Rozhovor
PETR HUBÁČEK: JAKO TRENÉRA MĚ INSPIROVALO FINSKO
Hokejový klub HCM Warrior trénuje při
základní škole na Úvoze, která se na hokej
specializuje. Je domovským klubem žáků
školy, kteří se po prázdninách mohou těšit
na nové trenéry. Jedním z nich bude Petr
Hubáček, se kterým jsme se setkali v ředitelně školy.
věnovat právě trénování, ale do budoucna
bych si rád vyzkoušel třeba i manažerskou
funkci. Nebráním se vyzkoušet více možností
a postupně zjistit, co mi bude nejvíce vyhovovat.
Jak jste s hokejem začínal?
Zjistil jsem, stejně jako mnoho mých bývalých spoluhráčů, že po ukončení profesionální
kariéry trávím na zimáku víc času než dříve.
Komentování i trénování mě totiž motivuje
k tomu, abych sledoval hokej a uvažoval
o něm komplexně, z úplně jiných úhlů pohledu než dříve. Ale co se týká volného času,
mám dvě děti, takže když opustím hokejový
svět, trávím chvíle volna s rodinou, občas
zajdu do kina a pravidelně chodím do sauny.
To je další věc, kterou mi dalo Finsko a na
saunování nedám dopustit. Je to perfektní
relaxace, u které dokážu nechat veškeré starosti a myšlenky stranou.
Vzhledem k tomu, že jsem z hokejové rodiny, můj otec hrál sedm let nejvyšší československou ligu, byl pro mě hokej samozřejmostí. Poprvé jsem byl na bruslích asi tak ve
čtyřech letech, v pěti, šesti jsem pak začal
hrát už organizovaně.
Petr Hubáček se narodil v Brně v roce
1979. Od čtvrté do osmé třídy chodil na
Základní školu Úvoz, a to od roku 1989
do roku 1994. Od páté do osmé třídy jej
zde trénoval současný ředitel školy
Mgr. Miloš Doležal. Následně studoval
na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka
na Botanické ulici.
Extraligovou kariéru zahájil v roce
1998 v týmu Vítkovic, v letech 2000 až
2002 působil v NHL ve Philadelphia
Flyers. V roce 2008 přestoupil do týmu
KHL a v roce 2010 do brněnské Komety.
V následujícím roce hrál ve finské lize.
Reprezentoval Českou republiku na
mistrovstvích světa, stříbro přivezl v roce
2006 z Rigy, zlato v roce 2010 z Kolína
nad Rýnem a bronz v roce 2011 z Bratislavy. Po ukončení profesionální kariéry
v roce 2018 začal působit jako hokejový
expert v České televizi, spolukomentoval mimo jiné nedávné mistrovství
světa v ledním hokeji, které se konalo
ve Finsku.
Se začátkem školního roku bude na
základní škole na Úvoze působit jako
trenér hokejového týmu, jehož součástí
bude i jeho syn Petr, který kráčí v jeho
šlépějích. „Na první pohled je znát, že
je to Petrův syn, je jeho věrnou kopií. Ať
už se to týká stylu bruslení, způsobu
pohybu, reakcí na situace nebo řeči
těla,“ uvedl ředitel Doležal a dodal:
„Vážím si toho, že se k nám Petr vrací.
Je to pro nás pocta a známka toho, že
to snad u nás děláme dobře. Před třiceti
lety jsem ho učil já a posouval ho v hokeji, dnes se role obracejí a já se těším
z toho, že mi teď on ukáže, kam se hokej
posouvá a jak se trénuje v zahraničí.“
Jiný sport vás nelákal?
Ve volném čase jsem běžně hrál fotbal,
basket, tenis. Na dvoře u dědy v Židenicích,
u nás v Líšni u kotelen, zkrátka všude možně.
Tenkrát byl sport samozřejmou součástí dětství. Ale závodně, jak se tehdy říkalo, jsem
hrál jen hokej.
Dres Warriorů bude od září
oblékat i váš syn, brusle
a hokejka do vaší rodiny
zkrátka patří.
Není to podmínkou, děti zkrátka rádi napodobují svoje rodiče a navíc je zimní stadion
součástí jejich života od raného dětství. Obě
děti jsem měl v době své aktivní profesionální
kariéry, takže jejich první krůčky na bruslích
byly po mém profesionálním tréninku. Není
to nic neobvyklého, takto běžně děti profesionálních hráčů začínají. I nyní již plnoletá
dcera zůstala věrná ledu, věnovala se krasobruslení.
Jak vzpomínáte na školní roky
na Úvoze?
Co rád děláte, když se
nezabýváte hokejem?
Finské angažmá pro vás bylo
hodně inspirující.
To ano, doteď dvakrát, třikrát do roka do
Finska na týden zaletím za bývalými spoluhráči a kamarády, kteří dnes už jsou v manažerských a trenérských pozicích, takže od
nich čerpám nové poznatky a zkušenosti
z jejich práce. Pokud člověk chce být ve své
profesi dobrý, musí se stále vzdělávat a zdokonalovat se.
Jste Brňák, máte ve středu
města nějaké oblíbené místo?
Do centra si občas rád zajdu, jen tak si
sednu na patník, natáhnu nohy a odpočívám.
Rád se projdu třeba po Zelném trhu, koupím
si půl kila hrášku a na místě ho spořádám.
Marta Vojáčková
I
Na svoje žákovské roky vzpomínám rád,
a to jak na školní výuku, tak na hokejové tréninky. Dokladem toho je i to, že mám s panem
ředitelem stále blízký vztah a že se sem vracím jako trenér sportovní sekce.
Slyšíme vás jako spolukomentátora zápasů v televizi,
působíte jako trenér. Kam do
budoucna směřujete?
Jsou to čtyři roky, co jsem skončil s profesionální kariérou a když jsem zvažoval, kam
dál, rozhodl jsem se, že bych chtěl zůstat
součástí hokejového sportu. Baví mě a je to
celý můj život. A vzhledem k tomu, že teď
dorostl do školních let můj syn, tak se chci
Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2022 | 15