Názory zastupitelů
PŘEŽIJEME VEDRA VE MĚSTECH?
Už od začátku května je
jasné, že počasí opět láme
teplotní rekordy. Stává se
to bohužel již pravidlem
s nepříjemnou příchutí přicházející a nevyhnutelné
globální změny.
Už na konci dubna nebylo ojedinělé vidět
někoho plavat v přehradě, za oknem pak
v některých dnech foukal teplý vítr, jaký známe z prostředka léta. Pamatuji ještě, jak
v dobách mého dětství byly teploty nad
30 stupňů výjimečné a dní, kdy bylo 33 stupňů, bylo za jedno léto jako šafránu. Doba se
změnila. Sáňkování ve městě je raritou, stejně
tak, jako když nám jednou za pár let zamrzne
přehrada. Pro děti, které si nic takového
nepamatují, je bruslení v přírodě nebo sáňkování v ulicích či parcích opravdu výjimečný
zážitek. Horší je to ale v létě, kdy na rozpálených ulicích města čím dál tím častěji na
vlastní kůži zažíváme, co znamená změna
klimatu. Stačí pár dní a asfalt a beton v centru
se rozpálí do běla, což přináší problémy nejenom starším lidem, ale i dětem, těhotným
a vůbec všem lidem, pohybujícím se po ulicích. Začíná to telefonáty z redakcí, které se
lačně shánějí po nějaké novince a zjišťují, kdy
už radnice začne kropit ulice. Ocitáme se tak
před dilematem, zda si nekropení ještě obhájíme, nebo zda už bychom kropicí vozy měli
raději do ulic poslat. Je nutné zdůraznit, že
je to velmi krátkodobé a zejména pocitové
opatření. Ano, tu ulici, po které auto přejede,
to na chvíli ochladí, ale za chvíli už jako by se
nic nestalo.
Daleko důležitější je najít způsoby, jak do
města dostávat mnohem větší množství zeleně a zejména velkých stromů. Ty totiž fungují
jako velké klimatizační jednotky, které dokážou teplotu ve svém stínu či okolí srazit až
o několik stupňů oproti rozpálenému nepro-
pustnému betonu a asfaltu. Svůj velký přínos
mají i zelené střechy nebo fasády. Další důležité opatření spočívá v novém přístupu k hospodaření s dešťovou vodou. Dříve jsme se
snažili dešťovou vodu co nejrychleji odvést
z města. Nyní v době rostoucího sucha hledáme naopak postupy, jak ji ve městě zachycovat tak, aby mohla doplňovat hladinu spodní vody, zavlažovala zeleň a pomáhala
ochlazovat rozpálené město.
Jsou to opatření, která již jinde fungují, jen
je třeba překročit rigidní postupy a zcela reálně si říci, zda chceme ve městech přežít. Pak
totiž nebudeme řešit, jestli je pro nás důležitější ochrana technických sítí pod
povrchem, parkovací místo, nebo strom. Ty
první nám přežít ve městě nepomůžou, stromy možná ano.
Mgr. Jasna Flamiková ■
3. místostarostka MČ Brno-střed
za Zelené
JAK JE TO SE SEVEROJIŽNÍM
KOLEJOVÝM DIAMETREM?
Záměr průchodu železniční trati středem města
vznikl na úrovni kraje pod
lidoveckým vedením již
v letech 2000 až 2008.
V současné době se díky
koaliční spolupráci podařilo
prosadit koordinovanou výstavbu nového
železničního uzlu a diametru. Mělo by se
jednat o investici státu se spoluúčastí města
Brna a Jihomoravského kraje s čímž všechny tři subjekty souhlasí.
Trať má propojit nejhustěji obydlenou část
města s jeho zázemím za několik minut cesty. Je to řešení přetížené dopravy i výrazné
zkrácení cestování po městě. Vzhledem
k tomu, že část trati v Brně má vést pod
zemí, nepřesně se tak mluví o brněnském
metru.
Jedná se o jedinečnou příležitost uskutečnit tuto státní investici, kterou kolabující
MHD v Brně dříve nebo později bude vyžadovat. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti původní varianty procházející okolo
ěHþNRYLFH
1RYRPČVWVNi
7\ORYD
.UiORYR3ROH
7HFKQRORJLFNêSDUN
.UiORYRSROVNi
7HUHURYD
3DODFNpKR
âXPDYVNi
.RQHþQpKRQiPČVWt
0RUDYVNpQiPČVWt
0DVDU\NRYD
+ODYQtQiGUDåt
ýHUQRYLFNêKiMHN
kampusu VUT v Králově Poli (červená linka
v mapě) město nyní prověřuje vyhledávací
studii včetně geologického prověření kratší
variantu odbočující od přestupního terminálu na Šumavské (modrá linka).
Z tohoto přestupního uzlu by bylo možné
navazovat tramvají ve směru na Bystrc, na
Královo Pole, nebo pokračovat „metrem“
k Jaselským kasárnám, kde by vznikla nová
stanice i pro sportovní areály na Ponavě.
Tato varianta zahrnuje výrazně méně podzemních stanic a je také kratší, jelikož navazuje na povrchovou vlečku v Králově Poli
u Červeného mlýna.
Severojižní kolejový diametr by měl ve
městě obsloužit všechna důležitá přestupní
místa ve městě jako je nové i staré nádraží,
ulice Česká, Konečného náměstí, a rozdvojení trasy na Bystrc a kampus VUT na
Šumavské ulici i Královo Pole.
Celý projekt přestavby železničního uzlu
(ŽUB) s vybudováním diametru je řešením
dlouhodobého nepoměru, kdy je jediný
železniční uzel na jihu města a koncentrace
obyvatel na severu. Zároveň by vyloučil do
budoucna spekulace o potřebě budování
nové městské třídy.
RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. ■
zastupitel MČ Brno-střed
za KDU-ČSL
Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018