Informace z radnice

Stanovisko Odboru životního prostředí k nepořádku v lokalitě Mlýnská

Rádi bychom reagovali na příspěvek paní Křížové, uveřejněný na str. 12, týkající se nepořádku v lokalitě Mlýnská.

Údržba čistoty v lokalitě Mlýnská

a okolí se v letním období provádí

strojní technikou, a to vozovky 1x

týdně a chodníky 2x měsíčně.

V zimním období se čištění komunikačních ploch provádí strojní

technikou v závislosti na povětrnostních podmínkách, a to na

vozovkách 2x do měsíce a na

chodnících 1x měsíčně. Tyto strojní programy máme doplněny ručním zametáním odpadků v týdenních programech prostřednictvím

našich veřejně prospěšných pracovníků (dále VPP). Na ostatních

místních komunikacích, resp. vozovkách a chodnících zajišťujeme

čistotu blokovým čištěním, v letošním roce ve čtyřech četnostech,

které je opět celoročně doplněno

zametáním VPP, a to v pracovní

dny pondělí–pátek.

Jako nadstandard jsme z našich

rozpočtem omezených finančních

prostředků tyto výše jmenované

úklidové práce doplnili o čištění

prostoru pod oběma podloubími

na ulici Křenová (nároží s ulicí

Dornych a s ulicí Rumiště), a to

sice vodním programem doplněným chemickým čištěním v četnosti každý druhý týden, tedy střídavě se strojním čištěním tohoto

chodníku. Odpadkové koše mimo

centrum umísťujeme jen u zastávek MHD, nicméně s ohledem na

tuto problémovou lokalitu jsme

zde přidali dva odpadkové koše.

Podle našich časových možností

jsme v této oblasti navýšili i četnost našich kontrol. Nutno též

dodat, že jsme se dne 15. 12.

2016 zúčastnili jednání na Armádě spásy, jehož cílem bylo vytyčení strategie ke zkvalitnění životního prostředí této lokality.

Přítomni zde byli i zástupci městské policie a Policie ČR. V závěru

zde bylo konstatováno, že hlavním problémem je především

výskyt bezdomovců na veřej-

ném prostranství v přilehlém okolí

Armády spásy, jejich hlučné chování a znečišťování veřejného

prostranství, včetně výkalů. Na

jednání bylo druhou stranou konstatováno, že náš režim čištění

se zde jeví jako plně dostatečný.

Dále bylo konstatováno, že Armáda spásy zde v roce 2017 plánuje

následující opatření:

– navýší počet sociálních terénních pracovníků,

– zavede do praxe tzv. motivační

program, ve kterém by jejich

klienti uklízeli okolí Armády

spásy,

– zabuduje kamerový systém

s cílem zkvalitnit operativní

spolupráci s policií.

Co se týká bezdomovců, policie

tento problém řeší jednak ze své

iniciativy, dále je pak na tento

problém opakovaně upozorňována naší městskou částí, např. na

pravidelných setkáních. Jednou

z možností podpůrného řešení je

ztrpčování pobytu těchto osob

v místech, kde se na veřejném

prostranství zdržují, opakovanými

kontrolami ze strany strážníků

městské policie, o které je opakovaně žádáme a které bylo s dílčími úspěchy aplikováno např. na

centrálním náměstí Svobody. Jedná se však o řešení zdlouhavé

a nesystémové, navíc tito spoluobčané ke svému životu potřebují

co nejužší kontakt s veřejností.

Současně se domníváme, že není v silách ani možnostech městské části nebo vedení města řešit

výše uvedenou problematiku

s bezdomovci, neboť jde o záležitost celostátní, jejíž řešení úzce

souvisí s nastavením nejrůznějších preventivních a sociálních

programů, systému apod. Nicméně se v rámci našich možností

budeme snažit o trvalé zlepšování

stavu veřejných ploch v daném

území, a to i přes překážky, které

nám trvalá přítomnost některých

osob neustále přináší.



Ing. Zbyněk Hrnčíř,

vedoucí Odboru

životního prostředí

město škaredí. Dnes po řadě let

a celospolečenských tlaků jsme

naštěstí někde jinde. Většina heren

zmizela a proměnila se i místa

v jejich okolí, kde se obyvatelé necítili dobře.

Podobné je to s auty, která nám

svým způsobem ukradla veřejný

prostor. Ve většině ulic stojí všude,

i tam, kde stát nemají. Nestačí jim

místo na silnicích, uzurpují si chodníky a vozidla nejdrzejších řidičů

najíždějí dokonce na trávu. Jak si

pan Hrdina stěžuje na poplatky za

parkovné, tak si jiní lidé stěžují na

auta zabírající prostor určený chodcům. Na ničení zeleně.

