Historie

Tušíte, kde stál první brněnský hrad?

Archeologický výzkum v roce 1978 odhalil románskou rotundu Je to vlastně vůbec největší tajemství brněnské historie, které zaměstnává brněnské archeology a historiky už dlouhá desetiletí, a přitom souvisí se samotnými počátky Brna. Za vše může svatovítský děkan Kosmas, který ve své Kronice Čechů nezapomněl zmínit událost, která se měla údajně odehrát v roce 1091. V červenci toho roku měl vpadnout na Moravu český král Vratislav, aby obléhal hrad Brno, kde sídlil jeho odbojný bratr Konrád. Kosmas doslova píše: „Přitáhli k hradu, který se jmenuje Brno, kde král obstoupen zemskými velmoži nařizuje obležení kolem dokola...“ V 19. století, kdy se začaly formovat historické vědy, představovala Kosmova zpráva o raně středověkém brněnském hradu, která je zároveň nejstarší písemnou zmínkou o Brně, impuls k hledání tohoto hradu. První generace brněnských historiků umisťovaly celkem přirozeně původní brněnský hrad na charakteristické návrší nad městem, kde byl ve 13. století vystavěn na obranu města vrcholně středověký hrad Špilberk. Kromě špilberského návrší směřovala často pozornost historiků také na Petrov. Obě dominantní polohy totiž měly představovat ideální místa pro stavbu mocenského centra, jehož základy daly vzniknout pozdějším centrálním stavbám města Brna. Prostřednictvím teprve pozdějších poznatků o raně středověkých hradech dnes víme, že tyto areály

se značně lišily od jejich vrcholně středověkých nástupců, které se nám při vyslovení hrad nejčastěji vybaví. Jednalo se o areál, umístěný mnohdy i v nížinných lokalitách v blízkosti důležitých komunikačních tras, opevněný dřevohliněnou hradbou a příkopem, v jehož vnitřním prostoru byl knížecí palác a sakrální stavby. V lokalizaci brněnského hradu byly nakonec podstatné archeologické výzkumy, které se v devadesátých letech 20. století uskutečnily jak v prostoru hradu Špilberk, tak i na Petrově, a které nepotvrdily starší nálezové horizonty, než je závěr 12. století. Tato zjištění totiž způsobila značné trhliny v dosavadních hypotézách o starším předchůdci zmiňovaného už Kosmou. Naopak od sedmdesátých let 20. století začala vědecká obec soustředit svůj zájem do té doby zcela opomíjené lokality Starého Brna. Zásadním zlomem byl rok 1978, kdy se pod vedením Dany Cejnkové z Muzea města Brna uskutečnil archeologický výzkum v areálu starobrněnského kláštera, během kterého byly odkryty tři stavební etapy současné baziliky. Nejstarší fázi tvořila románská rotunda vytvořená z nahrubo přitesaných kvádříků. V blízkosti rotundy se nacházelo také několik hrobů povětšinou bez hrobové výbavy. Pouze z několika hrobů se podařilo vyzvednout stříbrné esovité náušnice, železný nůž a v jednom případě také železnou sekeru s trny, která nakonec autorce výzkumu napomohla ale-

14 ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2017

spoň k orientační dataci rotundy do období kolem roku 1000, tedy přibližně do stejné doby, ve které hledáme původní brněnský hrad. Starobrněnská rotunda objevená v areálu kláštera je tak dodnes nejstarší známou kamennou stavbou na území města Brna. Všechny další archeologické výzkumy, které se dílčím způsobem v prostoru Starého Brna realizovaly, raně středověký význam této lokality jen utvrzovaly. Za zmínku jistě stojí jistě výzkum z křižovatky ulic Křížová, Křídlovická a Ypsilantiho v lokalitě zvané U modrého lva, kde byla zachycena destrukce dřevohliněného valu a také výzkum prováděný společností Archaia Brno v roce 2012 na Vídeňské ulici, který předcházel stavbě obytného komplexu naproti kláštera Milosrdných bratří. Tento záchranný archeologický výzkum přinesl nečekané a skutečně překvapivé objevy, které doplňují představy o brněnském hradě, respektive o jeho jižním předhradí na protější straně řeky Svratky, odkud jsou nashromážděny doposud jen velice kusé doklady původního osídlení. Na poměrně rozsáhlé ploše se podařilo zachytit a následně i odkrýt značnou část raně středověkého pohřebiště, na kterém se pohřbívalo od 11. do počátku 12. století, ovšem zásadním nálezem v tomto prostoru bylo zdivo kruhové stavby s podkovovitou apsidou orientovanou na východ. Jedná se tak o nález v pořadí již druhé románské rotundy na území města Brna, která je svým půdorysem i přibližným stářím podobná rotundě objevené v 70. letech v areálu

starobrněnského kláštera. Patrně nikdy nezodpovězenou otázkou zůstane přesné stáří rotundy, její zasvěcení i jméno jejího fundátora. S ohledem na alespoň orientační datování rotundy je však více než pravděpodobné, že jejím stavebníkem byl některý z brněnských údělných knížat, dokonce snad sám Konrád I. Brněnský, s jehož jménem se setkáváme v oné první brněnské zmínce od Kosmy. Všechny tyto výzkumy začaly prostoru Starého Brna, které se jako Bruna antiqua mimochodem nazývalo už ve 13.století po založení institucionálního města, dodávat patřičný význam. Současné teorie o raně středověkém brněnském hradu 11. a 12. století proto hovoří o poloze Starého Brna, které bylo navíc navázáno na důležitou komunikační trasu a brod přes řeku Svratku. Bez nadsázky tak můžeme říci, že skutečné brněnské počátky se nacházejí právě na Starém Brně, kde se také můžeme v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Mendlova náměstí, které v současné době chystá město Brno, těšit na další jistě velmi cenné objevy, které obohatí dosavadní poznání o raně středověkém brněnském hradu, který položil historický zrod Brna. Více informací se můžete dozvědět z Internetové encyklopedie dějin Brna www.encyklopedie.brna.cz nebo ze stránek archeologické společnosti Archaia Brno, o. p. s., www.archaiabrno.org. I Bc. Michal Doležel, člen Rady MČ Brno-střed Foto 2: H. B. Beyer a H. J. Zeiser

Pohled na Brno a Staré Brno z ptačí perspektivy (1645)