Rozhovor

MARCEL NEKVINDA:

PŘEJI NÁM VŠEM HODNĚ DOBRÝCH KNIH I ČTENÁŘŮ!

S majitelem Nakladatelství JOTA Marcelem Nekvindou jsme si povídali v parku

před klubem Šelepka, kde se každoročně

koná poslední dubnový den koncert k osvobození a Příhraniční slavnosti městských

částí Brno-střed, Královo Pole a Žabovřesky. Tradičně se zde při hudbě mnoha žánrů

připomínají umučení a popravení, po kterých jsou pojmenovány ulice Brna, a další

výročí spojená s koncem druhé světové

války a naším městem.

Proč jste přijal pozvání

k letošnímu koncertu a setkání

před Šelepkou?

Již loni zde naše nakladatelství představilo

knihu Strach jsem si nepřipouštěl. Je to životní

příběh generála Emila Bočka, válečného hrdiny a veterána druhé světové války. Pětadevadesátiletý pan generál ji zde před zaplněným parkem osobně uvedl a věnoval ji

takovým brněnským osobnostem, jakými

bezesporu byly loni rovněž jubilující dirigent

Erik Knirsch a olympijská vítězka z Londýna

1948 paní Věra Růžičková. Bohužel nás v loňském roce tyto dvě legendy opustily. I jejich

životní příběhy by jistě stály za knižní vydání.

Letos bych rád při koncertu představil projekt,

který má zaznamenat příběh samotného klubu Šelepka. A samozřejmě také příběhy těch,

kteří tu historii psali.

Sešli jsme se na Šelepce. Tak se

prý má publikace jmenovat.

Je to ještě název pracovní. Každopádně

jsem rád, že jsem byl k vydání knihy osloven

lidmi, pro které není Šelepka ani po smrti jejího zakladatele Miloše Bernátka jen místem

dobré zábavy při setkávání nejrůznějších

umělců, sportovců a dalších osobností. Myslím, že tento klub, toto místo, má svého ducha,

genia loci, a to, že legendární trumpetista

Laco Deczi řekl, že je to nejlepší hudební

klub v Evropě, není jistě náhoda. Šelepka má

letos padesát let od narození a knihu si jistě

zaslouží.

Prozradíte, co se skrývá pod

jménem vašeho nakladatelství?

Před 28 lety jsme vydali naši první knihu.

Název firmy jsem chtěl mít jednoduchý, lehce

zapamatovatelný a smysluplný. Význam slova

JOTA má dvě roviny, jednak je to znak zásadní hlásky řecké abecedy a jednak znamená

„i to nejmenší“, tedy v přeneseném slova

smyslu značí preciznost a přesnost.

Karel Čapek řekl, že by chtěl

napsat knihu, která by byla tak

dobrá a silná, že by upoutala

i člověka stiženého zánětem

okostice. Četl jste někdy

takovou knihu?

Jistě že jsem četl knihy skvělé, ale i méně

skvělé. Je velmi těžké vybrat jednu jedinou,

ale přece jen mě napadá jedno dílo, Mládí

v hajzlu od amerického spisovatele C. D. Payna. Všem doporučuji, napříč generacemi.

Už v 17. století Molière napsal,

že „můžeme-li odpustit vydání

špatné knihy, pak jen těm

chudákům, kteří píší, aby se

uživili.“ Co na to říkáte?

Do redakce nám chodí stovky rukopisů. Ty

přijdou do ruky redakčnímu týmu, redaktor

posoudí, pozná, zda má text potenciál. Devadesát pět procent jich vracíme autorům zpět,

pěti procenty se zabýváme hlouběji a tak dvě

procenta rukopisů se dá vydat. Každopádně

u nás platí, že co vydáváme, tomu musíme věřit.

A vždy vsázíme na kvalitu. Za ta léta jsme už

uvěřili ve 2 800 vydaných titulů. Psaním knih

se popravdě uživí jen pár vyvolených autorů.

Máte nenaplněný vydavatelský

sen? Jaká kniha vás zatím

minula? A vydáte ji?

Ediční plán vytváříme průběžně a plánujeme na několik let dopředu. Tento rok máme

plně obsazen. V únoru, přesněji 14. 2., vychází

kniha se symbolickým názvem Sloni žijí do

sta let od cestovatelské legendy Miroslava

Zikmunda. Publikace vyjde v den, kdy se

Miroslav Zikmund dožívá neuvěřitelných 100

let. A bude to, s největší pravděpodobností,

jeho úplně poslední kniha. Jeden ze snů se

mi tedy brzy splní.

Máte nějaký oblíbený citát

o knihách?

Líbí se mi tento příznačný citát Oscara Wildea: „Ten, kdo čte, žije s každou další knihou

život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“ Chcete-li ale ještě jeden na závěr, pak cituji Victora

Huga, který řekl, že k dobré knize je třeba

dobrých čtenářů. Přeji nám všem hodně dobrých knih i čtenářů! Vladimír Koudelka ■

Marcel Nekvinda

Narodil se 29. května 1965 v Novém

Městě na Moravě. Do základní školy

chodil ve Svratce. Střední školu, již

v Brně, zakončil maturitou v roce 1984.

Je absolventem VUT v Brně, obor ekonomika a řízení. Titul Ing. získal v roce

1988. Ještě jako student začal v osmdesátých letech minulého století, společně s pár přáteli, po nocích přepisovat díla v té době zakázaných autorů.

Na prastarých psacích strojích se jim

dařilo proklepnout i deset kopií. Další

kamarádi se postarali o knižní vazbu

a knihy byly na světě. Potají začaly kolovat mezi čtenáři. Na jaře 1989 byl Marcel Nekvinda jako čerstvý absolvent

odveden na vojnu a sametovou revoluci prožil v lidové armádě. Po návratu

do civilního života neváhal a pokračoval v započatém díle. Od roku 1990 ale

již svobodně a beze strachu. V současné době má jeho nakladatelství na

svém kontě téměř tři tisíce titulů a desetimilionový počet jednotlivých výtisků

je na dosah. K nejvýznamnějším nakladatelským počinům patří cena Magnesia Litera 2017 za knihu o cestovatelské

legendě Miloslavu Stinglovi, více na

www.jota.cz. Milovník knih Marcel

Nekvinda je rovněž velkým příznivcem

hokejové Komety – JOTA vydala knihu

Příběh hokejového klubu, a sportu

vůbec. Rád cestuje a ve volném čase

povypráví s přáteli u dobrého vína. I to

je pro něho inspirací...

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2019 | 15