Rozhovor

ING. ARCH. MICHAL PALAŠČÁK:

JAK PŘEŽÍT OLTEC A UDĚLAT HO HEZČÍ

Ke Starému Brnu má vřelý vztah. Bydlí zde

s rodinou, vyučuje na fakultě architektury

VUT, která sídlí na Poříčí. V architektuře

má rád jednoduchá až strohá řešení, funkcionalismus. Chtěl by nové Mendlovo

náměstí a nábřeží Svratky, které by se dalo

využívat k zábavě i odpočinku. Jeho návrh

zvítězil v architektonické soutěži na novou

koncepci Mendlova náměstí a my jsme se

ho zeptali na pár podrobností.

Proč sis pro život vybral Brno?

V Brně jsem byl poprvé na přijímačkách

na vysokou školu, vystudoval jsem tu a zůstal. Bydlel jsem všude možně, a pak jsem

si pořídil byt na Starém Brně. Ale na začátku

to byla vlastně náhoda.

Čím tě okouzlilo právě Staré

Brno?

Upřímně, když jsem si tu před více než

deseti lety pořídil vlastní byt, tak jsem si

myslel, že se to tu bude rychle spravovat,

že se Mendlák zvedne, jakmile se udělá

spousty let plánovaný průraz a odkloní se

doprava. Development bývalého Krasu byl

na spadnutí. Ale nakonec nic, celé je to jaksi

zaseklé, přijde mi, že se o tohle místo nikdo

moc nezajímá. A je to škoda, vždyť Brno

vzniklo právě tady. Kolem roku 1000 tady

byla osada u brodu přes Svratku, která dala

městu jeho jméno. Ale už jsem si zvykl na

všechna starobrněnská specifika, mám to

tady rád. Naučil jsem se třeba zkracovat si

cestu přes areál nemocnice, znám tu spoustu starousedlíků a ta osobnostní pestrost je

tu opravdu veliká, což se mi líbí.

Kterou svou stavbu vidíš jako

nejdůležitější?

Mám některé oblíbenější, ale nemám

žádnou úplně nejradši. Snažím se všechny

realizace dělat na sto procent, nevěnuju se

něčemu víc nebo míň. A chci dělat všechno,

bytové, rodinné, kancelářské i parkovací

domy, parky, veřejná prostranství. Baví mě

pestrá práce, architektury jsou totiž jen dvě,

a to dobrá a špatná.

Jak vnímáš Mendlovo náměstí?

Pro mě je to přirozené centrum Starého

Brna, jsou tam krásná místa, třeba gotická

bazilika a starobrněnský klášter. Ale celé

to tam kazí doprava, teď tam prostě není

prostor pro lidi. Buď tě zajede auto, nebo

autobus. Denně tam projedou desítky tisíc

aut. A opravdu jen projedou, to nejsou auta

místních. Proč vede přes náměstí jedna

z hlavních tranzitních tepen Brna? To je přece špatně.

Jaké by tedy mělo být náměstí

podle tvého návrhu?

Samotné náměstí by podle mě mělo být

před dormitářem kláštera a bazilikou, tam,

kde je teď točna tramvaje. Přibyly by desítky

stromů, laviček, odpočinkových míst, pár

domů a podzemní parkování. Zásadně by

se ale změnila doprava. Tam, kde teď vedou

čtyři proudy silnice, by byla volná plocha

se stromy, kavárnami a posezením, určená

k trávení volného času místních. Z ulice Křížové by tam přijížděly pouze tramvaje. Automobilová a autobusová doprava by byla

odkloněná do míst, kde jsou teď zastávky

autobusů a trolejbusů, poté by vedla kolem

kláštera směrem na Úvoz a Pekařskou. Je

to jen rychlý popis, součástí návrhu je i průraz směrem na Hybešovu pro tramvaje.

Nové dopravní řešení je pro zklidnění

Mendlova náměstí a pro to, aby bylo opět

náměstím pro lidi, naprosto zásadní, bez

něho to nepůjde. Nestačí jen předláždit,

přidat pár stromů a postavit sochu. To je jen

kosmetická úprava, která nic neřeší.

Co bys chtěl na Starém Brně

ještě změnit?

Moc bych si přál, aby město co nejdřív

zrealizovalo vítězný architektonický návrh

soutěže na nábřeží řeky Svratky, byl jsem

členem poroty a ten projekt je super. Mít

řeku v centru města je luxus, akorát ho

neumíme využít. Procházka po nábřeží,

posezení, pláže. Kdyby se udělala řeka

a Mendlák se dal do kupy, postavilo se něco

nového ve zdevastovaném areálu bývalého

Krasu, bude ze Starého Brna opravdu krásné místo k žití.

Co se ti v Brně aktuálně líbí?

Třeba teď, jak je upravený park na Moravském náměstí, kašna, molo a lehátka, to se

mi moc líbí. Tady je moc pěkně vidět, že

není potřeba zásadní architektonický zásah

a umíme si udělat Brno hezčí. Mám rád, jak

ulice centra žijí, lidé se společně baví venku.

Tohle není všude, my Brňáci jsme na to přeborníci.

Kateřina Dobešová

Ing. arch. Michal Palaščák

Narodil se 30. října 1970 v Pardubicích, kde absolvoval gymnázium. Architekturu vystudoval na brněnském VUT

a od té doby zde žije, pouze s jednou

krátkou přestávkou, kdy kvůli práci

dočasně přesídlil do Popradu. Jeho

domovskou částí města je Staré Brno.

Založil architektonický ateliér Dílna na

Lidické ulici, kde společně se třemi

kolegy pracuje.

Mezi jeho úspěšné brněnské realizace patří například parkovací dům na

Kopečné ulici, devět rodinných domů

na Červeném kopci, bytový dům Zderadova, rekonstrukce tržnice na Zelném

trhu, rekonstrukce bytového domu na

Francouzské a další. Jeho stavby bude

brzy možné najít třeba i v Pardubicích

a Ostravě. Je autorem vítězného návrhu

urbanisticko-architektonické soutěže

na novou podobu Mendlova náměstí

z roku 2018. Je aktivním členem České

komory architektů a často bývá vyzýván, aby se jako nezávislý člen poroty

účastnil architektonických soutěží,

v posledních letech to byly například

soutěže Nábřeží řeky Svratky, Park Rooseveltova v Brně, Modřice-rekonstrukce: muzeum, knihovna a infocentrum

a další.

Věnuje se také vzdělávání, vede ateliér na fakultě Architektury VUT Brno,

která má sídlo na Starém Brně. Je

zasnoubený a má dvě dcery. Je vášnivý

cyklista a na kole se pohybuje i v centru

města téměř bezvýhradně. Běhá, hraje

tenis a má rád autentickou atmosféru

hospod a výčepů na Starém Brně.

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2020 | 15