Informace z radnice
Radnice hostila výstavu o norské humanitární organizaci
Putovní výstava „Nansenova
nadace – nečekaná záchrana
ze severu“ byla od 1. do 10. září
instalována v prostorách radnice městské části Brno-střed
na Dominikánské 2. Hned první
den se v 18.30 navíc konala její
komentovaná prohlídka.
Malá expozice o pozapomenuté
norské nadaci, která pomohla
najít (dočasný) azyl mnoha Židům
z Rakouska a Československa,
chce připomenout, že vedle Sira
Nicolase Wintona působili na
našem území i další lidé, kteří
uměli odhadnout, v jak velkém
nebezpečí se ocitla jedna skupina
obyvatel, a s vynaložením velkého úsilí i finančních prostředků je
dokázali – alespoň na určitou
dobu – ochránit.
Fridtjof Nansen je u nás znám
především jako polárník, ačkoliv
jeho práce v oblasti lidských práv
je neméně významná. Nansen od
roku 1920 působil ve Společnosti
národů jako vrchní komisař pro
uprchlictví a v této funkci prosadil
tzv. Nansenův pas pro uprchlíky
bez státní příslušnosti. Angažoval
se mj. při řešení humanitární krize
za řecko-turecké války. Roku 1922
obdržel Nobelovu cenu za mír.
V jeho práci pokračoval i jeho syn,
architekt Odd Nansen, který roku
1937 založil Nansenhjelpen –
Nansenovu nadaci, jejímž posláním bylo zajištění norského azylu
židovským uprchlíkům. Veřejné
mínění i politická reprezentace
v Norsku nebyly přijímání uprchlíků příliš nakloněny. Židé měli až
do roku 1851 oficiálně zakázáno
se do Norska stěhovat a ještě
v roce 1930 čítala norská židovská obec pouze 1359 registrovaných členů. Židovští uprchlíci měli
situaci ztíženou, protože z pohledu norského státu se nejednalo
o politické uprchlíky.
Leif Ragnvald Konstad – vedoucí
vrchní pasové kanceláře norského ministerstva zahraničí – se
roku 1938 nechal slyšet, že „Norsko není žádný Přistěhovalcov“,
a jeho úředníci byli v posuzování
žádostí o udělení azylu velmi
přísní. Díky osobnímu nasazení
Odda Nansena (který sám kvůli
své odbojové činnosti posléze
prošel koncentračním táborem
Sachsenhausen) a jeho přátel se
nicméně podařilo do Norska
dostat téměř čtyřicet židovských
dětí a desítky dospělých, mezi
nimiž byli i Brňané Leo Eitinger,
bratři Otto a Hugo Eislerovi, pracovnice Ligy pro lidská práva Nora
Lustigová a další.
Výstavu připravil Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí s laskavou
podporou městyse Lomnice
a Skandinávského domu. Projekt
probíhá v rámci Roku smíření.
Autorkou textů je Eva Dohnálková. Za zapůjčení fotografií pořadatelé děkují HL-senteret a Thomasi Mautnerovi.
k užívání s novým školním
rokem.
V ZŠ Kotlářská je připravena
rekonstrukce střechy, která je
v havarijním stavu. Přepracováním rozpočtu a výběrovým řízením byla snížena cena téměř
o polovinu celé zakázky. Opravy
měly začít už v létě, ale díky souběhu rekonstrukce hřiště se
posunou na jaro příštího roku.
Největší školou v naší městské
části je ZŠ na Bakalově nábřeží.
Její kapacita nestačí. V této době
je aktuální stavba jejího gymnastického sálu. Původní projekt
počítal s cenou 2,7 milionu,
během dalších příprav však
narostla na dvojnásobek…
Místostarosta Jiří Švachula jej
proto nechal začátkem tohoto
roku kriticky přehodnotit a ukázalo se, že cenu lze bez újmy na
kvalitě snížit o 1,8 milionu! Zho-
tovitel stavby už finišuje a na
konci září by měl předat gymnastický sál k užívání.
Nejnovější připravovanou akcí
je rekonstrukce tělocvičny na ZŠ
náměstí 28. října. Magistrát
v minulých týdnech přidělil peníze díky připravenému projektu
a nyní probíhá kontrola projektové dokumentace s cílem nalézt
možné úspory.
„V době letních prázdnin jsme
ještě vyměnili okna a provedli
zateplení MŠ Vídeňská a zvládli
drobné opravy na dalších školských budovách. V neposlední
řadě jsme vyřešili několik havarijních stavů ve školských zařízeních zřizovaných naší městskou částí,“ končí svůj výklad
David Aleš.
I
(rob)
Ve školách začíná budoucnost
Ano, na úrovni škol a jejich
vybavení nám velice záleží, ale
právě proto nemůžeme utrácet
bez dobrého rozmyslu. Radní
městské části Brno-střed spolu s odborem školství, sportu,
kultury a mládeže a s odborem
investičním a správy bytových
domů postupně procházejí
všechny připravené projekty
oprav a rekonstrukcí a hledají
možnosti úspor. A nalézají?
Na to jsem se ptal předsedy
Komise pro školství Rady
městské části Brno-střed
Davida Aleše.
Jedním z prvních výsledků je
úspora 300 000 Kč při rekonstrukci podlahy tělocvičny
v základní škole Husova, v její
mateřské budově. Projekt řídí
odbor investic, který po projednání věci s ředitelem ZŠ
Mgr. Romanem Tlustošem
navrhnul změnu – namísto
původně plánovaných parket
bude použit umělý povrch. Tělocvična bude rekonstruována
v příštím roce.
Tatáž škola působí také v budově
na Rašínově ulici, kam zatéká
střechou. Plachty na balustrádách signalizují jejich havarijní
stav i kolemjdoucím, nejen rodičům žáků. „Opravovat efektivně
znamená spravit současně střechu i balustrády, už jen proto,
aby se lešení nemuselo stavět
dvakrát. Na opravu střechy jsme
dostali finance z magistrátu, teď
hledáme finance na opravu balustrád,“ uvádí David Aleš.
ZŠ Husova dostala novou učebnu fyziky a chemie, která je kompletně zrekonstruovaná, má
novou podlahu, rozvody vody
a nový nábytek. Žáci ji dostali
I
Miroslav Sedláček
5
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Říjen 2015