Kultura

JAK SE POLÁRKA ROZZÁŘILA: 3. DÍL

Jiný talentovaný absolvent JAMU Pavel

Šimák, který si krátce předtím vyzkoušel dvě

režie ve Studiu Marta a poté v Městském divadle Zlín, uvedl důsledně odpsychologizované

Gogolovy Hráče, nabídl Polárce vlastní pohádku O holčičce, která se přestala smát. Premiéru

měla 19. února 2000. V mírně hororovém příběhu o střetnutí veselé Pepiny a zlobivého

Matese s čarodějnicí Babuchou Papuchou

a Strachem Pudihrachem v kombinaci živáků

a loutek uplatnil jevištní metaforičnost i odlehčující humor. O hudební a voňavou pohádku

Kašpárek a indiáni (11. března 2000) se zasloužil agilní Jiří Skovajsa, a to jako scenárista,

výtvarník, režisér a ztělesnitel hned tří postav.

Jednoduchý text pro předškolní děti propojil

motivy domácí a zámořské, když se Smečkův

Kašpárek přeplavil do Ameriky, zažil všelijaká

dobrodružství s domorodým šamanem i náčelníkem a šťastně se vrátil, aby v šelmovských

kouscích pokračoval. Čitelný děj s jazykovým

vtipem a prvky maňáskové „rakvičkárny“ nevtíravě poučil, že bez práce nejsou koláče. Již

připomenutý fakt, že produkovat v nesnadných podmínkách, s malým okruhem 5–7 všestranně využívaných účinkujících, několik novinek v krátkém časovém odstupu, nutně přináší

riziko jejich kolísavé hodnoty, potvrdila potměšilá šaškárna pro středně silné žaludky Šaškumprásk (29. dubna 2000) mladého Martina

Koláře. Jako u Balákova kabaretu Kouzelný

nos šlo o pásmo výstupů sporné kvality, kde

Tučkův pedantický profesor šaškologie čelil

poťouchlostem partnerů, spontánním reakcím

dětského hlediště i skopičinám klaunské party.

Šroubovaná jména postav Bobulen Zvoknakouk a podobně nebo Smečkovy zapamatovatelné melodie ke chvályhodnému záměru

oslavit fantazii a pohlédnout na svět očima

bláznů nepostačily; kritika právem volala po

včasných zásazích náročného dramaturga.

Nabité období 1999–2000 zakončila Velká

doktorská pohádka (17. června 2000), jejíž scénář na podkladě prózy Karla Čapka vytvořil

a režíroval osvědčený Mirko Matoušek. Do

měnícího se souboru opět dodal profesionální

zkušenost, do scénických složek s kombinací

živých herců a invenčních loutek Jiřího a Ildy

Pitrových vnesl úměrnost a řád. Vložená,

z úspěšného filmu Lotrando a Zubejda známá,

story o princezně solimánské se odehrála

s viditelně voděnými masivními marionetami.

Hlavní postavy a uzlové body příběhu Matoušek uvážlivě ponechal, avšak reáliemi přenesl

do Brna a okolí. Novou sezonou na přelomu

tisíciletí chytila Polárka po dalších rekonstrukcích, kapacita sálku byla upravena na 120 míst,

druhý dech. Do funkce uměleckého šéfa,

a současně do činohry NdB, nastoupil, a své

umělecké krédo zveřejnil odchovanec rektora

JAMU Aloise Hajdy, režisér Martin Čičvák; dramaturgického postu se ujal čerstvý absolvent

Miroslav Oščatka, jako interní výtvarník přišel

z bratislavské VŠMU Tom Ciller. Repertoárová

nabídka se postupně rozšiřovala na starší děti

a studenty, v projektu Bílé noci dokonce i na

diváka dospělého. Ustavilo se amatérské Studio dětí, pod vedením absolventky dramatické

výchovy JAMU Petry Slámové azlínského Petra

Krále, vyučujícího základy jevištní tvorby.

PhDr. Vít Závodský ■

Pokračování příště

HLEDAJÍ SE HERCI

Konkurz Brněnského Dětského Divadla se

uskuteční 26. května od 9.00 do 16.00

hodin v prostorách auly Gymnázia Matyáše

Lercha na Žižkově 55.

Konkurzu se mohou zúčastnit děti s různými

zájmy ve věku od osmi do patnácti let, respektive mládež do osmnácti let. Divadlo od svého

založení v roce 2009 uvedlo převážně v prostorách sklepní scény Divadla Husa na provázku inscenace Baron Trenck, Letní láska,

Rozhádaná abeceda a další. Soubor se ve

všech oblastech své výchovně umělecko-dramatické činnosti zaměřuje na aktivní zapojení

dětí různého věku již od samého počátku přípravy každé jednotlivé divadelní inscenace.

Děti, které konkurzem úspěšně projdou, se

mohou již zúčastnit Letního soustředění v termínu od 10. do 24. srpna. Přihlásit se k účasti

na konkurzu a další informace lze získat na

e-mailu: detskedivadlo-brno@seznam.cz, případně na telefonu: 603 584 610. Více na

Jiří Ryšánek ■

www.brdd.cz.

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2019