Historie
SOKOLOVÉ V BRNĚ
V ROCE 1914
Je konec června roku 1914 a do Brna se
sjíždějí desetitisíce sokolů z celé monarchie, ale i z Paříže, Slovinska, Srbska, Ruska, a dokonce i z Ameriky. Všichni hosté
mají společný cíl, je jím sokolský slet
a folkloristická slavnost Moravského roku.
Nejstarší česká tělocvičná jednota Sokol
neměla v počátcích své existence v Brně,
řízené německou správou, příliš na růžích
ustláno. Potýkala se s absencí vhodných prostor pro svoji činnost, což se neblahým způsobem odráželo na členské základně. Teprve
stavba Besedního domu na Husově ulici
v roce 1873, jakožto centra brněnských česky
orientovaných spolků, umožnila sokolům na
dlouhou dobu provozovat své sportovní, kulturní a společenské aktivity právě zde. Teprve
koncem 19. století se tak spolek začal v Brně
stabilizovat a získávat všeobecnou popularitu
a podporu česky orientovaných Brňanů, mezi
nimiž nechyběla tehdejší společenská elita,
například hudební skladatel Leoš Janáček,
knihkupec Joža Barvič, profesor Karel Engliš,
architekt Dušan Jurkovič, etnografka Lucie
Bakešová nebo sochař Václav Hynek Mach.
Už v prvních letech 20. století sdružoval
brněnský Sokol několik tisíc členů. Nelze se
proto divit, že se mezi brněnskými sokolskými
funkcionáři objevil záměr uskutečnit v Brně
sokolský slet, který se měl stát demonstrací
české a moravské menšiny v Brně a který by
přispěl k dalšímu rozvoji Sokola na Moravě.
Tzv. všesokolské slety s účastí několika set
tisíců sokolů se v této době již pravidelně
uskutečňovaly v Praze na Letenské pláni.
Brněnští sokolové se rozhodli uskutečnit
obdobný slet také v Brně a zvolili neděli
28. a pondělí 29. června 1914. Německé vedení radnice z této události nebylo nijak zvlášť
nadšeno a rozhodlo se akci na území města
nepovolit. Toho využilo v té době samostatné
město ovládané českou správou Královo
Pole, jeho starosta Janko Havliš nabídl organizátorům uskutečnit slet právě v jeho městě.
Nakonec i další města a obce kolem Brna jako
Husovice, Židenice a Žabovřesky, kde byla
silnější česká pozice, sokolskému sletu udělila
patronát. Na pozemcích bývalého vojenského
cvičiště mezi dnešními ulicemi Palackého,
Dobrovského a Chodské začalo vznikat sletiště podle projektu brněnského stavitele
Františka Zatloukala. Celá aréna vznikla na
ploše 55 000 čtverečních metrů a dosahovala
na svoji dobu impozantních rozměrů. Vlastní
cvičiště, dlouhé 171 metrů a široké 102 metrů,
umožňovalo vystoupení až 4 000 cvičenců
a tribuny poskytovaly místa až pro 60 000
diváků. V době zahájení sletu se však v prostoru sletiště nacházelo dvojnásobné množství návštěvníků. Pod dojmem pražských všesokolských sletů, jejichž nedílnou součástí
byly od roku 1907 také sletové scény, tedy
specifická masová divadelní představení,
odehrávající se přímo na ploše stadionu, které
měly v dramaturgii sletu divákovi poskytnout
úlevu od několikahodinového cvičení uvedením příběhu obvykle s vlasteneckým motivem, se organizátoři brněnského sletu rozhodli podobnou scénu uskutečnit také v Brně.
S ohledem na v té době moderní svérázové
hnutí a na to, že mezi členy Sokola a organizátory sletu byla celá řada folkloristů a sběratelů lidových písní a zvyků, bylo logické, že
scéna brněnského sletu zavede diváky do
lidového prostředí a představí mizející obyčeje, kroje, písně a tance, které se v průběhu
celého roku uskutečňují v jihomoravských
obcích. Pro podmanivost a snahu o co možná
největší autenticitu sletové scény nazvané
Moravský rok nebo také Rok na moravské
vsi, vznikaly dokonce i velkorysé kulisy jednotlivých moravských stavení, o jejichž výmalbu se staraly skutečné slovácké malérečky.
Sletový Moravský rok se tak měl stát nejstarším folklorním festivalem u nás. Nakonec se
však nestal, ale k tomu se záhy dostaneme.
26. června dorazily na brněnské vlakové
nádraží první mimořádné vlaky sletových
delegací a hostů. Protože se vedení města
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018
obávalo střetů mezi brněnskými Němci
a Čechy, doprovázela slet řada bezpečnostních opatření. Do Brna bylo staženo více jak
680 četníků, kteří museli mimo jiné tvořit živou
bariéru a oddělovat etnicky rozdělené
náměstí Svobody.
Brněnský slet byl zahájen v neděli 28. června ve 14 hodin slavnostním průvodem více jak
9 000 krojovaných sokolů, kteří za zvuku
sokolské Kmochovy hudby vykročili od Besedního domu, a dále pak po dnešní Lidické ulici
zamířili na královopolské sletiště. Po celé trase
vítaly sokoly jásající davy obyvatel, kterých
podle odhadů mohlo být až 100 000. V samotném Králově Poli vládla slavnostní atmosféra
a všechny domy byly vyzdobeny červeno bílými zástavami. Sletová cvičení byla zahájena
v 16.30 hod. vystoupením sokolských žen. Sletovou Bránou borců, jejíž součástí byla šestimetrová socha od V. H. Macha nazvaná Jitro
Moravy, vstoupily sokolské ženy na plochu
cvičiště za bouřlivého potlesku diváků, mezi
nimiž nechyběl moravský zemský místodržitel
rytíř Regner z Bleylebenu nebo zemský hejtman Szerenyi. Již během prvního vystoupení
žen však v zákulisí sletu začalo probíhat dramatické jednání. Prezidiální šéf zemského
místodržitelství Černý oznámil hejtmanovi Szerenyiovi a ohromeným sokolským funkcionářům zprávu, že téhož dne kolem 11 hodiny
dopolední byl v bosenském Sarajevu spáchán
atentát na následníka rakousko-uherského
trůnu arcivévodu Ferdinanda d’Este a jeho
choť. Prezidiální šéf zároveň tlumočil vládní
nařízení, požadující ihned přerušit a ukončit
sletové slavnosti. Starostovi Sokola Brno
I Peregrínu Fišovi se podařilo dohodnout alespoň zkrácené vystoupení mužů. V té chvíli
již sletoví diváci mohli přihlížet tomu, jak na
stožár nedalekých kasáren stoupá černý prapor a mezi účastníky sletu se začaly šířit zprávy
o tragické události. Vystoupení mužů a celý
slet ukončila až rána z moždíře a sokolští cvičenci seřazeni do vyrovnaných zástupů odpochodovali ukázněně z plochy sletové arény.
Vyrovnané šiky sokolských mužů prošly symbolicky Bránou borců na bojiště první světové
války, ze které se mnozí nevrátili zpět. Právě
sokolové se během následujících let stali hybnou silou v utváření československých legií
na všech válečných frontách a stáli u zrodu
nového, samostatného státu. O čtyři roky později prohlásí prezident Masaryk větu: „Kdyby
nebylo Sokola, nebyly by legie a kdyby nebylo
legií, nebylo by Československa.“
Michal Doležel ■
člen Rady MČ Brno-střed
Kresba: C. V. Muttich