Zaniklé a neznámé sakrální památky Brna

V desátém díle série seznamuje historik Jakub Kříž s chrámem svatého Mikuláše, který stával na nynějším náměstí Svobody.

Historie

Zpravodaj městské části Brno-střed| listopad 2024|15

ZANIKLÉ ANEZNÁMÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY

BRNA

DÍL X.

–

CHRÁM SVATÉHO MIKULÁŠE

Kostel sv. Mikuláše umístěný kdysi vcen-

trální části Dolního trhu, dnešního ná-

městí Svobody, patří spolu sKrálovskou

kaplí k nejznámějším nedochovaným

památkám města Brna. Přesto mnohé

skutečnosti zjeho dějin, jak se pokusím

naznačit, nejsou příliš známy aje zapo

-

třebí jim věnovat patřičnou pozornost.

První zmínka osvatyni se standardně

klade do roku 1231. Tehdy olomoucký

biskup Robert vydal povolení, že vkapli

zasvěcené sv. Mikuláši má působit kněz

mluvící románským jazykem, jenž by byl

kdispozici valonským kupcům. Kaple byla

filiálkou chrámu sv. Jakuba azprvu neměla

právo křtu ani pohřbu. Je však otázkou, zda

se tyto údaje vztahují kestavbě naDolním

trhu, či kjiné, dosud neznámé svatyni vbez

-

prostředním okolí kostela sv. Jakuba. Ar-

cheologové, kteří vroce 2000 prováděli

průzkum nanáměstí Svobody, totiž zjis

-

tili, že nejstarší zdivo kostela se datuje

až dodoby závěru 13. století. Snejvětší

pravděpodobností měla tato novostavba

souvislost slistinou vydanou roku 1295,

vníž čteme očtyřicetidenních odpustcích

pro všechny, kteří přispějí nastavbu sva

-

tostánku.

Dějinné okamžiky

Nový gotický chrám spolygonálním zá

-

věrem ačtvercovou lodí se budoval patrně

ještě dlouho vprvní polovině 14. století. Tato

stavební struktura pak přetrvala až dodoby

zboření svatyně vletech 1869–1870 astala

se svědkem řady festivit amnoha dějin

-

ných okamžiků. Duchovní správu zajištoval

kaplan, jenž byl jmenován farářem odsva

-

tého Jakuba amohl jím být také kdykoli

odvolán. Jedním ztěchto správců byl ikněz

Vojtěch zKrosna, který zemřel roku 1399

ajehož náhrobek se podařilo objevit pod

podlahou chrámu při jeho demolici v19. sto

-

letí. Zajímavou osobností vtéto funkci byl

napočátku 15. století Mikuláš Polák, přívrže

-

nec Husova učení. Roku 1435, když se vBrně

konala jednání mezi zástupci utrakvistů aka

-

tolíků, navrhl Mikuláš Polák, vté době kaplan

pana Jana Tovačovského zCimburka, aby

byl chrám sv. Mikuláše poskytnut husitské

delegaci pro jejich bohoslužby. Požadavku

však nebylo vyhověno. Napočátku 16. století

se pak vkostele připomíná oltář sv. Barbory,

který byl místem setkávání aduchovním stře

-

dem brněnského cechu kožešníků.

Snovou vížkou

Brněnský lékárník Georg Ludwig vesvé

kronice kedni 5. října 1585 zaznamenává,

že kostel sv. Mikuláše byl opraven ado

-

stal přitom inovou vížku (ist das Tuermll zu

S. Nikolay gebaut und das Kirche renoviert

worden). Vtéto podobě spatřujeme svatyni

navýjevu Obléhání Brna Švédy odBenno

Beyera a Jörga Zeissera. Na přelomu

17. a18. století vznikla vedle svatostánku

nová budova městské vážnice. Ikostel

prošel dílčí proměnou. Poroce 1718 mělo

dojít kúpravě hlavního oltáře (repariren

in Specie aber ein Hoch Altar). Víme rov

-

něž otom, že zde vytvořil nástěnné malby

František Řehoř Ignác Eckstein. Vrámci

liturgického roku se zde největší slavnosti

odehrávaly nasvátek patrona kostela, tj.

sv. Mikuláše, ataké nasvátek Panny Marie

Bolestné. Vkaždém ztěchto dnů mělo být

kecti aslávě Boží odslouženo osm mší.

