Rozhovor
ING. ARCH. MICHAL PALAŠČÁK:
JAK PŘEŽÍT OLTEC A UDĚLAT HO HEZČÍ
Ke Starému Brnu má vřelý vztah. Bydlí zde
s rodinou, vyučuje na fakultě architektury
VUT, která sídlí na Poříčí. V architektuře
má rád jednoduchá až strohá řešení, funkcionalismus. Chtěl by nové Mendlovo
náměstí a nábřeží Svratky, které by se dalo
využívat k zábavě i odpočinku. Jeho návrh
zvítězil v architektonické soutěži na novou
koncepci Mendlova náměstí a my jsme se
ho zeptali na pár podrobností.
Proč sis pro život vybral Brno?
V Brně jsem byl poprvé na přijímačkách
na vysokou školu, vystudoval jsem tu a zůstal. Bydlel jsem všude možně, a pak jsem
si pořídil byt na Starém Brně. Ale na začátku
to byla vlastně náhoda.
Čím tě okouzlilo právě Staré
Brno?
Upřímně, když jsem si tu před více než
deseti lety pořídil vlastní byt, tak jsem si
myslel, že se to tu bude rychle spravovat,
že se Mendlák zvedne, jakmile se udělá
spousty let plánovaný průraz a odkloní se
doprava. Development bývalého Krasu byl
na spadnutí. Ale nakonec nic, celé je to jaksi
zaseklé, přijde mi, že se o tohle místo nikdo
moc nezajímá. A je to škoda, vždyť Brno
vzniklo právě tady. Kolem roku 1000 tady
byla osada u brodu přes Svratku, která dala
městu jeho jméno. Ale už jsem si zvykl na
všechna starobrněnská specifika, mám to
tady rád. Naučil jsem se třeba zkracovat si
cestu přes areál nemocnice, znám tu spoustu starousedlíků a ta osobnostní pestrost je
tu opravdu veliká, což se mi líbí.
Kterou svou stavbu vidíš jako
nejdůležitější?
Mám některé oblíbenější, ale nemám
žádnou úplně nejradši. Snažím se všechny
realizace dělat na sto procent, nevěnuju se
něčemu víc nebo míň. A chci dělat všechno,
bytové, rodinné, kancelářské i parkovací
domy, parky, veřejná prostranství. Baví mě
pestrá práce, architektury jsou totiž jen dvě,
a to dobrá a špatná.
Jak vnímáš Mendlovo náměstí?
Pro mě je to přirozené centrum Starého
Brna, jsou tam krásná místa, třeba gotická
bazilika a starobrněnský klášter. Ale celé
to tam kazí doprava, teď tam prostě není
prostor pro lidi. Buď tě zajede auto, nebo
autobus. Denně tam projedou desítky tisíc
aut. A opravdu jen projedou, to nejsou auta
místních. Proč vede přes náměstí jedna
z hlavních tranzitních tepen Brna? To je přece špatně.
Jaké by tedy mělo být náměstí
podle tvého návrhu?
Samotné náměstí by podle mě mělo být
před dormitářem kláštera a bazilikou, tam,
kde je teď točna tramvaje. Přibyly by desítky
stromů, laviček, odpočinkových míst, pár
domů a podzemní parkování. Zásadně by
se ale změnila doprava. Tam, kde teď vedou
čtyři proudy silnice, by byla volná plocha
se stromy, kavárnami a posezením, určená
k trávení volného času místních. Z ulice Křížové by tam přijížděly pouze tramvaje. Automobilová a autobusová doprava by byla
odkloněná do míst, kde jsou teď zastávky
autobusů a trolejbusů, poté by vedla kolem
kláštera směrem na Úvoz a Pekařskou. Je
to jen rychlý popis, součástí návrhu je i průraz směrem na Hybešovu pro tramvaje.
Nové dopravní řešení je pro zklidnění
Mendlova náměstí a pro to, aby bylo opět
náměstím pro lidi, naprosto zásadní, bez
něho to nepůjde. Nestačí jen předláždit,
přidat pár stromů a postavit sochu. To je jen
kosmetická úprava, která nic neřeší.
Co bys chtěl na Starém Brně
ještě změnit?
Moc bych si přál, aby město co nejdřív
zrealizovalo vítězný architektonický návrh
soutěže na nábřeží řeky Svratky, byl jsem
členem poroty a ten projekt je super. Mít
řeku v centru města je luxus, akorát ho
neumíme využít. Procházka po nábřeží,
posezení, pláže. Kdyby se udělala řeka
a Mendlák se dal do kupy, postavilo se něco
nového ve zdevastovaném areálu bývalého
Krasu, bude ze Starého Brna opravdu krásné místo k žití.
Co se ti v Brně aktuálně líbí?
Třeba teď, jak je upravený park na Moravském náměstí, kašna, molo a lehátka, to se
mi moc líbí. Tady je moc pěkně vidět, že
není potřeba zásadní architektonický zásah
a umíme si udělat Brno hezčí. Mám rád, jak
ulice centra žijí, lidé se společně baví venku.
Tohle není všude, my Brňáci jsme na to přeborníci.
Kateřina Dobešová
Ing. arch. Michal Palaščák
Narodil se 30. října 1970 v Pardubicích, kde absolvoval gymnázium. Architekturu vystudoval na brněnském VUT
a od té doby zde žije, pouze s jednou
krátkou přestávkou, kdy kvůli práci
dočasně přesídlil do Popradu. Jeho
domovskou částí města je Staré Brno.
Založil architektonický ateliér Dílna na
Lidické ulici, kde společně se třemi
kolegy pracuje.
Mezi jeho úspěšné brněnské realizace patří například parkovací dům na
Kopečné ulici, devět rodinných domů
na Červeném kopci, bytový dům Zderadova, rekonstrukce tržnice na Zelném
trhu, rekonstrukce bytového domu na
Francouzské a další. Jeho stavby bude
brzy možné najít třeba i v Pardubicích
a Ostravě. Je autorem vítězného návrhu
urbanisticko-architektonické soutěže
na novou podobu Mendlova náměstí
z roku 2018. Je aktivním členem České
komory architektů a často bývá vyzýván, aby se jako nezávislý člen poroty
účastnil architektonických soutěží,
v posledních letech to byly například
soutěže Nábřeží řeky Svratky, Park Rooseveltova v Brně, Modřice-rekonstrukce: muzeum, knihovna a infocentrum
a další.
Věnuje se také vzdělávání, vede ateliér na fakultě Architektury VUT Brno,
která má sídlo na Starém Brně. Je
zasnoubený a má dvě dcery. Je vášnivý
cyklista a na kole se pohybuje i v centru
města téměř bezvýhradně. Běhá, hraje
tenis a má rád autentickou atmosféru
hospod a výčepů na Starém Brně.
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2020 | 15