Informujeme

Špilberk žije 12 měsíců v roce a má i svoji tramvaj!

Na hradě Špilberku turistická

sezona nikdy nekončí. Muzeum

města Brna v něm bez ustání

pořádá výstavy a akce po celý

rok. To vám teď připomene

tramvaj s obřím potiskem.

Ředitel muzea Pavel Ciprian ji

spolu s generálním ředitelem

Dopravního podniku města

Brna Milošem Havránkem

pokřtil v pondělí 2. listopadu

odpoledne na Komenského

náměstí.Tramvaji k tomu zahráli mladí violoncellisté 2+1 Trio.

„Špilberk žije 12 měsíců v roce“,

hlásá nápis na tramvaji, kterou od

listopadu můžete potkat na kolejích v brněnských ulicích. Na

podzim obvykle na hradech

a zámcích končí turistická sezona

a lidem se uzavřou, tomu se ale

Špilberk vymyká. Sídlí v něm totiž

Muzeum města Brna. „Výstavy

se tu konají po celý rok, stejně tak

nejrůznější akce. Oblíbené kase-

maty i stálé expozice jsou také

otevřené celoročně. Žádná zimní

přestávka se nekoná a na Špilberku to skutečně žije po všech

12 měsíců,“ říká mluvčí muzea

Michael Kalábek.

Hrad Špilberk se dá navštívit kdykoliv. Ani s příchodem chladného

počasí se jeho brány nezavírají.

Ba naopak, i v zimě často začínají

výstavy a jeho známá lákadla jsou

taktéž beze změny k vidění. Právě

to chce všem lidem v Brně,

místním i návštěvníkům, připomenout tramvaj s celoplošným

potiskem.

A co se na Špilberku zrovna chystá? Třeba dvě výstavy: tvorbu

brněnské dětské ilustrátorky Vlasty Švejdové představuje od 19. listopadu výstava Hádám, hádám

pohádku a řemeslné klobouky

Magdalény Kopotové od 3. prosince výstava A klobouk dělá

dámu. K nim se budou vázat i nejrůznější akce – k výstavě ilustrací

Pohádkové Vánoce v sobotu

12. prosince a také dvakrát čtení

pohádek a autogramiáda autorky

(21. listopadu a 9. ledna). Výstavu

klobouků zase doplní akce Dámská jízda mezi klobouky s módní

přehlídkou a fotoateliérem 9. prosince, nebo výměnný bazar Nejen

klobouk dělá dámu 16. ledna.

Kromě toho je do konce roku ote-

vřená výstava Žít pivo o pivní historii na Brněnsku. Tu zase doplní

připomínky 210 let od úmrtí geniálního sládka a pivního reformátora Františka Ondřeje Poupěte. Na nic z toho se ale tramvají

s nápisem „Špilberk žije“ nevydáte. Koleje v plánu nejsou. Nezbývá, než si udělat příjemnou procházku parkem.

 (red)

něného reflexního prvku v noci

a za soumraku. Tato novela byla

bezesporu krokem správným

směrem. Svědčí o tom i snížení

dopravních nehod s účastí chodce o jednu čtvrtinu. Povinnost

chodců a cyklistů nosit reflexní

prvky zakotvila ve své legislativě

nejen řada evropských zemí, ale

například i Kanada. V Kanadě

probíhá od roku 2012 masivní

kampaň „Ostražitý na 100% –

vidět a být viděn“, během které

policie pořádá řadu akcí zdůrazňujících důležitost nošení reflexních prvků u cyklistů a chodců.

V otázce prevence bezpečnosti

– nošení reflexních prvků je i v ČR

vyvinutá určitá iniciativa. Děti

z mateřských škol v naši městské

části nosí reflexní vestičky již 5

a více let. Ve školkách, kde je přiměřený počet dětí, například MŠ

Husova 17, mají všechny děti vestičky. Na rozdíl od zmíněné školky,

do MŠ Pellicova 4 chodí větší

počet dětí a pokud půjdou najednou do divadla, některé děti nebudou mít oblečenou reflexní vestičku. Tato školka by uvítala

případného sponzora, který by ji

pomohl chybějící reflexní vestičky

zabezpečit.

