Jiří Sikora: Nestačíte svým vrstevníkům? Nechte si zkontrolovat srdce

MUDr. Jiří Sikora pracuje v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie na Pekařské ulici. Je jedním z lékařů, kteří dokáží vyřešit zúžení srdeční chlopně šetrnou metodou nazvanou TAVI.

Rozhovor

MUDr.Jiří Sikora se narodil vroce 1975

vOstravě, kde vyrůstal. Pomaturitě

zamířil nastudia nalékařskou fakultu

doBrna. Popromoci vroce 1999 pra

-

coval nainterním oddělení vKrnově

avNěmecku, aby se vroce 2006 vrátil

zpět doBrna naKardiologickou kliniku

Fakultní nemocnice usvaté Anny. Zde

se začal věnovat akutní kardiologii aka

-

tetrizačním intervencím nasrdci. Pode-

seti letech se rozhodl změnit působiště

anastoupil doCentra kardiovaskulární

atransplantační chirurgie. Zde vede

pracoviště intervenční kardiologie,

které se dominantně věnuje diagnostice

ahlavně terapii strukturálních, tedy pře

-

vážně chlopenních, vad katetrizačními

metodami. Dalším polem působnosti

tohoto pracoviště je intervenční léčba

onemocnění aorty. Je propagátorem vy

-

užití moderních technologií vkardiologii

– dokonalého předoperačního pláno

-

vání svyužitím pokroků vzobrazovacích

metodách ahybridní navigace během

intervencí kezvýšení bezpečnosti vý

-

konů aomezení dávky rentgenového

záření pro pacienta. Jeho snahou je mi

-

nimalizovat invazivitu procedur azkrátit

rekonvalescenci pacientů. Zaskuteč

-

nou výzvu považuje péči opacienty

skomplexními srdečními vadami, kde

je nezbytná spolupráce skardiochirurgy

atransplantology kdůkladnému naplá

-

nování často opakovaných zákroků

aoperací. Kromě toho se ještě načás

-

tečný úvazek věnuje pacientům vesvé

ambulanci vČerných Polích. Vosobní

rovině pak zanejvětší výzvu považuje

to, jak skloubit časově náročnou profesi

srodinným životem.

Kardiolog Jiří Sikora pracuje vCentru kar

-

diovaskulární atransplantační chirurgie

naPekařské ulici. Je jedním zlékařů, kteří

dokáží zúžení srdeční chlopně vyřešit še

-

trnou metodou nazvanou TAVI.

Jak časté je onemocnění srdce?

VČeské republice jsou kardiovaskulární

choroby nejčastější příčinou úmrtí, mají

nasvědomí téměř polovinu znich. Vpo

-

rovnání sdalšími evropskými zeměmi jsme

natom dost špatně, pohybujeme se naspod

-

ních příčkách žebříčků.

Čím to je?

Vliv má určitě náš způsob života. Špatné

stravovací návyky anedostatek pohybu stojí

zavelkým podílem obézních lidí vpopulaci.

Vesrovnání se západní Evropou unás máme

vyšší podíl kuřáků abohužel stále patříme

kestátům snejvyšší konzumací alkoholu.

Zato ovoce azeleninu jíme nejméně často

ze všech států Evropské unie.

Odkterých zemí bychom se

mohli učit?

VEvropě jsou premianty středozemní ná-

rody, vekterých je úmrtnost nakardiovas-

kulární choroby podstatně nižší, okolo 25 až

30 procent. Díky hodnotnější stravě je unich

mnohem méně obézních lidí, nejméně jich

statistiky udávají vItálii.

Kterým onemocněním srdce

bychom zlepšením životního

stylu mohli předejít?

Zcela jistě bychom mohli snížit riziko is-

chemické choroby srdeční, tedy zužování

srdečních tepen, které je unás nejčastější

příčinou úmrtí vdůsledku srdečních onemoc

-

nění. Nadruhém místě jsou arytmie atěm

také zdravým životním stylem pomůžeme.

Uonemocnění srdečních chlopní je to slo

-

žitější: chlopně vsrdci pracují jako ventily,

které se otvírají azavírají při každém stahu.

Těch musí srdce zaživot vykonat přibližně

dvě apůl miliardy. Jak aortální, tak mitrální

chlopeň je extrémně tlakově namáhána

aopotřebovává se. Pokud si ale zdravým

životním stylem nebo správnou léčbou hy

-

pertenze udržíme normální hodnoty krev-

ního tlaku, alespoň částečně omezíme toto

extrémní zatížení chlopní. Přes to všechno

ale vpopulaci začíná přibližně odpětašede

-

sáti let věku výrazně narůstat podíl degene-

rativních chlopenních vad. Pokud se zúžení

chlopně objeví vmladším věku, bývá jeho

příčinou vrozená vada.

Jaké jsou první příznaky zúžené

srdeční chlopně?

Nejčastěji se onemocnění projeví za-

dýcháním se nebo sníženou fyzickou vý-

konností. Pacientům říkávám, že by měli

zpozornět, když přestanou stačit svým vrs

-

tevníkům při společné procházce. Pokud po-

tížím nevěnují pozornost, chlopeň se dále

zužuje, což pak vede kbolestem nahrudníku

nebo kobčasným ztrátám vědomí, zejména

při větší zátěži. Stává se, že starší lidé přiklá

-

dají svoje obtíže třeba onemocněním kloubů

apohybového aparátu, kterými již také často

trpí. Nenapadne je, že by zazadýcháním

mohly stát potíže se srdcem. Nato je upo

-

zorní třeba až předoperační vyšetření před

náhradou kloubů. Pokud ale lidé pravidelně

chodí napreventivní prohlídky, upozorní je

navznikající potíže se srdcem jejich prak

-

tický lékař.

Co následuje potom?

Pokud praktik odhalí nově vzniklý šelest

nasrdci, pošle pacienta kekardiologovi,

který udělá vyšetření včetně ultrazvuku

srdce. Nazákladě výsledků pak doporučí

další postup. Může ho odeslat knám dokar

-

diocentra kdalšímu řešení vady, anebo po-

kud chlopenní vada ještě není tak kritická,

tak jej vpravidelných intervalech sledovat.

Pokud je již třeba operace, jaké

má pacient možnosti?

Pokud je pacient vmladším věku anemá

žádné další rizikové faktory, tak upřednostňu

-

jeme klasickou operaci vcelkové anestezii,

při které je stará chlopeň vyjmuta amísto ní

je našita nová. Pokud je riziko operace vyšší,

upřednostníme méně invazivní metodu na

-

zývanou TAVI. Ta dovoluje zákrok provést

zaplného vědomí, jen při místním znecitlivění.

Kolik operací metodou TAVI se

ročně dělá?

VČeské republice bylo vloňském roce

provedeno dva tisíce takových zákroků,

ztoho vBrně téměř tři sta. Unás vCentru

kardiovaskulární atransplantační chirurgie

jsme jich zvládli 220, ty ostatní provedli ko

-

JIŘÍ SIKORA:

NESTAČÍTE SVÝM VRSTEVNÍKŮM?

NECHTE SI ZKONTROLOVAT SRDCE

Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2025 | 13