Rozhovor
MICHAL KAMERMEIER:
Mgr. Michal Kamermeier
CESTOU DO SINGAPURU CHCI POMÁHAT
Před třinácti lety se rozhodl změnit životní
styl. Z obézního mladého muže se proměnil
ve sportovce, který pohybem pomáhá
nejen sobě, ale i ostatním.
Co bylo tím rozhodujícím
impulsem, který vás donutil ke
změně?
V hlavě mně to tak nějak docvaklo, až když
jsem neoblékl ani poslední konfekční velikost
kalhot, kterou jsem našel, tedy 46.
Kolik jste tenkrát vážil?
Dostal jsem se až na váhu 152 kilogramů.
Nějaké kilo navíc jsem měl už od dětství, nicméně to nebylo nic tak hrozného. Vše se
změnilo s nástupem na střední školu, kdy
jsem trávil dlouhé hodiny ve škole, nehýbal
se, a hlavně jsem se špatně stravoval. Dá se
říct, že přes den jsem nic nejedl a po návratu
domů jsem vyluxoval ledničku.
Co vše jste musel změnit?
Začátek hubnutí byl celkem náročný, musel
jsem se naučit pravidelně jíst a hlavně se začít
hýbat. Pohyb byl hračka, ale to stravování
a každodenní vaření bylo celkem náročné.
V této době se stalo mým velkým parťákem
kolo, troufám si říct, že i nejlepším kamarádem.
Zjistil jsem, že nemusí sloužit jen jako nástroj
na udržení linie, ale i jako dobrý dopravní prostředek. Zkusil jsem na něm tedy vyrazit na
pár dní do Rakouska a vyzkoušel jaké to je
zažít úžasnou svobodu v sedle kola, obklopen
Alpami a jejich krásnou přírodou. Tento způsob cestování se mi natolik zalíbil, že pokud
to jde, tak cestuji převážně na kole.
Během roku a půl jsem se tak dostal na
normální váhu 90 kilogramů, kterou se mi
s pomocí cyklistiky a pravidelných návštěv
fitcentra daří hlídat.
Jak teď vypadá váš běžný den?
Vnesl jsem si do života určitý řád. Vstávám
celkem brzo, přesně ve 4.50 hodin, dám si
snídani, většinou je to nějaká kaše s ovocem
nebo vajíčka a jdu si zacvičit. Poté sním nějaké
ovoce a hurá do práce. Následuje lehká svačina, tu tvoří mléčný produkt nebo třeba toust.
Oběd mívám celkem pestrý, je v něm zastoupeno vše, od masa po zeleninu, brambory
nebo rýži. Snažím se mít hotovo okolo 14.00
hodiny, kdy mám svačinu, na kterou mívám
kousek zeleniny, a většinou i splněných 10 tisíc
kroků. Pokud jich mám nachozeno méně, tak
jdu ještě na krátkou procházku. Následuje
večeře, tedy těstoviny, maso, prostě něco
lehčího na trávení, a spánek. Kromě cvičení
se snažím i dost chodit nebo jezdit na kole,
pokud to práce a počasí dovolí.
Jak vás napadlo spojit vaši
zálibu v cyklistice s charitou?
Říkal jsem si, že by bylo fajn, aby z mých
naježděných kilometrů měl prospěch i někdo
jiný než jen já. Když jsem se doslechl o nově
vzniklém projektu Jedna se počítá, bylo mně
jasné, že je to přesně to, co hledám.
Na jakou cestu se nyní
chystáte?
Momentálně se připravuji na mou nejdelší
a asi nejšílenější cestu. Z Brna se chystám
dojet do Singapuru. Trasa vychází na 12 až
13 tisíc kilometrů a asi půl roku cesty, takže
to bude opravdu něco. Protože v Pákistánu
a Afghánistánu není cesta bezpečná a Čína
a Myanmar mi neumožnily zeměmi projet,
rozdělil jsem trasu na dvě etapy. První vede
z Brna přes Balkán, Turecko a Írán do Dubaje. Zde nasednu na letadlo a tím začne druhá
část cesty z Vietnamu přes Laos, Thajsko
a Malajsii do Singapuru.
Narodil se 31. října 1991 v Brně, vystudoval magisterský obor Řízení lidských
zdrojů na Newton College. Aktuálně
pracuje v Centru prenatální diagnostiky
v Brně jako obchodní manažer. Žije
v městské části Brno-střed, ve volném
čase rád peče, vaří, věnuje se cyklistice,
boxu a cestování. Je svobodný a nezadaný. Jeho aktivity mapuje profil na instagramu: https://www.instagram.com/majknacestach/.
Je ambasadorem projektu Jedna se
počítá, který realizuje organizace Dnes
pomáhám. Jejím cílem je pomoc vážně
nemocným a hendikepovaným dětem
a jejich rodinám. Sbírka pro každé
potřebné dítě trvá obvykle jeden rok.
Více informací o činnosti organizace
a možnostech podpory je uvedeno na
webu: https://dnespomaham.cz/.
Proč jste si za cílovou zemi
vybral právě Singapur?
Mám obecně rád Asii, a to jak lidi, kteří tam
žijí, tak i jejich kuchyni. Velkou neznámou
pro mě bude Blízký východ, kde jsem ještě
pořádně nebyl. Velkou podporou pro mě
bude, když mě lidé začnou sledovat na Instagramu, kde najdou můj profil: majknacestách
a zapojí se do výzvy, kterou tam během cesty
spustím.
A kdy se chystáte na cestu
vyrazit?
Odjezd je naplánovaný na neděli
12. března z náměstí Svobody na 11.00 hodinu, tedy brněnské pravé poledne. Takže
kdo by se chtěl zúčastnit a podpořit nás,
budeme jen rádi! K dispozici bude ochutnávka vín z vinařství Michna, takže se máte
na co těšit.
V tento den mám v plánu dojet na Slovensko, přesněji do Malacek nebo Bratislavy,
nicméně vše bude záležet na počasí. Jak
budu v cestě pokračovat, bude záležet jak
na počasí, tak na terénu dané země, nicméně
Evropou bych chtěl projet do tří týdnů. Vše
můžete sledovat na mém instagramu.
Máte nějaké motto, které vás
provází životem?
Žijeme jen jednou, tak si ten život užijme
plnými doušky!
Marta Vojáčková
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2023 | 15