Rok Bohuslava Fuchse

Třetí díl seriálu, který vznikl na počest 130. výročí narození architekta Bohuslava Fuchse, přibližuje jeho mimobrněnskou tvorbu.

Historie

ROK BOHUSLAVA FUCHSE

(

3

)

DALŠÍ FUCHSOVA TVORBA

Rozsáhlé dílo Bohuslava Fuchse se

nevztahovalo jen kBrnu. Připomeňme

například lázeňské penziony Avion, Iva,

Radun aViola v Luhačovicích (1927–

1928), jejich otevřené ikryté balkony

aterasy narušily hmotu staveb, které

se částečně otevřely dookolní přírody.

Pravoúhlé kompozice byly završeny

plochými střechami. Kaskáda teras

austupujících podlaží je nejvýraznější

upenzionu Radun, který patří kvrchol

-

ným Fuchsovým dílům.

Městská spořitelna vTišnově (1931–1933,

spolupráce Jindřich Kumpošt) svým domi

-

nantním objemem avýrazným architekto-

nickým ztvárněním dotváří prostor celého

náměstí. Obchodní dům Pešat vMoravské

Ostravě (1932) rozvíjí tvárné možnosti funk

-

cionalistického tvarosloví napodkladě sys-

tému ocelové konstrukce. Dále zotavovna

Morava vTatranské Lomnici (1930–1933),

kde prostorové prolínání objektu sexterié

-

rem ičetné působivé pohledy aprůhledy

do krajiny byly výsledkem vzájemného

působení architektury apřírody vprocesu

tvorby. Kdalším realizacím patří mimo jiné

sokolovna skinem vJihlavě (1934–1935),

nárožně exponovaný objekt spřiznanou

železobetonovou konstrukcí srežným výpl

-

ňovým zdivem. Obecná aměšťanská škola

vČerné Hoře uBlanska (1934) nebo státní

reálné gymnázium vMartině (1936–1940,

spolupráce Ladislav Rado aKliment Šilinger).

Areál termálního koupaliště Zelená žába

vTrenčianských Teplicích (1935–1937) vesvé

době představoval jednu znejvýznamněj

-

ších staveb organické architektury vEvropě,

uměleckou hodnotou přesáhl rámec místa

idoby, vekteré vznikl, aje považován zaje

-

den zvrcholů architektova díla.

Léta jeho neobyčejně plodné tvůrčí práce

vyplňuje mnoho dalších objektů veřejných či

privátních iúzemních studií pocelém území

bývalého Československa, znichž jmenujme

ještě například hospodářskou budovu Vše

-

obecné nemocnice vJihlavě (1936) nebo

městský hotel Vlčina veFrenštátě pod Rad

-

hoštěm (1940, 1945–1947) sproměnou ma-

teriálové složky objektu kombinující stavební

hmotu – kámen adřevo.

Bohuslava Fuchse pocelý život provázelo

také zaujetí urbanismem ajiž vpočátcích jeho

tvorby byl poměr urbanistických plánů aar

-

chitektonických projektů vyrovnaný. Účastnil

se regulačních soutěží, znichž nelze nepři

-

pomenout alespoň návrh Tangenta vsoutěži

naregulaci města Brna (1926–1927, spolu

-

práce Josef Peňáz aFrantišek Sklenář), který

urbanisticky řešil dodnes aktuální rozšíření

historického centra města jihovýchodním

směrem zapředpokladu odsunutí nádražní

železniční dopravy. Kromě uvedeného stě

-

žejního problému Tangenta spředvídavostí

dislokuje idalší uzlová místa, odvádí dálko

-

vou silniční komunikaci poobvodu města

anavrhuje místa skupinového výškového

zastavění, kterým ovlivňuje siluetu města

zdálkových pohledů. NaTangentu navázal

vroce 1933 soutěžní návrh nadopravně ko

-

munikační plán anáměty khospodářskému

plánu pro zájmovou oblast Velkého Brna

zpracované zaspolupráce Jindřicha Kum

-

pošta a FrantiškaSklenáře. Poznání hospo-

dářské podstaty urbanistického plánování

jako východiska vedení tras komunikační

sítě abudování sídelní struktury země vy

-

ústilo vroce 1935 vevznik publikace Cesta

khospodářské obrodě ČSR koncipované

opět společně sKumpoštem aSklenářem

iřadou dalších specialistů zrůzných oborů.

Neméně důležitou kapitolou vdíle Bo

-

huslava Fuchse byla tvorba interiérová

ivýstavní. Nejintenzivněji se projevovala

poroce 1945 vmuzejní oblasti. Architekt

dlouhodobě spolupracoval sMuzeem města

Brna při realizaci výstavních projektů apodí

-

lel se navesvé době nekonvenční instalaci

stálé expozice Lid vpěti generacích Náro

-

dopisného (dnes Etnografického) ústavu

Moravského zemského muzea vBrně (1961).

Neopomenutelné bylo Fuchsovo půso

-

bení voblasti památkové péče, kde spolu-

zakládal brněnský ateliér Státního ústavu pro

rekonstrukci památkových měst aobjektů

(SÚRPMO) aaktivně se podílel najeho čin

-

nosti. (Pokračování příště)

Jindřich Chatrný

■

VKvětné zahradě v Kroměříži v roce 1956, zleva: Ing.arch. Josef Němec, Bohuslav Fuchs,

Ing.arch. Jan Zavřel, foto: soukromý archiv

Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2025 | 15

Zotavovna Morava, foto: Muzeum města Brna