Historie

Tušíte, kde stál první brněnský hrad?

Archeologický výzkum v roce 1978 odhalil románskou rotundu

Je to vlastně vůbec největší

tajemství brněnské historie,

které zaměstnává brněnské

archeology a historiky už dlouhá desetiletí, a přitom souvisí

se samotnými počátky Brna. Za

vše může svatovítský děkan

Kosmas, který ve své Kronice

Čechů nezapomněl zmínit událost, která se měla údajně odehrát v roce 1091.

V červenci toho roku měl vpadnout na Moravu český král Vratislav, aby obléhal hrad Brno, kde

sídlil jeho odbojný bratr Konrád.

Kosmas doslova píše: „Přitáhli

k hradu, který se jmenuje Brno,

kde král obstoupen zemskými velmoži nařizuje obležení kolem

dokola...“ V 19. století, kdy se

začaly formovat historické vědy,

představovala Kosmova zpráva

o raně středověkém brněnském

hradu, která je zároveň nejstarší písemnou zmínkou o Brně,

impuls k hledání tohoto hradu.

První generace brněnských historiků umisťovaly celkem přirozeně původní brněnský hrad na

charakteristické návrší nad městem, kde byl ve 13. století vystavěn

na obranu města vrcholně středověký hrad Špilberk. Kromě špilberského návrší směřovala často

pozornost historiků také na Petrov.

Obě dominantní polohy totiž měly

představovat ideální místa pro

stavbu mocenského centra, jehož

základy daly vzniknout pozdějším

centrálním stavbám města Brna.

Prostřednictvím teprve pozdějších

poznatků o raně středověkých

hradech dnes víme, že tyto areály

se značně lišily od jejich vrcholně

středověkých nástupců, které se

nám při vyslovení hrad nejčastěji

vybaví. Jednalo se o areál, umístěný mnohdy i v nížinných lokalitách v blízkosti důležitých

komunikačních tras, opevněný

dřevohliněnou hradbou a příkopem, v jehož vnitřním prostoru

byl knížecí palác a sakrální stavby. V lokalizaci brněnského hradu

byly nakonec podstatné archeologické výzkumy, které se v devadesátých letech 20. století

uskutečnily jak v prostoru hradu

Špilberk, tak i na Petrově, a které

nepotvrdily starší nálezové horizonty, než je závěr 12. století. Tato

zjištění totiž způsobila značné

trhliny v dosavadních hypotézách

o starším předchůdci zmiňovaného už Kosmou.

Naopak od sedmdesátých let

20. století začala vědecká obec

soustředit svůj zájem do té doby

zcela opomíjené lokality Starého

Brna. Zásadním zlomem byl rok

1978, kdy se pod vedením Dany

Cejnkové z Muzea města Brna

uskutečnil archeologický výzkum

v areálu starobrněnského kláštera, během kterého byly odkryty tři

stavební etapy současné baziliky.

Nejstarší fázi tvořila románská

rotunda vytvořená z nahrubo

přitesaných kvádříků. V blízkosti

rotundy se nacházelo také několik

hrobů povětšinou bez hrobové

výbavy. Pouze z několika hrobů

se podařilo vyzvednout stříbrné

esovité náušnice, železný nůž

a v jednom případě také železnou

sekeru s trny, která nakonec

autorce výzkumu napomohla ale-

14

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2017

spoň k orientační dataci rotundy

do období kolem roku 1000, tedy

přibližně do stejné doby, ve které

hledáme původní brněnský hrad.

Starobrněnská rotunda objevená v areálu kláštera je tak

dodnes nejstarší známou

kamennou stavbou na území

města Brna. Všechny další

archeologické výzkumy, které se

dílčím způsobem v prostoru Starého Brna realizovaly, raně středověký význam této lokality jen

utvrzovaly. Za zmínku jistě stojí

jistě výzkum z křižovatky ulic Křížová, Křídlovická a Ypsilantiho

v lokalitě zvané U modrého lva,

kde byla zachycena destrukce

dřevohliněného valu a také

výzkum prováděný společností

Archaia Brno v roce 2012 na

Vídeňské ulici, který předcházel

stavbě obytného komplexu naproti kláštera Milosrdných bratří.

Tento záchranný archeologický

výzkum přinesl nečekané a skutečně překvapivé objevy, které

doplňují představy o brněnském

hradě, respektive o jeho jižním

předhradí na protější straně řeky

Svratky, odkud jsou nashromážděny doposud jen velice kusé

doklady původního osídlení. Na

poměrně rozsáhlé ploše se podařilo zachytit a následně i odkrýt

značnou část raně středověkého

pohřebiště, na kterém se pohřbívalo od 11. do počátku 12. století,

ovšem zásadním nálezem v tomto prostoru bylo zdivo kruhové

stavby s podkovovitou apsidou

orientovanou na východ. Jedná

se tak o nález v pořadí již druhé

románské rotundy na území města Brna, která je svým půdorysem

i přibližným stářím podobná rotundě objevené v 70. letech v areálu

starobrněnského kláštera. Patrně

nikdy nezodpovězenou otázkou

zůstane přesné stáří rotundy, její

zasvěcení i jméno jejího fundátora. S ohledem na alespoň orientační datování rotundy je však

více než pravděpodobné, že jejím

stavebníkem byl některý z brněnských údělných knížat, dokonce

snad sám Konrád I. Brněnský,

s jehož jménem se setkáváme

v oné první brněnské zmínce od

Kosmy.

Všechny tyto výzkumy začaly prostoru Starého Brna, které se jako

Bruna antiqua mimochodem

nazývalo už ve 13.století po založení institucionálního města,

dodávat patřičný význam.

Současné teorie o raně středověkém brněnském hradu 11.

a 12. století proto hovoří o poloze

Starého Brna, které bylo navíc

navázáno na důležitou komunikační trasu a brod přes řeku

Svratku. Bez nadsázky tak můžeme říci, že skutečné brněnské

počátky se nacházejí právě na

Starém Brně, kde se také můžeme v souvislosti s plánovanou

rekonstrukcí Mendlova náměstí,

které v současné době chystá

město Brno, těšit na další jistě velmi cenné objevy, které obohatí

dosavadní poznání o raně středověkém brněnském hradu, který

položil historický zrod Brna.

Více informací se můžete dozvědět z Internetové encyklopedie

dějin Brna

www.encyklopedie.brna.cz

nebo ze stránek archeologické

společnosti Archaia Brno, o. p. s.,

www.archaiabrno.org.



Bc. Michal Doležel,

člen Rady MČ Brno-střed

Foto 2: H. B. Beyer a H. J. Zeiser

Pohled na Brno a Staré Brno z ptačí perspektivy (1645)