Názory zastupitelů

PŘEŽIJEME VEDRA VE MĚSTECH?

Už od začátku května je

jasné, že počasí opět láme

teplotní rekordy. Stává se

to bohužel již pravidlem

s nepříjemnou příchutí přicházející a nevyhnutelné

globální změny.

Už na konci dubna nebylo ojedinělé vidět

někoho plavat v přehradě, za oknem pak

v některých dnech foukal teplý vítr, jaký známe z prostředka  léta. Pamatuji ještě, jak

v  dobách mého dětství byly teploty nad

30 stupňů výjimečné a dní, kdy bylo 33 stupňů, bylo za jedno léto jako šafránu. Doba se

změnila. Sáňkování ve městě je raritou, stejně

tak, jako když nám jednou za pár let zamrzne

přehrada. Pro děti, které si nic takového

nepamatují, je bruslení v přírodě nebo sáňkování v ulicích či parcích opravdu výjimečný

zážitek. Horší je to ale v létě, kdy na rozpálených ulicích města čím dál tím častěji na

vlastní kůži zažíváme, co znamená změna

klimatu. Stačí pár dní a asfalt a beton v centru

se rozpálí do běla, což přináší problémy nejenom starším lidem, ale i dětem, těhotným

a vůbec všem lidem, pohybujícím se po ulicích. Začíná to telefonáty z redakcí, které se

lačně shánějí po nějaké novince a zjišťují, kdy

už radnice začne kropit ulice. Ocitáme se tak

před dilematem, zda si nekropení ještě obhájíme, nebo zda už bychom kropicí vozy měli

raději do ulic poslat. Je nutné zdůraznit, že

je to velmi krátkodobé a zejména pocitové

opatření. Ano, tu ulici, po které auto přejede,

to na chvíli ochladí, ale za chvíli už jako by se

nic nestalo.

Daleko důležitější je najít způsoby, jak do

města dostávat mnohem větší množství zeleně a zejména velkých stromů. Ty totiž fungují

jako velké klimatizační jednotky, které dokážou teplotu ve svém stínu či okolí srazit až

o několik stupňů oproti rozpálenému nepro-

pustnému betonu a asfaltu. Svůj velký přínos

mají i zelené střechy nebo fasády. Další důležité opatření spočívá v novém přístupu k hospodaření s dešťovou vodou. Dříve jsme se

snažili dešťovou vodu co nejrychleji odvést

z města. Nyní v době rostoucího sucha hledáme naopak postupy, jak ji ve městě zachycovat tak, aby mohla doplňovat hladinu spodní vody, zavlažovala zeleň a pomáhala

ochlazovat rozpálené město.

Jsou to opatření, která již jinde fungují, jen

je třeba překročit rigidní postupy a zcela reálně si říci, zda chceme ve městech přežít. Pak

totiž nebudeme řešit, jestli je pro nás důležitější ochrana technických sítí pod

povrchem, parkovací místo, nebo strom. Ty

první nám přežít ve městě nepomůžou, stromy možná ano.

Mgr. Jasna Flamiková ■

3. místostarostka MČ Brno-střed

za Zelené

JAK JE TO SE SEVEROJIŽNÍM

KOLEJOVÝM DIAMETREM?

Záměr průchodu železniční trati středem města

vznikl na úrovni kraje pod

lidoveckým vedením již

v letech 2000 až 2008.

V současné době se díky

koaliční spolupráci podařilo

prosadit koordinovanou výstavbu nového

železničního uzlu a diametru. Mělo by se

jednat o investici státu se spoluúčastí města

Brna a Jihomoravského kraje s čímž všechny tři subjekty souhlasí.

Trať má propojit nejhustěji obydlenou část

města s jeho zázemím za několik minut cesty. Je to řešení přetížené dopravy i výrazné

zkrácení cestování po městě. Vzhledem

k tomu, že část trati v Brně má vést pod

zemí, nepřesně se tak mluví o brněnském

metru.

Jedná se o jedinečnou příležitost uskutečnit tuto státní investici, kterou kolabující

MHD v Brně dříve nebo později bude vyžadovat. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti původní varianty procházející okolo

kampusu VUT v Králově Poli (červená linka

v mapě) město nyní prověřuje vyhledávací

studii včetně geologického prověření kratší

variantu odbočující od přestupního terminálu na Šumavské (modrá linka).

Z tohoto přestupního uzlu by bylo možné

navazovat tramvají ve směru na Bystrc, na

Královo Pole, nebo pokračovat „metrem“

k Jaselským kasárnám, kde by vznikla nová

stanice i pro sportovní areály na Ponavě.

Tato varianta zahrnuje výrazně méně podzemních stanic a je také kratší, jelikož navazuje na povrchovou vlečku v Králově Poli

u Červeného mlýna.

Severojižní kolejový diametr by měl ve

městě obsloužit všechna důležitá přestupní

místa ve městě jako je nové i staré nádraží,

ulice Česká, Konečného náměstí, a rozdvojení trasy na Bystrc a kampus VUT na

Šumavské ulici i Královo Pole.

Celý projekt přestavby železničního uzlu

(ŽUB) s vybudováním diametru je řešením

dlouhodobého nepoměru, kdy je jediný

železniční uzel na jihu města a koncentrace

obyvatel na severu. Zároveň by vyloučil do

budoucna spekulace o potřebě budování

nové městské třídy.

RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. ■

zastupitel MČ Brno-střed

za KDU-ČSL

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2018