Kultura
Letohrádek Mitrovských hostí výstavu Šťastný život v secesi
Těžiště výstavy Šťastný život
v secesi, která je k vidění do
29. listopadu v Letohrádku
Mitrovských, leží mezi lety 1895
a 1915 – kdy již svět mocnářství
nezadržitelně směřoval ke svému konci a vzniku samostatné
republiky.
Výstava nabídne pohled, jak prožít spokojený a šťastný život díky
zaručeně fungujícím, často humorným, sto let starým radám
a návodům, ale hlavně jak vytvořit
fungující a vkusně zařízenou
domácnost, která, jak dobový tisk
uvádí, nemusí být nutně zařízena
za draho. Poskytne také poučení,
jak trestat dítky, ale také jak servírovat ovoce, jak pěstovat jemný
mrav, jak „vyzrát“ na muže, jak
cvičit doma anebo jak podávat
menší diner s dříšťalkami na talíři.
Návštěvníkům umožní náhled do
secesní domácnosti začátku
minulého století, s kuchyní a dnes
již téměř neznámými přístroji
a pomůckami šetřícími čas při
vaření jídla i praní prádla, salonem určeným pro servírování
kávy a čaje nebo pro četbu duševně obohacující literatury, jídelnou
s velkou slavnostně prostřenou
tabulí a připomínkou servírování
i základní etikety, ložnicí s ručně
vyšívanou výbavou či nočním
prádlem, dětským pokojem
s dobovými hračkami i chlapeckými hrami, ale také fotografickým
ateliérem, kde si můžete pořídit
svoji fotografii v lehce secesní stylizaci.
Originální, nadmíru elegantní
a uhlazené šaty, slunečníky, klobouky, rukavičky, obuv, bižuterie
a jiné zachované „původnosti“
ze soukromých sbírek vytvoří
instalaci na tzv. korzu, které bylo
neoddělitelnou součástí svátečního dne ve městě. A nebudou
chybět také fotografie nebo plakáty, na kterých se doslova
zastavil čas.
Jak připomínají autoři výstavy
(Petr Lukas, Jan Maroušek a sběratelé Vlaďka Dobiášová, Zdena
Mudráková, manželé Pecháčkovi) – záměrem je připomenout
myšlenku šťastného života
a poradit „jak na něj“, nabídnout
nikoliv pohled umělecko-historický, ale nahlédnout do běžných
domácností secesní doby a objevit věci neobyčejně obyčejné,
kořeněné dobovým humorem
a společenskými konvencemi.
Výstava je určena jak pro všechny
romantiky a milovníky starých
časů, tak pro rodiny s dětmi.
U každého dioráma bude krátký
text spojený s tematickou interakcí či jednoduchým úkolem (vyšívání, etiketa u stolu, vážení
mouky, navrhování klobouků,
tvorba šperku atd.).
Nový umělecký styl, spojený s příchodem nastupujícího století
a očekáváním společenských
změn i nových objevů, postupně
poznamenal běžný život a lidskou
činnost takřka ve všech oblastech. Samotný název stylu pochází z latinského slova secession,
tedy doslovně odštěpení. Tento
středoevropský termín charakterizoval odklon od konzervativního
akademického myšlení (nesouhlas s historizující tradicí), zároveň byl reakcí proti průmyslové
civilizaci a jejím výrobkům a volal
po návratu k přírodě a kvalitnímu
řemeslu. Secese, kterou přivítala
Evropa a Spojené státy americké
v roce 1900 jako moderní vizi pro
nové století, se brzy stala životním
stylem a zasáhla do všech oblastí
lidského působení. První náznaky
nového stylu se začaly objevovat
v Evropě a Spojených státech
amerických již po polovině 19. století. Secesní nálada se šířila v rozdílných názvech a v rozličných
vizuálních formách. K nám byl nejblíže Berlín, Mnichov a tehdejší
hlavní město Vídeň. Svébytný
secesní styl si vytvořila i Praha
a stranou rozhodně nezůstalo ani
Brno, kde byla postavena vůbec
první kompletně řešená vila ve
stylu Vídeňské secese na území
Rakouska-Uherska (Reissigova
vila, ulice Hlinky). Charakteristickým znakem secesních uměleckých děl se stala plošná
ornamentálnost vycházející z rozdílných motivů. Čerpala z flóry
i fauny, stoupajícího cigaretového
dýmu, mořských vln, ale i geometrických obrazců uspořádaných v rytmickém opakování nebo
se volně inspirovala asijskou kulturou.
