Informace z radnice

Vivat Zelňák se rozloučí s prodejní sezónou Slavností brambor a dýní

Závěrečný díl seriálu Vivat Zelňák budou na tržišti 7.–8. října

psát oblíbené podzimní plodiny.

V průběhu sezóny zpestřilo dění

na Zelném trhu o pátcích a sobotách osm doprovodných akcí. Tečku za celou sérií udělá Slavnost

brambor a dýní, ke které se přidají

také Slavnosti rajčat, jablek a hrušek. Na návštěvníky opět budou

čekat slané i sladké kulinářské

pochoutky z těchto plodin a pestrý

doprovodný a lehce naučný program. Nadšené kuchařky i kuchaři

se můžou těšit na obohacení své

zásoby chutných receptů, labužníci na rej tradičních i neobvyklých

chutí, na své si přijdou děti

i dospělí. Podrobný program bude

zveřejněn na www.trhynazelnaku.cz a na facebookovém profilu

Vivat Zelňák.

I

(red)

Nejen čerstvé dýně jsou právě teď k dostání na Zelném trhu

Ohlasy čtenářů

Organizace zdravotnictví v Brně

Jako občana Brno-střed mě trápí

jedna organizační věc ohledně

zdravotnictví v našem krásném

městě. A nevyvolává otazníky jen

u mě, ale i u řady spoluobčanů.

In media res: Nemohu zjistit , kam

může jít občan Brna (resp. Brno-středu) k lékaři při nenadálých

(akutních) potížích – mezi 12.

hod., kdy končí ordinační doba

většiny brněnských praktických

lékařů, a 17. hod., kdy začíná fungovat jediná lékařská pohotovost

(LSPP) v Brně , která se nachází

v ÚN Ponávka (lidově řečeno

v „Úrazovce“).

Pro informační komplexnost

dodávám, že většina praktických

lékařů v Brně má jeden pracovní

den v týdnu odpolední ordinační

hodiny. Jenže může se stát – je

to vlastně nezanedbatelná 80procentní šance – že vás třeba

pokouše pes, máte podezření na

slepé střevo či si vyvrknete kotník

zrovna mimo tento jediný den

jejich odpolední služby.

Dotaz jsem v minulosti pokládal

i na VZP, i na odbor zdraví MMB,

žel nikdo to neví – radili buď zavolat 155, či vyčkat do 17 hod na

otevření zmíněné LSPP v ÚN.

Jde mi o legální systémové řešení, takže zde není odpovědí, já

mám známého doktora/doktorku… jak jsem se též v minulosti

setkal s takovýmto „šalamounským“ řešením. Řešením též není

nadužívání rychlé záchranné

služby (155), k čemuž dnešní systém de facto vede, což je mj. krajně nehospodárné. Paradoxně,

dnes se můžete dostat snáze

k lékaři v 3 hodiny ráno (funguje

LSPP) než o půl čtvrté odpoledne

– Váš lékař má zavřeno a LSPP

ještě neotevřela.

Možná by stálo za úvahu pro politiky, zda by LSPP nemohla otevírat již v 15 nebo aspoň 16. hodin.?

Vím, že by to nebylo zadarmo,

nicméně finanční zajištění takovýchto důležitých věcí, by mělo

být pro stát, kraj a město prioritou.

Jako právník samozřejmě vím, že

LSPP zřizuje a financuje kraj,

nikoliv MČ Brno-střed, nicméně

i městští politici by v této věci mohli sehrát aktivnější roli. No schválně se svého zastupitele či radního

zeptejte, kam máte jít při nenadálých akutních potížích od 12 do

17 hod? Možná je to důležitější

než nový fotbalový stadion.

Již klasik říkal – lepší je být zdravý,

než nemocný…

I

JUDr. Petr Kolman Ph.D.,

právník a VŠ pedagog

Umíme hospodařit s vodou v bytech?

Na hospodaření s vodou se

zaměřil článek ve Zpravodaji

v květnu 2015. Upozorňoval na

bytové domy nacházející se

v Brně-střed, které nemají měřidla

v bytech na spotřebu teplé a studené vody.

Bohužel je nutno konstatovat, že

situace se většinou nezměnila.

Ptám se, jak je možné, když pitné

vody ubývá a dělají se cenové

regulace, aby se neplýtvalo. Je to

chyba každého jednotlivce, který

v domě bydlí, či je to chyba vede-

ní? Smutné je, že jednotlivě montovaná měřidla – vodoměry nelze

zahrnout do vyúčtování, protože

je nemají všichni.

Tak se situace opakuje, jako vloni,

s tím, že spotřeba vody stoupá –

v pronajímaných bytech bydlí neznámý počet studentů a cizích

národností. Koupání ve vaně

několikrát za den – proč ne. Kdo

vše zaplatí? Šetřílci důchodci,

kteří musí šetřit, nejen s vodou!

Prý podle vyhlášky se za vodu

musí platit, i když se v bytě nepo-

bývá! Spotřeba vody za loňský

rok 2015 vyšplhala až na cca

200 l/den na evidovaného nájemníka. Je to dvakrát více, než je

průměr v městě Brně (zdroj

Vodárny).

Světový den vody – březen – je

proti plýtvání. Bude situace za rok

lepší? Co pro to můžeme udělat?

Budeme lhostejní?

Ti, co ušetří, jsou hloupí – stejně

zaplatí! Budované přístavby na

domech situaci mohou zhoršit, a to

nejen co se týká spotřeby vody,

ale kvality – konkrétně v bytech

pod nimi se ve dne musí vytočit

několik desítek litrů vody, než

začne téci vlažná, poté teplá voda.

V noci však je studená voda horká,

stejně jako rozvod teplé vody, takže se v noci splachuje WC horkou

vodou – to je luxus! Jaké bakterie

žijí v potrubí po těchto výkyvech,

nevíme! Snad se najde firma, která

osadí bytové vodoměry, učiní i jiné

práce (výměnu stupaček).

I

Milan Ivo Koukol,

Bayerova 797/28, 602 00 Brno

Tato rubrika obsahuje názory čtenářů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za její obsah.

8

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Říjen 2016