Názory zastupitelů

AUTOBAZAR MÍSTO

NÁMĚSTÍ SVOBODY

Jistě si mnozí z vás všimli,

že se v naší městské části

během prázdnin odehrála

nepříliš vydařená akce.

Na Moravském náměstí

a následně i na náměstí

Svobody došlo k vystavování ojetých aut včetně jejich technických

parametrů a ceny. Dost nepochopitelné

vzhledem k tomu, že šlo o doprovodnou

akci v rámci pořádání kulturního festivalu

Meeting Brno.Opravdu podle představitelů

městské části takto vypadá kultura? Například pár vystavených veteránů by bylo něco

zcela jiného. Firma, které byla tato prezentace – letní výstava aut původně bez problémů povolena, poskytla sponzorský dar

ve výši 700 tisíc korun. Pokud by nedošlo

k výrazným negativním reakcím ze strany

veřejnosti, tak jsme svědky této „kulturní“

události nejspíše až dodnes.

Vystavené vozy tak nakonec musely pod

tlakem předčasně zmizet. Byl to opravdu

zvláštní pohled, zejména na náměstí Svobody

– kombinace komerce a nevkusu. Na obdobné prezentace jsou jistě vhodnější jiná místa

než centrální náměstí nebo parky, kam lidé

chodí za odpočinkem, zábavou nebo skutečnou kulturou. Do tohoto výčtu by autobazar

zařadil skutečně málokdo. Zarážející byla

i prvotní reakce některých odpovědných

představitelů floskulí, že je to přece v cizině

běžné. Nikdy jsem nic takového v cizině neviděl, navíc je to už několikeré pokrytectví

v řadě. Zejména hnutí Žít Brno a Strana Zelených se prezentují jako ti, kteří chtějí automobilovou dopravu v centru města maximálně

omezit, tuto formu prezentace však leckteří

z nich původně obhajovali. Umím si živě představit, jak mohutná kritika by z těchto stran

zazněla, kdyby něco podobného umožnilo

předchozí vedení města či městské části.

Kázat vodu a přitom sám pít víno je zřejmě

běžná součást politického života a praxe

některých lidí. Leckdy oprávněná kritika

poměrů je vynesla do funkcí, v nastolování

skutečně potřebné agendy a zlepšování

života Brňanů v mnoha případech však

selhávají. Jen nerad připomínám i kauzu

s nadužíváním používání služebních aut

(a v konkrétních případech i pro soukromé

účely) na Magistrátu města Brna. V dalším

výčtu zřejmě asi nemá smysl pokračovat.

Nemyslím si ale, že by voliči následně toto

chování spravedlivě při volbách neocenili

svým rozhodnutím u volební urny. Brno si

zaslouží hlavně tvrdou práci při jeho zvelebování, nikoliv další obdobné zbytečné

přešlapy, které řadu Brňanů oprávněně

rozladí.

Mgr. Tomáš Řepa ■

zastupitel MČ Brno-střed za ČSSD

Tyto rubriky obsahují názory zastupitelů a čtenářů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Názory občanů

POLÁRKA BY SI ZASLOUŽILA

VELKÝ POLÁRKOVÝ DORT

Když jsem si na začátku minulého školního

roku všimla něžné Eskymačky, lákající mne

z plakátu na festival divadla Polárka, ani

za svět by mne nenapadlo, jak velkým

darem pro mne bude. Tato graficky dokonalá vábnička vedla mé kroky nejdříve do

foyer, pak na scény, a nakonec i zahradu

zmíněného dětského divadla, kde mimo

jiné probíhal doprovodný program se

spoustou workshopů.

Se synem jsme se účastnili vlastně úplně

všech těchto dílen, a v tu chvíli mi to začalo

být podezřelé. Mé dítě totiž nepatří k těm,

které by holdovaly organizované zábavě či

nalinkovaným stanovištím s předem určenými

úkoly. Jenže. Něco tam bylo prostě jinak. Lidi

tam byli jiní. Sví, nadšení, chytří, tvořiví, hraví.

A nenucení. Upřímní, dobře naladění, a taky

dobře sladění. Přišli mi zajímaví jako jednotlivci, i jako celek. Zeptali se mně, jestli vím

o tom, že chystají otevřít Polárníček, a dál je

to už celkem jednoduché.

Po krátkém představení vize, kterou chtějí

s tímto divadelním souborem pro předškoláky

docílit, jsem popravdě litovala, že se nemůžu

přihlásit já sama. Přihlásila jsem tedy svého

syna a doufala, že ho to chytne. Chytlo. Chodil

každý pátek mezi děti, kterým někdo láskyplně, ale přitom velice důsledně ukazuje

obzory divadelního světa a často i věci za

obzorem. Je mi milé, že lektoři vystudovali

divadlo a pedagogiku, takže vědí, co dělají.

Ale ještě milejší je mi fakt, že mají děti prostě

rádi. Že se jim věnují z důvodů, které přesahují

výdělečné úmysly, že to pro ně má smysl

a cenu. Malý člověk se tam učí mluvit a div

se světe, taky se domluvit. Láme si jazyk na

logopedických říkankách, trénuje představivost i koordinaci pohybů, rozvíjí řečový projev

i přátelské vztahy. Skvělým doplňkem běžných aktivit Polárníčku jsou výjimečné události typu přihlížení generálním zkouškám,

návštěva opravdových divadelních představení domovského divadla, či naprosto kouzelné přespávání na malé scéně. Sama také

ráda zajdu do Polárky na některé představení

pro dospělé a s radostí sleduji stejné srdečné

nasazení všech členů divadla, jaké vídám,

když hrají pro děti.

Chtěla bych všem z Polárky poděkovat

a věřím, že nejen já a můj syn se už těšíme

na další sezonu, pokračování Polárníčku

a další skvělé akce, které pro nás určitě přiPhDr. Eva Račková ■

praví.

Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2017 | 13