Informace z radnice / Informujeme
NA MALIŇÁKU JSOU TOALETY HODNÉ
21. STOLETÍ
Podzemní toalety před Domem umění na
Malinovského náměstí zná snad každý
Brňan. Kvůli havarijnímu stavu musely být
před rokem uzavřeny, nyní jsou však kompletně nové a opět slouží lidem.
Toalety, které byly vybudovány před mnoha desítkami let a v podstatě nepřetržitě sloužily lidem, byly na počátku roku 2019 v havarijním stavu, a to jak po stránce technické,
tak i hygienické, a proto musely být uzavřeny.
Městská část Brno-střed ihned připravila
projektovou dokumentaci, získala všechna
povolení a zahájila jejich kompletní opravu.
Rekonstrukcí prošlo doslova vše, vnitřní
prostor byl kompletně vybourán. Všechny zdi
a střešní konstrukce byly odizolovány, v objektu byly nataženy nové inženýrské sítě, elektro,
odpad i vodoinstalace. Poté bylo postaveno
nové vnitřní dispoziční řešení, byla nainstalovaná nová vzduchotechnika a sanita. Úpravou prošly i venkovní prostory, střecha i vstupy
jsou opraveny a obloženy dlažbou. Jedním
ze zásadních kritérií, ke kterým městská část
při rekonstrukci přihlížela, bylo použití co nej-
odolnějšího zařízení, aby se minimalizovalo
riziko jeho poškození nebo odcizení. Důraz
kladla také na snadnost úklidu, aby si toalety
zachovaly vysoký hygienický standard. Specialitou toalet je nová vzduchotechnika, která
dokáže opravdu během několika málo minut
vyměnit obsah vzduchu v celém podzemním
objektu. Rozsáhlá rekonstrukce veřejných
toalet na Malinovského náměstí přišla městskou část Brno-střed na 1,8 milionu korun.
Použití těchto toalet je pro občany samozřejmě zdarma, tak jako je tomu od roku 2018
u všech ostatních toalet provozovaných městskou částí Brno-střed. Jedná se konkrétně
o toalety v parku při ulici Rooseveltově, v Tržnici Brno na Zelném trhu, v Uličce Václava Havla
v Kapucínských zahradách a toalety při kavár-
nách v Björnsonově sadu a Mendlově náměstí. Radnice Brno-střed od roku 2018 poskytuje
dotace v programu Free WC.
„Úkolem dotačního programu Free WC je
finančně podpořit jak restaurační podniky,
které umožňují využití svých toalet pro občany
i turisty, a to bezplatně a bez požadavku na
útratu v daném podniku, tak i nové podniky,
které o tomto režimu dosud neuvažovaly.
Jako protihodnotu nabízí radnice Brno-střed
částečnou kompenzaci nákladů ve výši
10 000 korun za rok na úklid a hygienické
potřeby. Od projektu si slibujeme významné
rozšíření veřejně dostupných toalet zdarma
v centru města,“ upřesnil smysl dotace
Bc. Martin Landa, do jehož gesce spadá život(kad) ■
ní prostředí.
KDYSI SLAVNÁ KAVÁRNA BELLEVUE
Znovu se vydáme po stopách zmizelých
brněnských kaváren, tentokrát nás kroky
zavedou na roh Moravského náměstí a Joštovy ulice.
Kavárna Bellevue se nacházela v domě,
který sloužil jako sídlo pojišťovací banky Slávie. Slavnostně ji otevřel v roce 1913 známý
brněnský kavárník Antonín Uřídil, který předtím provozoval kavárnu na Kiosku. Interiéry
nechal upravit podle návrhu V. K. Muchy a již
krátce po otevření se z „Belviny“ stalo oblíbené místo schůzek významných osobností
a po vypuknutí první světové války i českých
důstojníků. Krásný pohled, což je doslovný
překlad názvu Bellevue, si mohli z oken
vychutnat Leoš Janáček, Rudolf Těsnohlídek
či Jiří Mahen. Uřídil odešel v roce 1925 do
penze a podnik do rekonstrukce a znovuotevření v roce 1934 vystřídal dva majitele.
Půdorys kavárny měl tvar písmene L, přičemž
prostor byl rozdělen na kavárnu, čítárnu a hernu. V letních měsících stávala na ulici Joštova
i zahrádka. Kavárna byla zařízena jednoduše,
ale prakticky. Zdrojem světla byla vysoká
obdélníková okna a válcová světla z mléčného skla a chromové oceli. Nábytek byl tmavě čalouněný s chromovanými stolky s des-
kou z tmavého mramoru. I po modernizaci si
kavárna udržela oblibu známých osobností,
chodíval sem třeba i majitel nejstaršího brněnského knihkupectví Josef Barvič. Po válce
přešla kavárna do majetku Restaurací a jídelen Brno. Pomalu chátrala a její sláva a tradice
zanikla, v osmdesátých letech se z Bellevue
stala dietní jídelna. Po revoluci ji získala Česká
pojišťovna, která se pokusila vrátit kavárně
zašlou slávu, což se bohužel nepodařilo. Později zde byla otevřena pivnice, která také
ukončila svou činnost a nyní v prostorách
sídlí již několik let banka.
Lucie Tribulová ■
Zdroj: Zmizelý svět brněnských kaváren
Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2020 | 9