Názory zastupitelů

PŘEŽIJEME VEDRA VE MĚSTECH? Už od začátku května je jasné, že počasí opět láme teplotní rekordy. Stává se to bohužel již pravidlem s nepříjemnou příchutí přicházející a nevyhnutelné globální změny. Už na konci dubna nebylo ojedinělé vidět někoho plavat v přehradě, za oknem pak v některých dnech foukal teplý vítr, jaký známe z prostředka  léta. Pamatuji ještě, jak v  dobách mého dětství byly teploty nad 30 stupňů výjimečné a dní, kdy bylo 33 stupňů, bylo za jedno léto jako šafránu. Doba se změnila. Sáňkování ve městě je raritou, stejně tak, jako když nám jednou za pár let zamrzne přehrada. Pro děti, které si nic takového nepamatují, je bruslení v přírodě nebo sáňkování v ulicích či parcích opravdu výjimečný zážitek. Horší je to ale v létě, kdy na rozpálených ulicích města čím dál tím častěji na

vlastní kůži zažíváme, co znamená změna klimatu. Stačí pár dní a asfalt a beton v centru se rozpálí do běla, což přináší problémy nejenom starším lidem, ale i dětem, těhotným a vůbec všem lidem, pohybujícím se po ulicích. Začíná to telefonáty z redakcí, které se lačně shánějí po nějaké novince a zjišťují, kdy už radnice začne kropit ulice. Ocitáme se tak před dilematem, zda si nekropení ještě obhájíme, nebo zda už bychom kropicí vozy měli raději do ulic poslat. Je nutné zdůraznit, že je to velmi krátkodobé a zejména pocitové opatření. Ano, tu ulici, po které auto přejede, to na chvíli ochladí, ale za chvíli už jako by se nic nestalo. Daleko důležitější je najít způsoby, jak do města dostávat mnohem větší množství zeleně a zejména velkých stromů. Ty totiž fungují jako velké klimatizační jednotky, které dokážou teplotu ve svém stínu či okolí srazit až o několik stupňů oproti rozpálenému nepro-

pustnému betonu a asfaltu. Svůj velký přínos mají i zelené střechy nebo fasády. Další důležité opatření spočívá v novém přístupu k hospodaření s dešťovou vodou. Dříve jsme se snažili dešťovou vodu co nejrychleji odvést z města. Nyní v době rostoucího sucha hledáme naopak postupy, jak ji ve městě zachycovat tak, aby mohla doplňovat hladinu spodní vody, zavlažovala zeleň a pomáhala ochlazovat rozpálené město. Jsou to opatření, která již jinde fungují, jen je třeba překročit rigidní postupy a zcela reálně si říci, zda chceme ve městech přežít. Pak totiž nebudeme řešit, jestli je pro nás důležitější ochrana technických sítí pod povrchem, parkovací místo, nebo strom. Ty první nám přežít ve městě nepomůžou, stromy možná ano. Mgr. Jasna Flamiková ■ 3. místostarostka MČ Brno-střed za Zelené

JAK JE TO SE SEVEROJIŽNÍM KOLEJOVÝM DIAMETREM? Záměr průchodu železniční trati středem města vznikl na úrovni kraje pod lidoveckým vedením již v letech 2000 až 2008. V současné době se díky koaliční spolupráci podařilo prosadit koordinovanou výstavbu nového železničního uzlu a diametru. Mělo by se jednat o investici státu se spoluúčastí města Brna a Jihomoravského kraje s čímž všechny tři subjekty souhlasí. Trať má propojit nejhustěji obydlenou část města s jeho zázemím za několik minut cesty. Je to řešení přetížené dopravy i výrazné zkrácení cestování po městě. Vzhledem k tomu, že část trati v Brně má vést pod zemí, nepřesně se tak mluví o brněnském metru. Jedná se o jedinečnou příležitost uskutečnit tuto státní investici, kterou kolabující MHD v Brně dříve nebo později bude vyžadovat. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti původní varianty procházející okolo

kampusu VUT v Králově Poli (červená linka v mapě) město nyní prověřuje vyhledávací studii včetně geologického prověření kratší variantu odbočující od přestupního terminálu na Šumavské (modrá linka). Z tohoto přestupního uzlu by bylo možné navazovat tramvají ve směru na Bystrc, na Královo Pole, nebo pokračovat „metrem“

k Jaselským kasárnám, kde by vznikla nová stanice i pro sportovní areály na Ponavě. Tato varianta zahrnuje výrazně méně podzemních stanic a je také kratší, jelikož navazuje na povrchovou vlečku v Králově Poli u Červeného mlýna. Severojižní kolejový diametr by měl ve městě obsloužit všechna důležitá přestupní místa ve městě jako je nové i staré nádraží, ulice Česká, Konečného náměstí, a rozdvojení trasy na Bystrc a kampus VUT na Šumavské ulici i Královo Pole. Celý projekt přestavby železničního uzlu (ŽUB) s vybudováním diametru je řešením dlouhodobého nepoměru, kdy je jediný železniční uzel na jihu města a koncentrace obyvatel na severu. Zároveň by vyloučil do budoucna spekulace o potřebě budování nové městské třídy. RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. ■ zastupitel MČ Brno-střed za KDU-ČSL

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah. 12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018