Názory zastupitelů
BRNEM NA KOLE – JEN PRO ODVÁŽNÉ
Brněnský twitterový účet
dataBrno nedávno sdílel
video vytvořené zaměstnanci Magistrátu města
Brna o tom, jak neutěšená
je situace pro člověka, který se chce po Brně pohybovat na kole.
Jako dítě jsem na kole jezdila v 90. letech
hlavně mezi paneláky na Vinohradech, občas
jsme s rodinou vyjeli na silnici až na kopec
k lomu Klajdovka a moc dobře si pamatuji,
jak mi jízda vedle aut byla nepříjemná. Když
jsem se přestěhovala do centra, neměla jsem
odvahu začít jezdit s malými dětmi, a tak jsem
se nakonec k pravidelné jízdě na kole vrátila
až s rozšířením projektů sdílených kol někdy
v roce 2017. Jsem typická městská cyklistka
– vlastní kolo stále nemám, ale jezdím téměř
každý den, v posledních 2 letech i v zimních
měsících, pokud není námraza či nasněženo.
Oceňuji košík na kole na odložení nákupu,
jezdím v běžném oblečení, což jsou v mém
případě nejčastěji šaty. Proč tento podrobný
popis? Ráda bych, aby takováto jízda mohla
být v mém městě normou, nikoliv zvláštním
úkazem. Bohužel, každý, kdo však někdy
vyjel v Brně na kole, ví, že si tato aktivita nezadá s adrenalinovým sportem. Většina ulic
nemá cyklopruh ani piktogram, a tak musíte
být neustále ve střehu – zprava od zaparkovaných aut – co když by někdo z řidičů nečekaně otevřel dveře – zleva od předjíždějících
aut, kterým leckdy vzdálenost 1,5 m nic neříká.
Zvláštní kapitolou je pak jízda historickým
centrem města, kde si připadáte jak na automotodromu.
O samotných cyklostezkách si můžeme
nechat zdát – podle výše zmiňovaného
videa se za posledních 10 let postavilo v Brně
necelých 7 km cyklostezek, převážně tam,
kde nezavazí autům. Nerozumím tomu, jak
je možné, že i přes platný Generel cyklistické
dopravy ve městě Brně je na většině nově
zrekonstruovaných ulic (Cejl, Milady Horákové, Veveří, Údolní) sice pěkný nový asfalt,
ale téměř žádné vyhrazené místo pro nás
cyklisty, abychom se zde při jízdě cítili alespoň o trochu bezpečněji. Jak mám své
3 děti učit, že je „normální“ (= zdravější, udržitelnější) pohybovat se po městě na kole,
když se sama stále jezdit po Brně trošku
bojím a dopředu si plánuji trasu, aby mě něco
nevyvedlo z míry.
Pokud jsme se v letech 2014–2018 domnívali, že se Brno v mnoha ohledech přibližuje
městům jako je Berlín, Paříž nebo snad
dokonce nám nedaleká Vídeň, můžeme teď
s jistotou prohlásit, že se jim v oblasti uvažování o městské dopravě vzdalujeme mílovými
kroky a zaostáváme již dokonce za mnoha
městy v ČR. Třebaže velice oceňuji nedávný
motivační krok města dotovat prvních 30
minut jízdy na sdílených kolech, jízda na nich
po Brně zůstává noční můrou. Přitom i sama
městská část má nástroje, jak mluvit například
do výsledné podoby rekonstruovaných ulic
a bojovat tak za své občany, kteří preferují
pěší a cyklodopravu před tou automobilovou.
Doufejme, že v následujících letech budeme
mít možnost tento trend zvrátit a Brno bude
opět městem s přívlastkem moderní a progresivní.
Mgr. Pavla Lukešová
zastupitelka MČ Brno-střed
za stranu Zelených I
KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ,
NEMUSÍ TO BÝT TOTÉŽ
Z řad opozičních zastupitelů je možné čas od času
slyšet kritiku na údajně volné obecní byty a jejich
špatný způsob obsazování.
Rozhodl jsem se tedy
porovnat přidělování bytů minulé a stávající
koalice, a to první čtvrtletí roku 2022 a 2018.
V obou případech se jedná vždy o poslední
rok fungování dané koalice, aby se nemohl
nikdo vymlouvat na to, že rozjezd bývá vždycky složitý. Za první kvartál letošního roku nabízela městská část na úřední desce celkem
50 bytů k pronájmu, z toho 40 opravených
k nastěhování a 10 k opravě vlastním nákladem
nájemce. Ve srovnatelném období, tzn. prvním
kvartálu roku 2018, nabízela městská část
k pronájmu celkem 15 bytů. Je tedy zřejmé,
že naše koalice je při obsazování volných bytů
výrazně efektivnější. Největší vypovídací hodnotu budou mít samozřejmě součty za celé
volební období. Z předběžných čísel je však
zřejmé, že současná koalice je při správě bytového fondu výrazně efektivnější než ta předMgr. Jan Mandát, LL.M.
chozí.
zastupitel MČ Brno-střed
za ODS I
KAM SE PODĚLA BRNĚNSKÁ PĚŠÍ ZÓNA?
Ještě před pár lety se lidé
v historickém centru města
mohli bezpečně pohybovat bez obavy, že za nimi
bude nervózně troubit auto
či dodávka.
Co se pokazilo? Podepsalo se na současném stavu období covidu, během kterého
se začalo více využívat doručování? Nevím,
jedno je ale jisté: v centru města se smrtelník
pěšky již bezpečně pohybovat nemůže. Vel-
ké množství aut v pěší zóně likviduje veřejný
prostor až do té míry, že řada občanů raději
centrum obejde. Na standardní ulici mimo
pěší zónu je totiž jasně definován rozdíl mezi
silnicí a chodníkem. Aktuální stav centra tento
rozdíl smazává až do té míry, že jeden netuší,
jestli se pohybuje v pěší zóně, na silnici, nebo
v případě Masarykovy ulice na menší dálnici.
Současné vedení městské části si zatím
neodpovědělo na otázku, jestli chce centrum
města přizpůsobovat autům, nebo lidem.
Místo toho, abychom veřejný prostor v centru
města přibližovali městům v západní Evropě,
inspirujeme se spíše parkovišti a odstavnými
pruhy vedle silnice. Věřím, že se situace
začne časem zlepšovat, ale nyní nezbývá
než doufat, že jednoho dne nebude pohyb
po brněnské pěší zóně adrenalinovým sportem.
Mgr. Monika Lukášová Spilková, Ph.D.
zastupitelka MČ Brno-střed
za Českou pirátskou stranu I
Tato rubrika obsahuje zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2022 | 13