Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 15

Historie
František Kalivoda (1913–1971) byl jedním
znejdůležitějších hybatelů meziválečného
kulturního dění nejen vBrně, neobyčejně
invenční publicista, propagátor nových
myšlenek asměrů, architekt, typograf, fil
-
mový kritik apedagog. To, co dnes známe
pod pojmem kulturní management, využí
-
val vesvé praxi již před válkou.
Organizoval kulturní aspolečenské dění,
které přispělo kproslulosti avysokému kre
-
ditu Brna vpozici jednoho zhlavních center
evropské avantgardy. Prioritní roli vtomto
hrály především Kalivodovy osobní vazby
nasvětové osobnosti zširokého spektra
uměleckých sfér – Le Corbusier, Marcel
Breuer, Alvar Aalto, Cornelis van Eesteren,
László Moholy-Nagy, Hannah Höch, Jean
Arp, Max Ernst, Hélène de Mandrot adalší.
Tyto důležité kontakty ilustrují nejen posta
-
vení Františka Kalivody, ale také pozici Brna
vrámci mezinárodní sítě modernismu.
Kalivodovy všestranné aktivity směřovaly
rovněž dooblasti nábytkového průmyslu.
Svědčí otom jeho napojení naprodejní firmy
či továrny zabývající se tímto druhem pro
-
dukce. Kalivodovo zapojení vtomto odvětví
nebylo náhodné, sám jako tvůrčí architekt se
vesvých projektech věnoval komplexnímu
řešení soukromých či veřejných staveb, tedy
isohledem nainteriérové pojetí. Výsledkem
byla architektova idea vybavení prostoru
nejen soudobým mobiliářem, ale idalšími
zařizovacími doplňky (např. textil, sklo, ke
-
ramika, umělecká díla). Své představy mohl
realizovat mimo jiné výběrem ze sortimentu
zavedených aprogresivních nábytkových
firem. Jednalo se především opodniky do
-
mácí (Spojené UP závody vBrně, Tusculum
Brno, Robert Slezák vBystřici pod Hostý
-
nem), izahraniční, které vČeskoslovensku
měly svá zastoupení (švýcarská firma Wohn
-
bedarf) nebo je chtěly získat, aby rozšířily svá
odbytiště. Tak tomu bylo iufinské firmy Artek,
která se vpodtitulu svého názvu prezento
-
vala coby Centrum moderního nábytku, do-
mácího vybavení, ale ijako Centrum výstav
umění auměleckého průmyslu.
Společnost Artek, založená vříjnu 1935,
existuje dodnes. Ujejího vzniku stál proslulý
finský architekt adesignér Alvar Aalto (1898–
1976), který název firmy vytvořil spojením
dvou slov art + tekniikka (umění atechnika),
vyjadřujících ideály funkcionalistického stylu.
Nazaložení společnosti se dále podíleli jeho
první žena Aino Aalto (1894–1946) – archi
-
tektka, návrhářka skla, textilu anábytku,
Maire Gullichsenová (1907–1990) – histo-
rička asběratelka umění, aNils Gustav Hahl
(1904–1941) – malíř, spisovatel aumělecký
kritik. SHahlem se Kalivoda velmi dobře znal,
oba se intenzivně pojistý čas svého života
věnovali propagaci avantgardního filmu aza
-
bývali se filmovou kritikou.
Firma Artek fungovala jako obchodní
apropagační centrum popularizující nové
myšlenky zejména voblasti bytového de
-
signu. Nejúspěšnějším artiklem společnosti
byl Aaltův nábytek, konstrukčně založený
navyužití tvárnosti ohýbané lepené pře
-
kližky, sníž návrhář několik let experimen-
toval, aby dosáhl optimální pružnosti apev-
nosti vzátěži. Díky jeho invenci tak vznikaly
desítky jedinečných nadčasových realizací
– křesla, židle, pohovky, servírovací stolky
ajiné.
Nábytkový sortiment doČeskoslovenska
společnost exportovala právě prostřednic
-
tvím Františka Kalivody, působícího odroku
1937 vefunkci generálního zástupce firmy
Artek. Vřadě interiérů zařizovaných přímo
Kalivodou se tak produkce zArteku velmi
často objevovala (interiéry vily JUDr.Rado
-
míra Růžičky, vrchního ředitele Živnostenské
záložny vProstějově, obývací pokoj domu
malíře Richarda Bruna vLelekovicích uBrna
aj.), včetně jeho vlastního bytu vBrně. Právě
zněj se domuzejního fondu nábytku po
-
dařilo získat tři exempláře Aaltova nábytku
– stůl, židli ataburet. Nábytek či bytové do
-
plňky zfinské firmy však využívala vinterié-
rech iřada dalších architektů. Tímto byl mimo
jiné naplňován záměr ovzájemné meziná
-
rodní spolupráci ašíření nejen duchovních
idejí funkcionalistického stylu, ale ihmotných
realizací vytvořených najeho zásadách.
Prezentace produkce Arteku navýstavách
patřila kjedné zmožných forem populari
-
zace výrobků finské firmy, ponich větši-
nou následoval zvýšený zájem veřejnosti
okoupi nábytku. Jedna znich se uskuteč
-
nila ivBrně. Jednalo se oVýstavu textilních
dílen společnosti Aka, spojených srodinou
architekta Bohuslava Fuchse, spodtitulem
První expozice finského sedacího nábytku
vČeskoslovensku, instalovanou vpavilonu
Klubu výtvarných umělců Aleš naŽerotínově
náměstí (zbořen) vprosinci 1938. Toto propo
-
jení nebylo náhodné, Kalivoda úzce spolu-
pracoval isAkou ata vesvých obchodech
nabízela také sortiment Arteku.
Vdobě Kalivodova působení nabrněnské
Škole uměleckých řemesel veškolních le
-
tech 1940/1941 a1942/1943, kde nazákladě
svého architektonického vzdělání aosvěd
-
čených zkušeností voblasti typografie avý-
stavnictví vyučoval voddělení reklamním
„barevnou plošnou komposici aprostorovou
komposici“ i„aranžování výkladních skříní
ainstalace výstav“ avoddělení architektury
„zhotovování architektonických modelů“,
došlo k realizaci i jeho návrhů nábytku.
Ato voddělení vnitřní (interiérové) tvorby
anábytku vedeného jeho profesním kole
-
gou architektem Emanuelem Margoldem
(1888–1962). Vjeho ateliéru byly realizovány
dva ojedinělé Kalivodovy nábytkové desig
-
nérské počiny. Jednalo se orobustní (bizarní)
čalouněné křeslo spodručkami ase sníže
-
nou základnou aožidli pojatou vklasických
formách. Ukřesla šlo onetradiční invenční
ztvárnění sedacího nábytku vkonstrukci ies
-
tetickém vzhledu.
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
■
Bohuslav Fuchs – František Kalivoda, Výstava firmy Aka sprezentací nábytku finské spo-
lečnosti Artek, 1938, pavilon Klubu výtvarných umělců Aleš, Brno. Muzeum města Brna, foto:
Atelier Orth and Company
Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2026 | 15
LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ
(
6
)
FRANTIŠEK KALIVODA AFINSKÁ SPOLEČNOST ARTEK
Zpravodaj Brno-střed