Názory občanů

NOVÁ PODOBA ŘEKY Když se někdy procházím kolem řeky Svratky, vždycky mne napadá, jak výraznou proměnou k lepšímu by už brzy celé koryto mělo projít. V roce 2020 by se měl podle schváleného harmonogramu konečně začít realizovat plán na rozšíření a úpravu koryta řeky. Velká etapa by se měla dotknout právě území naší městské části, a to od koupaliště Riviéra až po most v ulici Uhelná. Myslím si, že se jedná o druh projektu, který je nezbytný k oživení a zatraktivnění celého okolí řeky, které je v současnosti izolováno v hlubokém korytu. Práce by měly i podle veřejně dostupných informací skončit nejpozději v roce 2022. Je holý fakt, že to, co Brnu už dlouho chybí na rozdíl od jiných měst včetně Prahy, je právě

větší kontakt obyvatel a návštěvníků s řekou. Na ten vždy navazuje i možnost širších volnočasových aktivit dospělých i dětí. Přístup pro občany bude podle projektu umožněn po pěšinách vedoucích v těsné blízkosti vody, na které naváže nová síť stezek a cyklostezek. Měla by být zrušena stávající lávka u Táborského nábřeží a postavena nová dál proti proudu řeky. Na velké změny, které tento úsek čekají i z důvodů vybudování plánované protipovodňové ochrany by mohly navázat i další drobné úpravy prostoru včetně parkové úpravy a doplnění občanské vybavenosti. Věřím, že tomu představitelé naší samosprávy budou nakloněni i proto, že v bezprostředním okolí bydlí mnoho rodin

s dětmi. I opravdové maličkosti ve veřejném prostoru kvalitu našeho života ovlivňují a násobí se díky kladné odezvě občanů. Celý tento plán, ve kterém byly zohledněny i připomínky z řad veřejnosti, dále počítá se vznikem ostrůvků a na Poříčí naproti haly Rondo by měla vzniknout kolonáda i se vstupním objektem. Vizualizace vítězného projektu je veřejně dostupná, působí opravdu dobře a myslím, že se skutečně jedná o impulz pro další rozvoj našeho krásného města, Brno si určitě další investice tohoto druhu zaslouží, ale hlavně zaslouží si to jeho občané! Mgr. Tomáš Řepa, PhD. ■ občan městské části Brno-střed

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Názory zastupitelů

ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA? Letos v květnu jsem si spolu s  ostatními rodiči budoucích šesťáků přečetla v informačním systému ZŠ Antonínská, že škola žádá vedení MČ Brno-střed o schválení výjimky z počtu žáků ve třídě. Z původních 3 pátých tříd měly vzniknout 2 šesté třídy o 31 a 32 žácích, někteří z nich navíc potřebují asistenty a počítají se tak za 2. Argumentem pro toto slučování byly chybějící vhodné prostory pro třetí kmenovou třídu. Co nás jako rodiče zarazilo, byla prvotní absence jakékoliv diskuze a vysvětlení, co to pro naše děti znamená. Až po nesouhlasu některých rodičů se uskutečnila série setkání s vedením školy, úřadu i vedení MČ. Společně se starostou jsme absolvovali prohlídku školy, kde se nakonec našly 3 varianty řešení, byť ne zcela ideální. Rada MČ ve finále nesouhlasila se slučováním a naše děti v září pokračovaly ve 3 třídách tak, jak byly zvyklé. Nejvíce mě na tomto příběhu mrzelo vzájemné nepochopení a odlišné představy

o tom, co pro každého z nás znamená kvalitní vzdělávání a výuka. Vedení školy, úřad a někteří radní nám chtěli vysoký počet žáků ve třídě kompenzovat nákupem „věcí“ – nabízely se interaktivní tabule, dataprojektory, tablety. Koresponduje to se snahou radnice z posledních let sanovat především prostory a vybavení našich škol, avšak přes bohulibost tohoto jednání nelze rezignovat na vývoj a trendy ve vzdělávání a způsobu výuky – i já jsem před 20 lety zažila třídu o 30 spolužácích, to ale neznamená, že se s tím spokojím jako rodič v roce 2019. Domnívám se, že kvalita výuky nespočívá ve vybavení třídy, ale v lidech, v učitelích, a že kvalitní pedagog si poradí v jakémkoliv prostředí a toho nekvalitního nezachrání ani krásná třída vybavená nejmodernějšími technologiemi. V posledních letech slýcháme stále častěji, jak naše země potřebuje školskou reformu na všech úrovních, učitelé téměř každoročně stávkují za vyšší platy, rodiče čím dál více přemýšlejí nad vzděláváním svých dětí a vznikají tak nové školky i školy soukromé, otevřené, komunitní, lesní a různých alternativních smě-

rů. Je jasné, že město či městská část nevyřeší neduhy českého školství, ale tam, kde to lze, může pomáhat, iniciovat, inspirovat. Například podporou právě těch škol, které chtějí zkusit učit jinak, nebo třeba hledáním cest, jak maximálně odlehčit administrativu ředitelům a ředitelkám tak, aby se mohli věnovat primárně pedagogickému vedení školy a neřešit tu nefunkční internet nebo tam výběrové řízení na rekonstrukci tělocvičny. Můžeme uvažovat například o založení centra sdílených služeb (správa budov, účetnictví, zakázky, stravování apod.) po vzoru Finska, které je aktuálně v oblasti vzdělávání evropskou, ne-li světovou, špičkou. Jistě se najdou i další příklady, kdy i městská část ve spolupráci se školami a svými obyvateli může být aktivní navzdory nečinnosti státu. Může to znít pateticky, ale je opravdu na nás, jak si příští generace vychováme a vzděláme. Mgr. Pavla Lukešová ■ zastupitelka MČ Brno-střed za stranu Zelených

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Informace z d ní v m stské ásti Brno-st ed najdete také na webových stránkách www.brno-stred.cz nebo facebookovém profilu. Aktuální íslo i archiv zpravodaj m žete íst elektronicky na webu https://zpravodaj.brno-stred.cz/, kde si ho m žete stáhnout díky jednoduché aplikaci také do mobilu nebo tabletu.

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2019 | 13