Zpravodaj Brno-střed
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 13
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 14
Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed| prosinec 2019
Troufám si říct, že tento objekt zná důvěrně
snad každý Brňan. Své plesy, první taneční,
ale také každodenní cvičení, tréninky a zápa-
sy, prožily na sokolském Stadionu, neboli
na Stadecu, už čtyři generace Brňanů.
Vletošním roce uplynulo přesně 90 let od
chvíle, kdy byl sokolský Stadion na Kounicově
ulici dostavěn a slavnostně otevřen. Přípravy
na jeho stavbu jsou ale mnohem starší. Počát-
kem roku 1862 dozrála u česky orientovaných
pražských intelektuálů, soustředěných kolem
Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera, myšlenka
založit tělocvičný spolek. Cílem spolku, který
se měl orientovat na české publikum, bylo
zušlechťovat tělesné i duševní kvality každého
jedince a videálním případě pojmout do svých
řad celý národ. Představy a ambice zakláda-
jících osobností rozhodně nebyly skromné. Už
samotný název spolku Sokol měl evokovat jak
dravost a odhodlání, tak i představy o jihoslo-
vanských hrdinech, kteří jsou vtradičních
pověstech nazýváni právě sokoly. Stejně tak
i zavedené tykání mezi všemi členy spolku,
zřízení spolkového oděvu a praporu, tvorba
sokolských písní a další zřizované artefakty
duchovní i hmotné kultury, měly vSokole velmi
silný sociálně identifikační potenciál. Ekono-
micky dobře situovaný Jindřich Fügner se prá-
vě proto rozhodl věnovat své vlastní finanční
prostředky navybudování vůbec první soko-
lovny. Fügner vSokole vytvořil velmi úspěšný
sociálně ekonomický model, který se pak stal
inspirací třeba i pro Tomáše Baťu. Kromě toho,
že věnoval svůj kapitál ke stavbě spolkového
domu, vyzval všechny členy Sokola k tomu,
aby se na práci při stavbě své sokolovny osob-
ně podíleli. Mezi léty 1863–1948 tak na území
Československa vzniklo 1 400 sokoloven
a vnaprosté většině případů bez jakékoliv stát-
ní subvence. Jediným zdrojem se tak staly dary,
příspěvky, půjčky a především neskutečné
odhodlání tisíců sokolů. Stejně tak tomu bylo
i vpřípadě brněnské sokolovny. Když se vzávě-
ru 60. let 19. století brněnský Sokol založil, potý-
kal se sabsencí vhodných tělocvičných prostor.
Zprvu vystřídal několik sálů vcentru města
a teprve od roku 1871, spolu sdalšími spolky,
zakotvil v prostorách nově postaveného
Besedního domu na Husově ulici. V90. letech
19. století se mezi členy brněnského Sokola
objevila myšlenka na stavbu vlastní sokolovny.
Pro potřebu stavby zakoupil brněnský Sokol
pozemek nadnešní Jaselské ulici. Ten se ale
pro stavbu sokolovny ukázal být nevhodný
a sokolové jej prodali dívčí škole Vesna. Soko-
lové pak zakoupili starší dům vdnešní Lidické
ulici, jehož zahrada umožňovala nejen přístav-
bu sokolských závodníků, ale pro mnohé členy
Sokola se zdála být vhodnou také pro stavbu
sokolovny. Počátkem 20. století skutečně
brněnský Sokol vypsal architektonickou sou-
těž, žádný znávrhů však realizován nakonec
nebyl. Ve vedeníSokola se čím dál více pro-
sazoval mladý a progresivně uvažující Josef
Zezula, který vnímal jako značný handicap
pozemku na Lidické jeho prostorové limity a to,
že nedovolují dlouhodobý rozvoj ani stavbu
letního cvičiště. Proto byly až do první světové
války veškeré snahy o sokolovnu přerušeny.
Nový a svěží impuls přineslo až založení Čes-
koslovenska. Sokol měl prostřednictvím svých
aktivit a účastí včeskoslovenských legiích lví
podíl na vzniku nové republiky a podmínky
svobodného státu pro svůj další rozvoj dokázal
Sokol vytěžit na maximum. Vroce 1919 zakoupili
brněnští sokolové pozemek na Giskrově, dnes
Kounicově ulici, a to vmístech, kde se až do
80. let 19. století nacházel městský hřbitov.
Ještě vtémže roce vypsal architektonickou
soutěž na stavbu letního cvičiště, vníž uspěl
architekt Miloslav Kopřiva. Vedení brněnského
Sokola se rozhodlo stavbu sokolovny a ven-
kovního areálu zfinančních důvodů rozdělit
na dvě části, přičemž nejprve mělo být přikro-
čeno ke stavbě venkovního areálu. Před zahá-
jením stavby svolali sokolové valnou schůzi,
na které si demokratickým způsobem odsou-
hlasili pracovní povinnost pro všechny členy,
ze které se bylo možné pouze finančně vykou-
pit. Členové Sokola tak ihned nastoupili na svůj
pozemek, který začali připravovat ke stavbě.
Celkem zde odpracovali 45000 pracovních
hodin. V roce 1922 byla stavba venkovního
areálu dokončena a včervnu mohl být slav-
nostně otevřen. Venkovní areál sedvěma pro-
tilehlými tribunami pro 18–20000 diváků,
večerním osvětlením, letním kinem a plochou
pro 1200 cvičenců, patřil knejlepším a nejmo-
dernějším vBrně. Stavba cvičiště za 2,5 milionu
československých korun ale sokolskou jed-
notu finančně tak vyčerpala, že plocha pro
stavbu budoucí sokolovny při ulici Kounicově
zůstala ponechána zatím prázdná. Letní cvičiště
začalo od června roku 1922 sloužit sokolům
zejména ke cvičení, pořádání soutěží a přípravě
gymnastických družstev, ale nejen jim. Nově
vybudovaný areál začaly využívat další brněn-
ské spolky a korporace. Málokdo dnes ví, že
před stavbou výstavního areálu vbrněnských
Pisárkách se výstavy pravidelně uskutečňovaly
právě na sokolském Stadionu. A to jak na ven-
kovním areálu, tak i vsamostatně stojící budo-
vě, pavilonu brněnských výstavních trhů, který
zde byl pro tyto účely postaven už vroce 1924.
Když se definitivně rozhodlo, že výstaviště
vznikne vPisárkách, odkoupil Sokol Brno I tento
pavilon a začal se připravovat ke stavbě vytou-
žené sokolovny. Vroce 1926 vypsal architek-
tonickou soutěž, do níž se přihlásili architekti
Miloslav Kopřiva, Vladimír Blažek a Jindřich
Kumpošt. Porota se nakonec rozhodla svěřit
projekt Jindřichu Kumpoštovi, který brzy jed-
notě předal první návrhy. Sčím dál větším obje-
mem práce na veřejných zakázkách ovšem
přestal Kumpošt dodržovat termíny, a tak bylo
dokončení projektu svěřeno architektu Miloši
Lamlovi. Podle jejich projektu byl sokolský Sta-
dion dokončen vlétě roku 1929 a za účasti
sokolských delegací z Československa
a zahraničí také slavnostně otevřen. Od té
doby se vněm uskutečňují sportovní a tělo-
cvičné akce, trénují zde olympionici, jakými
byli Hudec, Gajdoš, Růžička a další, a jeho spo-
lečenský sál byl také svědkem hostování Fil-
harmonie zNew Yorku, Berlína či Vídně. Osudy
a příběhy sokolského Stadionu vdalších letech
20. století jsou velmi zajímavé, ale o tom zase
někdy příště.
Michal Doležel
Foto: Archiv Vladimíra Filipa
PŘÍBĚHY DOMŮ: SOKOLSKÝ STADION
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 15

