Radka Müllerová: Pohádky nelžou, draka lze porazit
Radka Müllerová je jednou z dobrovolnic, které se zapojily do projektu Přečti. Každý měsíc chodí do mateřské školky a předčítá dětem.
Rozhovor
Radka Müllerová se narodila vŘícmani-
cích, zanedlouho se rodina přestěhovala
doHorákova. Pogymnáziu naKřenové
ulici chtěla studovat žurnalistiku. To se jí
nepodařilo, proto nastoupila do strojíren
-
ského podnikuZKL Brno, kde čtyři roky
pracovala varchivu. Mezitím dálkově
vystudovala Kulturně výchovnou práci
aknihovnictví. Následně nastoupila jako
metodička pro slovesné obory doKul
-
turního střediska veVyškově. Pro svoje
politické názory však musela odejít. Díky
přátelům získala místo vokresním kul
-
turním středisku vBřeclavi. Posňatku
smanželem Janem, klinickým psycho
-
logem, se přestěhovali doŽeliva. Vté
době byla vbývalém klášteře, který vpa
-
desátých letech sloužil jako internační
tábor pro kněze, psychiatrická léčebna.
Našla si práci vblízkém kulturním stře
-
disku vPelhřimově. Pomateřské dovo-
lené absolvovala psychoterapeutický
výcvik, aby mohla pracovat stejně jako
její manžel v léčebně. VŽelivě se se
-
známila spodzemní církví, ato ji nasmě-
rovalo khlubšímu prožívání křesťanství.
Poroce 1989 se přestěhovala doBrna.
Zakotvila vKnihovně Jiřího Mahena,
kde působila více než pětadvacet let,
nejdříve vpobočce naKurské ulici, pak
vbohunické pobočce anásledně vMa
-
loměřicích.
Vredakci jednoho únorového dne za-
zvonil telefon aozval se zněj dotaz,
zda bychom nechtěli napsat opohád
-
kových čtecích babičkách adědečcích.
Tazatelkou byla Radka Müllerová, jedna
ze seniorek, které se čtení veškolkách
věnují. Aprotože březen aknihy patří
už pár desetiletí ksobě, dohodli jsme se,
že nám vtomto čísle zpravodaje sama
projekt představí.
Chodíte číst dětem veškolkách.
Jak vás to napadlo?
Omožnosti stát se pohádkovou čtecí ba-
bičkou jsem se asi před třemi lety dozvěděla
vevašem zpravodaji. Nápad se mi líbil, tak
jsem se přihlásila. Spojila jsem se skoordi
-
nátorkou zorganizace Mezi námi, doložila
zdravotní potvrzení, čistý trestní rejstřík apak
už jsme se radily, dokteré školky bych mohla
docházet. Ostatně čtenářství, zvláště dět
-
skému, se věnuji pocelé své knihovnické
povolání inyní vdůchodu.
Kolik babiček adědečků dětem
chodí číst?
Vměstské částiBrno-střed čte vsoučasné
době čtrnáct babiček ajeden dědeček, cho
-
díme tedy číst dopatnácti školek. Vcelém
Brně nás je kolem čtyřiceti, ztoho dědečci
jsou asi čtyři.
Čtete pokaždé vjiné školce?
Klub pohádkových babiček adědečků má
svůj řád, který zajišťuje, aby celý proces byl
co nejpříjemnější. Poprvotní domluvě skoor
-
dinátorem si může každý vybrat jednu školku
ztěch, které již oprojekt projevily zájem.
Kterou jste zvolila vy?
Vybrala jsem si školku naVídeňské ulici,
kterou mám blízko svého bydliště. Skoor
-
dinátorkou Terezkou jsme šly zapaní ředi-
telkou adomluvily se načtecí schůzky pro
všechna tři oddělení. Paní učitelky jsou zde
velice milé ačinorodé, podporují nejen naše
čtení, ale docházejí sdětmi také doDenního
stacionáře Centra sociálních služeb naVoj
-
tově ulici. Připravují pro seniory alidi shandi-
capem pěkné programy, které jim zpříjemňují
život.
Jak často doškolky chodíte?
Doškolky docházím jednou zaměsíc apo-
stupně udělám program pro všechna tři od-
dělení. Ti nejmladší udrží pozornost kratší
dobu, utěch jsem jen dvacet minut, starší
děti pak vydrží poslouchat okolo půl hodinky.
Čtete dětem před spaním?
Obvykle to tak bývá, také jsem tak začí-
nala, ale namě to bylo trošku pasivní. Nabídla
jsem tedy paním učitelkám, že bych čtení
spojila smalým dopoledním programem.
Bývala jsem knihovnicí, takže stakovými
aktivitami mám bohaté zkušenosti.
Vybíráte sama, co dětem
přečtete?
Téma připravuji podohodě spaní učitel-
ko
u. Buď vycházím ztoho, co právě veškolce
probírají, nebo dostanu volnou ruku. Mám ráda
poezii, takže často zařazuji básničky. Pro kaž-
dé oddělení mám speciální rituál, kdy si naza-
čátku řekneme jednu říkanku, která se váže
knázvu jejich třídy. Apak ssebou nosím kapsář,
který děti hlídají, arůzné rekvizity. Snažím se
RADKA MÜLLEROVÁ:
POHÁDKY NELŽOU, DRAKA LZE PORAZIT
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2025 | 13
předat dětem něco zminulosti. Vyprávíme si,
jak se dříve žilo, jak se jedlo apodobně. Třeba
přinesu šátek auvážu jej děvčátku nahlavu.
Tak se dříve chodilo. Kromě rekvizit využívám
také ilustrace knih. Chci, aby si znašeho spo
-
lečného čtení odnesly iněco navíc.
Čtete dětem také zknihvašeho
dětství?
Staré klasické pohádky nebo knížky ne-
vybírám. Jazyk se již hodně proměnil, dě-
tem by to nebylo blízké. Osvědčily se mi
třeba pohádky odMiloše Macourka, jsou
jednoduché avtipné. Třeba teď naposledy
jsem četla Ohrochovi, který se bál očko
-
vání apak jsme si popovídali otom, proč
je očkování důležité aděti mi ukazují, kam
dostaly injekci aže to zvládly.
Co si ze setkání sdětmi
odnášíte?
Víte, čtení je taková celkem nenápadná
činnost, ale některé knihy mají velkou moc.
Dovedou účinně pomáhat, ale i zranit.