Historie
ochrany v letech 2012 až 2014 zrekonstruovat, kvůli špatnému stavu konstrukcí však
musela být původní stavba téměř celá zbořena a ta dnešní je spíše její replikou.
Rodinný dům Herminy
Weiglové, Kalvodova 2
Poslední z Wiesnerových vil na pisáreckém úbočí byla postavena roku 1934 pro Herminu Weiglovou. Její výrazně horizontální
pojetí bylo do značné míry dáno srdeční
vadou majitelky, která chtěla omezit použití
schodišť v domě. Obytný prostor rodiny je
tedy situován do jediného podlaží. Vila
s výraznou červenou omítkou a bílými okenicemi má stejně jako další architektovy vily
půdorys se dvěma křídly do tvaru písmene L.
Rozdělení provozních a obytných částí se
zde ale neváže na křídla, ale odehrává se
v jednotlivých patrech. Specifické umístění
vily v horní části zahrady je dnes narušeno
přístavbou krytého bazénu a garáže z devadesátých let 20. století. Stejně jako u jiných
Wiesnerových objednavatelů ani zde nebylo
majitelům dopřáno v domě bydlet dlouho.
Vila byla Hermině Weiglové kvůli židovskému původu za okupace zabavena a stala se
majetkem Velkoněmecké říše. V roce 1946
byl objekt znárodněn, v padesátých letech
jej koupili dva vlastníci, od jejich dědiců pak
dnešní majitelé.
Vila manželů Petrákových,
Marie Pujmanové 4
V návrhu vily pro manžele Petrákovy z roku
1936 se Bohuslav Fuchs zřetelně hlásí k odkazu architekta Hanse Scharouna, jednoho
z hlavních představitelů organických tendencí v architektuře. Průčelí vily působí na první
pohled nenápadně, z ulice se trojpodlažní
stavba jeví jako jednoduchý kvádr členěný
řadami horizontálních oken různých velikostí.
Do hmoty stavby byl však v jižním nároží učiněn hluboký zářez, takže vznikl prostor
pro visuté schodiště a segmentovou terasu,
jejíž tvar kopíruje i střecha. Terasu a střechu
podpírá železobetonový sloup, který dotváří
dojem lehkosti z celé stavby, v západní hladké
fasádě vystupuje válcovitá hmota točitého
schodiště. Hojně užitá kruhová okna v exteriéru a interiéru stavby i na ohradní zdi pozemku zdůrazňují nautický charakter stavby. Společné obytné místnosti jsou vzhledem
k nerovnému terénu umístěny proti zvyklostem do patra, ložnice se nachází v přízemí
a v suterénu byl pak byt domovníka, služebné
a hospodářské místnosti. Vila je dnes jednou
z nejlépe dochovaných památek organického funkcionalismu v Brně.
Vila manželů Klimešových,
Marie Pujmanové 6
Známý brněnský zubní lékař Jaroslav Klimeš
se ve třicátých letech rozhodl vystavět si vlastní
vilu. Za tímto účelem zakoupil parcelu v Masarykově čtvrti, na v té době vznikající ulici Dr.
Josefa Koudely, dnes Marie Pujmanové, a projekt ke stavbě svěřil svému bratrovi Otmaru
Klimešovi. Projekt na stavbu jeho pravděpodobně jediné brněnské realizace je datován
rokem 1934, přičemž ještě v listopadu téhož
roku bylo vydáno povolení ke stavbě.
Celou stavbu prostupuje provozní schodiště vedoucí na pochozí střechu, kde se mohla rodina Klimešova kochat impozantními
výhledy do Pisáreckého údolí. Součástí střechy je doposud zachovaná zabudovaná
sprcha a teracové lavice. Značnou pozornost
si stavba zasluhuje mimo jiné v řešení fasád.
Zatímco hlavní průčelí do ulice je koncipováno
přísně symetricky v duchu jednoduchých
funkcionalistických staveb, kde jediným dekorativním prvkem je předsazený středový rizalit,
ve kterém je ukryto centrální schodiště, je
naopak fasáda orientovaná do zahrady pokusem o organické pojetí a snahou propojit vnitřní prostory s exteriérem vily. Dominantními
prvky se zde stávají prosklený rohový arkýř
zimní zahrady a vřetenové schodiště vedoucí
na balkon hlavní obytné místnosti. Realizace
stavby vily byla svěřena známé brněnské firmě Artura Eislera a povolení k jejímu užívání
bylo vydáno 16. srpna 1935.
Názvy ulic
Hroznová, dříve Traubengasse, svým
názvem připomíná vinice, které se v okolí ulice rozkládaly na svazích Žlutého kopce do
konce 19. století.
Ulice Kalvodova je po českém krajináři
a grafikovi Aloisi Kalvodovi pojmenovaná od
roku 1935, pouze v letech 1942 až 1945 byla
přejmenovaná na Nietzscheovu po německém filozofovi.
Ulice Marie Pujmanové nesla ve svém
názvu od roku 1935 jméno právníka, brněnského advokáta a podporovatele českého
školství v Brně Dr. Josefa Koudely, pojmenování změnila v letech 1942 až 1946 na Engelsberggasse, kdy připomínala německého
hudebního skladatele. Od roku 1946 se na
21 let vrátila k původnímu názvu Dr. Josefa
Koudely a od roku 1967 dosud nese jméno
české spisovatelky.
Zajímavosti na trase
Na Hroznové 2 je v zahradě vily Carla
Offermanna umístěný pomník obětem okupace.
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2023
Kámen zmizelých je zasazen do chodníku
na Hroznové 7. Připomíná Frederike Stiassni,
která byla nacisty zavražděna 19. dubna 1942
v Terezíně.
Ve vile Stiassni je možné navštívit v otvíracích hodinách vily Café Ernst, které je poctou
slavnému architektovi a připomínkou legendární prvorepublikové kavárny Esplanade.
(mav)
■
Zdroje:
■ Slavné brněnské vily, vydalo nakladatelství
FOIBOS BOOKS
■ Brněnský architektonický manuál:
www.bam.brno.cz
■ Památkový katalog:
www.pamatkovykatalog.cz
■ Encyklopedie Brno:
www.encyklopedie.brna.cz
■ www.vila-stiassni.cz