Obsah

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 1
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 2
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 3
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 4
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 5
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 6
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 7
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 8
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 9
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 10
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 11
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 12
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 13
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 14
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 15
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 16
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 17
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 18
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 19
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 20
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 21
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 22
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 23
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 24
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 25
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 26
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 27
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 28
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 29
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 30
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 31
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 32
Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 1

Strana 1

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 2

Strana 2

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 3

Strana 3

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 4

Strana 4

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 5

Strana 5

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 6

Strana 6

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 7

Strana 7

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 8

Strana 8

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 9

Strana 9

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 10

Strana 10

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 11

Strana 11

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 12

Strana 12

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 13

Strana 13

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 14

Strana 14

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 15

Strana 15

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 16

Strana 16

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 17

Strana 17

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 18

Strana 18

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 19

Strana 19

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 20

Strana 20

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 21

Strana 21

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 22

Strana 22

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 23

Strana 23

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 24

Strana 24

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 25

Strana 25

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 26

Strana 26

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 27

Strana 27

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 28

Strana 28

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 29

Strana 29

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 30

Strana 30

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 31

Strana 31

Zpravodaj Brno-střed 12/2019, Strana 32

Strana 32

14

Rendering Strana 15 (14969): (0/1) (71 ms)

Rendering Strana 14 (14968): (0/1) (76 ms)

Rendering Strana 13 (14967): (0/1) (75 ms)

No sync content to local

Sending statistics … done (2997 ms)

Rendering Strana 17 (14971): (0/1) (2986 ms)

Rendering Strana 16 (14970): (0/1) (2987 ms)

Rendering Strana 15 (14969): (1/1) (0 ms)

Rendering Strana 14 (14968): (1/1) (0 ms)

Rendering Strana 13 (14967): (1/1) (0 ms)

Rendering Strana 12 (14966): (0/1) (3020 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Zpravodaj Brno-střed: theme set to 8895

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r30/pubLogoa-46.png

 i667/vth22257-1.jpg

 i667/vth22258-1.jpg

 i667/vth22259-1.jpg

 i667/vth22260-1.jpg

 i667/bg14968.svg

 i667/bg14969.svg

 i667/vth22261-1.jpg (3x)

 i667/vth22262-1.jpg (3x)

 i667/vth22246-1.jpg (2x)

 i667/vth22247-1.jpg (2x)

 i667/vth22248-1.jpg (2x)

 i667/vth22249-1.jpg (2x)

 i667/vth22250-1.jpg (2x)

 i667/vth22251-1.jpg[p1]

 i667/vth22252-1.jpg[p1]

 i667/vth22253-1.jpg[p1]

 i667/vth22254-1.jpg[p1]

 i667/vth22255-1.jpg[p1]

 i667/vth22256-1.jpg[p1]

 i667/vth22263-1.jpg[p1]

 i667/vth22264-1.jpg[p1]

 i667/vth22265-1.jpg[p1]

 i667/vth22266-1.jpg[p1]

 i667/vth22267-1.jpg[p1]

 i667/vth22268-1.jpg[p1]

 i667/vth22269-1.jpg[p1]

 i667/vth22270-1.jpg[p1]

 i667/vth22271-1.jpg[p1]

 i667/vth22272-1.jpg[p1]

 i667/vth22273-1.jpg[p1]

 i667/vth22274-1.jpg[p1]

 i667/vth22275-1.jpg[p1]

 i667/vth22276-1.jpg[p1]

 i667/vth22277-1.jpg[p1]