Historie

Žili na území Brna šamané?

Milí čtenáři Zpravodaje MČ

Brno-střed, počínaje únorem

budete mít možnost nahlédnout do historie Brna prostřednictvím článků o dějinách

našeho města a různých významných událostech, které se

na jeho území odehrály.

Články bude v několika případech

doprovázet i nabídka komentované prohlídky týkající se míst,

o kterých článek pojednává. Pevně doufáme, že se prostřednictvím tohoto seriálu dozvíte i něco

nového a snad i získáte zase

o něco pevnější vztah k našemu

krásnému Brnu.

Nejstarší nálezy na území

Brna

Brněnská kotlina díky své příhodné geografické poloze nabízela dobré podmínky k životu lidí

už v dobách lovců mamutů,

tedy v období, které archeologie

nazývá jako gravettien (28–18

tisíc let př.n.l.), ve kterém se také

začíná psát náš příběh.

Brno jako město bychom v té

době samozřejmě hledali jen

stěží. Snad by nám jej mohl

připomenout reliéf krajiny s dominantními vrcholky kopců, pod

kterými se volně pásli sobi, koně

a mamuti.

Spolu se zvířaty území obývali

lidé, kteří disponovali schopností postavit si obydlí a vyrobit si

oděv i zbraně. Kromě těchto

základních život zajišťujících

dovedností ale měli i něco mnohem sofistikovanějšího, a totiž

duchovní život. O všech těchto

skutečnostech svědčí archeologické nálezy, datované právě do

doby gravettienu.

K nejpozoruhodnějším patří nález,

který dokládá právě vztah tehdejšího člověka k duchovním záležitostem. Byl objeven v 19. století

na tehdejší Franz Josef Strasse

(nyní Francouzská ulice) a jeho

stáří se určilo asi na 23 tisíc let.

V polovině 19. století zažívalo

Brno čilý stavební rozvoj. Historická předměstí začala srůstat

s původně opevněným městem

a byla věnována pozornost i hygienickým podmínkám pro obyvatele města.

K tomu účelu započalo budování kanalizačních sítí, zejména

Možná podoba šamana

v oblastech, do kterých se mělo

tehdejší město rozrůstat.

Jednou z takových oblastí byla

i již zmíněná Franz Joseph

Strasse a právě zde dělníci při

výkopových pracích v září roku

1891 narazili na něco velice

pozoruhodného. Pod povrchem

objevili značné množství velkých

zvířecích kostí a dalších neobvyklých kamenných předmětů.

Část nálezů byla bohužel dělníky během těchto prací zničena,

přesto ale stavbyvedoucí Ing.

Pflauman kontaktoval profesora

Německé vysoké školy technické v Brně, Prof. PhDr. Alexandera Makowskeho (jeho oborem

byla mineralogie a geologie),

a navrhl mu, aby místo nálezů

osobně navštívil. Makowskeho

naleziště velice zaujalo, a proto

na něm téhož roku zahájil amatérský archeologický výzkum,

během něhož narazil na metrový mamutí kel a lopatku, v jejíž

těsné blízkosti se nacházela i lidská lebka.

Je třeba zmínit, že v době, kdy

byl výzkum prováděn, se česká

a moravská archeologie nacházela ve fázi formování. Proto se

výzkumu nejčastěji účastnili nadšenci z řad učitelů, lékařů či kněžích. Podobný výzkum nebyl

zajištěn tak rozsáhlými ochrannými opatřeními jako dnes. I proto

došlo nedopatřením k prošlápnutí

nalezené lebky jedním z dělníků.

Nalezenou lebku doprovázely

i další lidské kosti, které byly i se

zeminou okolo obarveny na červeno. Kolem lidského skeletu bylo

nalezeno množství schránek třetihorních kelnatek, žebra nosorožce, a především malé křehké

destičky a fragment mamutoviny, který se nakonec ukázal jako

vůbec nejcennější nález ze zmíněných. Onen zlomek je totiž zformován do podoby lidského těla,

konkrétně se jedná o miniaturu

muže. Tato plastika byla původně

složena z několika pospojovaných a mechanicky hýbatelných

částí.

Hovoříme tedy o nejstarší loutce na světě. Neobvyklý nález

vzbudil velkou pozornost a zabývala se jím spousta archeologů

i antropologů. V rámci těchto

výzkumů se podařilo zjistit, že

dochované ostatky patřily staršímu muži, který během života trpěl

velice bolestivým zánětem okostice, tzv. kostižerem. Celkový nálezový stav ve srovnání s kontextem

paleolitických hrobů dosti vybočuje. Už jen samotný nález hrobu

z tohoto období je výjimečný,

neboť pro danou dobu nebyly

pohřby do země typické. Tento fakt

vedl archeology k domněnce, že

se jedná o hrob významného člověka, což potvrzuje i nález doprovodných artefaktů.

Za zmínku stojí i skutečnost, že

Makowsky ve své nálezové zprávě uvádí objev pouze lebky a kostí

větších. Jinak řečeno, lidský skelet nebyl do hrobu uložen úplný.

Je tedy velice pravděpodobné, že

nalezený hrob sloužil jako hrob

sekundární – společenství nejspíš po čase přeneslo ostatky

zemřelého dále od svého bydliště

a vybavilo jej předměty, které pro

něj byly během života důležité.

Velice zajímavé je, že na území

dnešního Brna se žádné sídliště

lidí nevyskytovalo. Nejbližší osada

byla vzdálena asi 40 km.

Z okolností, které se podařilo zjistit, vznikla teorie, že pohřbený

muž mohl být za života šamanem.

Byla totiž shledána podobnost

s obřadem pohřbívání šamanů

na Sibiři.

Tam byl nejdříve po smrti šaman

ponechán jen tak na zemi, nebo

Hypotetická rekonstrukce loutky

Nalezený fragment loutky

umístěn do větví stromů. Jakmile

nadešel správný čas, společenství přeneslo reprezentativní části

skeletu a s patřičnými poctami

je uložilo do konečného hrobu

i s magickými předměty, mezi které patřily například loutky lidských

bytostí. Takové loutky byly atributy sibiřských šamanů a sloužily

jako lapače snů. Také další objevené předměty, jako kamenné

kotouče, destičky a kly, mohly

sloužit magickým rituálům. K teorii, že nalezené ostatky patřily

šamanovi, přispívá i již zmíněné

zjištění o nemoci zemřelého.

Chronický zánět okostice způsoboval muži už od dětství tak

nesnesitelné bolesti, že musely

mít vliv na jeho psychický stav.

Přitom je známo, že šamany byli

právě lidé, jejichž psychika byla

poznamenána nějakou výraznou

událostí.

Celý nález, a především ona loutka, je naprostým světovým unikátem, který po dlouhá desetiletí

budí pozornost vědců. U obyvatel

našeho města je však bohužel

téměř neznámý. Nález nám dává

pohlédnout do neprozkoumaného duchovního světa lovců mamutů a jejich víru v nesmrtelnou

duši – animismus.

V průběhu času se některé nálezy

ztratily, to nejpodstatnější je ale

stále k vidění v Moravském zemském muzeu.

Více informací najdete na:

www.encyklopedie.brna.cz nebo

www.archaiabrno.org.



Michal Doležel,

člen Rady MČ Brno-střed

Kresby: Libor Balák

13

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Únor 2017