Na nedostatečný rozhled v místech

přecházení či vjezdu do křižovatek.

I proto se na takovéto ulice bojí

pouštět děti. Na ulicích zaskládaných auty se velká část lidí prostě

právem necítí dobře. Moderní města začala parkování regulovat dávno. Je to cesta, která je ozkoušená,

a která přináší pozitivní výsledky.

Výsledkem je nejen zlepšení parkování pro rezidenty, ale zkvalitnění

uličního a veřejného prostoru, ve

kterém se lidé pohybují. Zkuste se

projít po centru města a vzpomenout si, jak ještě před několika lety

bylo auty zaskládané třeba Moravské náměstí. Dnes je to prostor, který žije, kde se konají různé kulturní

či společenské akce, kde je prostor

k různým setkáním. Podobné příklady je možné uvést z řady měst

u nás i v zahraničí. Na závěr jednu

poznámku. Město letos zavedlo slevu na šalinkartu, která je vyšší než

navrhovaná výše poplatku za rezidentní kartu. Poplatky za parkovné

by se navíc, jak pan Hrdina správně

zmiňuje, měly shromažďovat ve

speciálním fondu mobility. Ani to

není v řadě měst pravidlem, někde

se prostě rozpustí v městských rozpočtech. Je správně, že naše město

chce jít transparentní cestou speciálního fondu, kde bude jasně

určené, co se za tyto peníze bude

pořizovat. Jeho využití by samozřejmě mělo vést k podpoře výstavby dalších parkovacích kapacit

a záchytných parkovišť, a zároveň

podporovat takové způsoby dopravy, které jsou šetrnější k životnímu

prostředí a nekladou takové nároky

na veřejný prostor. Těžit z toho

nebude jen ta naše generace, ale

také generace příští.



Mgr. Jasna Flamiková,

místostarostka MČ Brno-střed

Rezidentní parkování – ano či ne?

Na straně 12 jsme otiskli příspěvek pana Hrdiny, který se

zlobí, že bude platit za parkování v ulicích. Jiní se naopak

zlobí, že se zavádění rezidentního parkování v dalších oblastech okolo historického centra

odsouvá do období po volbách,

jak se můžete dočíst v příspěvku Magistrátu města Brna na

straně 9.

Pro radnici městské části Brno-střed to není dobrá zpráva. Udělali

jsme vše pro to, abychom zavedení

rezidentního parkování podpořili.

Chápu, že v některých oblastech

naší městské části ještě nemusí být

problém s parkováním natolik palčivý. Po besedách s obyvateli

brněnského centra a okolí však

mohu předat jejich svědectví o tom,

že nemalá část z nich je nucena

každý den kroužit desítky minut

v okolí svého bydliště, aby nalezla

místo k parkování.

Vezmu-li to odhadem, tak při

20 minutách denně v pracovních

dnech potřebují na parkování sedm

hodin měsíčně, což je 84 hodin ročně. Řada lidí nás přitom informovala, že parkovací místo hledají více

jak 30 minut denně, mnohdy až

hodinu. V některých místech je

situace dokonce natolik kritická, že

někteří z rezidentů z okolí svého

bydliště vyjíždí jen v nejnutnějších

případech. Bojí se, že při návratu

domů místo nenajdou vůbec. Mohla

bych provádět hypotetické výpočty

toho, na kolik je přijde nejen ztracený čas, amortizace vozu, projeté

pohonné hmoty, či o kolik se nám

zbytečně znečistí ovzduší. Ve srovnání se vším zmíněným považuji

navrženou výši poplatků za adekvátní, a to i ve srovnání s dalšími

městy u nás.

Dovolím si otázku obrátit. O co přicházíme tím, že se nám z ulic stala

parkoviště? Pamatuji si, jak jsem

v roce 2008 rozjížděla petici proti

hazardu. Tehdy se zdaleka nejednalo o celospolečenské téma, což

potvrzovala i řada mých známých,

kteří nechápali, v čem je problém.

Měli pocit, že se jich to netýká. Většinou totiž neměli osobní zkušenosti s někým, kdo hazardu

propadl. Postupně však začali chodit a říkat: „Jel jsem po Křenové/Václavské/Lidické/atd. a máš

pravdu, je to samá herna.“ A lidé si

najednou začali všímat, jak herny

8

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Červen 2017