Informace z radnice
Výstava k parku na Moravském náměstí
Jak bude vypadat park za pár
let? Bude se vám líbit? Stane se
z něj i vaše oblíbené místo pro
trávení volného času v centru
Brna? Věříme, že ano. Přijďte se
podívat na výstavu věnovanou
architektonicko-urbanistické
a krajinářské soutěži Park na
Moravském náměstí v Brně. Uvidíte všechny soutěžní návrhy
a jistě vás bude nejvíc zajímat
ten vítězný.
Výstava proběhne v Urban centru
na Mečové 5, od 29. března
do 10. května 2017. Park na
Moravském náměstí je významným
prvkem městské struktury a tvoří jedno z největších centrálních prostranství města Brna.Výstava představuje
dvacet návrhů na revitalizaci parku
od českých i zahraničních architektů.
Všechny návrhy vzešly z architektonicko-urbanistické a krajinářské soutěže, kterou vyhlásila v polovině roku
2016 městská část Brno-střed.
„Cílem soutěže bylo navrhnout revi-
Na Moravském náměstí nově přibude i kavárna
talizaci dlouhodobě neudržovaného
městského parku na Moravském
náměstí. Zrekonstruované prostranství by mělo sloužit především jako
celoroční rekreační a oddychová
plocha pro obyvatele města na křižovatce významných pěších tras,“
shrnul soutěž Ing.arch. Petr Bořecký.
Výstava v Urban centru nabízí
návštěvníkům nejen ukázku vítězného návrhu od architektonické
kanceláře consequence forma, ale
také ukázku dalších devatenácti studií, které byly do soutěže přihlášeny
a splnily veškeré zadávací podmínky.
Druhá část výstavy je tvořena krátkým shrnutím historie parku doplněným četnými archivními snímky
a v neposlední řadě také obrázky
dětí brněnských základních škol, které konkurovaly architektům a soutěžily se svými nápady na téma, jak
vidí park svých snů dětskýma očima.
Urban centrum na Mečové 5 je otevřeno od pondělí do pátku, vždy od
10.00 do12.00 a od 13.00 do 18.00
hodin a vstup je zdarma. (kad)
Pár poznámek k rezidentnímu parkování a dopravní vizi Brna
Na úterním projednávání návrhu plánu mobility pro Brno
se jedna paní – rezidentka vyjádřila, že má ze zavedení rezidentního parkování obavy.
Její obava byla založena na
domněnce, že možnost zaparkovat se pro ni po jeho zavedení ještě zhorší a že za možnost
zaparkovat na veřejném prostoru si navíc zaplatí. Upřímně,
pokud by toto měl být cíl rezidentního parkování, tak by
neexistoval žádný důvod, proč
by ho město mělo zavádět.
Je potřeba si říci, v jakém městě
chceme žít. Zda ve městě, kde
budeme dýchat špinavé ovzduší,
kde budou ulice zaskládané automobily a kde si chodci leckde i na
chodnících budou připadat jako
vetřelci. Samozřejmě, pokud se
přes zaparkovaná auta vůbec
protáhnou. Nebo chceme město
moderní, čisté a bezpečné, kde
je prostor pro bezpečný pohyb
všech? Město, kde nám život
nezkracuje špinavé ovzduší generované z 80 % právě automobilovou dopravou a kde je
příjemné a pohodlné žít? Město,
kde nebudeme muset desítky
minut kroužit, abychom nalezli
parkovací místo a projíždět u toho
zbytečně peníze za benzin či
naftu?
Brno není prvním městem v Evropě, které bude zavádět rezidentní
parkování a které chce obyvatele
motivovat k většímu využívání
městské hromadné dopravy, vytvářet lepší podmínky pro cyklisty
a pěší chůzi. Rezidentní parkování už má zavedeno nejen Praha,
ale i řada menších měst, např.
Plzeň, Liberec, Olomouc, Třebíč
a další. Politiku parkování a nastavení pravidel řeší i mnohá
města v zahraničí, např. Kodaň,
Curych, Stockholm, Vídeň, Paříž,
Moskva… Nedávno jsme zde
měli návštěvu z Prahy. Jedním
dechem si povzdechli nad rezidentním parkováním, druhým
zároveň dodali, že bez něho by
ta situace byla výrazně horší.
Brno má vysoký počet aut na tisíc
obyvatel. Zatímco u Brna se udává 580 vozidel/1000 obyvatel,
u Bratislavy 530 vozidel/1000
obyvatel, Vídeň má 391 vozidel/1000 obyvatel a Berlín 317
vozidel/1000 obyvatel. Rozdíl
4
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2017
mezi počtem vlastněných aut
mezi Brnem a Vídní je tedy téměř
200 aut, s Berlínem je toto srovnání ještě propastnější, v Berlíně
mají na tisíc obyvatel o 260 aut
méně oproti Brnu!
Města, jako jsou Vídeň, Berlín
a další už dávno začala pracovat
na tom, aby nepodporovala pouze
automobilovou dopravu, ale aby
nabízela příjemný a bezpečný
pohyb po městě využitím všech
druhů dopravy. I proto se trendy
v řadě západních měst mění.
U kratších vzdáleností se lidé vrací
k pěší chůzi, roste podíl cyklistické
dopravy. Příklady z naplňování
ambiciózního plánu mobility ve
Vídni jsou nadmíru působivé.
Oproti hodnotám roku 1993 se
podařilo snížit podíl individuální
automobilové dopravy o 7 %
(z 40% na 33%, tj. o pětinu), zvýšit
podíl cestujících ve veřejné dopravě z 29 % na 35 % a zvýšit podíl
cyklistické dopravy ze 3 % na 5 %.
Levnějším způsobem dopravy se
pro lidi, kteří auto nepotřebují k jízdě každý den, stává například tzv.
sdílení, půjčování aut. Udává se,
že až 95 % času auta stráví zaparkovaná, tím je efektivita jejich využí-
vání velmi nízká. Zatímco v roce
2010 mělo o sdílená auta (carsharing) ve Vídni zájem asi deset tisíc
Vídeňanů, šest let poté je to více
jak sto tisíc.Ve Vídni je v současné
době k dispozici 1 300 sdílených
vozidel a podle studie, která se oblíbeností carsharingu ve Vídni zabývala, má tento projekt velmi
pozitivní vliv na život ve městě. Snížil se počet ujetých kilometrů, snížily se emise CO2 a studie také
udává, že jedno auto ze sdílené
sítě nahrazuje až pět osobních
vozidel.V případě ujetých kilometrů
studie udává úsporu ve výši 44
milionů kilometrů, v případě úspor
emisí pak sedm tisíc tun CO2.
V celém Německu dnes už více
jak 1,2 milionu lidí využívá k dopravě právě carsharing. Podobně až
12 % všech dopravních cest
v Německu je dnes uskutečněno
na kole. Příklady z Vídně i dalších
měst ukazují, že změna je možná.
I v Brně už dnes fungují tři carsheringové společnosti, které jsou
alternativou pro ty, kteří nepotřebují autem jezdit každý den.
Setkání s nimi pro vás připravujeme. Mgr. Jasna Flamiková,
místostarostka MČ Brno-střed