Kultura
JAK SI STOJÍ ČESKÁ
LITERATURA
Moravská zemská knihovna zve příznivce nejen české literatury na novou
výstavu Česká literatura v překladu
1989–2020, která přináší vhled do
aktuální situace českého jazyka na poli
světové literatury a do historie vydávání
překladů české literatury v zahraničí.
Expozice návštěvníky seznámí s pozicí
české beletrie ve světě, představí nejpřekládanější české autory a autorky,
například J. Haška, K. Čapka, B. Hrabala, M. Kunderu a další, i ta nejžádanější
současná jména. Na co si má překladatel
dávat obzvláště pozor, co má mít neustále
na zřeteli a co patří k jeho největším ctnostem? Výstava nabízí pohledy na překladatelské umění s jeho úskalími i krásami
nejen od uznávaných českých překladatelů a překladatelek minulosti či současnosti, ale také významných zahraničních
literátů a literárních vědců evropského
prostoru, jako například Martina Luthera,
Vladimíra Nabokova či Umberta Eca. Prostřednictvím oboustranných graficky
zpracovaných panelů, které budou rozmístěny ve dvou patrech budovy
knihovny, mimo jiné představí překladatele jako zastánce více rolí, třeba jako literární agenty, ambasadory nebo propagátory, kteří mohou mít vliv na poptávku
po české literatuře v zahraničí.
Zastaví se též u nejvýznamnějších cen
pro české bohemisty a překladatele z českého jazyka, jakými jsou Cena Susanny
Roth či Premia Bohemica. V samostatné
kapitole se zaměří na jednoho ze světově
nejpřekládanějších autorů, Milana Kunderu. Prostor dostává i česká komiksová
tvorba, která si nachází vzrůstající oblibu
jak u našich, tak i zahraničních čtenářů.
Součástí výstavy jsou igrafická astatistická
zpracování některých zajímavých trendů
ve vydávání české literatury v zahraničí.
Výstava je součástí projektu Česká
literatura ve světě a světová literatura
v Čechách v letech 1989–2020, který
Moravská zemská knihovna realizovala
společně s Jihočeskou univerzitou
v Českých Budějovicích v letech 2018
až 2022. K vidění bude do 22. prosince
a knihovna k ní připravuje také doprovodný program, o jehož podobě se
zájemci dovědí více na webové stránce:
www.mzk.cz nebo na knihovních sociálRadoslav Pospíchal I
ních sítích.
ROBERT GABRIS INSPIRUJE
Muzeum romské kultury nabízí návštěvníkům vždy něco nového, tentokrát to bude
prezentace laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2021 Roberta Gabrise.
Tento romský umělec původem ze Slovenska vystudoval scénografii na Vysoké škole
múzických umění v Bratislavě a v magisterském studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jeho hlavní doménou
je kresba, ta však mnohdy přesahuje do instalace a performance. V jeho převážně autobiografické práci se často objevuje téma
politiky identit. Jeho zájem se obrací k vyloučeným skupinám jako je třeba LGBTQ.
„Jsme rádi, že můžeme dílo Roberta
Gabrise představit právě v našem muzeu.
Robert je velmi inspirativní osobností
a jsem si jistá, že jeho kresby osloví jak
majoritní, tak minoritní návštěvníky
z různých skupin obyvatelstva. Vše koresponduje s myšlenkou Muzea romské kultury jako prostoru pro setkávání kultur,“
řekla o výstavě Karolina Spielmannová, tisková mluvčí muzea.
Výstava budev muezu k vidění do poloviny ledna 2023. Více informací lze získat
na webu muzea: rommuz.cz.
Petra Lazárková
I
ŠPILBERK OŽIJE SOCHAMI
Při příležitosti nedávného jubilea sochaře
Jana Hendrycha se Muzeum města Brna
a jeho oddělení Galerie města Brna rozhodlo uspořádat výstavu Jan Hendrych 85,
která nebude pouze klasickou interiérovou
výstavou, ale bude mít zajímavý přesah až
do exteriérů hradu.
V západním křídle uvnitř hradu jsou umístěna komornější díla, skrze která návštěvník
nahlédne do několika tematických celků
i časových etap Hendrychovy tvorby: portrétních hlav, figur, kabátů, mostů a bran, které
jsou prezentací autorova způsobu myšlení,
života a přístupu k tvorbě, která byla mimo
jiné ovlivněna nehostinnou dobou normalizace a komunistického režimu. Na venkovních prostranstvích hradu jsou instalována
díla v životním a nadživotním měřítku. Jihovýchodní bastion osídluje soubor soch z kovu
a smaltu, které Hendrych vytvořil během
ostravského sympozia Smalt Art.
Protější jihozápadní bastion hostí skupinu
betonových figur. Je to právě figura, která
tvoří hlavní osu umělcovy tvorby a byla pro
něj symbolem lidské mytologie. Stejně podmanivý účinek má i sochařský soubor Hendrychova žáka Adama Velíška Armáda, která
je sestavena z šedesáti šesti psích bezhlavých torz, která doslova zaplnila příkop hradu.
Tvorba Jana Hendrycha je v dnešním uspěchaném světe ukazatelem, toho nejzásadnější roli v každé lidské aktivitě hraje ryzost
požitku. Nic nepředstírá, nekalkuluje a jednoduše prýští z touhy tvořit. Celou výstavu
doprovází monografie Jana Hendrycha,
vydaná v září tohoto roku, s textem kurátorky
výstavy Ilony Víchové.
Bc. Barbora Kachlířová
I
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2022 | 27