Strana 11
Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2026 | 11
Názory zastupitelů
Rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány avydavatel nenese zodpovědnost zajejich obsah.
Vcentru Brna přibyla nová
část veřejně přístupné zeleně.
Otevřený les pod Špilberkem
navazuje naOtevřenou za
-
hradu azpřístupňuje místo,
které bylo dlouhé roky využí
-
váno jen minimálně.
Při úpravách nebylo cílem vytvořit další měst
-
ský park. Naopak jsme chtěli zachovat přírodní
charakter lokality azároveň umožnit lidem, aby
ji mohli bezpečně apohodlně využívat. Proto
vznikly nové cesty, schodiště amísta kzastavení
aodpočinku. Součástí projektu jsou také výsadby
domácích druhů stromů akeřů, péče ostávající
zeleň aopatření podporující místní biodiverzitu.
Každý nově zpřístupněný kus zeleně vcen
-
tru města má svůj význam. Špilberk patří mezi
nejnavštěvovanější parky vBrně aOtevřený
les rozšiřuje možnosti, kam mohou lidé vyra
-
zit naprocházku nebo zaodpočinkem přímo
vcentru města. Důležitou součástí projektu je
také vzdělávání. Už letos začne Otevřený les
sloužit školním skupinám apostupně se otevře
iprogramům pro širokou veřejnost. Návštěvníci
zde budou moci poznávat fungování lesního
ekosystému, význam městské zeleně nebo to,
jak příroda pomáhá zadržovat vodu aochlazovat
město během horkých dnů.
Otevřený les vznikl díky spolupráci města Brna,
Nadace Partnerství aVeřejné zeleně města Brna.
Vprůběhu léta se bude postupně otevírat veřej
-
nosti avedle odpočinku nabídne také zázemí pro
výuku školních skupin avzdělávací programy.
RNDr.Filip Chvátal, Ph.D.,
zastupitel MČ Brno-střed,
zvolen zaKDU-ČSL
■
OTEVŘENÝ LES PODŠPILBERKEM
Občas se stačí projít centrem
Brna ačlověk se pochvíli cítí
nejistě. Česká, Masarykova,
náměstí Svobody – místa, kde
se člověk chce projít, potkat
známého, koupit si kafe nebo
zajít napivo. Adotoho mezi lidmi prokličkuje
kurýr svelkou hranatou krabicí nazádech tak,
že si člověk připadá jako kužel naslalomu.
Nechci vést válku proti rozvozu jídla. Lidé si
objednávají jídlo, kurýři pracují, restaurace díky
tomu prosperují – ato je vpořádku. Jenže pěší
zóna má být pořád hlavně pro pěší. Ne pro závod
sčasem ateplou pizzou nebo krabičkou zAsie.
Jako člen kontrolního výboru Brna-střed jsem
se tímto tématem nezabýval jednou. Stížnosti lidí
narychlé projíždění přes pěší zóny se opakovaly.
Senior, rodič smalým dítětem nebo člověk, který
se jen klidně prochází městem, nemají mít pocit,
že se musí pořád ohlížet, odkud se vyřítí další „ex
-
presní doručení“.
Město už udělalo jeden konkrétní krok. Odlis
-
topadu 2025 platí vhistorickém centru zákaz
vjezdu osobních přepravníků, hlavně jednoko
-
lek, segwayů apodobných vozítek. Důvod je
jednoduchý: rychlá jízda mezi lidmi abezpeč
-
nost chodců. Jenže zákaz se netýká samotných
kol akoloběžek. Aprávě tady podle mě zůstává
část problému. Když někdo projíždí pěší zónou
výrazně rychleji než chůzí, je pro chodce skoro
jedno, jestli využívá jednokolku, koloběžku nebo
kolo. Výsledek je často stejný – chodci musejí
sami uhnout ze své cesty.
Aplikace dnes umí spočítat čas doručení skoro
naminutu. Umí říct, kde je kurýr azajak dlouho
zazvoní udveří. Nakontrolním výboru jsem proto
navrhoval jednoduchou věc: když aplikace ví, kde
se kurýr nachází, měla by umět poznat ito, že
se pohybuje pěší zónou. Akdyž tam jede nepři
-
měřeně rychle, nemělo by to zůstat bez reakce
provozovatele rozvážkové služby.
