Rozhovor
Adam Ondra: Mojí největší ambicí je žít spokojený život!
nou. A jak by mohl, když právě
tady má Adam Ondra svoje trvalé
bydliště.
Jak se vám v Brně bydlí?
Brno je pro mě město tak akorát.
Je tady všechno, co je ke spokojenému životu třeba. A je to samozřejmě moje rodné město, kam
se vždycky rád vracím.
Z desítky nejlepších sportovců
republiky za rok 2016 jste vyšoupl
Jaromíra Jágra, byl jste hostem
mnoha televizních show a mediální zájem o vaši osobu trvá.
Profil
Adam Ondra se narodil 5. února
1993 v Brně.V roce 2012 maturoval
na Gymnáziu Matyáše Lercha a loni
završil bakalářské studium na Ekonomicko-správní fakultě MU.Veřejnosti je ovšem znám jako sportovní
fenomén, který se již ve dvanácti
letech zařadil mezi deset nejlepších
lezců světa. K jeho největším dosavadním úspěchům patří tituly mistra
světa z roku 2014 a 2016 v lezení
na obtížnost (což je vylezení vytyčené cesty na jeden pokus bez
odpočinku, kde vyhrává ten, kdo
doleze nejvýš) a titul mistra světa
z roku 2014 v boulderingu (což je
lezení bez lana na malých skalních
blocích nebo nízkých stěnách, kde
vítězí ten, jenž vyleze až nahoru
nejvíckrát). Ve světovém poháru
v lezení na obtížnost zvítězil již
v roce 2009 (kdy poprvé závodil
mezi dospělými) a ještě v roce
2015. Ve světovém poháru v boulderingu zvítězil v roce 2010. Světově uznávaný je i ve skalách při
volném lezení – v letech 2008,
2010, 2011 a 2013 obdržel cenu
Salewa Rock Award, určenou nejlepšímu světovému skalnímu lezci.
Sám si váží zdolání cesty La Dura
Dura ve španělské Olianě, která je
ve stupnici technické obtížnosti
označena jako 9b+, ale ani tato
zatím nejvyšší zdolaná obtížnost
není pro Adama konečná. Již nyní
plánuje skalní cestu v norském Flatangeru s dosud ve světě nepřekonanou obtížností 9c. Adam je
členem TJ Tesla Brno, hovoří anglicky, italsky a španělsky a baví ho číst
věci, kde se člověk něco dozví... Za
svoje dosavadní životní a sportovní
výsledky vděčí svým rodičům Miroslavovi a Evě (seznámili se ve skalách). Fandí mu i jeho sestra
Kristýna a přítelkyně Iva, obě též
výborné lezkyně.
Když v listopadu roku 1996 vyšla
pod názvem Rockstars kniha
Heinze Zaka o světových hvězdách volného skalního lezení
(což je způsob lezení ve skalách,
kde se jako chyty používají
výhradně přírodní struktury),
byly Adamu Ondrovi necelé čtyři
roky. (Ale ve skalách už byl! Do
Moravského krasu ho táta
s mámou brali už tenkrát a místo
v kolíbce ho houpali na laně.)
V osmi letech už ale lezl lépe než
rodiče a v té době se právě kultovní kniha o lezeckých ikonách
stala jeho životní inspirací.
A snem. Tehdy ho samozřejmě
nenapadlo, že on sám bude jednou předmětem Zakova zájmu
a že tento světově proslulý lezec,
fotograf a kameraman bude jako
člen jeho doprovodného týmu
dokumentovat naplňování tohoto snu. V pondělí 21. listopadu
2016 (přesně dvacet let po vydání
knihy „Hvězdy skal“) zdolal
Adam v 15.30 místního času nejtěžší volný přelez na světě, téměř
kilometrovou cestu Dawn Wall ve
stěně El Capitan vYosemitském
národním parku. Adamův rekordní osmidenní výstup, který zvládl
bez přerušení pouze s nutným
nocováním ve stěně v závěsném
stanu, ocenil i legendární Reinhold Messner. Tento horolezec,
který jako první zdolal Mount
Everest bez použití kyslíkového
přístroje, vysekl mladému Brňanovi velkou poklonu a pasoval
ho na nejlepšího současného
skalního lezce na světě. O Adamovi a jeho výkonu informovala
světová média, a tak Zpravodaj
Brno-střed nemůže zůstat stra-
Rozhodně jsem dost překvapený
z toho, jaký mediální ohlas ten
můj poslední americký výkon měl.