Výstava je přístupná denně kromě pondělí od 10.00 do 16.00,
otevřeno je i 28. 10. Více infor mací je možné získat na webu
www.letohradekbrno.cz.
I
(rob)
Herec Jan Apolenář oslavil padesáté narozeniny
Poslední srpnový den oslavila
významné životní jubileum
opora hereckého souboru
Městského divadla Brno, herec
Jan Apolenář.
Janovy herecké zkušenosti se
datují již od dětských let, kdy hrál
v dětském filmu Kufr plný nadějí.
Tato zkušenost ho natolik ovlivnila,
že se rozhodl vystudovat herectví.
Po absolvování brněnské JAMU
se rozhodl upsat divadlu Radost,
které v té době pěstovalo hudební
žánr. Zároveň hostoval v Divadle
bratří Mrštíků, odkud posléze
dostal lákavou nabídku, zahrát si
hlavní roli skřítka Puka v připravovaném muzikálu Zdenka Merty
a Stanislava Moši Sny svatojanských nocí. Jan Apolenář souhlasil, a tak se zrodil na dlouhou dobu
fenomén a velká herecká a muzikálová hvězda. Za roli Puka byl
nominován na úplně první Cenu
Thálie. Následoval další úspěšný
titul – vizualizované oratorium
Bastard, který se hrál po tři léta
v MdB i v Národním divadle v Praze. S Janem Apolenářem opět
v hlavní roli. Své herecké a hlavně
pěvecké umění zúročil v pražských inscenacích, v hlavním
městě působil devět let. Objevil se
v muzikálech Dracula, Johanka
z Arku, Krysař, Sweet Charity či
Kleopatra. Rodné město však nikdy zcela neopustil a po těchto zkušenostech kývl znovu na nabídku
Stanislava Moši, aby se vrátil do
svého domovského divadla. Městské divadlo Brno přineslo Janovi
mnoho hereckých rolí, z těch
muzikálových můžeme jmenovat
Buča ze slavného titulu Cikáni
jdou do nebe, Théophila Venota
v Naně, Fagina v muzikálu Oliver!,
Kaifáše v muzikálu Jesus Christ
Superstar, desátníka Apika z Kdyby tisíc klarinetů, Kozlíka z Markéty Lazarové. Nezapomenutelná
je jeho role Macechy v dětském
muzikálu Sněhurka a sedm trpaslíků. V současné době si můžete
vychutnat jeho sytý baryton
v muzikálu Let snů LILI, kde s vel-
Jan Apolenář a Milan Němec v inscenaci Sugar! (Někdo to rád horké)
kým citem pro komediantství
a s velkým gustem ztvárňuje ošklivého trolla Fůriuse.
Janu Apolenářovi se nevyhýbaly
role ani činoherní. Za všechny
uveďme například Matěje Šumbala z Našich furiantů, lorda Williama Sandse z Jindřicha VIII.,
Glova mladšího z Hráčů či Dona
Alfonsa ze hry Kamenný host
aneb Prostopášník.
Jan Apolenář posbíral šest nominací na Cenu Thálie, přičemž za
dvě role se dostal do užší nominace – za roli Puka a posléze za
roli Buča z muzikálu Cikáni jdou
do nebe.
Tvář Jana Apolenáře mohou diváci potkat také na televizních obrazovkách, např. v pohádkách
Princezna se zlatým lukem, To
vánoční šturmování, O ševci
Matějovi a komtesce Julince
a v neposlední řadě v seriálu Četnické humoresky.
I
(red)
25
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Říjen 2015