Kultura

JAK SI STOJÍ ČESKÁ

LITERATURA

Moravská zemská knihovna zve příznivce nejen české literatury na novou

výstavu Česká literatura v překladu

1989–2020, která přináší vhled do

aktuální situace českého jazyka na poli

světové literatury a do historie vydávání

překladů české literatury v zahraničí.

Expozice návštěvníky seznámí s pozicí

české beletrie ve světě, představí nejpřekládanější české autory a autorky,

například J. Haška, K. Čapka, B. Hrabala, M. Kunderu a další, i ta nejžádanější

současná jména. Na co si má překladatel

dávat obzvláště pozor, co má mít neustále

na zřeteli a co patří k jeho největším ctnostem? Výstava nabízí pohledy na překladatelské umění s jeho úskalími i krásami

nejen od uznávaných českých překladatelů a překladatelek minulosti či současnosti, ale také významných zahraničních

literátů a literárních vědců evropského

prostoru, jako například Martina Luthera,

Vladimíra Nabokova či Umberta Eca. Prostřednictvím oboustranných graficky

zpracovaných panelů, které budou rozmístěny ve dvou patrech budovy

knihovny, mimo jiné představí překladatele jako zastánce více rolí, třeba jako literární agenty, ambasadory nebo propagátory, kteří mohou mít vliv na poptávku

po české literatuře v zahraničí.

Zastaví se též u nejvýznamnějších cen

pro české bohemisty a překladatele z českého jazyka, jakými jsou Cena Susanny

Roth či Premia Bohemica. V samostatné

kapitole se zaměří na jednoho ze světově

nejpřekládanějších autorů, Milana Kunderu. Prostor dostává i česká komiksová

tvorba, která si nachází vzrůstající oblibu

jak u našich, tak i zahraničních čtenářů.

Součástí výstavy jsou igrafická astatistická

zpracování některých zajímavých trendů

ve vydávání české literatury v zahraničí.

Výstava je součástí projektu Česká

literatura ve světě a světová literatura

v Čechách v letech 1989–2020, který

Moravská zemská knihovna realizovala

společně s Jihočeskou univerzitou

v Českých Budějovicích v letech 2018

až 2022. K vidění bude do 22. prosince

a knihovna k ní připravuje také doprovodný program, o jehož podobě se

zájemci dovědí více na webové stránce:

www.mzk.cz nebo na knihovních sociálRadoslav Pospíchal I

ních sítích.

ROBERT GABRIS INSPIRUJE

Muzeum romské kultury nabízí návštěvníkům vždy něco nového, tentokrát to bude

prezentace laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2021 Roberta Gabrise.

Tento romský umělec původem ze Slovenska vystudoval scénografii na Vysoké škole

múzických umění v Bratislavě a v magisterském studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jeho hlavní doménou

je kresba, ta však mnohdy přesahuje do instalace a performance. V jeho převážně autobiografické práci se často objevuje téma

politiky identit. Jeho zájem se obrací k vyloučeným skupinám jako je třeba LGBTQ.

„Jsme rádi, že můžeme dílo Roberta

Gabrise představit právě v našem muzeu.

Robert je velmi inspirativní osobností

a jsem si jistá, že jeho kresby osloví jak

majoritní, tak minoritní návštěvníky

z různých skupin obyvatelstva. Vše koresponduje s myšlenkou Muzea romské kultury jako prostoru pro setkávání kultur,“

řekla o výstavě Karolina Spielmannová, tisková mluvčí muzea.

Výstava budev muezu k vidění do poloviny ledna 2023. Více informací lze získat

na webu muzea: rommuz.cz.

Petra Lazárková

I

ŠPILBERK OŽIJE SOCHAMI

Při příležitosti nedávného jubilea sochaře

Jana Hendrycha se Muzeum města Brna

a jeho oddělení Galerie města Brna rozhodlo uspořádat výstavu Jan Hendrych 85,

která nebude pouze klasickou interiérovou

výstavou, ale bude mít zajímavý přesah až

do exteriérů hradu.

V západním křídle uvnitř hradu jsou umístěna komornější díla, skrze která návštěvník

nahlédne do několika tematických celků

i časových etap Hendrychovy tvorby: portrétních hlav, figur, kabátů, mostů a bran, které

jsou prezentací autorova způsobu myšlení,

života a přístupu k tvorbě, která byla mimo

jiné ovlivněna nehostinnou dobou normalizace a komunistického režimu. Na venkovních prostranstvích hradu jsou instalována

díla v životním a nadživotním měřítku. Jihovýchodní bastion osídluje soubor soch z kovu

a smaltu, které Hendrych vytvořil během

ostravského sympozia Smalt Art.

Protější jihozápadní bastion hostí skupinu

betonových figur. Je to právě figura, která

tvoří hlavní osu umělcovy tvorby a byla pro

něj symbolem lidské mytologie. Stejně podmanivý účinek má i sochařský soubor Hendrychova žáka Adama Velíška Armáda, která

je sestavena z šedesáti šesti psích bezhlavých torz, která doslova zaplnila příkop hradu.

Tvorba Jana Hendrycha je v dnešním uspěchaném světe ukazatelem, toho nejzásadnější roli v každé lidské aktivitě hraje ryzost

požitku. Nic nepředstírá, nekalkuluje a jednoduše prýští z touhy tvořit. Celou výstavu

doprovází monografie Jana Hendrycha,

vydaná v září tohoto roku, s textem kurátorky

výstavy Ilony Víchové.

Bc. Barbora Kachlířová

I

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2022 | 27