Historie

Žili na území Brna šamané? Milí čtenáři Zpravodaje MČ Brno-střed, počínaje únorem budete mít možnost nahlédnout do historie Brna prostřednictvím článků o dějinách našeho města a různých významných událostech, které se na jeho území odehrály. Články bude v několika případech doprovázet i nabídka komentované prohlídky týkající se míst, o kterých článek pojednává. Pevně doufáme, že se prostřednictvím tohoto seriálu dozvíte i něco nového a snad i získáte zase o něco pevnější vztah k našemu krásnému Brnu.

Nejstarší nálezy na území Brna Brněnská kotlina díky své příhodné geografické poloze nabízela dobré podmínky k životu lidí už v dobách lovců mamutů, tedy v období, které archeologie nazývá jako gravettien (28–18 tisíc let př.n.l.), ve kterém se také začíná psát náš příběh. Brno jako město bychom v té době samozřejmě hledali jen stěží. Snad by nám jej mohl připomenout reliéf krajiny s dominantními vrcholky kopců, pod kterými se volně pásli sobi, koně a mamuti. Spolu se zvířaty území obývali lidé, kteří disponovali schopností postavit si obydlí a vyrobit si oděv i zbraně. Kromě těchto základních život zajišťujících dovedností ale měli i něco mnohem sofistikovanějšího, a totiž duchovní život. O všech těchto skutečnostech svědčí archeologické nálezy, datované právě do doby gravettienu. K nejpozoruhodnějším patří nález, který dokládá právě vztah tehdejšího člověka k duchovním záležitostem. Byl objeven v 19. století na tehdejší Franz Josef Strasse (nyní Francouzská ulice) a jeho stáří se určilo asi na 23 tisíc let. V polovině 19. století zažívalo Brno čilý stavební rozvoj. Historická předměstí začala srůstat s původně opevněným městem a byla věnována pozornost i hygienickým podmínkám pro obyvatele města. K tomu účelu započalo budování kanalizačních sítí, zejména

Možná podoba šamana v oblastech, do kterých se mělo tehdejší město rozrůstat. Jednou z takových oblastí byla i již zmíněná Franz Joseph Strasse a právě zde dělníci při výkopových pracích v září roku 1891 narazili na něco velice pozoruhodného. Pod povrchem objevili značné množství velkých zvířecích kostí a dalších neobvyklých kamenných předmětů. Část nálezů byla bohužel dělníky během těchto prací zničena, přesto ale stavbyvedoucí Ing. Pflauman kontaktoval profesora Německé vysoké školy technické v Brně, Prof. PhDr. Alexandera Makowskeho (jeho oborem byla mineralogie a geologie), a navrhl mu, aby místo nálezů osobně navštívil. Makowskeho naleziště velice zaujalo, a proto na něm téhož roku zahájil amatérský archeologický výzkum, během něhož narazil na metrový mamutí kel a lopatku, v jejíž těsné blízkosti se nacházela i lidská lebka. Je třeba zmínit, že v době, kdy byl výzkum prováděn, se česká a moravská archeologie nacházela ve fázi formování. Proto se výzkumu nejčastěji účastnili nadšenci z řad učitelů, lékařů či kněžích. Podobný výzkum nebyl zajištěn tak rozsáhlými ochrannými opatřeními jako dnes. I proto došlo nedopatřením k prošlápnutí nalezené lebky jedním z dělníků. Nalezenou lebku doprovázely i další lidské kosti, které byly i se zeminou okolo obarveny na červeno. Kolem lidského skeletu bylo nalezeno množství schránek třetihorních kelnatek, žebra nosorožce, a především malé křehké destičky a fragment mamutoviny, který se nakonec ukázal jako

vůbec nejcennější nález ze zmíněných. Onen zlomek je totiž zformován do podoby lidského těla, konkrétně se jedná o miniaturu muže. Tato plastika byla původně složena z několika pospojovaných a mechanicky hýbatelných částí. Hovoříme tedy o nejstarší loutce na světě. Neobvyklý nález vzbudil velkou pozornost a zabývala se jím spousta archeologů i antropologů. V rámci těchto výzkumů se podařilo zjistit, že dochované ostatky patřily staršímu muži, který během života trpěl velice bolestivým zánětem okostice, tzv. kostižerem. Celkový nálezový stav ve srovnání s kontextem paleolitických hrobů dosti vybočuje. Už jen samotný nález hrobu z tohoto období je výjimečný, neboť pro danou dobu nebyly pohřby do země typické. Tento fakt vedl archeology k domněnce, že se jedná o hrob významného člověka, což potvrzuje i nález doprovodných artefaktů. Za zmínku stojí i skutečnost, že Makowsky ve své nálezové zprávě uvádí objev pouze lebky a kostí větších. Jinak řečeno, lidský skelet nebyl do hrobu uložen úplný. Je tedy velice pravděpodobné, že nalezený hrob sloužil jako hrob sekundární – společenství nejspíš po čase přeneslo ostatky zemřelého dále od svého bydliště a vybavilo jej předměty, které pro něj byly během života důležité. Velice zajímavé je, že na území dnešního Brna se žádné sídliště lidí nevyskytovalo. Nejbližší osada byla vzdálena asi 40 km. Z okolností, které se podařilo zjistit, vznikla teorie, že pohřbený muž mohl být za života šamanem. Byla totiž shledána podobnost s obřadem pohřbívání šamanů na Sibiři. Tam byl nejdříve po smrti šaman ponechán jen tak na zemi, nebo

Hypotetická rekonstrukce loutky

Nalezený fragment loutky umístěn do větví stromů. Jakmile nadešel správný čas, společenství přeneslo reprezentativní části skeletu a s patřičnými poctami je uložilo do konečného hrobu i s magickými předměty, mezi které patřily například loutky lidských bytostí. Takové loutky byly atributy sibiřských šamanů a sloužily jako lapače snů. Také další objevené předměty, jako kamenné kotouče, destičky a kly, mohly sloužit magickým rituálům. K teorii, že nalezené ostatky patřily šamanovi, přispívá i již zmíněné zjištění o nemoci zemřelého. Chronický zánět okostice způsoboval muži už od dětství tak nesnesitelné bolesti, že musely mít vliv na jeho psychický stav. Přitom je známo, že šamany byli právě lidé, jejichž psychika byla poznamenána nějakou výraznou událostí. Celý nález, a především ona loutka, je naprostým světovým unikátem, který po dlouhá desetiletí budí pozornost vědců. U obyvatel našeho města je však bohužel téměř neznámý. Nález nám dává pohlédnout do neprozkoumaného duchovního světa lovců mamutů a jejich víru v nesmrtelnou duši – animismus. V průběhu času se některé nálezy ztratily, to nejpodstatnější je ale stále k vidění v Moravském zemském muzeu. Více informací najdete na: www.encyklopedie.brna.cz nebo www.archaiabrno.org. I Michal Doležel, člen Rady MČ Brno-střed Kresby: Libor Balák

13 ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2017