Na jednu stranu je příjemné, když
mi gratuluje a zdraví mě tolik lidí,
na druhou stranu je trochu nepříjemné, že už nejsem na ulici tak
anonymní jako dřív.
Sportovní lezení bude mít za čtyři
roky olympijskou premiéru a máte
velkou šanci na medaili, i když jste
zvažoval, že budete olympiádu
bojkotovat.
Myslím, že chybu udělala mezinárodní lezecká federace, když
navrhla pro olympiádu k závodění
a ocenění jen jednou sadou
medailí kombinaci všech tří disciplin – lezení na obtížnost, bouldering a lezení na rychlost, což je
kombinace, které se zatím ještě
nikdo nevěnuje. A to může mít vliv
na atraktivitu a úspěšnost při olympijské premiéře. Zatím také není
jasné, jak se výsledky v jednotlivých disciplínách budou sčítat.
Jestli se upřednostní lezení na
obtížnost a bouldering před rychlostí, která postrádá kreativitu
a krásu lezení, tak šance je
(úsměv).
Olympiáda vTokiu v roce 2020 se
chystá vzdát hold Věře Čáslavské,
která zde v roce 1964 získala tři
zlaté medaile a stala se miláčkem
celého Japonska. Znáte jméno
Věra Čáslavská?
Myslím si, že to byla obdivuhodná
žena, která nebyla a není vzorem
jen díky svým sportovním výkonům a tréninkovému nasazení,
ale i tím, jakou měla odvahu ve
věcech společenských, politických. A to velmi obdivuji.
Díky vám a vašim výkonům jsme
se přesvědčili, že potenciál lidské
síly a vůle ještě zdaleka neznáme.
Pro vás nic není nemožné. Chystáte se na zatím neslezenou cestu
nejvyšší obtížnosti a prý už víte
jak – nohama napřed. Co všechno
byste chtěl v životě dosáhnout?
Mojí největší ambicí je žít spokojený život! A zatím spokojený jsem.
A co mě později ke spokojenému
životu přivede? To je otázka. Zatím
je to lezení a v něm se chci posouvat dál. A co to bude za deset, dvacet let? Možná využiji svoje bakalářské vzdělání v oblasti ekonomie
a budu mít nějaký podnikatelský
záměr, který nebude jen ziskový,
ale třeba pomůže lidem a přinese
i nějaký společenský užitek.
Chcete být prospěšný. Takový by
měl být každý správný politik. To
vás neláká?
(Smích) Já si myslím, že pro politiku nejsem ten pravý. Nemám
dostatečně tvrdé lokty... Na druhou
stranu cítím určitý dluh vůči společnosti. Profesionální sportovec
nic nevyrábí, nic neprodává, za
peníze sponzorů a za ceny ze soutěží jezdí po světě a baví se tím,
co ho dělá šťastným. A já bych tu
radost ze života chtěl vracet. Mrzí
mě, že v mnoha lidech je zakořeněný jakýsi pesimismus. Ztrácí se
víra v sebe sama. Přece všechno
zlé je k něčemu dobré a když se
mi teď nedaří a poučím se z toho,
za rok, za měsíc to může být jinak.
Přece stojí za to žít, mít svoje sny,
svoje vášně, svoje koníčky. A proto
chci motivovat k takovému vnímání
života nejen adepty lezení...
Jste vítězem ankety Sportovec
Brna 2016 a podle odborníků jste
i horkým favoritem na titul Nejlepší sportovec Jihomoravského kraje. Když vyhrajete, zakřičíte si
u toho jako ve skalách?
Ten můj řev ve skalách má ovšem
praktický důvod. Některé extrémně
těžké kroky, které vyžadují skutečně výbušnou sílu, musím dělat ve
výdechu. A proto si při tom zařvu,
protože mám jistotu, že při tom
důležitém kroku skutečně vydechuji. To mi pomáhá. Každý člověk
by si měl někdy zařičet. Nejlépe od
radosti!
I Vladimír Koudelka
Foto Heinz Zak
15
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2017