Stalo se v naší městské části

Radnice předala dalších čtrnáct bytů brněnské pobočce Armády spásy

Miluše a Václav spolu s ředitelem Centra sociálních služeb Josefa

Korbela Armáda spásy Pavlem Kosorinem

Další bývalé holobyty na Bratislavské 40 prošly na náklady

radnice městské části Brnostřed rekonstrukcí a budou mít

nové nájemníky z řad klientů

Armády spásy. Po roce se tak

počet využívaných jednotek

zvýší ze sedmi na jednadvacet.

„Čtrnáct nově zrekonstruovaných

bytů je ve dvou podlažích domu.

Vedle jednotlivců zde bydlení najdou i partnerské dvojice, které by

například v azylových domech

musely bydlet odděleně,“ řekl

Bc. Pavel Kosorin, ředitel Centra

sociálních služeb Josefa Korbela

Armáda spásy. A novinářům, kteří

se předávání bytů zúčastnili,

představil třeba manžele Miluši

a Václava. Ti se poznali právě

v Armádě spásy, kde měli i svatbu. Ale žít společně mohou až

nyní, právě díky možnosti ubytovat páry.

„Pokud se spolupráce s Armádou

spásy osvědčí, jsme připraveni jí

nabídnout i zbylá dvě patra budovy, která se nyní opravují,“ uvedl

radní městské části Brno-střed

Dům na Bratislavské 40

pro sociální oblast Mgr. David

Oplatek.

Spolupráce funguje na tom principu, že radnice má smluvní vztah

přímo s brněnskou pobočkou

Armády spásy, která byty dále

pronajímá lidem v nouzi, s nimiž

dlouhodobě pracuje na zlepšení

jejich životní situace. „Zatím nás

opustil pouze jeden nájemce, který se odstěhoval mimo Brno,“

zhodnotil zkušenosti Bc. Pavel

Kosorin. Náklady na opravu

čtrnácti jednotek, které jsou nově

v rámci projektu využity, činí nece-

lý milion korun. Ovšem rekonstrukce prostor byla nutná bez

ohledu na konkrétního nájemce.

„Například nebyla funkční elektroinstalace, zcela chybělo topení, sanitární vybavení nebo funkční okenní a dveřní výplně,“

připomněl již dříve David Oplatek.

Kromě Brna-střed spolupracuje

Armáda spásy také s městskou

částí Brno-sever. Ta poskytuje

11 bytů.

I

(rob)

V ulicích Brna přibyly další Kameny zmizelých

Sokol Brno I uctil 10. září položením Kamenů zmizelých

v brněnských ulicích památku

svých 4 členů, kteří byli během

druhé světové války zavražděni.

Stolpersteine, takzvané Kameny

zmizelých, byly věnovány Karlu

Tomešovi (1877–1945), Ing. Vojtěchu Benešovi (1892–1943),

Ing.Ludvíku Mackrlemu (1893 až

1943) a JUDr. Zdeňku Krejčímu

(1903–1942).

Karel Tomeš se narodil v Helvíkovicích u Žamberka. Po vzniku

samostatné republiky byl v roce

1924 zvolen do zastupitelstva

města Brna a o rok později se stal

starostou města, přičemž v této

funkci setrval do roku 1935.

Během jeho funkčního období

došlo k výrazné proměně Brna

a k založení řady významných

institucí. Po okupaci byl v roce

1940 zatčen a vězněn. V roce

1944 byl převezen do koncentračního tábora Dachau, kde zemřel

6

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Listopad 2015

na skvrnitý tyfus, který mu byl

naočkován. Stolpersteine k uctění

jeho památky byl položen před

domem Tomešova 6.

Ing. Vojtěch Beneš byl od dvacátých let zaměstnán v městském

stavebním úřadě Zemského hlavního města Brna a poté v městských vodárnách, jejichž ředitelem byl od roku 1923 až do

okupace. Společně s Ludvíkem

Mackerlem vybudoval z vodáren

vzorový podnik, který se stal

chloubou města. Zatčen byl v roce

1939, vězněn byl na Špilberku

a v koncentračních táborech

Dachau a Buchenwald. Zemřít

měl v roce 1943 v káznici v Hobenaspergu na plicní TBC a srdeční

slabost. Stolpersteine k uctění

jeho památky byl položen na Pisárecké 10.

Ing. Ludvík Mackerle od dvacátých let pracoval společně s Vojtěchem Benešem v městských

vodárnách a po okupaci se také

společně zapojili do odbojové

skupiny Obrana národa. Zatčen

byl v roce 1940 a odsouzen

k sedmiletému žaláři. Zemřel ve

věznici v Briegu. Stolpersteine

k uctění jeho památky byl položen

na Pisárecké 10.

JUDr. Zdeněk Krejčí přišel do

Brna v roce 1920 a vystudoval

zde právnickou fakultu. Po jejím

absolvování působil nejdříve jako

soudce a poté jako tajemník Zemské banky pro Moravu v Brně. Za

okupace byl poprvé zatčen v den

vypuknutí druhé světové války.

Zemřel v koncentračním táboře

v Osvětimi, kdy byl vězněn za své

aktivity v Sokole. Stolpersteine

k uctění jeho památky byl položen

na adrese Sedlákova 51.

Stolpersteine jsou projektem

německého umělce Guntera

Demniga a mají upomínat na oběti holocaustu a nacistického režimu. Krychlové kostky se kladou

obvykle před domy, v nichž

zavraždění naposledy bydleli.

V Brně je umístěno už přes 30

těchto kostek, které vybízejí

kolemjdoucí k zastavení, poklonění se a uctění památky obětí.

I

(rob)