem četných odborných studií
vdomácích izahraničních časopisech
ařady populárně-naučných knih, mimo
jiné Brána doŘímské říše. Vstupte!,
Příběhy civilizace abarbarství – Pod
nadvládou Říma, Postopách římských
legií vkraji pod Pálavou aJmenuji se
Gaius Bruttius.
Byl aje ivsoučasnosti řešitelem nebo
spoluřešitelem českých amezinárod
-
ních výzkumných projektů. Pravidelně
vystupuje na mezinárodních konfe
-
rencích pocelé Evropě. Prosazuje in-
tenzivní dialog mezi archeologií ave-
řejností. Vroce 2022 obdržel Cenu
zapopularizaci vědy.
Mgr.Balázs Komoróczy, Ph.D.,je archeo
-
log, odroku 2022 ředitel Archeologic-
kého ústavu AV ČR vBrně, autor několika
populárně vědeckých knih amnoha od
-
borných prací, zakladatel aguru spolu-
práce voblasti takzvané občanské vědy
voblasti jeho působení.
Jak jste se dostal kesvému
oboru?
Vyrůstal jsem vBudapešti, několik lidí
zrodiny pracovalo jako humanitní vědci,
historikové, strýc byl orientalista. Četl jsem
hodně, témata samozřejmě odpovídala
věku, ale vždy knihy shistorickou temati
-
kou, sminulou realitou. Nikdy, ani vmládí,
mě nebavila science fiction. VBudapešti
jsou dodnes krásně viditelné antické ruiny.
Aquincum, ležící nabudínské straně, bylo
hlavním městem bývalé římské provincie.
Nedaleko bydleli teta se strýcem, takže
jsme tam chodili naprocházky nebo si
hráli vtěch ruinách. Když jsem končil gym
-
názium, to už jsem žil vPraze, zvolil jsem
kdalšímu studiu klasickou archeologii shis
-
torií. Už vprvním semestru jsem vnímal, že
narozdíl odoboru historie byl tehdy ten
ideologický balast mnohem menší vestar
-
ších obdobích, takže jsem knim tíhl. Proto
jsem zvolil klasickou archeologii jako hlavní
obor.
Aktuální situace je jiná než před
třiceti či čtyřiceti lety, ale určité
odlišnosti vatmosférách mezi
archeology ahistoriky jsou
zřetelné dodnes.
Archeologové musí napraxi jezdit ně-
kam doterénu. To má iurčitý trochu dobro-
družný aspekt třeba vtom, kde se bydlí, jak
daleko se nacházejí hospody odvykopá
-
vek. Tím se ten obor vytváří víc komunitně
než historie postavená vzásadě naindi
-
viduálním studiu. Historiky samozřejmě
respektuji aohistorii se nadále zajímám.
Nicméně když se zaměřujete naŘímany
vestřední Evropě, nastarověk, tak vás to
přirozeně táhne kjihu. Trochu hrál roli určitě
imůj původ ajazykové dispozice. Takže bě
-
hem studia jsem jezdil napraxi naterénní
výzkumy jak najih Slovenska keKomárnu,
kde je jeden římský tábor nedaleko obce
Iža, tak inaMoravu kMušovu.
Co vás dovedlo
doArcheologického ústavu?
Při terénních výzkumech jsem se sezná-
mil sJaroslavem Tejralem, který tehdy byl
ředitelem Archeologického ústavu avedl
dlouhá léta výzkumy zaměřené nařímskou
přítomnost najihu Moravy. Byl svérázná,
ale velmi inspirativní osobnost, velmi ko
-
munikativní, společenská, rád poseděl ise
studenty. Rád dlouze diskutoval, debatoval
orůzných aspektech historie. Mě to silně
zaujalo, apak asi ijeho zaujalo to, že jsem
byl schopen docela slušně fungovat vte
-
rénu aměl jazykové znalosti azájem aještě
zastudií mi nabídl, že bych mohl nastoupit
dobrněnského archeologického ústavu
Akademie věd apomáhat mu svýzkumy
naMušově. Nastoupil jsem vroce 1994
ajsem tu dodnes.
Mluvíme otématech, která
mají mezistátní přesah, jistě
spolupracujete se sousedy.
Přirozeně se propojujeme neformálně
iformálně sřadou institucí vcelé Evropě.
Třeba kolegové zArcheologického ústavu
Slovenské akademie jsou velmi blízcí přá
-
telé, se kterými se vídáváme nakonferen-
cích, navštěvujeme si vzájemně výzkumy,
konzultujeme výsledky. Prováděli jsme
společné výzkumy sRakouskou akademií
věd, také sNěmeckým archeologickým
ústavem. Průběžně aintenzivně komuni
-
kujeme spartnery odSkotska až poRu-
munsko. Ta provázanost má více vrstev.
Platí to nejen pro můj vlastní obor, ale ipro
jiné specializace. Takže iti, kteří zkoumají
například lovce mamutů nebo nejstarší
dějiny Brna zpohledu archeologie, vždy
fungují vmeziinstitucionálním ameziná
-
rodním kontextu.
Vzpomněl jste Brno.
Vposledních letech se nalezly
stopy římských táborů nebo
pobytů přímo vcentru.
Nejblíž kdnešnímu centru se nalezly
části opevnění římského polního tábora,
který existoval na dnešní Vojtově ulici
avjejím okolí. Vmístě, kde je dnes nemoc
-
nice Milosrdných bratří, byl prokazatelně
ivraném středověku brod, možná inějaký
dřevěný most.
Tam je totiž vřečišti jediný
skalní práh široko daleko,
tedy možnost brodu přes řeku
abažiny.
BALÁZS KOMORÓCZY:
MŮJ ŽIVOT SANTIKOU
Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2026 | 13
Tábor poblíž tohoto místa je v logice
pohybu římského vojska nanašem území.
Římské vojsko sem přišlo vdobě marko
-
manských válek vletech 172 až 180 našeho
letopočtu. Vtom období efektivně kont
-
rolovalo de facto celé území Markomany
osídlené Moravy. Zasahovalo tedy až ně
-
kam naokraj Vysočiny, kMoravské bráně,
Boskovické brázdě.
Rozmístění jednotlivých táborů souviselo
skoridory, kterými se krajinou dalo dobře