Historie
Žili na území Brna šamané?
Milí čtenáři Zpravodaje MČ
Brno-střed, počínaje únorem
budete mít možnost nahlédnout do historie Brna prostřednictvím článků o dějinách
našeho města a různých významných událostech, které se
na jeho území odehrály.
Články bude v několika případech
doprovázet i nabídka komentované prohlídky týkající se míst,
o kterých článek pojednává. Pevně doufáme, že se prostřednictvím tohoto seriálu dozvíte i něco
nového a snad i získáte zase
o něco pevnější vztah k našemu
krásnému Brnu.
Nejstarší nálezy na území
Brna
Brněnská kotlina díky své příhodné geografické poloze nabízela dobré podmínky k životu lidí
už v dobách lovců mamutů,
tedy v období, které archeologie
nazývá jako gravettien (28–18
tisíc let př.n.l.), ve kterém se také
začíná psát náš příběh.
Brno jako město bychom v té
době samozřejmě hledali jen
stěží. Snad by nám jej mohl
připomenout reliéf krajiny s dominantními vrcholky kopců, pod
kterými se volně pásli sobi, koně
a mamuti.
Spolu se zvířaty území obývali
lidé, kteří disponovali schopností postavit si obydlí a vyrobit si
oděv i zbraně. Kromě těchto
základních život zajišťujících
dovedností ale měli i něco mnohem sofistikovanějšího, a totiž
duchovní život. O všech těchto
skutečnostech svědčí archeologické nálezy, datované právě do
doby gravettienu.
K nejpozoruhodnějším patří nález,
který dokládá právě vztah tehdejšího člověka k duchovním záležitostem. Byl objeven v 19. století
na tehdejší Franz Josef Strasse
(nyní Francouzská ulice) a jeho
stáří se určilo asi na 23 tisíc let.
V polovině 19. století zažívalo
Brno čilý stavební rozvoj. Historická předměstí začala srůstat
s původně opevněným městem
a byla věnována pozornost i hygienickým podmínkám pro obyvatele města.
K tomu účelu započalo budování kanalizačních sítí, zejména
Možná podoba šamana
v oblastech, do kterých se mělo
tehdejší město rozrůstat.
Jednou z takových oblastí byla
i již zmíněná Franz Joseph
Strasse a právě zde dělníci při
výkopových pracích v září roku
1891 narazili na něco velice
pozoruhodného. Pod povrchem
objevili značné množství velkých
zvířecích kostí a dalších neobvyklých kamenných předmětů.
Část nálezů byla bohužel dělníky během těchto prací zničena,
přesto ale stavbyvedoucí Ing.
Pflauman kontaktoval profesora
Německé vysoké školy technické v Brně, Prof. PhDr. Alexandera Makowskeho (jeho oborem
byla mineralogie a geologie),
a navrhl mu, aby místo nálezů
osobně navštívil. Makowskeho
naleziště velice zaujalo, a proto
na něm téhož roku zahájil amatérský archeologický výzkum,
během něhož narazil na metrový mamutí kel a lopatku, v jejíž
těsné blízkosti se nacházela i lidská lebka.
Je třeba zmínit, že v době, kdy
byl výzkum prováděn, se česká
a moravská archeologie nacházela ve fázi formování. Proto se
výzkumu nejčastěji účastnili nadšenci z řad učitelů, lékařů či kněžích. Podobný výzkum nebyl
zajištěn tak rozsáhlými ochrannými opatřeními jako dnes. I proto
došlo nedopatřením k prošlápnutí
nalezené lebky jedním z dělníků.
Nalezenou lebku doprovázely
i další lidské kosti, které byly i se
zeminou okolo obarveny na červeno. Kolem lidského skeletu bylo
nalezeno množství schránek třetihorních kelnatek, žebra nosorožce, a především malé křehké
destičky a fragment mamutoviny, který se nakonec ukázal jako
vůbec nejcennější nález ze zmíněných. Onen zlomek je totiž zformován do podoby lidského těla,
konkrétně se jedná o miniaturu
muže. Tato plastika byla původně
složena z několika pospojovaných a mechanicky hýbatelných
částí.
Hovoříme tedy o nejstarší loutce na světě. Neobvyklý nález
vzbudil velkou pozornost a zabývala se jím spousta archeologů
i antropologů. V rámci těchto
výzkumů se podařilo zjistit, že
dochované ostatky patřily staršímu muži, který během života trpěl
velice bolestivým zánětem okostice, tzv. kostižerem. Celkový nálezový stav ve srovnání s kontextem
paleolitických hrobů dosti vybočuje. Už jen samotný nález hrobu
z tohoto období je výjimečný,
neboť pro danou dobu nebyly
pohřby do země typické. Tento fakt
vedl archeology k domněnce, že
se jedná o hrob významného člověka, což potvrzuje i nález doprovodných artefaktů.
Za zmínku stojí i skutečnost, že
Makowsky ve své nálezové zprávě uvádí objev pouze lebky a kostí
větších. Jinak řečeno, lidský skelet nebyl do hrobu uložen úplný.
Je tedy velice pravděpodobné, že
nalezený hrob sloužil jako hrob
sekundární – společenství nejspíš po čase přeneslo ostatky
zemřelého dále od svého bydliště
a vybavilo jej předměty, které pro
něj byly během života důležité.
Velice zajímavé je, že na území
dnešního Brna se žádné sídliště
lidí nevyskytovalo. Nejbližší osada
byla vzdálena asi 40 km.
Z okolností, které se podařilo zjistit, vznikla teorie, že pohřbený
muž mohl být za života šamanem.
Byla totiž shledána podobnost
s obřadem pohřbívání šamanů
na Sibiři.
Tam byl nejdříve po smrti šaman
ponechán jen tak na zemi, nebo
Hypotetická rekonstrukce loutky
Nalezený fragment loutky
umístěn do větví stromů. Jakmile
nadešel správný čas, společenství přeneslo reprezentativní části
skeletu a s patřičnými poctami
je uložilo do konečného hrobu
i s magickými předměty, mezi které patřily například loutky lidských
bytostí. Takové loutky byly atributy sibiřských šamanů a sloužily
jako lapače snů. Také další objevené předměty, jako kamenné
kotouče, destičky a kly, mohly
sloužit magickým rituálům. K teorii, že nalezené ostatky patřily
šamanovi, přispívá i již zmíněné
zjištění o nemoci zemřelého.
Chronický zánět okostice způsoboval muži už od dětství tak
nesnesitelné bolesti, že musely
mít vliv na jeho psychický stav.
Přitom je známo, že šamany byli
právě lidé, jejichž psychika byla
poznamenána nějakou výraznou
událostí.
Celý nález, a především ona loutka, je naprostým světovým unikátem, který po dlouhá desetiletí
budí pozornost vědců. U obyvatel
našeho města je však bohužel
téměř neznámý. Nález nám dává
pohlédnout do neprozkoumaného duchovního světa lovců mamutů a jejich víru v nesmrtelnou
duši – animismus.
V průběhu času se některé nálezy
ztratily, to nejpodstatnější je ale
stále k vidění v Moravském zemském muzeu.
Více informací najdete na:
www.encyklopedie.brna.cz nebo
www.archaiabrno.org.
Michal Doležel,
člen Rady MČ Brno-střed
Kresby: Libor Balák
13
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2017