Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Rok Bohuslava Fuchse

Šestý díl seriálu nese název Architekt Fuchs a okouzlení vodou. Lázně a koupaliště totiž zaujímají ve Fuchsově díle velmi důležité místo.

Historie
Lázně akoupaliště zaujímají veFuchsově
díle velmi důležité místo. Zosmi návrhů,
které vznikaly vmeziválečném období,
se mu jich šest podařilo realizovat ařada
z nich dnes představuje evropsky vý
-
znamné stavby moderní architektury.
V letech 1927–1928 to byla obnova aroz-
šíření letních říčních lázní vBrně naVýstavní
ulici (nedochováno) aadaptace městských
lázní vBrně naKopečné ulici. Vroce 1929
soutěžní návrh naměstské lázně akoupali
-
ště vBrně-Zábrdovicích (první cena, realizace
1931–1932), vletech 1933–1934 adaptace
arozšíření městských letních říčních lázní
Polanka vTřebíči, vletech 1935–1937 letní
koupaliště Zelená žaba vTrenčianských
Teplicích (Slovensko) avletech 1936–1937
městské lázně vUherském Hradišti.
Výstavba městských lázní vBrně-Zábrdo
-
vicích byla součástí dlouhodobého lázeň-
ského programu uskutečňovaného poeta-
pách vrámci obecní zdravotní asociální
politiky města Brna. Potřeba veřejných lázní
určených pro denní hygienu obyvatel byla
nesporná, neboť při sčítání lidu vroce 1931,
tedy vroce zahájení výstavby zábrdovických
lázní, bylo veměstě evidováno 63000 bytů,
ale jen 17549 koupelen. Koupelnami tedy
bylo vybaveno pouze 20 procent bytů.
Městské lázně byly vybudovány namístě
starších lázní založených vroce 1882. Na
-
kladě vítězného Fuchsova návrhu vypraco-
valy městské vodárny vespolupráci sarchi-
tektem napodzim 1930 prováděcí projekt.
Stavba byla zahájena 19. května 1931 ado
-
končena 10. června 1932. Finanční náklady
činily 7500000 korun bez ceny pozemku
ovýměře cca 23000 metrů čtverečních
abez úprav okolí. Areál byl koncipován jako
dva samostatné anezávislé letní azimní pro
-
vozy. Dvoupatrový horizontálně řešený ob-
jekt zimních lázní spřiznaným železobetono-
vým skeletem arežným výplňovým zdivem
vychází zestetiky industriálních staveb. Byly
zde soustředěny teplovzdušné aparní lázně,
dva menší bazény svodoléčbou, kóje vano
-
vých lázní asprchy, ale iholičství, kadeřnictví
arestaurace. Vsuterénu bylo technické zá
-
zemí anastřeše sluneční terasa. Rozlehlou
plochu letních lázní (koupaliště) skapacitou
až 4500 návštěvníků rozděluje příčné kří
-
dlo sočistným průchodem naseverní část
splaveckými bazény ajižní vstupní část se
šatnami, hřišti atravnatými plochami.
Záhy podokončení byly lázně publikovány
vdomácím izahraničním odborném tisku.
Texty doplněné skvělými fotografiemi Ateli
-
eru de Sandalo ilustrovaly dokonalou čistotu
architektury, která byla vnímána jako symbol
čistoty těla iducha moderního člověka.
Poprvních čtrnácti dnech provozu otiskly
Lidové noviny vtipné postřehy zkaždoden
-
ního života naletním koupališti. Mimo jiné
glosovaly vysoké ceny anevalnou kvalitu
nabídky vbufetu. Obsáhlý text natéma kou
-
pání vměstských lázních uzavřel jeho autor
konstatováním: „Město musí být skromné,
jde-li oužití živlů. Musí být moudré amusí
být racionální. Atakové jsou nové městské
lázně vBrně. Selektrickým sušidlem plavek
astramvají před branou. Ata tramvaj zasta
-
vuje jen naznamení.
Zazmínku stojí, že 20. června 1934 pro
-
běhly vZábrdovicích mezinárodní plavecké
závody klubu Bar Kochba Brno. Lákadlem
pro diváky byl start rotterdamského Dames
Zwem Clubu, jehož členkou byla tehdejší
nejrychlejší plavkyně světa Willy den Ouden
(1918–1997), stříbrná medailistka zolympij
-
ských her vLos Angeles (1932) apozdější
šampiónka z olympijských her v Berlíně
(1936). Světovou proslulost lázně dnes již
nemají, vprovozu je pouze areál letních
lázní azimní lázně již odosmdesátých let
minulého století chátrají.
Když Fuchs psal vespolečenském časo
-
pise Měsíc pod titulem Lidová stavba, že:
„železobeton, pemzový beton, sklo, železo,
měď, bronz, keramika, guma, pálená hlína,
použité vždy napravém místě, jsou materiály
moderní stavby“, měl nepochybně namysli
také materiály, které mají svou specifickou
strukturu, povrch abarevnost ajsou význam
-
ným atributem moderní architektury. Jedním
ztakových ukázkových příkladů je další typo
-
logicky příbuzná Fuchsova stavba, která je
jen omálo mladší než lázně vZábrdovicích,
asice letní koupaliště vTrenčianských Tep
-
licích. Areál situovaný dolokality bývalého
kamenolomu svyvěrajícím pramenem nazý
-
vaným místními Nazelenej žabe. Stavební
komplex obsahoval výjimečnou řadu pro
-
vozů: očistné lázně pro 500 až 800 osob,
kavárenské terasy pro koupající se, kavárnu
pro nekoupající se, intimní vinárnu, volejba
-
lové avolné hřiště, plochu pro lukostřelbu,
dvojitou kuželnu, alpinum svodopády aryb
-
níčky, dětský ráj sbazénem, hřištěm aspr-
chami. Architektura svýraznou plastickou
složkou narušující přísně vedené linie vyni
-
kala materiálovou abarevnou pestrostí, kdy
se vedle klasické bílé výrazně uplatňovala
především červená, žlutá amodrá. Vkon
-
trastu se strohou konstrukční architekturou
zábrdovických lázní byl zde jasný Fuchsův
obrat korganickému přístupu vduchu díla
Alvara Aalta nebo Hanse Scharouna. Nezna
-
menalo to však, že přísně „vědecký“ funkcio-
nalismus byl prost výraznější barevnosti. Ba-
revnost často naznačovala rovněž provozní
afunkční řešení.
Fuchsovo dílo vTrenčianských Teplicích
bylo rovněž oceňováno vdomácích iza
-
hraničních periodikách. Již během výstavby
bylo letní koupaliště navštíveno prezidentem
Edvardem Benešem.
Vsoučasnosti je areál porozsáhlé ob
-
nově, kdy autoři využili řadu poznatků ze
stavebněhistorického průzkumu apřiblížili
se původní Fuchsově barevné koncepci, ale
souběžně ubrali památce zjejí autenticity
materiálové apovrchové (mimo jiné zatep
-
lení hlavní budovy zdůvodu celoročního
provozu).
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
Městské lázně akoupaliště poroce 1932, Zábrdovice, foto: Rudolf Sandalo, Muzeum města Brna
Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2025 | 15
ROK BOHUSLAVA FUCHSE
(
6
)
ARCHITEKT FUCHS AOKOUZLENÍ VODOU
Zpravodaj Brno-střed