Rozhovor

Adam Ondra: Mojí největší ambicí je žít spokojený život! nou. A jak by mohl, když právě tady má Adam Ondra svoje trvalé bydliště.

Jak se vám v Brně bydlí? Brno je pro mě město tak akorát. Je tady všechno, co je ke spokojenému životu třeba. A je to samozřejmě moje rodné město, kam se vždycky rád vracím.

Z desítky nejlepších sportovců republiky za rok 2016 jste vyšoupl Jaromíra Jágra, byl jste hostem mnoha televizních show a mediální zájem o vaši osobu trvá.

Profil Adam Ondra se narodil 5. února 1993 v Brně.V roce 2012 maturoval na Gymnáziu Matyáše Lercha a loni završil bakalářské studium na Ekonomicko-správní fakultě MU.Veřejnosti je ovšem znám jako sportovní fenomén, který se již ve dvanácti letech zařadil mezi deset nejlepších lezců světa. K jeho největším dosavadním úspěchům patří tituly mistra světa z roku 2014 a 2016 v lezení na obtížnost (což je vylezení vytyčené cesty na jeden pokus bez odpočinku, kde vyhrává ten, kdo doleze nejvýš) a titul mistra světa z roku 2014 v boulderingu (což je lezení bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých stěnách, kde vítězí ten, jenž vyleze až nahoru nejvíckrát). Ve světovém poháru v lezení na obtížnost zvítězil již v roce 2009 (kdy poprvé závodil mezi dospělými) a ještě v roce 2015. Ve světovém poháru v boulderingu zvítězil v roce 2010. Světově uznávaný je i ve skalách při volném lezení – v letech 2008, 2010, 2011 a 2013 obdržel cenu Salewa Rock Award, určenou nejlepšímu světovému skalnímu lezci. Sám si váží zdolání cesty La Dura Dura ve španělské Olianě, která je ve stupnici technické obtížnosti označena jako 9b+, ale ani tato zatím nejvyšší zdolaná obtížnost není pro Adama konečná. Již nyní plánuje skalní cestu v norském Flatangeru s dosud ve světě nepřekonanou obtížností 9c. Adam je členem TJ Tesla Brno, hovoří anglicky, italsky a španělsky a baví ho číst věci, kde se člověk něco dozví... Za svoje dosavadní životní a sportovní výsledky vděčí svým rodičům Miroslavovi a Evě (seznámili se ve skalách). Fandí mu i jeho sestra Kristýna a přítelkyně Iva, obě též výborné lezkyně.

Když v listopadu roku 1996 vyšla pod názvem Rockstars kniha Heinze Zaka o světových hvězdách volného skalního lezení (což je způsob lezení ve skalách, kde se jako chyty používají výhradně přírodní struktury), byly Adamu Ondrovi necelé čtyři roky. (Ale ve skalách už byl! Do Moravského krasu ho táta s mámou brali už tenkrát a místo v kolíbce ho houpali na laně.) V osmi letech už ale lezl lépe než rodiče a v té době se právě kultovní kniha o lezeckých ikonách stala jeho životní inspirací. A snem. Tehdy ho samozřejmě nenapadlo, že on sám bude jednou předmětem Zakova zájmu a že tento světově proslulý lezec, fotograf a kameraman bude jako člen jeho doprovodného týmu dokumentovat naplňování tohoto snu. V pondělí 21. listopadu 2016 (přesně dvacet let po vydání knihy „Hvězdy skal“) zdolal Adam v 15.30 místního času nejtěžší volný přelez na světě, téměř kilometrovou cestu Dawn Wall ve stěně El Capitan vYosemitském národním parku. Adamův rekordní osmidenní výstup, který zvládl bez přerušení pouze s nutným nocováním ve stěně v závěsném stanu, ocenil i legendární Reinhold Messner. Tento horolezec, který jako první zdolal Mount Everest bez použití kyslíkového přístroje, vysekl mladému Brňanovi velkou poklonu a pasoval ho na nejlepšího současného skalního lezce na světě. O Adamovi a jeho výkonu informovala světová média, a tak Zpravodaj Brno-střed nemůže zůstat stra-

Rozhodně jsem dost překvapený z toho, jaký mediální ohlas ten můj poslední americký výkon měl. Na jednu stranu je příjemné, když mi gratuluje a zdraví mě tolik lidí, na druhou stranu je trochu nepříjemné, že už nejsem na ulici tak anonymní jako dřív.

