Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 10

10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2025
Informujeme
Brněnské pracoviště Botanického ústavu
AV ČR sídlí naLidické ulici vedle hotelu
Passage. Vede jej Ing.Eliška Maršálková,
Ph.D. Má tři oddělení: vegetační ekologie,
experimentální fykologie aekotoxikolo
-
gie, paleoekologie. Populárněji řečeno,
dlouhodobě se věnuje výzkumu vege
-
tace, ekologie, evoluce rostlin imikroor-
ganismů.
Významnou součástí této práce je studium
cyanobakterií. Mimo odbornou literaturu se
dodnes hojně používá jejich starší název si
-
nice. Přemnožení sinic má namnoha místech
vliv, někdy izásadní, nakvalitu vodních ekosys
-
témů, což má přímý dopad nastav povrcho-
vých vod, samozřejmě nejen unás vČeské
republice, ale potažmo nacelé planetě.
Brněnský tým se zaměřuje nabiodiverzitu
aekologii sinic, jejich toxické druhy aschop
-
nost adaptace naměnící se podmínky pro-
středí. Důraz je kladen napochopení toho,
jak eutrofizace aklimatická změna ovlivňují
výskyt aintenzitu sinicových vodních květů,
které negativně ovlivňují jak ekosystémy, tak
kvalitu vody pro úpravu navodu pitnou. Eut
-
rofizací se rozumí obohacování povrchových
vod oživiny, především dusík azejména fosfor.
Veřejnost zBrna aokolí si jistě vposled
-
ních 20 letech povšimla řady aktivit napře-
hradě, které měly vletní sezóně důkladně
omezit výskyt sinic vevodě. Přemnožené
sinice nemají jen estetický dopad, ale toxiny,
které vylučují, jsou nebezpečné vodním rost
-
linám, živočichům asamozřejmě ikoupají-
cím se lidem. Jak uvedla vtisku Ing.Eliška
Maršálková, Ph.D., zoddělení experimentální
fykologie aekotoxikologie, působení těchto
toxinů se může projevit vlepším případě
alergií, vhorším záněty očí aspojivek, žalu
-
dečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností,
oslabením imunity, při dlouhodobějším kon
-
taktu až poruchou funkce jater či potratem
u těhotných. Vyšší riziko je samozřejmě
umalých dětí, které jsou citlivější amají nižší
tělesnou hmotnost.
Výzkum přispěl mimo jiné kidentifikaci klí
-
čových faktorů podporujících masivní rozvoj
toxických kmenů jako například rodu Micro
-
cystis, které jsou častými původci letních
zakalení vodních nádrží. Nadruhé straně
musíme sinicím přiznat, že bez nich by Země
neměla atmosféru svysokým obsahem kys
-
líku, nakteré jsme naprosto závislí.
Brněnské pracoviště má zasebou řadu
významných výsledků. Voblasti ekologie
aevoluce rostlin byly vposledních letech
publikovány práce týkající se genetiky adi
-
verzity středoevropských stepních spole-
čenstev, včetně důkladného zmapování
invazních druhů ajejich dopadu napůvodní
flóru. Vědečtí pracovníci také zkoumali re
-
akce rostlin nasucho ateplotní stres, což
má praktický význam vporozumění možností
adaptace krajiny naklimatické změny.
Významný posun zaznamenaly isondy
dovegetační historie. Pomocí analýz pylo
-
vých záznamů asedimentů byly rekonstru-
ovány proměny krajiny vdobě holocénu,
to jest vposledních zhruba 12000 letech,
vposlední době poledové, vníž nyní žijeme.
Vtomto období se postupně rozvinulo ze
-
mědělství atedy ivliv člověka napřiroze-
nou vegetaci. Získané poznatky pomáhají
při ochraně přírodního dědictví, při plánování
krajinných úprav arevitalizací, amají hodnotu
také pro řadu zemědělských oborů.
