Bolek Polívka: Skončit? Zatím to není aktuální

Hvězdná obloha dodá každé scéně nádech velkoleposti a vítr doplní působivé dramatické efekty.

Rozhovor

Hvězdná obloha dodá každé scéně nádech

velkoleposti avítr doplní působivé drama

-

tické efekty. Divadelní prázdniny jsou tra-

dicí patřící minulosti, ksoučasnosti patří

letní Open Air scény. Amfiteátr naKraví

hoře jak již tradičně hostí Divadlo Bolka

Polívky, podle něhož má hraní venku jedi

-

nečnou atmosféru. Ipřes všechna rizika.

Proč vůbec letní scéna? Není to

jistější natradičním jevišti?

Pod střechou je to samozřejmě jistější. Přesto

má hraní pod otevřeným nebem své neopa

-

kovatelné kouzlo. Ikdyž některé věci chybí,

pořád je tu mnoho důvodů, proč to stojí zato.

Musíte hrát jinak – výrazněji, energičtěji, pro

-

tože hlediště bývá velké aněkteří diváci sedí

daleko, takže je potřeba víc pracovat sgestem

ivýrazem. Musíme prostě víc mávat. Každá ins

-

cenace se navíc změnou prostředí trochu pro-

měňuje. Venku totiž vzniká jiný typ propojení

spublikem. Chybí moment překvapení, kdy se

zvedne opona, apřechod dodivadelního světa

je pozvolný – jako když slunce pomalu vychází

azapadá. Ten pomalý rozjezd, než se naplno

ponoříme doděje, je vlastně takové otužování

– pro nás najevišti ipro diváky.

Veselé příhody bývají sice

spojovány snatáčením, ale máte

nějakou isletní scénou?

Jednou jsme hráli naŠpilberku auprostřed

představení se zrohu ozvala paní: „Bolku, já

vás neslyším!“ Podíval jsem se nani aodvětil:

„To bude tím, že jste blíž hrobu než jevišti.“ Na

-

štěstí měla smysl pro humor – popředstavení

zamnou přišla, smála se aříká: „Vy jste mi teda

dal!“ Nebo si vzpomínám namoment, kdy Jan

Tříska jako král Lear recitoval slavný monolog

Duj větře duj, až ti puknou tváře! Duj!/ Přívaly

znebe, smrště mořských vod,/ až pokorouhve

zatopte nám věže!!/ Blesky, vy nebe ohněm

rozstřelte,/ ohlašte hrom, pak rozčísněte dub/

abílou hlavu sežehněte mi!/ Ať bije hrom aza

-

oblenou zem/ jedinou ranou zkuje naplacku!

Vhledišti by bylo slyšet spadnout špendlík,

když vtom jako napovel se skutečně strhla

bouřka. Akdyž už jsme utoho deště – jednou

jsem hrál venku Trosečníka aspustil se liják.

Schoval jsem se pod horní palandu dvoupat

-

rové postele, která byla součástí scény. Amu-

sím se pochlubit, že tam naskákala děvčata,

aby mne přikryla vlastními těly achránila mne.

Vrstvila se jedno přes druhé, až jsem skoro

nemohl dýchat. Ale držel jsem. Tohle by se

vkamenném divadle stát opravdu nemohlo.

Vlednu letošního roku měla

premiéru vaše inscenace Anděl

vlihu, kterou jste věnoval

svému příteli ahereckému

partnerovi Jiřímu Pechovi. Tu

ale vamfiteátru naletní scéně,

narozdíl odvašich předchozích

titulů, jako jsou DNA, Šašek

asyn nebo Sága, neuvidíme, že?

Bohužel ne, ztechnických důvodů to není

možné. Kvůli filmovým projekcím, kterých je

vinscenaci poměrně hodně, bychom museli

začínat hrát až zaúplné tmy. Takže bychom

hráli přes večerku amohli rušit okolí. Což

nechceme. Iproto například koncerty, aže

jich letos nebude málo, začínají až najednu

výjimku už v19.00, narozdíl odpředstavení,

která hrajeme včervnu ačervenci od20.30,

vsrpnu pak už opůl hodiny dřív.