Proč je důležité nošení reflex-

ních prvků a fluorescenčních

materiálů a jaký je mezi nimi

rozdíl?

Nošení reflexních prvků není

pouze otázkou silniční bezpečnosti, ale i individuální zodpovědnosti. Chodci by se neměli ve

vlastním zájmu pohybovat po

setmění po krajnici vozovky bez

reflexních prvků. Pouze tak dají

řidiči o sobě včas vědět a ten má

tak čas zareagovat na vzniklou

situaci zpomalením či vyhnutím

se chodci. Reflexní materiály mají

totiž schopnost za snížené viditelnosti a tmy odrážet světlo zpět

ke zdroji a to až na vzdálenost

200 metrů. Naopak chodce oblečeného v tmavé barvě vidí řidič

na pouhých 18 metrů, což je

nedostatečná vzdálenost k adekvátní řidičově reakci. Chodci

můžou zvýšit svoji viditelnost

i během dne a to fluorescenčními

materiály, které zvyšují viditelnost

během dne, v noci však svoji funkci ztrácejí. Tyto materiály jsou

vhodné nejen pro cyklisty, chodce, ale i motocyklisty. Aby bezpečnost byla zachovaná ve dne

i v noci, je vhodné materiály kombinovat. Nepodceňujme zdánlivý

detail a dbejme na svoji bezpečnost.  Ing. Ludmila Zrůstová

Viditelnost zvyšuje bezpečnost

Ve zpravodaji Policie ČR bylo

dne 19. 10. 2015 uvedeno, že

v brzkých ranních hodinách

došlo na silnici spojující Mikulov a Brno k závažné dopravní

nehodě. Neznámý řidič srazil

ženu ve věku 35 let a z místa

nehody ujel. Zraněnou chodkyni následně přejel řidič protijedoucího osobního automobilu.

Žena na místě podlehla svým

zraněním.

Podobné tragické události se

bohužel nejčastěji odehrávají na

neosvětlené silnici mimo obec. Po

každém takovém neštěstí je

vhodné si položit otázku, zda jsme

mohli tragédii předejít. Můžeme

se jenom domnívat, zda na

dopravní nehodě mělo podíl

nevhodné tmavé oblečení chodkyně, které by teoreticky mohlo

mít za následek opožděnou reakci řidiče. Bohužel stálé platí, že

chodci patří mezi nejzranitelnější

účastníky silničního provozu.

Vidět a být viděn je základní

zásada bezpečnosti silničního

provozu.

Vidět znamená ostražitost, prozíravost a bdělost chodce pohybujícího se po vozovce. Být viděn

znamená usnadnit řidičům včas-

nou identifikaci chodce. V tomto

období, kdy se brzo stmívá, je

šero nebo hustě prší je vhodné

použít jakýkoliv reflexní prvek.

Může jít o reflexní pásky, přívěsky,

samolepky, odrazky, taháčky na

zip atd. Další důvod, proč si pořídit

reflexní prvek, je novela Zákona

o provozu na pozemních komunikacích, která byla schválena

vládou 30. 3. 2015. „Novela zákona o silničním provozu přináší

změny, které přispějí k větší bezpečnosti silničního provozu.

Pokud ji parlament schválí a prezident podepíše, mohly by novinky začít platit od příštího roku,“

komentuje návrh ministr dopravy

Dan Ťok. Novela se týká nošení

reflexních prvků u chodců, mimo

území obce za snížené viditelnosti, za soumraku a v noci. V praxi

to pro chodce bude znamenat

pořízení jakéhokoliv reflexního

prvku. Cena reflexního prvku se

pohybuje v řádu desetikorun.

Náklady na zakoupení reflexního

prvku jsou zanedbatelné v porovnání s náklady na případné léčení. Dobrou zkušenost má například Slovensko, kde od 1. 1. 2014

vstoupila do platnosti novela

Zákona o pozemních komunikacích, s povinností nošení připev-

8

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prosinec 2015