Dávalo by mi smysl, aby se město stěmito fir
-
mami domluvilo najednoduchém pravidle: vpěší
zóně se jezdí rychlostí člověka, ne rychlostí apli
-
kace. Třeba formou upozornění vaplikaci ajasné
dohody, že kdo pravidla opakovaně nerespektuje,
nemůže ztoho mít 100% odměnu. Ne jako trest
zapráci, ale jako obyčejné pravidlo slušného po
-
hybu mezi lidmi.
Argument odprovozovatelů rozvozu, že to ne
-
jde, mě úplně nepřesvědčil. Běžné sdílené kolo-
běžky vcentrech měst umí podle polohy zpomalit.
Takže ono to zřejmě jde – jen se musí chtít.
Jsem rád, že se vcentru řeší isamotný vjezd
aut amotorek. Značky akamerová kontrola uná
-
městí Svobody nejsou šikanování řidičů – kdo
má povolení, projede. MHD, záchranáři avozidla
spovolením se docentra dostat musí. Kdo povo
-
lení nemá, nemá si ze Svoboďáku aJakubského
náměstí dělat průjezdní ulici jen proto, aby uspo
-
kojil svoje ego.
Centrum má žít. Patří sem lidé, služby, restau
-
race aobchůdky. Ale život veměstě neznamená,
že chodec bude vpěší zóně slabším účastníkem
provozu. Pěší zóna není závodní dráha. Ateplý
oběd by neměl mít větší přednost než člověk,
který jde pěšky.
Ing.Jan Jedelský,
zastupitel MČ Brno-střed,
zvolen zaTOP 09
■
PĚŠÍ ZÓNA NENÍ ZÁVODNÍ DRÁHA
Léto vBrně umí být krásné,
ale také velmi horké. Zatímco
mimo město se krajina vnoci
ochlazuje, vcentru Brna často
přetrvává vysoká teplota
ipo západu slunce. Beton,
asfalt abudovy totiž přes den akumulují teplo
anásledně je pomalu uvolňují, čímž vzniká
takzvaný efekt tepelného ostrova.
Základní doporučení pro ochranu před vedry
jsou známá – dodržovat pitný režim, vnejteplejší
části dne se vyhýbat pobytu napřímém slunci
nebo využívat stín. Právě stín je však veměstě
často nedostatkovým zbožím.
Proto bychom vedle krátkodobých opatření ne-
měli zapomínat ani naprevenci. Tou nejúčinnější
je zvyšování množství zeleně veměstě. Stromy
dokážou výrazně snižovat teplotu svého okolí.
Nejen tím, že poskytují stín, ale také díky odpařo
-
vání vody zlistů. Rozdíl mezi rozpálenou ulicí bez
stromů aalejí může během letních dnů činit ině
-
kolik stupňů. Každý nový strom proto není jen es-
tetickým prvkem, ale také investicí dozdravějšího
apříjemnějšího městského prostředí. Podobně fun
-
gují iparky, zelené vnitrobloky, vegetační střechy
nebo opatření, která pomáhají zadržovat dešťovou
vodu. Brno-střed je hustě zastavěná městská část
aprostor pro novou výsadbu není neomezený.
Oto důležitější je chránit stávající zeleň avyužívat
každou příležitost kjejímu rozšiřování. Při rekon
-
strukcích ulic anáměstí by proto měla být otázka
zeleně jedním zdůležitých kritérií při rozhodování.
Vedra budou vnásledujících letech svysokou
pravděpodobností stále častější. Pokud chceme,
aby bylo Brno-střed příjemným místem kživotu
iběhem horkých letních měsíců, potřebujeme
vedle individuálních opatření myslet také naře
-
šení, která pomohou všem. Aprávě více zeleně
veveřejném prostoru je jedním znich.
Petr Springinsfeld,
zastupitel MČ Brno-střed,
zvolen zaPiráty
■
JAK SE CHRÁNIT PŘED VEDRY?