VAndělovi se vracíte ktomu,

co jste sJiřím Pechou zažili,

iklidem, které jste znali. Zůstalo

hodně materiálu, který jste

nakonec nepoužil?

Spoustu, protože jsme toho spolu odžili

opravdu hodně. Nadruhou stranu je vinsce

-

naci iřada věcí, které jsou domyšlené nebo

přibarvené. Ale iJana Pechová, Jirkova man

-

želka, premiéru okomentovala slovy: „No,

myslela jsem, že to bude horší.“ Očekávala

totiž, že se tam objeví ještě víc pikantních nebo

řekněme méně komorních zážitků. Což beru

jako takovou lehkou kritiku pochvalou.

Amyslíte si, že by se Anděl vlihu

líbil iJiřímu Pechovi?

Je to moje pokorná poklona jeho životu,

jeho snažení ajeho krásnému temperamentu

anadání. Adoufám, že by se mu to líbilo. No

vlastně, je to docela napováženou... Možná by

se ptal, jestli to pro něj není až moc lichotivé.

Protože on byl strašně skromný.

VAndělovi vůbec poprvé

hrajete se všemi svými syny

– Vladimírem, renomovaným

hercem, Janem, který studuje

naJAMU, aFrantiškem, pro

kterého je to první divadelní

zkušenost. Jak vás napadlo

obsadit celý rod „pomeči“?

Kluci „Pecu“ zažili – nejvíc Vladimír, nejméně

František – apřišlo mi přirozené to propojit. To

jsou věci, které máme nadosah, ale často si je

ani neuvědomujeme. Podobně se mi to kdysi

BOLEK POLÍVKA:

SKONČIT? ZATÍM TO NENÍ AKTUÁLNÍ

Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2026 | 13

Boleslav Polívka se narodil 31. července

1949 veVizovicích. Absolvoval činoherní

herectví naJAMU vBrně. Odpočátku se

zapojil dotvorby Divadla Husa napro

-

vázku. Natéto scéně se představil vřadě

nezapomenutelných inscenací, jako byla

legendární Balada pro banditu, ale také

zde postupně uváděl vlastní tvorbu

(Pépe,Trosečník,Poslední leč neboŠa

-

šek akrálovna).

Vroce 1993 založil vBrně vlastní Divadlo

Bolka Polívky, kde uvedl řadu nových pro

-

jektů nejen vlastních, ztěch posledních

připomeňme inscenace Sága aneb Vi

-

zovský zázrak či Anděl vlihu, ale isou-

časných českých autorů. Vedle domácího

repertoáru (Ztratili jsme Stalina, Deskový

statek, Kati, Pépe, DNA, Šašek asyn,

Oheň apopel, OPejskovi aKočičce,

adalších), nabízí divadlo také inscenace

vytvořené vespolupráci sjinými soubory

(Fichtl). Diváci mohou zhlédnout iširokou

nabídku her hostujících českých azahra

-

ničních souborů. Nyní divadlo sídlí vBílém

domě naŽerotínově náměstí. Vbudově

na Jakubském náměstí v prostorách

bývalého foyer vznikla Kavárna aGale

-

rie udvou Polívků, která nabízí aktuální

výstavy, ale slouží také jako druhá scéna

divadla pro komornější produkce.

Kromě divadelních Polívka ztvárnil

imnohé filmové atelevizní role, nejzná

-

mější je asi Bohuš zfilmuDědictví aneb

Kurvahošigutntag. ZafilmyMusíme si

pomáhataZapomenuté světlozískal

Českého lva.

Je držitelem Ceny města Brna voboru

dramatické umění aletos získal rovněž

čestné občanství.

stalo uŠaška akrálovny. Původně jsem pro

sebe aChantal připravoval něco úplně jiného.

Chodil jsem pobytě, přemýšlel, avšiml si ob

-

razu nazdi: šašek zády se vztyčenými třemi

prsty, anějaká dekadentní bílá ruka mu házela