Zaniklé a neznámé sakrální památky Brna

V devátém díle série přibližuje historik Jakub Kříž památky, které stávaly v Pekařské ulici.

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2024 | 13

Historie

ZANIKLÉ ANEZNÁMÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY

BRNA

DÍL IX.

–

ZMIZELÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY NA PEKAŘSKÉ

Název dnešní Pekařské ulice není odvo-

zen, jak by se mohlo zdát, odřemeslníků

zabývajících se výrobou pečiva, ale vznikl

patrně zkomolením pojmu bekyně (způ

-

vodního Bekyngasse naBäckengasse)

označujícího mnišku. Těmito řeholnicemi

byly míněny jednak cisterciačky naStarém

Brně, jednak dominikánky usvaté Anny.

Kořeny konventu dominikánek vBrně sa

-

hají dodoby přelomu 13. a14. století. Ideu

založit řeholní instituci pojal již Václav II., ale

ksamotné realizaci došlo až zapanování

Jana Lucemburského aElišky Přemyslovny.

Král Jan včervnu 1312 daroval dominikán

-

kám tzv. Královskou zahradu in loco qui

Ortus Regis dicit), kde se nacházel sad

advorec svěží. Důležitá úloha připadla Ka

-

teřině zrodu pánů zLomnice, která se stala

první převorkou aporoce 1317 adaptovala

dvorec nakonvent. Zasvěcení bylo spo

-

jeno se svatou Annou, matkou Panny Marie.

Tehdy musela vzniknout ikaple, oníž však

nemáme podrobnější informace. Zdoby

třicátých let 14. století ale víme, že zde byli

duchovní správou pověřeni dva kaplani,

poroce 1339 pak přibyl třetí. Osazenstvo

konventu tvořila řada řeholnic, které byly

dcerami významných brněnských měš

-

ťanů. Klíčovou pozici si však udržovali páni

zLomnice. Nepřekvapí tedy, že roku 1490

vystupuje jako převorka Eliška zLomnice.

Proměna areálu

Konvent skostelem utrpěly během oblé

-

hání Brna Švédy vletech 1643 a1645. Do-

minikánky tuto dobu přečkaly zaměstskými

hradbami, vesvém domě naKozí ulici,

který se jako majetek konventu připomíná

iv18. století. Aprávě doba 18. století při-

náší pro areál řeholního domu dominikánek

naPekařské zásadní změny. Nejen že byly

modernizovány konventní ahospodářské

budovy, ale úpravy se dotkly izdejšího sa

-

králního prostoru. Jednolodní síňová kaple

sousedící sPekařskou ulicí totiž roku 1768

obdržela nové vybavení vsouvislosti se

vznikem bočních oltářů.

Jednalo se ooltáře zasvěcené zakla

-

dateli dominikánského řádu sv. Domi-

nikovi nebo dominikánské terciářce sv.

Kateřině Sienské. Uvádí se také oltář sv.

Růženy Limské, dominikánské terciářky

žijící napřelomu 16. a17. století, mystičky

aobětavé ženy poskytující péči chudým

anemocným zejména zřad peruánských

indiánů. Dále je řeč ooltáři prvomučed

-

nice sv. Tekly. Zbožná úcta byla vpodobě

nových oltářů prokazována také sv. Janu

Nepomuckému, dále Panně Marii Růžen

-

cové, sv. Kříži asv. Anežce. Hlavní oltář byl

pak zasvěcen sv. Anně. Sochařskou vý-

zdobu nově pořízených oltářů včetně zla-

cení amramorování měla nastarost dílna

znamenitého brněnského tvůrce Ondřeje

Schweigla. Obrazy světců asvětic dodal

malíř Karel Josef Aigen ataké Josef Stern,

rodák ze Štýrského Hradce, jenž pobýval

vmládí vItálii adíky hraběti Leopoldovi

zDietrichsteina se usadil vMarkrabství

moravském. Zajímavostí je, že malba oltáře

sv. Tekly měla být dílem ženy-malířky, což

byla věc v18. století nepříliš častá. Onou

autorkou byla Terezie Adolf-Girot, dcera mi

-

kulovského malíře Josefa Františka Adolfa.

Vznik nemocnice

V padesátých a šedesátých letech

18. století žilo vkonventu okolo čtyřiceti

zbožných žen. Nástupem Josefa II. se však

začaly psát poslední dny této starobylé du

-

chovní instituce. Ještě roku 1780 navštívil

zdejší kapli dominikánský provinciál Bo

-

humír Beck apronesl zde jedno ze svých

kázání. Roku 1782 však Josef II. konvent

zrušil, přičemž jeho majetky přešly pod

náboženský fond. Areál záhy našel nové

využití, když panovník dekretem ze září

1784 rozhodl, že zde má vzniknout velká

nemocnice sporodnicí, nalezincem aústa

-

vem pro duševně choré. Ústav zahájil pro-

voz vlednu 1786. Kaple abývalý refektář

byly upraveny nasály, přičemž vjednom

byli umístěni muži, vedruhém ženy. Kon

-

ventní budovy však vprůběhu 19. století

přestaly dostačovat. Všedesátých letech

19. století byly staré budovy včetně původní

kaple zbořeny anazákladě plánů Teophila

Hansena vzniká současná novorenesanční

podoba nemocnice usv. Anny.

Kaple Všech svatých

V sousedství Pekařské se v minulosti

nacházela ještě jedna svatyně, ato natzv.

Provaznickém vršku, kterému dnes domi

-

nuje bytový dům Anenské terasy. Jednalo

se okapli Všech svatých. První písemné

doklady oní se datují do13. století. Jejími

zakladateli byli brněnští měšťané, přičemž

jistý Rudolf daroval roku 1260 patronát nad

kaplí klášteru cisterciaček vOslavanech.

Mezi majetky kostelíka se uvádí ilázeň

nasvrateckém náhonu. Známe řadu jmen

zdejších plebánů (farářů), Kaspar Ratsam

(1485) aPaul Holczer (1513) zároveň zastá

-

vali ifunkci probošta kláštera vOslavanech.

Okolo kaple se původně rozkládal hřbitov.

Uněkterých jedinců byly nalezeny nůžky či

nože. Farní pravomoc kostela se vztahovala

naPekařskou ulici asnad sem patřily iNovo

-

sady. Chrám zanikl roku 1645. Ztakzvaného

Brünnische Siegsfahne (spis oobléhání Brna)

se dovídáme, že ukostelíku Všech svatých

byl dne 17. června 1645 sveden lítý boj mezi

brněnskými obránci ašvédskými okupanty.

Základy svatyně, respektive presbytáře, byly

odhaleny při výstavbě domu Anenské terasy

roku 2003 ajsou dodnes kvidění vezdejší

restauraci.

Boží muka

Nazačátku Pekařské ulice před Brněn

-

skou branou kdysi stávala boží muka.

Byla zhotovena zkrinoidního vápence ze

Stránské skály. Vhorní části se nacházela

čtveřice výjevů souvisejících sKristovými

Pašijemi: Kristus naOlivetské hoře, Ježíš

padá pod křížem cestou naGolgotu, Ukři

-

žování aPieta. Byl zde vytesán latinský ná-

pis: Opus illud honesto ac macnifico viro

Waleriano Planar anno concumatum 1494.

Boží Muka tedy pocházela zroku 1494 aje

-

jich objednavatelem byl Valerián Planner.

Vzácná památka se dochovala dodnešních

dní. Nenašli bychom ji však naPekařské, ale

vlapidáriu Muzea města Brna, vexpozici

Chrám kamene.

Jakub Kříž

■

Kaple všech svatých