Sportovní lezení bude mít za čtyři roky olympijskou premiéru a máte velkou šanci na medaili, i když jste zvažoval, že budete olympiádu bojkotovat. Myslím, že chybu udělala mezinárodní lezecká federace, když navrhla pro olympiádu k závodění a ocenění jen jednou sadou medailí kombinaci všech tří disciplin – lezení na obtížnost, bouldering a lezení na rychlost, což je kombinace, které se zatím ještě nikdo nevěnuje. A to může mít vliv na atraktivitu a úspěšnost při olympijské premiéře. Zatím také není jasné, jak se výsledky v jednotlivých disciplínách budou sčítat. Jestli se upřednostní lezení na obtížnost a bouldering před rychlostí, která postrádá kreativitu a krásu lezení, tak šance je (úsměv).

Olympiáda vTokiu v roce 2020 se chystá vzdát hold Věře Čáslavské, která zde v roce 1964 získala tři zlaté medaile a stala se miláčkem celého Japonska. Znáte jméno Věra Čáslavská? Myslím si, že to byla obdivuhodná žena, která nebyla a není vzorem jen díky svým sportovním výkonům a tréninkovému nasazení, ale i tím, jakou měla odvahu ve věcech společenských, politických. A to velmi obdivuji.

Díky vám a vašim výkonům jsme se přesvědčili, že potenciál lidské síly a vůle ještě zdaleka neznáme. Pro vás nic není nemožné. Chystáte se na zatím neslezenou cestu nejvyšší obtížnosti a prý už víte jak – nohama napřed. Co všechno byste chtěl v životě dosáhnout? Mojí největší ambicí je žít spokojený život! A zatím spokojený jsem. A co mě později ke spokojenému životu přivede? To je otázka. Zatím je to lezení a v něm se chci posouvat dál. A co to bude za deset, dvacet let? Možná využiji svoje bakalářské vzdělání v oblasti ekonomie a budu mít nějaký podnikatelský záměr, který nebude jen ziskový, ale třeba pomůže lidem a přinese i nějaký společenský užitek.

Chcete být prospěšný. Takový by měl být každý správný politik. To vás neláká? (Smích) Já si myslím, že pro politiku nejsem ten pravý. Nemám dostatečně tvrdé lokty... Na druhou stranu cítím určitý dluh vůči společnosti. Profesionální sportovec nic nevyrábí, nic neprodává, za peníze sponzorů a za ceny ze soutěží jezdí po světě a baví se tím, co ho dělá šťastným. A já bych tu radost ze života chtěl vracet. Mrzí mě, že v mnoha lidech je zakořeněný jakýsi pesimismus. Ztrácí se víra v sebe sama. Přece všechno zlé je k něčemu dobré a když se mi teď nedaří a poučím se z toho, za rok, za měsíc to může být jinak. Přece stojí za to žít, mít svoje sny, svoje vášně, svoje koníčky. A proto chci motivovat k takovému vnímání života nejen adepty lezení...

Jste vítězem ankety Sportovec Brna 2016 a podle odborníků jste i horkým favoritem na titul Nejlepší sportovec Jihomoravského kraje. Když vyhrajete, zakřičíte si u toho jako ve skalách? Ten můj řev ve skalách má ovšem praktický důvod. Některé extrémně těžké kroky, které vyžadují skutečně výbušnou sílu, musím dělat ve výdechu. A proto si při tom zařvu, protože mám jistotu, že při tom důležitém kroku skutečně vydechuji. To mi pomáhá. Každý člověk by si měl někdy zařičet. Nejlépe od radosti! I Vladimír Koudelka Foto Heinz Zak

15 ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2017