Zaniklé a neznámé sakrální památky Brna

V závěrečném díle série seznamuje historik Jakub Kříž s kaplí svatého Prokopa a kostelem svatého Václava.

Historie

Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2024 | 15

ZANIKLÉ ANEZNÁMÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY

BRNA

DÍL XI.

–

KAPLE SV. PROKOPA A KOSTEL SV. VÁCLAVA

Vposledním příspěvku cyklu týkajícího

se zmizelých církevních staveb budeme

věnovat pozornost dvěma neexistujícím

chrámům naStarém Brně. Nejprve se za

-

měříme nakapli sv. Prokopa, jež stávala

vmístech dnešní rušné křižovatky ulic

Václavské aKřížové.

Nejstarší písemná zmínka osvatyni po

-

chází zroku 1243 anacházíme ji vtakzvaném

menším privilegiu krále Václava I. Kaple se

zde uvádí vsouvislosti svýčtem majetků, kte

-

rými měl disponovat brněnský písař. Stavba

byla zasvěcena sv. Prokopovi, zakladateli Sá

-

zavského kláštera, jenž odroku 1204 stanul

jako nový světec poboku ochránců české

země sv. Václava, Vojtěcha aLudmily. Starší

předpoklad spojený spředstavou, že sva

-

toprokopský chrám vznikl již zaVratislava II.

v11. století, musíme vyloučit.

Srokem 1288 se pojí další doložená pí

-

semná zpráva. Tehdy byl správcem svato-

stánku protonotář Velislav, patronátní právo

držel však panovník, vté době král Václav II.

Vladař daroval svatyni své pozemky vevsi

Velatice (ležící východně odBrna). Jednalo

se opůl lánu polí ataké omlýn.

Původně disponoval sv. Prokop farní pra

-

vomocí pro Staré Brno, Křídlovice asnad

i pro Lískovec. Nicméně už někdy před

rokem 1312 došlo kpřenesení farních práv

kekostelu sv. Václava, který stával nadnešní

Vídeňské ulici. Kroku 1314 byl správcem usv.

Prokopa olomoucký děkan Budislav, dále se

léta páně 1319 uvádí klerik Jan Volek, neman

-

želský syn krále Václava II. ajisté Anežky.

Zásadní změny se pojí sdobou dvacátých

let 14. století. Tehdy vzniká starobrněnský

klášter cisterciaček, spojený sosobou Elišky

Rejčky. Nová fundace dostala dovínku četné

dary adispoziční práva. Ikrál Jan Lucembur

-

ský se rozhodl vyjít klášteru vstříc amimojiné

mu udělil patronátní právo kekapli sv. Pro

-

kopa (ecclesie sive capelle sancti Procopii).

Stalo se tak dne 25. června 1321. Darování

následujícího roku potvrdil i olomoucký

biskup Konrád. Odtéto chvíle až dojose

-

finských reforem byly osudy kaple pevně

spojeny shistorií kláštera cisterciaček.

Jak svatyně tehdy vypadala, bohužel

přesně nevíme, neboť současná zástavba

adopravní situace neumožňují rozsáhlejší

výzkum lokality. Roku 2003 proběhl zá

-

chranný archeologický výzkum, který potvr-

dil existenci hřbitova, jenž se však odsvého

založení nerozšiřoval. Nasever odkaple

snad již zaElišky Rejčky vznikl hospodář

-

ský dvůr, který byl několikrát přestavěn.

Zásadní význam pro lokalitu přinášela exi

-

stence zájezdního hostince UModrého lva.

Vprvní polovině 15. století ji díky uplatnění

purkrechtního práva (stav, kdy nemovitost

byla zapoplatek dána dověčného vlastnic

-

tví) odstarobrněnských cisterciaček získal

doužívání klášterní písař Hanuš zBrumova.

Areál kaple byl patrně poničen během

obléhání Brna Švédy večtyřicátých letech

17. století. Barokní podobu svatyně zachycuje

mimo jiné veduta Friedricha Bernharda Wer

-

nera zdoby první poloviny 18. století. Vidíme

naní jednoduchou stavbu slodí apříčným

závěrem. Průčelí je vertikálně podtrženo

štíhlou věží scibulovou helmicí. Ointeriéru

víme, že vdobě šedesátých let 18. století

prošel renovací, ato ziniciativy představené

kláštera cisterciaček, abatyše Antonie von

Ulrici. Poté, co byl klášter cisterciaček naSta

-

rém Brně zrušen (1782), připadl Svatý Prokop

takzvanému Náboženskému fondu. Vzápětí

byl však zrušen aroku 1785 pak zbořen.

Historie kostela sv. Václava naVídeňské

ulici začíná roku 1314. Jak již bylo vzpome

-

nuto, tehdy přešla farní práva odsvatého

Prokopa právě ktéto stavbě. Vtu dobu zde

měl působit kněz Mikuláš. Roku 1323 byli

„přifařeni“ kchrámu také obyvatelé Bohunic.

Ivtomto případě byla patronátní práva vru

-

kou starobrněnského kláštera cisterciaček.

Starou, patrně pozdně středověkou podobu

farního chrámu zachytili ještě vpolovině

17. století naobraze Obléhání Brna Švédy

Hieronymus Benno Beyer aJörg Zeisser.

Spatřujeme zde stavbu složenou zlodi apo

-

lygonálního presbytáře. Obklopuje ji hřbi-

tovní areál, namalbě dobře postřehnutelný

skrze vysokou ohradní zeď. Svatostánek byl

patrně poničen švédskými vojsky anásle

-

dovala jeho úprava. Barokní rekonstrukce

přidala doprůčelí chrámu čtyřhrannou věž

zakončenou vznosnou bání.

Kostel sv. Václava postihl zajosefinských

reforem stejný osud, jako jiné četné svatyně.

Poroce 1783 byl uzavřen apřeměněn navo

-

jenské skladiště. Roku 1794 bylo přistoupeno

kjeho demolici. Zachován však zůstal hřbi

-

tov, který se pak rozšiřoval astal se jedním

znejvýznamnějších brněnských pohřebišť

19. století. Ačkoli starý kostel zmizel, snažili

se místní ponapoleonských válkách ový

-

stavbu nového svatostánku. Skromnou kap-

ličku nesoucí rovněž zasvěcení sv. Václavovi

roku 1816 vybudoval stavitelský mistr Václav

Jacob. Včervenci 1817 provedl vysvěcení

dokončené stavby opat augustiniánského

kláštera Benedikt Eder. Itento svatostánek

bychom hledali marně, neboť byl zbořen

všedesátých letech 20. století při úpravách

Vídeňské ulice.

Problematika zaniklých brněnských sa

-

králních staveb, kterou jsem se vuplynulých

příspěvcích pokusil nastínit, je poměrně ši

-

roká arozhodně se neomezuje jen nastřed

Brna. Vzpomeňme namátkou barokní kapli

sv. Kříže naOstré horce uSoběšic, novo

-

gotický kostel sv. Floriána vČernovicích či

kostel svatého Víta vKrálově Poli. Mnohé

informace doposud zůstávají skryté varchiv

-

ních dokumentech. Pouť zatěmito zmizelými

duchovními místy tak zdaleka není ukonce.

Jakub Kříž

■

Kaplička svatého Václava

Kaple svatého Prokopa