Kultura
KOUZLO SWINGU
Nový studentský muzikál SWING!
Podle rytmu poznáte nás přenese
diváky do poválečné swingové kavárny v Československu.
Studentky a studenti absolventského
ročníku magisterského studijního programu Muzikálové herectví na JAMU
premiérově uvedli muzikál v Divadle
na Orlí v lednu. Děj se odehrává v prostředí československé poválečné
hudební kavárny Černá perla, kde se
hraje americký jazz a swing. Příběh sleduje osudy jejího provozu z perspektivy tria vystupujících zpěvaček, pro
které jsou vystupování na jevišti, swingová muzika a muži zásadní životní vášní. Swingové nadšení však naruší události související s únorovým převratem
v roce 1948 a nastupující komunistická
garnitura, pro kterou jsou americký jazz
i swing ideologickým nepřítelem. Tři
zpěvačky se v této nesnadné době
nevzdávají svých snů a touhy naleznout
štěstí.
Autor námětu a scénáře, který je současně dramaturgem inscenace i pedagogem na JAMU, Pavel Trtílek, vypráví
příběh milostných avantýr, nečekaných
zvratů, až téměř detektivních zápletek
v doprovodu nespoutaného rytmu, swingového tance a dvou desítek slavných
swingových písní, jako například Dívka
k rytmu zrozená, Bláznivý den, Má láska
je jazz a řady dalších.
Hudební složku muzikálu zastane
naživo hrající swingový orchestr tvořený
studentkami a studenty Hudební fakulty
JAMU, s choreografií představení tvůrcům pomáhali swingaři a swingařky
z taneční školy Swing Wings.
Vstupenky na reprízy představení jsou
k dostání na GoOut.
Mgr. Radoslav Pospíchal ■
Foto: Šimon Pávek
DOBŘE UTAJENÁ HVĚZDA
Nakladatelství Šimon Ryšavý vydalo knihu Hana Janků – Dobře utajená hvězda
autorky Jitky Fukačové.
Kniha vypráví příběh světové slávy i zapomnění velké české pěvkyně, která započala
svoji uměleckou kariéru ještě pod jménem
Hana Svobodová ve sboru Janáčkovy opery
a v pozdějších létech vystupovala a excelovala jako Turandot na prknech milánské La
Scaly. Po emigraci v roce 1970 byla u nás
pěvkyně takřka zapomenuta.
„Začalo to v jednom májovém podvečeru.
Ten den právě Rafael Kubelík zahajoval Smetanovou Mou vlastí Pražské jaro. V mém bytě
zazvonil telefon a v něm se ozval nezaměnitelný zvonivý, dobře známý hlas, který jsem
neslyšela dvacet let. ‚Tady Hana Janků. Jsem
v Brně, ale ještě dnes večer musíme domů
do Vídně. Můžeme se vidět?‘ Ty pocity překvapení a radosti byly šokující,“ podělila se
v úvodu knihy její autorka o chvíle, kdy po normalizační nucené odmlce mohla opět navázat
spolupráci se světoznámou sopranistkou.
Součástí knihy je CD, které příznivce opery
potěší nejkrásnějšími nahrávkami Hany Janků
a úryvky z jejích rozhovorů.
Autorka PhDr. Jitka Fukačová je muzikoložka a redaktorka, která svůj osud spojila
s brněnským rozhlasem. Její zájem se vedle
hudební publicistiky soustředil především na
oblast operní hudby. Natočila řadu operních
snímků i celých oper, které dodnes tvoří
základ brněnské rozhlasové fonotéky. Založila
Klub přátel brněnské opery, který dnes nese
název Spolek přátel Národního divadla v Brně
a byla také u zrodu podzimního Mezinárod(mav) ■
ního hudebního festivalu Brno.
DŮM NA VLNÁCH ZMĚN
Budovu brněnského rozhlasu, jejího tvůrce Ernsta Wiesnera i historii rozhlasového
vysílání v Brně přibližuje nová reprezentativní publikace Dům na vlnách změn.
Monografie navazuje na historicky největší
obnovu budovy někdejší České banky Union
v Beethovenově ulici 4, ve které brněnské
rozhlasové studio od roku 1950 sídlí. Práce
včetně technologií stály více než 130 milionů
korun, trvaly čtyři roky a skončily v roce 2022.
Obsah knihy tak mimo jiné na detailních fotografiích zachycuje i návrat prostor k historickému stavu před téměř sto lety. Mnohé zve-
26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2023
řejněné fotografie jsou takto k vidění poprvé.
Potvrzují výjimečnost přístupu Ernsta Wiesnera, kterému v době dokončení stavby
v roce 1925 bylo teprve 35 let. Měl tak před
sebou vytvoření řady obdivovaných staveb
nejen v Brně, například vily Stiassni či brněnského krematoria. V budově banky uplatnil
tehdy nevídaná řešení: zeleň na střeše nebo
obří světlík.
„Jsme rádi, že to vše teď můžeme ukázat
i v této podobě, ukázat, jak se podařilo propojit prvorepublikovou noblesu s potřebami
moderního rozhlasového provozu,“ uvedla
ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana
Ondryášová. Architekt Miloš Klement z Atelieru Tišnovka, který garantoval rekonstrukci
i vydání publikace, označil stavbu za výjimečnou. I proto knihu vydává spolek architektů
Obecní dům Brno jako součást edice připomínající mimořádnou pozici Brna na světovém architektonickém poli. Protože jde
o reprezentativní publikaci, nebude v běžném prodeji. Zájemci si ji mohou pořídit
v Hroznové ulici na pokladně vily Stiassni
nebo přímo u vydavatele. Více informací lze
najít na: www.obecnidumbrno.cz.
(mav)
■