Informace z radnice

Domovníci získali řemeslné i komunikační dovednosti v intenzivním kurzu

Jeden ze způsobů, jakým dlouhodobě městská část Brno-střed přispívá ke zlepšování

péče o bytové domy, je zaměstnávání domovníků.

V některých domech v problémové lokalitě v Zábrdovicích jsou takto zaměstnáváni přímo obyvatelé

těchto domů. V loňském roce

městská část využila nabídky preventistů Městské policie Brno, kteří ve spolupráci se Střední školou

polytechnickou a dalšími subjekty

připravili rozsáhlý kurz zaměřený

na přípravu domovníků. Celkem

200 výukových hodin bylo věnováno nejen k získání řemeslných

dovedností z oblasti běžné údržby. Důraz byl kladen i na získání

„měkkých“ dovedností – v tom,

jak řešit a předcházet konfliktním

situacím, jak fungují jednotlivé

složky integrovaného záchranného systému nebo které sociální

a veřejné služby mohou pomoci

nájemníkům, jež se dostali do

problémů.

Jak říká autor projektu Luboslav

Fiala z brněnské městské policie:

„Domovník je autorita schopná

zajistit okamžitou reakci. V prostředí žije a zná jej velmi dobře,

proto často dokáže odstranit příčiny konfliktů, do kterých městští

strážníci nevidí.“

Mezi čerstvé absolventy kurzu se

zařadil i Milan Bendík, který od

letošního roku vykonává funkci

domovníka v městském domě na

Příční ulici. „Od té doby, co se práci věnuji, je v domě větší klid a lidé

se spolu naučili mluvit,“ potvrzuje

slova Luboslava Fialy.

Radní pro sociální oblast David

Oplatek spatřuje v novém kurzu

ještě jednu pozitivní skutečnost.

„Naši domovníci v problémových

domech často mají jen základní

vzdělání. Obsáhlý kurz je tak pro

ně příležitost doplnit si kvalifikaci

a získat nové znalosti, které se

jim budou hodit nejen při práci

domovníka.“ Od kvalifikovaných

domovníků si městská část slibuje

snížení nákladů za údržbu bytových domů i zklidnění situace

v některých problémových

domech.

I

(rob)

Participativní rozpočet u nás a ve světě

Od roku 2016 budou mít občané Brna-středu unikátní možnost spolupodílet se na rozhodování o rozvoji svého bydliště.

Spouštíme totiž participativní

rozpočet. Jaká je vlastně jeho

podoba v zahraničí nebo

u nás?

Především se může neustále

vyvíjet a rozrůstat v závislosti na

zájmu lidí. Může proběhnout pár

veřejných setkání, ale také může

jít o několikaměsíční akci, do níž

se zapojí takřka celé město.

Kupříkladu ve španělském městě

Cordóba se celý proces skládá

ze tří kol. V prvním kole se usku-

teční předběžné informační

setkání s občany. Ve druhém

kole jsou důležitá sousedská

setkání, na nichž se lidé seznamují s jednotlivými návrhy spoluobčanů. Ve třetím kole se jde do

finiše a jsou prezentovány jednotlivé návrhy, o nichž se pak diskutuje a volí se vítězný projekt.

Potřebná je samozřejmě i reklama v médiích, ale především

šeptanda mezi lidmi. Důležité je

pak vědomí, že návrhy občanů se

jen tak nezahodí do koše, ale

budou skutečně splněny.

V Česku byla první samosprávou,

která se pustila do participativního

rozpočtu, městská část Praha 7.

V prvním ročníku byla vyčleněna

částka jeden milion korun, které

mohly být přerozděleny na drobné

investiční akce a na sportovní

akce. Lidé předložili návrhy,

z nichž se vybíraly ty uskutečnitelné (tzn. že jsou například v pravomoci zastupitelstva městské

části). Na veřejném shromáždění

pak přítomní lidé hlasovali pro

sedm nejlepších vizí. Z nich pak

mohli lidé následujících 10 dní

vybírat tu nejlepší, a to vhozením

hlasovacího lístku na úřadě.

Vyhrála rekonstrukce tamního

dětského hřiště.

Mnozí zpochybňovali výsledek

tím, že do hlasování se ze 40 tisíc

obyvatel zapojila jen zhruba stovka. Avšak to je právě smyslem

participativního rozpočtu – zapojit

i těch sto občanů, kteří by jinak

jen pasivně čekali, co jejich zastupitelé udělají. Přitom nikdo tak

nerozumí svému okolí jako lidé,

kteří v něm žijí. A hlavně, další rok

může být lidí čím dál víc. V dalším

díle vás pak seznámím s podobou

participativního rozpočtu Brna-středu, kterou právě tvoříme ve

spolupráci se studenty Fakulty

sociálních studií.

tele, tedy městské části. V roce

2016 jsou v plánu kromě jiného

opravy většího rozsahu – zakázky

nad 6 milionů Kč (podlimitní), například na Jánské 7 (rekonstrukce

fasády, výměna oken a střešního

pláště, vše za cca 20 mil. Kč), na

Tučkově 30, 32 (výměna oken

v celém domě, oprava fasád včetně

zateplení, celkem cca 12 mil. Kč),

na Starobrněnské 7 (oprava dvorních fasád, zateplení štítů, cca

9 mil. Kč), dále na Moravském

nám. 14a, 14b (výměna oken ve

dvoře, oprava uliční fasády, oprava

dvorní fasády včetně zateplení, cca

11 mil. Kč) a Nádražní 4 (výměna

oken ve dvorní fasádě, oprava

dvorní fasády, oprava střechy – cca

10 až 25 mil Kč podle konečného

rozsahu).

V letošním roce nás rovněž čeká

rekonstrukce zdravotechnické

instalace ve vícero domech, mezi

nimiž jsou Pekařská 25, Milady

Horákové 1a, Sušilova 8, Česká 14

a řada dalších.

I

Martin Landa,

starosta městské části Brno-střed

Bilance oprav bytových domů

V zakázkách, které Odbor investiční a správy bytových domů

naší městské části zadával

v roce 2015, nebyla věnována

pozornost jen vzhledu uličních

fasád, ale i ostatním částem

domů, které nejsou tolik na

očích veřejnosti.

Budova na Beethovenově 3/5 má

opravenou střechu, opravenou

dvorní fasádu dostaly domy na

Průchodní 1, Radnické 3, Pekařské 88 a Solniční 11. Poslední zmíněný dům má ve dvoře také vymě-

něná okna. Na Václavské 15 proběhla oprava střechy, pavlačí

a dvorní fasády včetně zateplení

štítů.

V loňském roce se podařilo vyhotovit projektovou dokumentaci na

rekonstrukci objektu Zelný trh, která je v současné době ve fázi zadávání veřejné zakázky, vlastní realizace bude zahájena letos.

Odbor měl také na starosti vybudování gymnastického sálu na ZŠ

Bakalovo nábřeží. Toto dílo už je

úspěšně zkolaudováno. Byly rovněž zahájeny z úrovně pronajíma-

I

Jiří Švachula,

místostarosta MČ Brno-střed

3

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Leden 2016