Historie

SOKOLOVÉ V BRNĚ

V ROCE 1914

Je konec června roku 1914 a do Brna se

sjíždějí desetitisíce sokolů z celé monarchie, ale i z Paříže, Slovinska, Srbska, Ruska, a dokonce i z Ameriky. Všichni hosté

mají společný cíl, je jím sokolský slet

a folkloristická slavnost Moravského roku.

Nejstarší česká tělocvičná jednota Sokol

neměla v počátcích své existence v Brně,

řízené německou správou, příliš na růžích

ustláno. Potýkala se s absencí vhodných prostor pro svoji činnost, což se neblahým způsobem odráželo na členské základně. Teprve

stavba Besedního domu na Husově ulici

v roce 1873, jakožto centra brněnských česky

orientovaných spolků, umožnila sokolům na

dlouhou dobu provozovat své sportovní, kulturní a společenské aktivity právě zde. Teprve

koncem 19. století se tak spolek začal v Brně

stabilizovat a získávat všeobecnou popularitu

a podporu česky orientovaných Brňanů, mezi

nimiž nechyběla tehdejší společenská elita,

například hudební skladatel Leoš Janáček,

knihkupec Joža Barvič, profesor Karel Engliš,

architekt Dušan Jurkovič, etnografka Lucie

Bakešová nebo sochař Václav Hynek Mach.

Už v prvních letech 20. století sdružoval

brněnský Sokol několik tisíc členů. Nelze se

proto divit, že se mezi brněnskými sokolskými

funkcionáři objevil záměr uskutečnit v Brně

sokolský slet, který se měl stát demonstrací

české a moravské menšiny v Brně a který by

přispěl k dalšímu rozvoji Sokola na Moravě.

Tzv. všesokolské slety s účastí několika set

tisíců sokolů se v této době již pravidelně

uskutečňovaly v Praze na Letenské pláni.

Brněnští sokolové se rozhodli uskutečnit

obdobný slet také v Brně a zvolili neděli

28. a pondělí 29. června 1914. Německé vedení radnice z této události nebylo nijak zvlášť

nadšeno a rozhodlo se akci na území města

nepovolit. Toho využilo v té době samostatné

město ovládané českou správou Královo

Pole, jeho starosta Janko Havliš nabídl organizátorům uskutečnit slet právě v jeho městě.

Nakonec i další města a obce kolem Brna jako

Husovice, Židenice a Žabovřesky, kde byla

silnější česká pozice, sokolskému sletu udělila

patronát. Na pozemcích bývalého vojenského

cvičiště mezi dnešními ulicemi Palackého,

Dobrovského a Chodské začalo vznikat sletiště podle projektu brněnského stavitele

Františka Zatloukala. Celá aréna vznikla na

ploše 55 000 čtverečních metrů a dosahovala

na svoji dobu impozantních rozměrů. Vlastní

cvičiště, dlouhé 171 metrů a široké 102 metrů,

umožňovalo vystoupení až 4 000 cvičenců

a tribuny poskytovaly místa až pro 60 000

diváků. V době zahájení sletu se však v prostoru sletiště nacházelo dvojnásobné množství návštěvníků. Pod dojmem pražských všesokolských sletů, jejichž nedílnou součástí

byly od roku 1907 také sletové scény, tedy

specifická masová divadelní představení,

odehrávající se přímo na ploše stadionu, které

měly v dramaturgii sletu divákovi poskytnout

úlevu od několikahodinového cvičení uvedením příběhu obvykle s vlasteneckým motivem, se organizátoři brněnského sletu rozhodli podobnou scénu uskutečnit také v Brně.

S ohledem na v té době moderní svérázové

hnutí a na to, že mezi členy Sokola a organizátory sletu byla celá řada folkloristů a sběratelů lidových písní a zvyků, bylo logické, že

scéna brněnského sletu zavede diváky do

lidového prostředí a představí mizející obyčeje, kroje, písně a tance, které se v průběhu

celého roku uskutečňují v jihomoravských

obcích. Pro podmanivost a snahu o co možná

největší autenticitu sletové scény nazvané

Moravský rok nebo také Rok na moravské

vsi, vznikaly dokonce i velkorysé kulisy jednotlivých moravských stavení, o jejichž výmalbu se staraly skutečné slovácké malérečky.

Sletový Moravský rok se tak měl stát nejstarším folklorním festivalem u nás. Nakonec se

však nestal, ale k tomu se záhy dostaneme.

26. června dorazily na brněnské vlakové

nádraží první mimořádné vlaky sletových

delegací a hostů. Protože se vedení města

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018

obávalo střetů mezi brněnskými Němci

a Čechy, doprovázela slet řada bezpečnostních opatření. Do Brna bylo staženo více jak

680 četníků, kteří museli mimo jiné tvořit živou

bariéru a oddělovat etnicky rozdělené

náměstí Svobody.

Brněnský slet byl zahájen v neděli 28. června ve 14 hodin slavnostním průvodem více jak

9 000 krojovaných sokolů, kteří za zvuku

sokolské Kmochovy hudby vykročili od Besedního domu, a dále pak po dnešní Lidické ulici

zamířili na královopolské sletiště. Po celé trase

vítaly sokoly jásající davy obyvatel, kterých

podle odhadů mohlo být až 100 000. V samotném Králově Poli vládla slavnostní atmosféra

a všechny domy byly vyzdobeny červeno bílými zástavami. Sletová cvičení byla zahájena

v 16.30 hod. vystoupením sokolských žen. Sletovou Bránou borců, jejíž součástí byla šestimetrová socha od V. H. Macha nazvaná Jitro

Moravy, vstoupily sokolské ženy na plochu

cvičiště za bouřlivého potlesku diváků, mezi

nimiž nechyběl moravský zemský místodržitel

rytíř Regner z Bleylebenu nebo zemský hejtman Szerenyi. Již během prvního vystoupení

žen však v zákulisí sletu začalo probíhat dramatické jednání. Prezidiální šéf zemského

místodržitelství Černý oznámil hejtmanovi Szerenyiovi a ohromeným sokolským funkcionářům zprávu, že téhož dne kolem 11 hodiny

dopolední byl v bosenském Sarajevu spáchán

atentát na následníka rakousko-uherského

trůnu arcivévodu Ferdinanda d’Este a jeho

choť. Prezidiální šéf zároveň tlumočil vládní

nařízení, požadující ihned přerušit a ukončit

sletové slavnosti. Starostovi Sokola Brno

I Peregrínu Fišovi se podařilo dohodnout alespoň zkrácené vystoupení mužů. V té chvíli

již sletoví diváci mohli přihlížet tomu, jak na

stožár nedalekých kasáren stoupá černý prapor a mezi účastníky sletu se začaly šířit zprávy

o tragické události. Vystoupení mužů a celý

slet ukončila až rána z moždíře a sokolští cvičenci seřazeni do vyrovnaných zástupů odpochodovali ukázněně z plochy sletové arény.

Vyrovnané šiky sokolských mužů prošly symbolicky Bránou borců na bojiště první světové

války, ze které se mnozí nevrátili zpět. Právě

sokolové se během následujících let stali hybnou silou v utváření československých legií

na všech válečných frontách a stáli u zrodu

nového, samostatného státu. O čtyři roky později prohlásí prezident Masaryk větu: „Kdyby

nebylo Sokola, nebyly by legie a kdyby nebylo

legií, nebylo by Československa.“

Michal Doležel ■

člen Rady MČ Brno-střed

Kresba: C. V. Muttich