Linie designu v meziválečném Brně

Architekt, urbanista, scénograf a designér Bohumil Tureček (1902—1982) zůstává doposud osobností nedoceněnou, přestože jeho nesporně kvalitní architektonická i interiérová tvorba vedle rodného Kyjovska spoluformovala i podobu Brna.

Zpravodaj městské části Brno-střed | září 2026 | 19

Architekt, urbanista, scénograf adesignér

Bohumil Tureček (1902–1982) zůstává do

-

posud osobností nedoceněnou, přestože

jeho nesporně kvalitní architektonická iin

-

teriérová tvorba vedle rodného Kyjovska

spoluformovala ipodobu Brna coby nejvý

-

znamnějšího centra moderní avantgardní

architektury vČeskoslovensku.

Vletech 1921–1929 studoval naČeské

vysoké škole technické vBrně. Již během

studia praktikoval vateliéru Jiřího Krohy

apůsobil jako asistent profesora Adolfa

Liebschera. Zastudií vytvářel také scéno

-

grafii mnoha představení Městského divadla

vBrně. Kromě architektonické profese se

věnoval iužité grafice, navrhoval publikace,

plakáty výstav, ročenky, pozvánky aj.

Vroce 1927 pracoval podvedením Emila

Králíka naprojektech protehdy vznikající

brněnské výstaviště naBauerově rampě.

Roku 1929 se stal asistentem Jiřího Krohy

načeské technice aorok později byl za

-

městnán vprojekční kancelářiJana Víška.

Začátkem třicátých let realizoval vKyjově

několik velmi kvalitních rodinných domů,

knejlepším patřila noblesní vila Rajmunda

Neumayera zlet 1931–1933 sreprezenta

-

tivně pojatými společenskými prostory, kde

se již naplno projevil jeho cit pro prosto

-

rové řešení avnitřní zařízení. Vinteriéru

se snoubila elegance proporcí itvarová

rozmanitost nábytkových solitérů stypo

-

vou produkcí.

Vletech 1931–1946 působil nabrněnském

stavebním úřadě, kde se dostal také kna

-

vrhování vodohospodářských staveb. Jeho

úsporný, věcný funkcionalistický styl se pro

-

jevil vestavbě centrální hasičské ústředny

(1938–1940) sprůběžnými okny avobjektu

provozní budovy městských vodáren vPisár

-

kách (1937–1939), který charakterizuje strohá

geometrie akvalitní materiálové provedení.

Vestejném roce byla dokončena Turečkova

adaptace populární výletní restaurace Mys

-

livna (1938–1939, demolice 2023), která byla

oblíbeným avyhledávaným místem Brňanů

ipodruhé světové válce, kde se legendár

-

ními staly jazzové koncerty orchestru Gu-

stava Broma naterase. Aprávě pro proslu-

lého dirigenta, kapelníka askladatele, svého

rodinného přítele, navrhl Bohumil Tureček

zajímavou rodinnou vilu, realizovanou vle

-

tech 1963–1965 (později upravovanou).

Vroce 1947 zahájila činnost Turečkova

vlastní projekční kancelář, kterou byl však

nucen vroce 1952 uzavřít. Následně pak

vystřídal řadu zaměstnání, před odchodem

dodůchodu působil jako projektant vbrněn

-

ských Pozemních stavbách.

Již odkonce dvacátých let 20. století se

Bohumil Tureček intenzivně věnoval interié

-

rové tvorbě, včetně designu nábytku. Vzni-

kala tak řada kvalitních návrhů inásledně

realizovaného bytového vybavení – pře

-

devším sedacího aúložného nábytku. Mezi

jeho klienty patřili zejména lékaři, právníci

aumělci, kteří vmnoha případech velmi záhy

rozpoznali anásledně se sami identifikovali

sarchitektovým přístupem apojetím jím na

-

vržené koncepce interiérů ajejich vnitřního

zařízení.

Dnes je vesbírkových fondech oddělení

dějin architektury Muzea města Brna desig

-

nérská tvorba Bohumila Turečka doložena

nejen jeho pozoruhodnými návrhy, ale také

autentickým dokladem vpodobě rohové

celoprosklené vitríny. Ta byla veřejnosti ně

-

kolikráte prezentována vrámci výstavních

projektů spojených se jménem designéra

Jana Vaňka ajeho firmy Standard bytové

společnosti (SBS), která vitrínu podle plá

-

nové dokumentace odTurečka vroce 1930

vyrobila.

Kzcela ojedinělému aunikátnímu byto

-

vému interiéru, který Tureček navrhl vroce

1934, patřilo vybavení obývacího pokoje se

společenským ajídelním sektorem pro zada

-

vatelku zBrna. Exkluzivní mobiliář vsoučin-

nosti sdílčími subdodavateli výrobně zajistila

stolařská firma Werner vKrálově Poli.

Architekt zcela originálně smimořád

-

ným vizuálním efektem využil plnostěnné

skleněné válce u jídelního stolu a pří

-

zedního proskleného bufetu jako nosné

konstrukční prvky nábytku. Dřevěná stolní

deska aboční stěny korpusu bufetu byly

povrchově provedeny včerné barvě dovy

-

sokého lesku, ubufetu navíc sdetailem bílé

linky rámování opět vevysokém lesku. In

-

spirace Turečka byla patrně formována při

„seznámení se“ smobiliářem navrženým

Lilly Reich aLudwigem Miesem van der

Rohe pro proslulou vilu Tugendhat. Tureček

její vybavení znal již prostřednictvím dobo

-

vých tiskovin či zosobní prohlídky domu,

kterou absolvoval vdoprovodu samotné

majitelky Grety Tugendhat, jak vzpomínala

architektova dcera vrozhovorech sauto

-

rem příspěvku. Ten měl možnost si nakonci

devadesátých let dochovaný mobiliář pro

brněnskou klientku zroku 1934 prohléd

-

nout. Smajitelkou bylo dojednáno převzetí

nábytku domuzejního fondu pojejím „od

-

chodu ze světa“. Vlivem okolností, které se

bohužel nedaly ovlivnit, mobiliář nakonec

opustil nejen Brno, ale iČeskou republiku.

Ne vždy se tedy akviziční záměry podařilo

vplném rozsahu zrealizovat.

(Pokračování příště)

Jindřich Chatrný

■

LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ

(



)

BOHUMIL TUREČEK

–

ZAPOMENUTÝ BYTOVÝ DESIGNÉR

Historie

Bohumil Tureček, výletní restaurace Myslivna, 1938–1939 (demolice 2023), Brno, celkový

pohled. Muzeum města Brna, foto: Ateliér Orth and Company