Hudební doprovod pak zajištovali zpěvem

choralisté ataké varhaníci.

Kostel vté době měl nemalé finanční

příjmy, hlavně zrůzných darů aodkazů,

přičemž patrně nejštědřejší byla vtomto

ohledu kněžna Maria Antonie Hrzánová,

rozená Liechtensteinová, která vesvém

kšaftu roku 1749 odkázala svatostánku tisíc

zlatých. Peníze se záhy ukázaly jako nanej

-

výš potřebné. Zjistilo se totiž, že některé

partie zdiva apředevším střešní konstrukce

jsou vevelmi špatném stavu. Výsledkem

pak byla pozdně barokní přestavba.

Přestavba

Cecílie Hálová-Jahodová stavební

práce spojené svýstavbou nového prů

-

čelí svěží kladla doroku 1760. Tušila, že

zaprojektem stojí některý zbrněnských

zednických mistrů, ale nepodařilo se jí zjis

-

tit konkrétní jména. Jiří Kroupa naznačil,

že plány mohl vypracovat znamenitý br

-

něnský architekt František Antonín Grimm.

Nazákladě archivních pramenů se však

zdá, že je nutno tyto údaje revidovat. Větší

stavební práce se totiž usv. Mikuláše ode

-

hrávaly až vrozmezí let 1766 a1768. Cena

materiálů (dřevo, kámen) spolu spracovní

činností byla odhadnuta na650 zlatých

a16 krejcarů, nicméně postupně se výdaje

mírně navýšily. Nazednických pracích se

měl podílet Valentin Stiebock, původem

zRavensbrücku. Ten byl ve své době

velmi vyhledávaným stavitelem. Jeho

tvůrčí vklad nacházíme například naúpra

-

vách Dietrichsteinského knížecího paláce

naZelném trhu. Vypracoval také plány

nanovostavbu divadla Reduta popožáru

roku 1785. Roku 1786 pak vBrně umírá.

Barokní podobu kostela sv. Mikuláše za

-

chytil roku 1780 Josef Masserle. Vidíme,

že se tehdy vedvojici nik průčelí chrámu

nacházely sochy sv. Mikuláše asv. Mar

-

tina zTours. Jejich autorem byl Ondřej

Schweigl. Sochy se naštěstí zachovaly

aodroku 1870 je můžeme spatřit nafa

-

sádě chrámu sv. Máří Magdalény.

Chátrání azánik

Kroku 1770 máme ukostela svatého

Mikuláše dochovánu informaci oopravě

hodin. Zaujme, že hodiny nebyly majet

-

kem svatojakubské farnosti, nýbrž města,

které se mělo starat ojejich údržbu. Čas

existence svatomikulášské svatyně se

však nachyloval kesvému konci. Ivtomto

případě byl zánik sakrálního místa spojen

sreformami Josefa II. Stalo se tak roku 1786,

přičemž vté době se vchrámu uvádí vedle

hlavního oltáře ještě čtyři boční, zasvěcené

Panně Marii Bolestné, Nanebevzetí Panny

Marie, sv. Janu Nepomuckému asv. Pere

-

grinovi. Chrám byl pak předán vojenské

správě azačal sloužit jako skladiště. Tím

započal proces jeho pozvolného chát

-

rání. Vletech 1869 a1870 byl svatostánek

zbořen. Důvodem odstranění stavby byla

mimojiné snaha, jak čteme vdobovém

tisku, ozkrášlení náměstí (besagte Kirche

wegen Verschönerung des großen Platzes

abzutragen).

Jakub Kříž

■

Chrám svatého Mikuláše