Brněnské pracoviště Botanického ústavu
AVČR – Oddělení ekotoxikologie spolupra
-
cuje také sbrněnskými univerzitami aztéto
spolupráce vznikl například mezinárodní
patent CaviPlazma – technologie naodstra
-
nění antibiotik, psychofarmak, hormonální
antikoncepce, cytostatik nebo biotoxinů
apesticidů zodpadních apovrchových vod.
Jde okrásný příklad, kdy se špičková věda
dostane dopraxe aje schopna řešit celo
-
světové problémy. Spoluautorem patentu
zaBotanický ústav je prof.Ing.Blahoslav
Maršálek, CSc. Tato technologie dostala již
několik ocenění, například zanejužitečnější
projekt Technologické agentury ČR zarok
2024.
Brněnské pracoviště Botanického ústavu
AV ČR reprezentuje špičkovou vědu spře
-
sahem dopraktického využití – odsledování
kvality vody aprevence sinicových květů,
technologie čištění vody přes pochopení
dlouhodobých změn vegetace až popod
-
poru ochrany přírody aadaptace naklima-
tickou krizi.
Miroslav Sedláček
■
VĚDA VCENTRU:
BOTANICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR
PORADNA ZDRAVÉHO
ŽIVOTNÍHO STYLU
Pohyb hraje zásadní roli vprevenci
civilizačních nemocí, tedy ionkologic
-
kých onemocnění. Výzkumy ukazují,
že pravidelná fyzická aktivita může
výrazně snížit riziko vzniku několika
typů rakoviny, ato zvíce důvodů.
Pravidelná pohybová aktivita pomáhá
s regulací tělesné hmotnosti, zvyšuje
energetický výdej apodporuje metaboli
-
smus. Nadváha aobezita jsou významné
rizikové faktory pro různé typy rakoviny
(například prsu, tlustého střeva, dělohy
či ledvin). Pohyb nám pomáhá udržovat
zdravou hmotnost, což snižuje riziko chro
-
nických zánětů ahormonální nerovno-
váhy. Adekvátní fyzická aktivita ovlivňuje
hladiny hormonů, jako je estrogen ainzu
-
lin, které mohou ovlivnit rozvoj některých
typů rakoviny, zejména prsu adělohy. Zvy
-
šuje citlivost buněk nainzulin atím zabra-
ňuje vzniku cukrovky 2. typu. Pravidelným
pohybem si podporujeme imunitní sys
-
tém. Aktivní životní styl posiluje imunitu,
což zlepšuje schopnost těla rozpoznat
azničit abnormální buňky aposiluje imu
-
nitní odpověď. Vneposlední řadě snižuje
hladinu chronických zánětlivých markerů
vtěle, které jsou podkladem mnoha civi
-
lizačních nemocí včetně rakoviny.
Aco například trávicí systém? Pravi-
delná aktivita podporuje činnost střev,
což snižuje kontakt střevní sliznice spo
-
tenciálně karcinogenními látkami. To je
důležité hlavně urakoviny tlustého střeva.
Pravidelný pohyb má vliv nejen nafy
-
zickou schránku našeho těla, ale ipsy-
chiku. Pravidelné cvičení nebo pohyb
pomáhá v prevenci duševních one
-
mocnění. Zlepšuje náladu, snižuje stres
asymptomy deprese aúzkosti. Zvyšuje
kvalitu spánku akognitivní funkce.
Ajaké je tedy doporučení pro pre
-
venci? Každý den se hýbejte acvičte.
Ikrátká aktivita, například chůze poscho
-
dech, má smysl. Denně ujděte minimálně
8500 kroků nebo dosvého programu
zařaďte minimálně 150 minut středně in
-
tenzivní nebo 75 minut intenzivní aktivity
týdně. Může to být třeba svižná chůze,
jízda nakole či plavání. Dvakrát týdně pak
zařaďte silový trénink pro svaly akosti.
Důležitá je pravidelnost adlouhodobost,
nikoli výkon.
Ing.Iva Hrnčiříková, Ph.D.
vedoucí Úseku
preventivního poradenství MOÚ
■
Zpravodaj Brno-střed