Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Linie designu v meziválečném Brně

Architekt Jan Víšek (1890–1966) byl v kontextu brněnské i československé meziválečné architektury osobností značně solitérní.

Historie
Architekt Jan Víšek (1890–1966) byl vkon-
textu brněnské i československé mezi-
válečné architektury osobností značně
solitérní.
Jako jeden zprvních projektoval vinten
-
cích puristické estetiky, například v Brně
Husův sbor Církve československé husitské
(1926–1928, Botanická 1) – první radikálně
moderní sakrální stavba vČeskoslovensku
sprincipy Nové věcnosti nebo rodinný dům
pro Josefa Kudelu (1926–1927, Klácelova 10)
– „revoluční“ estetika prvního kvadratického
domu veměstě. Současně byl Jan Víšek iau
-
torem nevšedně řešeného interiéru cukrárny
Bohumila Kolbaby (1937–1938, Kounicova 11)
obohaceného řadou vlastností, které změk
-
čily jeho strohost až nahranici architektonické
poezie, nejmladšího článku architektonicky
jedinečného souboru kavárensko-cukráren
-
ských staveb sledovaného období.
Architekt proslul výjimečnou homogenitou
tvorby, která vycházela najedné straně z
-
sledného promýšlení aktuálních problémů ar-
chitektury, nastraně druhé odstupem aumě-
řeností danými důvěrou vklasické principy
umění stavby, vníž měl kořeny jeho „klasi
-
cismus“. To vše bylo skloubeno puristickou
estetikou, jejíž základ lze nalézt především
vevídeňské variantě moderny, kekteré měl
Víšek osobní vztah prostřednictvím přátelství
sAdolfem Loosem (1870–1933).
Loos poznal rovněž další reprezentanty br
-
něnské architektonické adesignérské scény,
vedle jmenovaného Víška knim patřili Ernst
Wiesner, Jan Vaněk, Jaroslav Grunt, Bohuslav
Fuchs či Emil Králík. Jejich setkání probíhala
vhotelu Plzeňský dvůr (dnes hotel Jacob,
Jakubské náměstí 7), vkavárně brněnského
hotelu Slavia inadalších místech. Byť Loosovy
sice časté, však velmi letmé návštěvy Brna
přece znamenaly značnou morální aideovou
podporu místní moderně smýšlející architek
-
tonické komunity. Jeho gloriola, když vystu-
poval coby „prvý nádherný bojovník proti
všemu zdobivému afalešnému, proti všem
příkrasám azbytečnostem vlidském obydlí“,
musela být pro zúčastněné přímo fascinu
-
jící. Mladí architekti Loose navštěvovali též
veVídni. „Jednotlivé kusy nábytku považuje
zainstalační předměty, sám jich nekreslí. Jedi
-
nou židli kreslil. Ukazuje ji vesvém vídeňském
bytě jako špatný příklad“, uvedl vroce 1931
Víšek vrecenzi architektovy monografie, zníž
je patrné, že si jeho byt prohlédl osobně. Kon
-
takty sAdolfem Loosem měly navýše citované
osobnosti, ale inadalší představitele ahyba
-
tele architektonické scény (mj. Otto Eisler, Jo-
sef Polášek, Jindřich Kumpošt) zřejmý tvůrčí
vliv. Nejzřetelněji se tato skutečnost projevila
veformách jejich stavebního aparátu, ato
zvláště uWiesnera aVíška. Nejinak tomu bylo
uobou vkoncepci apojetí vlastní interiérové
tvorby idesignérských počinů.
Vpřípadě Jana Víška šlo především onej
-
významnější architektovu brněnskou stavbu,
ato Šilhanovo sanatorium (1929–1935, Ve
-
veří 127), postavené vedvou etapách. Víšek
vněm usiloval ovytvoření nejen účelného,
ale zároveň ipřívětivého prostředí jako orga
-
nické složky stavebního programu. Lze připo-
menout mimo jiné terasu, kní přilehlou archi-
tektonicky upravenou zahradu, podíl zeleně
navybavení společenských akomunikačních
prostor nebo užití mramoru, jehož ušlechtilá
struktura a abstraktní kresba kompenzo
-
valy absenci dekorativních prvků. Přístavba
kestarší porodnicko-gynekologické klinice
kombinuje originálním způsobem funkci sou
-
kromé vily šéflékaře amajitele MUDr.Václava
Šilhana (1898–1945) sdalšími provozy sana
-
toria. Velkorysý společenský obytný prostor
(jemuž dominoval jídelní sektor) vezvýšeném
suterénu, obložený mramorem avybavený ve
-
stavěným nábytkem sleštěným dýhovaným
povrchem, byl koncipován vedvou úrovních
vduchu Loosova Raumplanu. Vsoukromé
části sanatoria Víšek mimo jiné vdámském
denním pokoji ašatně nebo reprezentativní
jídelně netradičně využil ičerně lakovaný
volný mobiliář (židle, stolky, skříňky). Kombi
-
nace takto pojaté povrchové úpravy nábytku
byla postavena dopřímého kontrastu bílých
ploch stěn avytvářela tak nevšední aneoče
-
kávaný vizuální efekt (stejnou barevnou variaci
využil Víšek vinteriéru vlastní pracovny-pán
-
ského pokoje vesvém bytě naMoravském
náměstí, součástí využitého typového nábytku
byl iarchitektem navržený psací stůl ažidle
satypickou podnoží).
Sanatorium se stalo příkladem dokonale
promyšlené dispozice avnitřního zařízení.
Vsouladu spřáním stavebníka byla atmosféra
rodinného prostředí navozena rovněž vlůž
-
kové části. Zařízení istandardních pokojů se
záměrně snažilo potlačit dojem klasického ne
-
mocničního prostředí. Užití pastelových barev
nastěnách mělo dointeriéru přinést jemnost
amělo působit uklidňujícím dojmem. Útulnost
prostředí zvyšovaly také obrazy azejména
elegantní a odlehčeně působící nábytek
zohýbané oceli (trubkového či hranolového
profilu) schromovaným povrchem, svýraz
-
ným estetickým účinem. Hlavními dodavateli
azhotoviteli nábytku byly brněnské Spojené
uměleckoprůmyslové závody (UP), Standard
bytová společnost Jana Vaňka, Brno–Třebíč
(SBS) aRobert Slezák, kovový nábytek, Byst
-
řice pod Hostýnem.
Průčelí sjednocených objektů (provozního
asoukromého) mělo standardní okenní for
-
máty, jejichž rytmus narušovaly jen velké skle-
něné plochy vstupu dosanatoria ahlavního
schodiště či bílý keramický obklad parteru
soukromé části.
Původní interiér je dochován nejen naje
-
dinečných snímcích fotografa brněnské
avantgardy Rudolfa Sandala ml., ale díky
dlouholetým kontaktům autora příspěvku
sMUDr.Brigittou Šilhanovou,snachou staveb
-
níka, se dofondů oddělení dějin architektury
podařilo získat několik kusů autentického mo
-
biliáře zproslulého sanatoria.
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
Jan Víšek, Šilhanovo sanatorium, 1929–1935, Brno, dámský pokoj. Muzeum města Brna,
foto: Rudolf Sandalo ml.
Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2026 | 15
LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ
(
)
JAN VÍŠEK AŠILHANOVO SANATORIUM
Zpravodaj Brno-střed