Informace z radnice / Informujeme

NA MALIŇÁKU JSOU TOALETY HODNÉ

21. STOLETÍ

Podzemní toalety před Domem umění na

Malinovského náměstí zná snad každý

Brňan. Kvůli havarijnímu stavu musely být

před rokem uzavřeny, nyní jsou však kompletně nové a opět slouží lidem.

Toalety, které byly vybudovány před mnoha desítkami let a v podstatě nepřetržitě sloužily lidem, byly na počátku roku 2019 v havarijním stavu, a to jak po stránce technické,

tak i hygienické, a proto musely být uzavřeny.

Městská část Brno-střed ihned připravila

projektovou dokumentaci, získala všechna

povolení a zahájila jejich kompletní opravu.

Rekonstrukcí prošlo doslova vše, vnitřní

prostor byl kompletně vybourán. Všechny zdi

a střešní konstrukce byly odizolovány, v objektu byly nataženy nové inženýrské sítě, elektro,

odpad i vodoinstalace. Poté bylo postaveno

nové vnitřní dispoziční řešení, byla nainstalovaná nová vzduchotechnika a sanita. Úpravou prošly i venkovní prostory, střecha i vstupy

jsou opraveny a obloženy dlažbou. Jedním

ze zásadních kritérií, ke kterým městská část

při rekonstrukci přihlížela, bylo použití co nej-

odolnějšího zařízení, aby se minimalizovalo

riziko jeho poškození nebo odcizení. Důraz

kladla také na snadnost úklidu, aby si toalety

zachovaly vysoký hygienický standard. Specialitou toalet je nová vzduchotechnika, která

dokáže opravdu během několika málo minut

vyměnit obsah vzduchu v celém podzemním

objektu. Rozsáhlá rekonstrukce veřejných

toalet na Malinovského náměstí přišla městskou část Brno-střed na 1,8 milionu korun.

Použití těchto toalet je pro občany samozřejmě zdarma, tak jako je tomu od roku 2018

u všech ostatních toalet provozovaných městskou částí Brno-střed. Jedná se konkrétně

o toalety v parku při ulici Rooseveltově, v Tržnici Brno na Zelném trhu, v Uličce Václava Havla

v Kapucínských zahradách a toalety při kavár-

nách v Björnsonově sadu a Mendlově náměstí. Radnice Brno-střed od roku 2018 poskytuje

dotace v programu Free WC.

„Úkolem dotačního programu Free WC je

finančně podpořit jak restaurační podniky,

které umožňují využití svých toalet pro občany

i turisty, a to bezplatně a bez požadavku na

útratu v daném podniku, tak i nové podniky,

které o tomto režimu dosud neuvažovaly.

Jako protihodnotu nabízí radnice Brno-střed

částečnou kompenzaci nákladů ve výši

10 000 korun za rok na úklid a hygienické

potřeby. Od projektu si slibujeme významné

rozšíření veřejně dostupných toalet zdarma

v centru města,“ upřesnil smysl dotace

Bc. Martin Landa, do jehož gesce spadá život(kad) ■

ní prostředí.

KDYSI SLAVNÁ KAVÁRNA BELLEVUE

Znovu se vydáme po stopách zmizelých

brněnských kaváren, tentokrát nás kroky

zavedou na roh Moravského náměstí a Joštovy ulice.

Kavárna Bellevue se nacházela v domě,

který sloužil jako sídlo pojišťovací banky Slávie. Slavnostně ji otevřel v roce 1913 známý

brněnský kavárník Antonín Uřídil, který předtím provozoval kavárnu na Kiosku. Interiéry

nechal upravit podle návrhu V. K. Muchy a již

krátce po otevření se z „Belviny“ stalo oblíbené místo schůzek významných osobností

a po vypuknutí první světové války i českých

důstojníků. Krásný pohled, což je doslovný

překlad názvu Bellevue, si mohli z oken

vychutnat Leoš Janáček, Rudolf Těsnohlídek

či Jiří Mahen. Uřídil odešel v roce 1925 do

penze a podnik do rekonstrukce a znovuotevření v roce 1934 vystřídal dva majitele.

Půdorys kavárny měl tvar písmene L, přičemž

prostor byl rozdělen na kavárnu, čítárnu a hernu. V letních měsících stávala na ulici Joštova

i zahrádka. Kavárna byla zařízena jednoduše,

ale prakticky. Zdrojem světla byla vysoká

obdélníková okna a válcová světla z mléčného skla a chromové oceli. Nábytek byl tmavě čalouněný s chromovanými stolky s des-

kou z tmavého mramoru. I po modernizaci si

kavárna udržela oblibu známých osobností,

chodíval sem třeba i majitel nejstaršího brněnského knihkupectví Josef Barvič. Po válce

přešla kavárna do majetku Restaurací a jídelen Brno. Pomalu chátrala a její sláva a tradice

zanikla, v osmdesátých letech se z Bellevue

stala dietní jídelna. Po revoluci ji získala Česká

pojišťovna, která se pokusila vrátit kavárně

zašlou slávu, což se bohužel nepodařilo. Později zde byla otevřena pivnice, která také

ukončila svou činnost a nyní v prostorách

sídlí již několik let banka.

Lucie Tribulová ■

Zdroj: Zmizelý svět brněnských kaváren

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2020 | 9