Historie
Tušíte, kde stál první brněnský hrad?
Archeologický výzkum v roce 1978 odhalil románskou rotundu
Je to vlastně vůbec největší
tajemství brněnské historie,
které zaměstnává brněnské
archeology a historiky už dlouhá desetiletí, a přitom souvisí
se samotnými počátky Brna. Za
vše může svatovítský děkan
Kosmas, který ve své Kronice
Čechů nezapomněl zmínit událost, která se měla údajně odehrát v roce 1091.
V červenci toho roku měl vpadnout na Moravu český král Vratislav, aby obléhal hrad Brno, kde
sídlil jeho odbojný bratr Konrád.
Kosmas doslova píše: „Přitáhli
k hradu, který se jmenuje Brno,
kde král obstoupen zemskými velmoži nařizuje obležení kolem
dokola...“ V 19. století, kdy se
začaly formovat historické vědy,
představovala Kosmova zpráva
o raně středověkém brněnském
hradu, která je zároveň nejstarší písemnou zmínkou o Brně,
impuls k hledání tohoto hradu.
První generace brněnských historiků umisťovaly celkem přirozeně původní brněnský hrad na
charakteristické návrší nad městem, kde byl ve 13. století vystavěn
na obranu města vrcholně středověký hrad Špilberk. Kromě špilberského návrší směřovala často
pozornost historiků také na Petrov.
Obě dominantní polohy totiž měly
představovat ideální místa pro
stavbu mocenského centra, jehož
základy daly vzniknout pozdějším
centrálním stavbám města Brna.
Prostřednictvím teprve pozdějších
poznatků o raně středověkých
hradech dnes víme, že tyto areály
se značně lišily od jejich vrcholně
středověkých nástupců, které se
nám při vyslovení hrad nejčastěji
vybaví. Jednalo se o areál, umístěný mnohdy i v nížinných lokalitách v blízkosti důležitých
komunikačních tras, opevněný
dřevohliněnou hradbou a příkopem, v jehož vnitřním prostoru
byl knížecí palác a sakrální stavby. V lokalizaci brněnského hradu
byly nakonec podstatné archeologické výzkumy, které se v devadesátých letech 20. století
uskutečnily jak v prostoru hradu
Špilberk, tak i na Petrově, a které
nepotvrdily starší nálezové horizonty, než je závěr 12. století. Tato
zjištění totiž způsobila značné
trhliny v dosavadních hypotézách
o starším předchůdci zmiňovaného už Kosmou.
Naopak od sedmdesátých let
20. století začala vědecká obec
soustředit svůj zájem do té doby
zcela opomíjené lokality Starého
Brna. Zásadním zlomem byl rok
1978, kdy se pod vedením Dany
Cejnkové z Muzea města Brna
uskutečnil archeologický výzkum
v areálu starobrněnského kláštera, během kterého byly odkryty tři
stavební etapy současné baziliky.
Nejstarší fázi tvořila románská
rotunda vytvořená z nahrubo
přitesaných kvádříků. V blízkosti
rotundy se nacházelo také několik
hrobů povětšinou bez hrobové
výbavy. Pouze z několika hrobů
se podařilo vyzvednout stříbrné
esovité náušnice, železný nůž
a v jednom případě také železnou
sekeru s trny, která nakonec
autorce výzkumu napomohla ale-
14
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Duben 2017
spoň k orientační dataci rotundy
do období kolem roku 1000, tedy
přibližně do stejné doby, ve které
hledáme původní brněnský hrad.
Starobrněnská rotunda objevená v areálu kláštera je tak
dodnes nejstarší známou
kamennou stavbou na území
města Brna. Všechny další
archeologické výzkumy, které se
dílčím způsobem v prostoru Starého Brna realizovaly, raně středověký význam této lokality jen
utvrzovaly. Za zmínku jistě stojí
jistě výzkum z křižovatky ulic Křížová, Křídlovická a Ypsilantiho
v lokalitě zvané U modrého lva,
kde byla zachycena destrukce
dřevohliněného valu a také
výzkum prováděný společností
Archaia Brno v roce 2012 na
Vídeňské ulici, který předcházel
stavbě obytného komplexu naproti kláštera Milosrdných bratří.
Tento záchranný archeologický
výzkum přinesl nečekané a skutečně překvapivé objevy, které
doplňují představy o brněnském
hradě, respektive o jeho jižním
předhradí na protější straně řeky
Svratky, odkud jsou nashromážděny doposud jen velice kusé
doklady původního osídlení. Na
poměrně rozsáhlé ploše se podařilo zachytit a následně i odkrýt
značnou část raně středověkého
pohřebiště, na kterém se pohřbívalo od 11. do počátku 12. století,
ovšem zásadním nálezem v tomto prostoru bylo zdivo kruhové
stavby s podkovovitou apsidou
orientovanou na východ. Jedná
se tak o nález v pořadí již druhé
románské rotundy na území města Brna, která je svým půdorysem
i přibližným stářím podobná rotundě objevené v 70. letech v areálu
starobrněnského kláštera. Patrně
nikdy nezodpovězenou otázkou
zůstane přesné stáří rotundy, její
zasvěcení i jméno jejího fundátora. S ohledem na alespoň orientační datování rotundy je však
více než pravděpodobné, že jejím
stavebníkem byl některý z brněnských údělných knížat, dokonce
snad sám Konrád I. Brněnský,
s jehož jménem se setkáváme
v oné první brněnské zmínce od
Kosmy.
Všechny tyto výzkumy začaly prostoru Starého Brna, které se jako
Bruna antiqua mimochodem
nazývalo už ve 13.století po založení institucionálního města,
dodávat patřičný význam.
Současné teorie o raně středověkém brněnském hradu 11.
a 12. století proto hovoří o poloze
Starého Brna, které bylo navíc
navázáno na důležitou komunikační trasu a brod přes řeku
Svratku. Bez nadsázky tak můžeme říci, že skutečné brněnské
počátky se nacházejí právě na
Starém Brně, kde se také můžeme v souvislosti s plánovanou
rekonstrukcí Mendlova náměstí,
které v současné době chystá
město Brno, těšit na další jistě velmi cenné objevy, které obohatí
dosavadní poznání o raně středověkém brněnském hradu, který
položil historický zrod Brna.
Více informací se můžete dozvědět z Internetové encyklopedie
dějin Brna
www.encyklopedie.brna.cz
nebo ze stránek archeologické
společnosti Archaia Brno, o. p. s.,
www.archaiabrno.org.
I
Bc. Michal Doležel,
člen Rady MČ Brno-střed
Foto 2: H. B. Beyer a H. J. Zeiser
Pohled na Brno a Staré Brno z ptačí perspektivy (1645)