Názory občanů
PRÁVO DO ŠKOL
Každý z nás jistě ví, co je to škola. Každý
z nás má se školou spojené vzpomínky, které
ho ovlivnily na celý život. A každý z nás víme,
jak jsme se na škole cítili, jaké bylo sociální
klima a zdali jsme se ve školském prostředí
navzájem k sobě všichni chovali s respektem,
důstojností, přátelstvím a podporou.
Pokud tomu tak nebylo a zažili jsme nepříjemné situace se spolužáky, učiteli či rodiči,
jistě to v nás zanechalo nepříjemné zážitky,
se kterými se každý z nás vyrovnává různým
způsobem. Někdo nesouhru v mezilidských
vztazích umí řešit správně, jiný si však neví
s problémy rady. A tak problémy přetrvávají,
dotyčný se cítí hůř a hůř, může se stát i centrem šikany, nechce do školy chodit a začnou
se objevovat první zdravotní následky vyvolané negativním sociálním klimatem.
Škola je však povinna zajistit zdravé podmínky pro své učitele i žáky, a pokud tomu
tak není, neplní zákon. Jedná se konkrétně
o § 22 školského zákona č. 561/2004 Sb.
a § 101 zákoníku práce 262/2006 Sb. Školský
zákon podobně jako ani další zákony běžná
populace nezná, neznají je ani učitelé a někdy
dokonce ani ředitelé. Na pedagogických školách budoucí učitelé nemají ani jeden semestr
práva, systematickému školení v oblasti práva
se kantorům nedostává ani později při výkonu učitelské profese a na běžných školách
neexistuje předmět právo, kde by se žáci učili
získávat právní povědomí. Jak tedy podle
tohoto tristního stavu bude vypadat naše soužití nejen ve školském prostředí, ale i v celé
společnosti? A právě tento deficit jsem se
rozhodla řešit v rámci projektu Právo do škol
s podporou iniciativy Podnikni to, které radnice Brno-střed umožnila minulý rok zažehnout nové podnikatelské záměry řešící současné problémy. Proto bych ráda vyzvala
naši veřejnost, školy, rodiče i žáky k zapojení
se do tohoto projektu, kde bychom společně
řešili palčivé otázky našeho školství a přinesli
tak nejen našim dětem, ale i sobě radost
z učení a vzájemné pospolitosti.
MgA. et Mgr. Petra Štěpánová
■
ZRUŠIT ZAHRÁDKY?
Je mi 71 let, na Starém Brně jsem se narodila
a celý život jsem tady doma. Zažila jsem Hlinky
s dvouřadou alejí stromů, krásné zahrady
nahoru na kopec, zelený park u sochy Mendela před školou, výstaviště plné stromů
s jejich vlídným stínem, skvělé lázně na začátku Výstavní, hřiště u školy i plácek na míčové
hry u kostela. Co z toho zbylo? Celé Mendlovo
náměstí je vytížený dopravní uzel, ze všech
hřišť a plácků jsou parkoviště aut, z výstaviště
je v létě rozžhavená kamenná „Sahara“, z lázní zbyly jen stánky Plovárna a na bývalém
závodním bazénu stojí vysoký panelák. Mendlákem projíždí denně tisíce aut. Česko vysychá, varují vědci, městská informační média
nabádají k šetření vodou, město nabízí dotace
na zelené střechy a zachycování dešťové
vody. A co navrhuje město Brno v návrhu
územního plánu? Zlikviduje poslední zelené
oázy zahrádek, které ještě zbyly nad Hlinkami
a nad pivovarem.
Vědci dokázali, že půda, o kterou lidé na
zahrádkách pečují, pojme mnohem více vody
než plochy parků. Odpovědní z Brna nechají
porazit desítky ovocných stromů, v prudkém
svahu nechají asfaltovat a betonovat přístupové cesty a základy pro několik domů pro
vyvolené, kteří touží na zbytek Brňanů koukat
shora dolů. A voda? Bude po zpevněných
cestách hezky odtékat do kanálů, nebo se
pohrne rovnou kopcem dolů. Proč se pořád
ustupuje developerům, lobistům a chtivým
politikům na úkor zdravého rozumu a základních potřeb obyčejných lidí – tím myslím také
čistější vzduch pro Mendlák. Vždyť tu máme
stále ještě dost proluk a špinavých zákoutí,
která čekají na zušlechtění. Co budeme dělat
až si „zabetonujeme“ celou republiku?
Část návrhu ÚPmB, která zahrnuje tuto část
Starého Brna jde proti všem opatřením boje
se suchem, které hlásá vláda, ale i někteří
zástupci města Brna. Takže opět pravá ruka
neví co dělá levá, nebo je to úmysl kázat vodu
a pít víno? Za mě tedy v žádném případě
poslední zahrádky nerušit!
Dagmar Matějková ■
občanka MČ Brno-střed
PS: a žádnou zahrádku tam nemám.
VYČIŠTĚNÉ ZÁKOUTÍ NA NÁDRAŽNÍ ULICI
Na stránkách našeho zpravodaje bych každý kolemjdoucí mohl cítit asi ani nemá o nápravu nadále neakceptovatelného stavu.
chtěl velice poděkovat za přístup v řešení smysl se zmiňovat. Člověk se pak raději snažil Obě instituce se k situaci postavily čelem
jedné neutěšené situace, která dobrému pohyb v tomto místě minimalizovat. Městská a komunikovaly vstřícně, což je chvályhodné.
obrazu našeho města rozhodně nepřispívala. část i magistrát přitom vynakládá nemalé pro- Od 1. července tak byly kontejnery přesunuty
Mnozí občané si jistě všimli, že za zídkou ved- středky na čištění celého okolí nádraží už od do krytých prostor a prostranství je otevřené,
le výdejny balíků České pošty na ulici Nád- doby, co se v tomto prostoru před několika vyčištěné a nadále bez skrytých zákoutí. I tak
ražní v bezprostřední blízkosti bočních peró- lety šířila žloutenka. V případě zmíněného bude jistě potřeba pravidelný úklid, ale věřím,
nů železničního nádraží a na ně navazujícího prostoru se však žádná z těchto institucí anga- že jsme vykročili správným směrem, tedy do
malého parkoviště se u kontejnerů již nějakou žovat nemohla, protože prostor nespadá do stavu, kdy se občan města Brna nemusí stydobu i přes časté vyvážení hromadil odpad, jejich správy.
dět, když prochází okolo. Všem zainteresoto by však bylo ještě to méně závažné na
Na základě podnětů z okolí i mé vlastní vaným tímto chci moc poděkovat! Nesmí nám
celé záležitosti. Docházelo především k tomu, negativní zkušenosti jsem i jako člen komise být jedno, jak to kolem nás vypadá, je to vizitže si někteří nevychovaní jedinci pletli toto pro bezpečnost, veřejný pořádek, služby ka celé naší společnosti!
Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. ■
zastrčené zákoutí s veřejnými toaletami, které a obchod Brno-střed zkontaktoval regionální
jsou přitom hned za přechodem na druhé správu majetku Českých drah, která prostor
straně ulice. O nepříjemném zápachu, který dále pronajímá České poště, s žádostí
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2020 | 13