Balázs Komoróczy: Můj život s antikou

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D je archeolog, od roku 2022 ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně.

Rozhovor

Mgr.Balázs Komoróczy, Ph.D.se narodil

vBudapešti, středoškolská avysoko

-

školská léta prožil vPraze. Zastudií za-

čal pracovat vArcheologickém ústavu

AV ČR vBrně, posléze se stal vedou

-

cím výzkumného centra ústavu, které

je zaměřené naarcheologii doby římské

astěhování národů. Odsvého nástupu

dočela ústavu vroce 2022 prosazuje

archeologický výzkum prováděný vši

-

roké síti mezinárodní spolupráce. Pod

jeho vedením ústav intenzivně rozvíjí

interdisciplinární výzkum: kombinuje tra

-

diční archeologii spřírodními vědami, di-

gitálními metodami anáročnými labora-

torními analýzami. Pravidelně přednáší

naMasarykově univerzitě.

Je autorem četných odborných studií

vdomácích izahraničních časopisech

ařady populárně-naučných knih, mimo

jiné Brána doŘímské říše. Vstupte!,

Příběhy civilizace abarbarství – Pod

nadvládou Říma, Postopách římských

legií vkraji pod Pálavou aJmenuji se

Gaius Bruttius.

Byl aje ivsoučasnosti řešitelem nebo

spoluřešitelem českých amezinárod

-

ních výzkumných projektů. Pravidelně

vystupuje na mezinárodních konfe

-

rencích pocelé Evropě. Prosazuje in-

tenzivní dialog mezi archeologií ave-

řejností. Vroce 2022 obdržel Cenu

zapopularizaci vědy.

Mgr.Balázs Komoróczy, Ph.D.,je archeo

-

log, odroku 2022 ředitel Archeologic-

kého ústavu AV ČR vBrně, autor několika

populárně vědeckých knih amnoha od

-

borných prací, zakladatel aguru spolu-

práce voblasti takzvané občanské vědy

voblasti jeho působení.

Jak jste se dostal kesvému

oboru?

Vyrůstal jsem vBudapešti, několik lidí

zrodiny pracovalo jako humanitní vědci,

historikové, strýc byl orientalista. Četl jsem

hodně, témata samozřejmě odpovídala

věku, ale vždy knihy shistorickou temati

-

kou, sminulou realitou. Nikdy, ani vmládí,

mě nebavila science fiction. VBudapešti

jsou dodnes krásně viditelné antické ruiny.

Aquincum, ležící nabudínské straně, bylo

hlavním městem bývalé římské provincie.

Nedaleko bydleli teta se strýcem, takže

jsme tam chodili naprocházky nebo si

hráli vtěch ruinách. Když jsem končil gym

-

názium, to už jsem žil vPraze, zvolil jsem

kdalšímu studiu klasickou archeologii shis

-

torií. Už vprvním semestru jsem vnímal, že

narozdíl odoboru historie byl tehdy ten

ideologický balast mnohem menší vestar

-

ších obdobích, takže jsem knim tíhl. Proto

jsem zvolil klasickou archeologii jako hlavní

obor.

Aktuální situace je jiná než před

třiceti či čtyřiceti lety, ale určité

odlišnosti vatmosférách mezi

archeology ahistoriky jsou

zřetelné dodnes.

Archeologové musí napraxi jezdit ně-

kam doterénu. To má iurčitý trochu dobro-

družný aspekt třeba vtom, kde se bydlí, jak

daleko se nacházejí hospody odvykopá

-

vek. Tím se ten obor vytváří víc komunitně

než historie postavená vzásadě naindi

-

viduálním studiu. Historiky samozřejmě

respektuji aohistorii se nadále zajímám.

Nicméně když se zaměřujete naŘímany

vestřední Evropě, nastarověk, tak vás to

přirozeně táhne kjihu. Trochu hrál roli určitě

imůj původ ajazykové dispozice. Takže bě

-

hem studia jsem jezdil napraxi naterénní

výzkumy jak najih Slovenska keKomárnu,

kde je jeden římský tábor nedaleko obce

Iža, tak inaMoravu kMušovu.

Co vás dovedlo

doArcheologického ústavu?

Při terénních výzkumech jsem se sezná-

mil sJaroslavem Tejralem, který tehdy byl

ředitelem Archeologického ústavu avedl

dlouhá léta výzkumy zaměřené nařímskou

přítomnost najihu Moravy. Byl svérázná,

ale velmi inspirativní osobnost, velmi ko

-

munikativní, společenská, rád poseděl ise

studenty. Rád dlouze diskutoval, debatoval

orůzných aspektech historie. Mě to silně

zaujalo, apak asi ijeho zaujalo to, že jsem

byl schopen docela slušně fungovat vte

-

rénu aměl jazykové znalosti azájem aještě

zastudií mi nabídl, že bych mohl nastoupit

dobrněnského archeologického ústavu

Akademie věd apomáhat mu svýzkumy

naMušově. Nastoupil jsem vroce 1994

ajsem tu dodnes.

Mluvíme otématech, která

mají mezistátní přesah, jistě

spolupracujete se sousedy.

Přirozeně se propojujeme neformálně

iformálně sřadou institucí vcelé Evropě.

Třeba kolegové zArcheologického ústavu

Slovenské akademie jsou velmi blízcí přá

-

telé, se kterými se vídáváme nakonferen-

cích, navštěvujeme si vzájemně výzkumy,

konzultujeme výsledky. Prováděli jsme

společné výzkumy sRakouskou akademií

věd, také sNěmeckým archeologickým

ústavem. Průběžně aintenzivně komuni

-

kujeme spartnery odSkotska až poRu-

munsko. Ta provázanost má více vrstev.

Platí to nejen pro můj vlastní obor, ale ipro

jiné specializace. Takže iti, kteří zkoumají

například lovce mamutů nebo nejstarší

dějiny Brna zpohledu archeologie, vždy

fungují vmeziinstitucionálním ameziná

-

rodním kontextu.

Vzpomněl jste Brno.

Vposledních letech se nalezly

stopy římských táborů nebo

pobytů přímo vcentru.

Nejblíž kdnešnímu centru se nalezly

části opevnění římského polního tábora,

který existoval na dnešní Vojtově ulici

avjejím okolí. Vmístě, kde je dnes nemoc

-

nice Milosrdných bratří, byl prokazatelně

ivraném středověku brod, možná inějaký

dřevěný most.

Tam je totiž vřečišti jediný

skalní práh široko daleko,

tedy možnost brodu přes řeku

abažiny.

BALÁZS KOMORÓCZY:

MŮJ ŽIVOT SANTIKOU

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2026 | 13

Tábor poblíž tohoto místa je v logice

pohybu římského vojska nanašem území.

Římské vojsko sem přišlo vdobě marko

-

manských válek vletech 172 až 180 našeho

letopočtu. Vtom období efektivně kont

-

rolovalo de facto celé území Markomany

osídlené Moravy. Zasahovalo tedy až ně

-

kam naokraj Vysočiny, kMoravské bráně,

Boskovické brázdě.

Rozmístění jednotlivých táborů souviselo

skoridory, kterými se krajinou dalo dobře