Informace z radnice
Domovníci získali řemeslné i komunikační dovednosti v intenzivním kurzu
Jeden ze způsobů, jakým dlouhodobě městská část Brno-střed přispívá ke zlepšování
péče o bytové domy, je zaměstnávání domovníků.
V některých domech v problémové lokalitě v Zábrdovicích jsou takto zaměstnáváni přímo obyvatelé
těchto domů. V loňském roce
městská část využila nabídky preventistů Městské policie Brno, kteří ve spolupráci se Střední školou
polytechnickou a dalšími subjekty
připravili rozsáhlý kurz zaměřený
na přípravu domovníků. Celkem
200 výukových hodin bylo věnováno nejen k získání řemeslných
dovedností z oblasti běžné údržby. Důraz byl kladen i na získání
„měkkých“ dovedností – v tom,
jak řešit a předcházet konfliktním
situacím, jak fungují jednotlivé
složky integrovaného záchranného systému nebo které sociální
a veřejné služby mohou pomoci
nájemníkům, jež se dostali do
problémů.
Jak říká autor projektu Luboslav
Fiala z brněnské městské policie:
„Domovník je autorita schopná
zajistit okamžitou reakci. V prostředí žije a zná jej velmi dobře,
proto často dokáže odstranit příčiny konfliktů, do kterých městští
strážníci nevidí.“
Mezi čerstvé absolventy kurzu se
zařadil i Milan Bendík, který od
letošního roku vykonává funkci
domovníka v městském domě na
Příční ulici. „Od té doby, co se práci věnuji, je v domě větší klid a lidé
se spolu naučili mluvit,“ potvrzuje
slova Luboslava Fialy.
Radní pro sociální oblast David
Oplatek spatřuje v novém kurzu
ještě jednu pozitivní skutečnost.
„Naši domovníci v problémových
domech často mají jen základní
vzdělání. Obsáhlý kurz je tak pro
ně příležitost doplnit si kvalifikaci
a získat nové znalosti, které se
jim budou hodit nejen při práci
domovníka.“ Od kvalifikovaných
domovníků si městská část slibuje
snížení nákladů za údržbu bytových domů i zklidnění situace
v některých problémových
domech.
(rob)
Participativní rozpočet u nás a ve světě
Od roku 2016 budou mít občané Brna-středu unikátní možnost spolupodílet se na rozhodování o rozvoji svého bydliště.
Spouštíme totiž participativní
rozpočet. Jaká je vlastně jeho
podoba v zahraničí nebo
u nás?
Především se může neustále
vyvíjet a rozrůstat v závislosti na
zájmu lidí. Může proběhnout pár
veřejných setkání, ale také může
jít o několikaměsíční akci, do níž
se zapojí takřka celé město.
Kupříkladu ve španělském městě
Cordóba se celý proces skládá
ze tří kol. V prvním kole se usku-
teční předběžné informační
setkání s občany. Ve druhém
kole jsou důležitá sousedská
setkání, na nichž se lidé seznamují s jednotlivými návrhy spoluobčanů. Ve třetím kole se jde do
finiše a jsou prezentovány jednotlivé návrhy, o nichž se pak diskutuje a volí se vítězný projekt.
Potřebná je samozřejmě i reklama v médiích, ale především
šeptanda mezi lidmi. Důležité je
pak vědomí, že návrhy občanů se
jen tak nezahodí do koše, ale
budou skutečně splněny.
V Česku byla první samosprávou,
která se pustila do participativního
rozpočtu, městská část Praha 7.
V prvním ročníku byla vyčleněna
částka jeden milion korun, které
mohly být přerozděleny na drobné
investiční akce a na sportovní
akce. Lidé předložili návrhy,
z nichž se vybíraly ty uskutečnitelné (tzn. že jsou například v pravomoci zastupitelstva městské
části). Na veřejném shromáždění
pak přítomní lidé hlasovali pro
sedm nejlepších vizí. Z nich pak
mohli lidé následujících 10 dní
vybírat tu nejlepší, a to vhozením
hlasovacího lístku na úřadě.
Vyhrála rekonstrukce tamního
dětského hřiště.
Mnozí zpochybňovali výsledek
tím, že do hlasování se ze 40 tisíc
obyvatel zapojila jen zhruba stovka. Avšak to je právě smyslem
participativního rozpočtu – zapojit
i těch sto občanů, kteří by jinak
jen pasivně čekali, co jejich zastupitelé udělají. Přitom nikdo tak
nerozumí svému okolí jako lidé,
kteří v něm žijí. A hlavně, další rok
může být lidí čím dál víc. V dalším
díle vás pak seznámím s podobou
participativního rozpočtu Brna-středu, kterou právě tvoříme ve
spolupráci se studenty Fakulty
sociálních studií.
tele, tedy městské části. V roce
2016 jsou v plánu kromě jiného
opravy většího rozsahu – zakázky
nad 6 milionů Kč (podlimitní), například na Jánské 7 (rekonstrukce
fasády, výměna oken a střešního
pláště, vše za cca 20 mil. Kč), na
Tučkově 30, 32 (výměna oken
v celém domě, oprava fasád včetně
zateplení, celkem cca 12 mil. Kč),
na Starobrněnské 7 (oprava dvorních fasád, zateplení štítů, cca
9 mil. Kč), dále na Moravském
nám. 14a, 14b (výměna oken ve
dvoře, oprava uliční fasády, oprava
dvorní fasády včetně zateplení, cca
11 mil. Kč) a Nádražní 4 (výměna
oken ve dvorní fasádě, oprava
dvorní fasády, oprava střechy – cca
10 až 25 mil Kč podle konečného
rozsahu).
V letošním roce nás rovněž čeká
rekonstrukce zdravotechnické
instalace ve vícero domech, mezi
nimiž jsou Pekařská 25, Milady
Horákové 1a, Sušilova 8, Česká 14
a řada dalších.
Martin Landa,
starosta městské části Brno-střed
Bilance oprav bytových domů
V zakázkách, které Odbor investiční a správy bytových domů
naší městské části zadával
v roce 2015, nebyla věnována
pozornost jen vzhledu uličních
fasád, ale i ostatním částem
domů, které nejsou tolik na
očích veřejnosti.
Budova na Beethovenově 3/5 má
opravenou střechu, opravenou
dvorní fasádu dostaly domy na
Průchodní 1, Radnické 3, Pekařské 88 a Solniční 11. Poslední zmíněný dům má ve dvoře také vymě-
něná okna. Na Václavské 15 proběhla oprava střechy, pavlačí
a dvorní fasády včetně zateplení
štítů.
V loňském roce se podařilo vyhotovit projektovou dokumentaci na
rekonstrukci objektu Zelný trh, která je v současné době ve fázi zadávání veřejné zakázky, vlastní realizace bude zahájena letos.
Odbor měl také na starosti vybudování gymnastického sálu na ZŠ
Bakalovo nábřeží. Toto dílo už je
úspěšně zkolaudováno. Byly rovněž zahájeny z úrovně pronajíma-
Jiří Švachula,
místostarosta MČ Brno-střed
3
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Leden 2016