Názory občanů
NOVÁ PODOBA ŘEKY
Když se někdy procházím kolem řeky Svratky, vždycky mne napadá, jak výraznou proměnou k lepšímu by už brzy celé koryto mělo
projít. V roce 2020 by se měl podle schváleného harmonogramu konečně začít realizovat plán na rozšíření a úpravu koryta řeky.
Velká etapa by se měla dotknout právě území
naší městské části, a to od koupaliště Riviéra
až po most v ulici Uhelná. Myslím si, že se
jedná o druh projektu, který je nezbytný k oživení a zatraktivnění celého okolí řeky, které
je v současnosti izolováno v hlubokém korytu.
Práce by měly i podle veřejně dostupných
informací skončit nejpozději v roce 2022. Je
holý fakt, že to, co Brnu už dlouho chybí na
rozdíl od jiných měst včetně Prahy, je právě
větší kontakt obyvatel a návštěvníků s řekou.
Na ten vždy navazuje i možnost širších volnočasových aktivit dospělých i dětí.
Přístup pro občany bude podle projektu
umožněn po pěšinách vedoucích v těsné
blízkosti vody, na které naváže nová síť stezek
a cyklostezek. Měla by být zrušena stávající
lávka u Táborského nábřeží a postavena nová
dál proti proudu řeky. Na velké změny, které
tento úsek čekají i z důvodů vybudování plánované protipovodňové ochrany by mohly
navázat i další drobné úpravy prostoru včetně
parkové úpravy a doplnění občanské vybavenosti. Věřím, že tomu představitelé naší
samosprávy budou nakloněni i proto, že
v bezprostředním okolí bydlí mnoho rodin
s dětmi. I opravdové maličkosti ve veřejném
prostoru kvalitu našeho života ovlivňují
a násobí se díky kladné odezvě občanů.
Celý tento plán, ve kterém byly zohledněny
i připomínky z řad veřejnosti, dále počítá se
vznikem ostrůvků a na Poříčí naproti haly Rondo by měla vzniknout kolonáda i se vstupním
objektem. Vizualizace vítězného projektu je
veřejně dostupná, působí opravdu dobře
a myslím, že se skutečně jedná o impulz pro
další rozvoj našeho krásného města, Brno si
určitě další investice tohoto druhu zaslouží,
ale hlavně zaslouží si to jeho občané!
Mgr. Tomáš Řepa, PhD. ■
občan městské části Brno-střed
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Názory zastupitelů
ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA?
Letos v květnu jsem si spolu s ostatními rodiči budoucích šesťáků přečetla
v informačním systému ZŠ
Antonínská, že škola žádá
vedení MČ Brno-střed
o schválení výjimky z počtu
žáků ve třídě.
Z původních 3 pátých tříd měly vzniknout
2 šesté třídy o 31 a 32 žácích, někteří z nich
navíc potřebují asistenty a počítají se tak za 2.
Argumentem pro toto slučování byly chybějící
vhodné prostory pro třetí kmenovou třídu.
Co nás jako rodiče zarazilo, byla prvotní
absence jakékoliv diskuze a vysvětlení, co
to pro naše děti znamená. Až po nesouhlasu
některých rodičů se uskutečnila série setkání
s vedením školy, úřadu i vedení MČ. Společně
se starostou jsme absolvovali prohlídku školy,
kde se nakonec našly 3 varianty řešení, byť
ne zcela ideální. Rada MČ ve finále nesouhlasila se slučováním a naše děti v září pokračovaly ve 3 třídách tak, jak byly zvyklé.
Nejvíce mě na tomto příběhu mrzelo vzájemné nepochopení a odlišné představy
o tom, co pro každého z nás znamená kvalitní
vzdělávání a výuka. Vedení školy, úřad
a někteří radní nám chtěli vysoký počet žáků
ve třídě kompenzovat nákupem „věcí“ – nabízely se interaktivní tabule, dataprojektory,
tablety. Koresponduje to se snahou radnice
z posledních let sanovat především prostory
a vybavení našich škol, avšak přes bohulibost
tohoto jednání nelze rezignovat na vývoj
a trendy ve vzdělávání a způsobu výuky –
i já jsem před 20 lety zažila třídu o 30 spolužácích, to ale neznamená, že se s tím spokojím jako rodič v roce 2019. Domnívám se,
že kvalita výuky nespočívá ve vybavení třídy,
ale v lidech, v učitelích, a že kvalitní pedagog
si poradí v jakémkoliv prostředí a toho nekvalitního nezachrání ani krásná třída vybavená
nejmodernějšími technologiemi.
V posledních letech slýcháme stále častěji,
jak naše země potřebuje školskou reformu
na všech úrovních, učitelé téměř každoročně
stávkují za vyšší platy, rodiče čím dál více přemýšlejí nad vzděláváním svých dětí a vznikají
tak nové školky i školy soukromé, otevřené,
komunitní, lesní a různých alternativních smě-
rů. Je jasné, že město či městská část nevyřeší neduhy českého školství, ale tam, kde
to lze, může pomáhat, iniciovat, inspirovat.
Například podporou právě těch škol, které
chtějí zkusit učit jinak, nebo třeba hledáním
cest, jak maximálně odlehčit administrativu
ředitelům a ředitelkám tak, aby se mohli věnovat primárně pedagogickému vedení školy
a neřešit tu nefunkční internet nebo tam výběrové řízení na rekonstrukci tělocvičny. Můžeme uvažovat například o založení centra sdílených služeb (správa budov, účetnictví,
zakázky, stravování apod.) po vzoru Finska,
které je aktuálně v oblasti vzdělávání evropskou, ne-li světovou, špičkou. Jistě se najdou
i další příklady, kdy i městská část ve spolupráci se školami a svými obyvateli může být
aktivní navzdory nečinnosti státu. Může to
znít pateticky, ale je opravdu na nás, jak si
příští generace vychováme a vzděláme.
Mgr. Pavla Lukešová ■
zastupitelka MČ Brno-střed
za stranu Zelených
Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Informace zژdƽní vژmƽstské Ʈásti Brno-stȺed najdete také na webových stránkách
www.brno-stred.czژnebo facebookovém profilu. Aktuální Ʈíslo i archiv zpravodajɫ mɫžete Ʈíst
elektronicky na webuژhttps://zpravodaj.brno-stred.cz/, kde si ho mɫžete stáhnout díky
jednoduché aplikaci také do mobilu nebo tabletu.
Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2019 | 13