Rozhovor

LADISLAV KOLBABA SPISOVATEL, CESTOVATEL, ZLATOKOP V rýžování zlata byl ve své kategorii dvakrát mistrem České a Slovenské republiky, v roce 2000 také mistrem světa. Svoji dovednost uplatnil mj. u Yukonu na Aljašce. Kromě rodné země působil v Mongolsku, západním Německu, Rakousku. Jinak byl Brňan rozený a na Starém Brně již dlouho usedlý. On by samozřejmě řekl: „V Oltecu, Miro, v Oltecu!“ Přezdívku Šťoura získal v pětačtyřicátém od kamaráda ve skautu, později proslulého herce Vladimíra Menšíka. Kromě všech jiných zaměstnání byl také publicista, který miloval cestování. Na svou nejdelší výpravu se Ladislav vydal 22. dubna, krátce před 86. narozeninami. Obávám se, že z ní už cestopis nenapíše. Začátkem dubna jsme spolu chystali rozhovor, zde je, bez úprav a s jiskrami jeho typického sarkasmu.

O koho jste se v životě nejvíce bál? O svoji maminku a děti.

Kterou svou vlastnost máte nejméně rád? Jsem nekomerční workoholik, píšu, přednáším, učím a málo dbám o tržbu. Měl bych se více starat o sebe a až potom o druhé.

Která vlastnost vám nejvíce vadí na ženách? Žádná mě nenapadá.

Která na mužích? Faleš a zrada.

Váš nejoblíbenější spisovatel?

Vaše nejtypičtější vlastnost? Mám rád lidi.

Jaké je vaše motto? Nebo je jich víc? Těch nejdůležitějších je šest. Když chci vyhrát, musím předběhnout ostatní. Chudý dá, proto nemá, bohatý nedá, proto má. Nemohu být sklerotik, protože si velice dobře pamatuji, že všechno zapomenu. Další dvě už jsem zapomněl, ale je jich opravdu šest.

Která krajina se vám nejvíce líbila? Grand Canyon v USA. Taky Las Vegas.

Který přírodní jev vás uvádí v největší úžas? Mraky, bystřiny, skály, les…

Jaké povolání byste si chtěl vyzkoušet? Zkusil jsem jich snad přes padesát, ale ještě jich moc zbývá... Sbohem, kamaráde. Miroslav Sedláček

■

Bilingvista Ani jsem nevěděl já stařec zmučený že budu na stáří toliko učený jsem bilingvista a ne ňáké robě užívám dva jazyky ten český a ten v hubě

Já, Seton, Foglar, May, Dumas…

Popletená vzpomínka Váš nejoblíbenější malíř? Všichni realističtí. Tedy: obrazy, na kterých poznám, co na nich je.

Co vám přináší největší duchovní uspokojení? Dostatek práce.

Čeho si nejvíce vážíte na svých přátelích a co nemáte rád? Upřímnosti a lži.

Okolo lesa pole lán řítím se jako eroplán na levým křídle sedí oni ti stejní lidé jako loni na pravým sedím zase sám uháním jako lesa pán na vraním bujném letím letadle a opět doufám že se mnou nespadne Ladislav Šťoura Kolbaba/Vysypaný šuplík

Ladislav Kolbaba Narodil se 8. června 1932 v  Brně-Nových Černovicích. Se svým starším bratrem vyrůstal v malém, jednopokojovém bytě za láskyplného dohledu dvou žen – maminky a babičky. Po ukončení devítiletky nastoupil jako učeň – prodavač do Železářské obchodní společnosti, ale už ve třetím ročníku už pracoval jako horník. Později pracoval i jako soustružník, natěrač, malíř písma, vrátný, voják z povolání, řidič autobusu, trolejbusu i náklaďáku. Aby uživil rodinu, byl otcem čtyř dětí, našel si druhé zaměstnání a pracoval i jako opravář, správce budov, vedoucí restaurace, fotograf, šatnář, uvaděč, výtahář, skladník, topič, prodavač hraček a kosmetiky a mnohé další… Mimo jiné miloval cestování a mezi jeho velké koníčky patřilo rýžování zlata. Ve své kategorii byl dvakrát mistrem České a Slovenské republiky, v roce 2000 také mistrem světa. O svých cestách a zkušenostech vyprávěl na besedách s lidmi po celé České republice. Kromě všech výše uvedených dovedností byl Ladislav Kolbaba také spisovatelem. Byl autorem tří cestopisných knih: Zrození zlatokopa, 7  000 km v  osmi, 7 000 km sám. Věnoval se i tvorbě pro mládež: Nás bylo šest, Kamarádi šedých skal, a napsal dva romány: Vůně času, Wanted. Kromě beletrie napsal také mnoho básní. Významnou část svého života strávil v Brně, a proto se velmi aktivně zajímal o veřejný život a své okolí. Velmi aktivně přistupoval k  veřejnému prostoru a neustále navrhoval a vymýšlel jeho možná zlepšení. Ladislav Kolbaba nás nečekaně opustil v neděli 22. dubna 2018 ve věku nedožitých 86 let, tedy pár dnů poté, co vznikl tento rozhovor. Čest jeho památce.

Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018 | 15