Rozhovor

VLADIMÍR FILIP

CENY MĚSTA BRNA SI OPRAVDU VÁŽÍM

Zajímá se o Brno, jeho historii a život v něm,

proto sestavil a vydal řadu knih právě s touto tematikou. Možná jste se setkali s knihami Pozdrav z Brna – pohlednice a fotografie z přelomu 19. a 20. století, Zmizelý svět brněnských kaváren, Brno Zájezdní

hostince a hotely, Brno před 100 lety

I. a II. díl nebo s některou další. Že ne? Zvažte, zda byste se nechtěli podívat, jak se

v Brně žilo dřív, nejstarší fotografické

záznamy v jeho knihách pocházejí z let

1842 a 1867. V roce 2018 pan Filip získal

za svou práci Cenu města Brna za mimořádný přínos pro Brno.

Nakladatelství se věnujete

už dlouho?

Narodil jsem se do tiskárenské rodiny, otec

byl knihtiskař. V roce 1938 koupil zadluženou

Kubešovu tiskárnu v Třebíči, kde pak během

druhé světové války tvrdě pracovala celá rodina. Po roce 1945 rozběhl nakladatelskou činnost, ale vše bylo po roce 1948 znárodněno.

Když přišlo znárodňování, zaměstnanci si ho

zvolili za vedoucího a on tam zůstal až do

důchodu. A já jsem po něm pojmenoval své

nakladatelství otevřené před pár lety. Na začátku jsem se do značné míry věnoval brněnským

pohlednicím, kterých mám obrovskou sbírku.

Pak přišla na řadu i jiná témata, ale v mých

vydavatelských plánech vždy převládalo město Brno. Dostal jsem se za léta fungování mého

nakladatelství celkem ke zhruba 50 titulům,

ale některé ještě nejsou venku, mám je připravené k tisku nebo rozpracované.

Sbírání historických fotografií

je váš koníček?

Někdo tomu říká sbírání, ale já ne, protože

mám prakticky stejnou radost, když se mi podaří sehnat zajímavý sken snímku, jako kdybych získal fyzický originál. Důležité je, že se

mi hodí do příběhu, můžu ho použít v nějaké

knize. Já je shromažďuji, komentuji a sestavuji

vše do knih, to je to, co mě na tom baví, tedy

sestavovat příběhy, skládat historii. Mám několik set tisíc fotografií a pohlednic, kolik přesně,

ani nevím. Brněnských historických fotek mám

v počítači kolem 70 000. Dostal jsem se k nim

různě, objížděním aukcí tuzemských i zahraničních, kupováním na Aukru a také výměnou

s jinými zájemci. Navíc se občas hodí i různé

známosti, například s rodinou Stopkovou,

Mikuláškovou, Bradáčovou i jinými jsem se

před léty poznal a využil pak jejich dobové

fotografie v knížkách. Například u rodiny Stop-

ků může být díky jejich laskavosti podrobně

popsáno, jak jejich rodina podnikala nejprve

jinde v Brně, poté na České ulici koupila pivnici,

postupně ji zvelebovala a kvalifikovaně provozovala. Ve starých fotografiích jsou celé

rodinné příběhy.

Velkou část vašich sbírek tvoří

pohlednice.

Ano, mám jich mnoho desítek tisíc. Pohlednice byly dřív, na přelomu 19. a 20. století, úplně

jiná píseň, to se s dneškem nedá srovnávat.

Najdete na nich různé politické události, nebo

třeba jak se slavilo, stávkovalo, jak vypadala

kasárna a život v nich, i jiné záležitosti, to vše

bylo kdysi tématem pohlednic. Tou dobou si

každý významnější politik nechal udělat vlastní

pohlednici, na pohlednicích se propagovalo

podnikání, ale také soukromé vily, prakticky

všechny hospody i některé obchody měly své

pohledy a objevila se na nich třeba i výstava

známek nebo králíků a také nejrůznější historické události. A vždy je na historických pohlednicích co obdivovat, například přelom století

byla moc pěkná doba, kdy po ulicích jezdili

koníci, drožky i parní tramvaje a procházeli se

po nich gentlemani s perfektně oblečenými

dámami. Dnes, když nemáte díru na kalhotách,

nejste „in“.

Vydal jste i knihu věnovanou

penězům, že?

To byla taková moje radost, historie peněz

mě zajímala už dávno. Podařilo se mně téměř

zázrakem naklonit si Rakouskou národní banku, Kunsthistoriches Museum ve Vídni a mnohé významné sběratele od nás i z ciziny, a tak

se mně jako prvnímu podařilo sestavit vyobrazení veškerých státních edicí papírových

peněz na našem území platných od vzniku

papírových peněz až do roku 1918. Takže od

Marie Terezie až po Karla I. Peníze za jistých

okolností nevydával jenom stát, a i z těchto

mimořádných emisí jsem do knížky zařazoval.

Najdete tam ukázky nouzových peněz, peněz

tištěných v obléhaných pevnostech, vojenské

emise a také padělky. Obrázky peněz jsou

doplněny popisem hospodářských poměrů,

cen a mezd v té době.

Chystáte nějakou novou knihu?

Ta, co je teď v tiskárně, to je taková směsková kniha a nejdůležitější námět je rok 1892,

kdy byl v Brně na návštěvě císař František

Josef I. a odehrávala se tady velká událost,

takzvané čtvrté rakouské střelby. Tehdy bylo

Ing. Vladimír Filip

Narodil se 2. srpna 1943 v Třebíči

v rodině majitele tiskárny a nakladatelství. Vystudoval střední školu v Třebíči

a vysokou školu ekonomickou v Praze,

kterou zakončil v roce 1967. Po studiích

se usadil v Brně a začal pracovat v pohostinství. Působil nejprve sedm let

v podniku Restaurace a jídelny Brno I,

poté několik let v Interhotelu Brno

a opět v RaJ Brno I. Po revoluci začal

podnikat v účetnictví, od roku 1992 též

s restauračními stravenkami a také

s provozováním kavárny. Od roku 2000

obnovil činnost rodinného nakladatelství. Sbírá historické fotografie a pohlednice Brna, které pak využívá ve

vydávaných knihách. V roce 2018 převzal z rukou primátorky města Brna,

JUDr. Markéty Vaňkové, Cenu města

Brna za mimořádný přínos městu.

zvykem, že v každém velkém městě byly střelecké společnosti, jejichž členové se aktivně

připravovali na to, aby mohli zasáhnout, kdyby

toho bylo zapotřebí. Jednou za čas pak pořádaly tyhle společnosti z celého RakouskaUherska slavnost včetně soutěže ve střelbě

a tehdy organizací akce bylo poctěno Brno,

což vyvolalo i návštěvu císaře. Akcí žilo celé

město, v parku Pisárky byla postavena spousta

krásných dočasných staveb i soch, proběhl

i průvod alegorických vozů městem a další.

Mám rozpracovaných ještě několik dalších

knih, ale zatím nevím, kdy je vydám. Nelze

spěchat, protože dnes není na knihy právě

doba, určitě také vidíte, kolik knihkupectví už

svůj boj o přežití v Brně prohrálo. Přitom jsem

přesvědčen, že kniha jako taková se nedá

nahradit žádnými internety a jinými novinkami,

které přinesla nová doba.

Kateřina Dobešová

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2019 | 15