Historie

SOKOLOVÉ V BRNĚ V ROCE 1914

Je konec června roku 1914 a do Brna se sjíždějí desetitisíce sokolů z celé monarchie, ale i z Paříže, Slovinska, Srbska, Ruska, a dokonce i z Ameriky. Všichni hosté mají společný cíl, je jím sokolský slet a folkloristická slavnost Moravského roku. Nejstarší česká tělocvičná jednota Sokol neměla v počátcích své existence v Brně, řízené německou správou, příliš na růžích ustláno. Potýkala se s absencí vhodných prostor pro svoji činnost, což se neblahým způsobem odráželo na členské základně. Teprve stavba Besedního domu na Husově ulici v roce 1873, jakožto centra brněnských česky orientovaných spolků, umožnila sokolům na dlouhou dobu provozovat své sportovní, kulturní a společenské aktivity právě zde. Teprve koncem 19. století se tak spolek začal v Brně stabilizovat a získávat všeobecnou popularitu a podporu česky orientovaných Brňanů, mezi nimiž nechyběla tehdejší společenská elita, například hudební skladatel Leoš Janáček, knihkupec Joža Barvič, profesor Karel Engliš, architekt Dušan Jurkovič, etnografka Lucie Bakešová nebo sochař Václav Hynek Mach. Už v prvních letech 20. století sdružoval brněnský Sokol několik tisíc členů. Nelze se proto divit, že se mezi brněnskými sokolskými funkcionáři objevil záměr uskutečnit v Brně sokolský slet, který se měl stát demonstrací české a moravské menšiny v Brně a který by přispěl k dalšímu rozvoji Sokola na Moravě. Tzv. všesokolské slety s účastí několika set tisíců sokolů se v této době již pravidelně uskutečňovaly v Praze na Letenské pláni. Brněnští sokolové se rozhodli uskutečnit obdobný slet také v Brně a zvolili neděli

28. a pondělí 29. června 1914. Německé vedení radnice z této události nebylo nijak zvlášť nadšeno a rozhodlo se akci na území města nepovolit. Toho využilo v té době samostatné město ovládané českou správou Královo Pole, jeho starosta Janko Havliš nabídl organizátorům uskutečnit slet právě v jeho městě. Nakonec i další města a obce kolem Brna jako Husovice, Židenice a Žabovřesky, kde byla silnější česká pozice, sokolskému sletu udělila patronát. Na pozemcích bývalého vojenského cvičiště mezi dnešními ulicemi Palackého, Dobrovského a Chodské začalo vznikat sletiště podle projektu brněnského stavitele Františka Zatloukala. Celá aréna vznikla na ploše 55 000 čtverečních metrů a dosahovala na svoji dobu impozantních rozměrů. Vlastní cvičiště, dlouhé 171 metrů a široké 102 metrů, umožňovalo vystoupení až 4 000 cvičenců a tribuny poskytovaly místa až pro 60 000 diváků. V době zahájení sletu se však v prostoru sletiště nacházelo dvojnásobné množství návštěvníků. Pod dojmem pražských všesokolských sletů, jejichž nedílnou součástí byly od roku 1907 také sletové scény, tedy specifická masová divadelní představení, odehrávající se přímo na ploše stadionu, které měly v dramaturgii sletu divákovi poskytnout úlevu od několikahodinového cvičení uvedením příběhu obvykle s vlasteneckým motivem, se organizátoři brněnského sletu rozhodli podobnou scénu uskutečnit také v Brně. S ohledem na v té době moderní svérázové hnutí a na to, že mezi členy Sokola a organizátory sletu byla celá řada folkloristů a sběratelů lidových písní a zvyků, bylo logické, že scéna brněnského sletu zavede diváky do lidového prostředí a představí mizející obyčeje, kroje, písně a tance, které se v průběhu celého roku uskutečňují v jihomoravských obcích. Pro podmanivost a snahu o co možná největší autenticitu sletové scény nazvané Moravský rok nebo také Rok na moravské vsi, vznikaly dokonce i velkorysé kulisy jednotlivých moravských stavení, o jejichž výmalbu se staraly skutečné slovácké malérečky. Sletový Moravský rok se tak měl stát nejstarším folklorním festivalem u nás. Nakonec se však nestal, ale k tomu se záhy dostaneme. 26. června dorazily na brněnské vlakové nádraží první mimořádné vlaky sletových delegací a hostů. Protože se vedení města

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018

obávalo střetů mezi brněnskými Němci a Čechy, doprovázela slet řada bezpečnostních opatření. Do Brna bylo staženo více jak 680 četníků, kteří museli mimo jiné tvořit živou bariéru a oddělovat etnicky rozdělené náměstí Svobody. Brněnský slet byl zahájen v neděli 28. června ve 14 hodin slavnostním průvodem více jak 9 000 krojovaných sokolů, kteří za zvuku sokolské Kmochovy hudby vykročili od Besedního domu, a dále pak po dnešní Lidické ulici zamířili na královopolské sletiště. Po celé trase vítaly sokoly jásající davy obyvatel, kterých podle odhadů mohlo být až 100 000. V samotném Králově Poli vládla slavnostní atmosféra a všechny domy byly vyzdobeny červeno bílými zástavami. Sletová cvičení byla zahájena v 16.30 hod. vystoupením sokolských žen. Sletovou Bránou borců, jejíž součástí byla šestimetrová socha od V. H. Macha nazvaná Jitro Moravy, vstoupily sokolské ženy na plochu cvičiště za bouřlivého potlesku diváků, mezi nimiž nechyběl moravský zemský místodržitel rytíř Regner z Bleylebenu nebo zemský hejtman Szerenyi. Již během prvního vystoupení žen však v zákulisí sletu začalo probíhat dramatické jednání. Prezidiální šéf zemského místodržitelství Černý oznámil hejtmanovi Szerenyiovi a ohromeným sokolským funkcionářům zprávu, že téhož dne kolem 11 hodiny dopolední byl v bosenském Sarajevu spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Ferdinanda d’Este a jeho choť. Prezidiální šéf zároveň tlumočil vládní nařízení, požadující ihned přerušit a ukončit sletové slavnosti. Starostovi Sokola Brno I Peregrínu Fišovi se podařilo dohodnout alespoň zkrácené vystoupení mužů. V té chvíli již sletoví diváci mohli přihlížet tomu, jak na stožár nedalekých kasáren stoupá černý prapor a mezi účastníky sletu se začaly šířit zprávy o tragické události. Vystoupení mužů a celý slet ukončila až rána z moždíře a sokolští cvičenci seřazeni do vyrovnaných zástupů odpochodovali ukázněně z plochy sletové arény. Vyrovnané šiky sokolských mužů prošly symbolicky Bránou borců na bojiště první světové války, ze které se mnozí nevrátili zpět. Právě sokolové se během následujících let stali hybnou silou v utváření československých legií na všech válečných frontách a stáli u zrodu nového, samostatného státu. O čtyři roky později prohlásí prezident Masaryk větu: „Kdyby nebylo Sokola, nebyly by legie a kdyby nebylo legií, nebylo by Československa.“ Michal Doležel ■ člen Rady MČ Brno-střed Kresba: C. V. Muttich