Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 28

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2026
Kultura
Soubor Janáčkovy opery Národního di-
vadla Brno jako první premiéru vroce
2026 uvádí Smetanovu Čertovu stěnu,
která bude kvidění vJanáčkově divadle
od6. února.
Kdo by netoužil popravé lásce? Ani stár
-
noucí pan Vok zRožmberka není výjimkou
– jenže najít ji se mu dosud nepodařilo. Po
-
slední dokončená opera Bedřicha Smetany
vychází zromantického textu inspirovaného
pověstí ostěně zkamenů postavené ďáblem
nařece uvyšebrodského kláštera. Rytíř Jarek
má srdce plné lásky kekrásné Katušce. Přesto
se jí nemůže zaslíbit, dokud nenajde nevěstu
ipro svého pána. Dovšeho se navíc zamo
-
tává poustevník Beneš, který tak touží potom,
aby pan Vok odkázal svůj majetek církvi, že
podlehne ipokušení samotného Raracha...
protože idobré úmysly nás někdy postaví
před těžkou volbu mezi dobrem azlem.
Hudebně Bedřich Smetana v Čertově
stěněpředběhl svou dobu, apřestože opera
měla premiéru vroce 1882, svým stylem
jednoznačně směřuje do20. století. Libreto
Elišky Krásnohorské, dokterého Smetana vý
-
razně zasahoval, se pohybuje mezi realitou
afantazií aje inscenační výzvou. Té se chopili
šéfdirigent Robert Kružík arežisér Jiří Heř
-
man, který svou koncepci upřesňuje: „Čer-
tova stěna je očertících amyšlenkách, co
máme vsobě. Postava Raracha ztělesňuje
právě jakési našeptávání našeho druhého
já. Souboje snašimi vnitřními čerty můžou
být opravdu velmi vtipné azábavné avěřím,
že otom bude inaše inscenace.“ Autorem
scénografie je Dragan Stojčevski, který při
tvorbě scény vycházel zprostředí kláštera
veVyšším Brodě, kam se vydali společně
sJiřím Heřmanem hledat inspiraci. Diváky tak
čeká nádherná scéna, kterou tvoří hlavní loď
kostela akterá se bude různě proměňovat
aodkrývat spoustu překvapení.
Vhlavních rolích se představí sólisté: Jiří
Brückler, Roman Hoza, Peter Berger, Daniel
Matoušek, Kateřina Kněžíková, Romana Kru
-
žíková, Doubravka Novotná, Lenka Máčiková
adalší. Důležitou součástí inscenace je také
sbor pod vedením sbormistra Martina Buchty
atanečníci vchoreografii Marka Svobodníka.
Adéla Biravská
■
Foto: Marek Olbrzymek
PREMIÉROVÁ ČERTOVA STĚNA
Aranžovací zkouška představení
Někdejší nouzová kolonie adnes uni-
kátní brněnská čtvrť Kamenná kolonie,
známá také jako Kamenka, slaví stovku.
Brněnské nakladatelství Druhé město
ktomuto kulatému výročí vydalo ob
-
sáhlou, bohatě obrazově vypravenou
publikaci Republika Kamenka ohistorii,
architektuře aživotě obyvatel tohoto
výjimečného místa, které nemá obdobu
nikde vrepublice.
Kamenná kolonie je unikátním svědec-
tvím opůvodní dělnické zástavbě, která
vznikala odpočátku dvacátých let 20. sto
-
letí naokraji dnešního Starého Brna. Tato
malebná čtvrť na svazích Červeného
kopce, sevřená mezi řeku Svratku abývalý
pískovcový lom, byla původně nouzovým
bydlením pro dělnické rodiny anejchudší
obyvatele města.
První skromné domky tu začaly vznikat už
vroce 1925, často svépomocí azlevných,
snadno dostupných materiálů. Zanormali
-
zace si zde mladí umělci našli svůj klidný
kout, kde se dalo žít tak nezávisle, jak si
jen bylo možné představit, aumožnili tak
Kamence přežít. Přestože se osada potý
-
kala sproblémy, jako byla chybějící kana-
lizace aomezený přístup kvodě, dodnes
si zachovala svůj osobitý ráz ajedinečnou
atmosféru.
Publikace čtenářům tento brněnský fe
-
nomén nejprve představí vširším dějinném
kontextu apak již následuje vzrušující pří
-
běh této nezaměnitelné lokality ajejích
obyvatel, oddoby vzniku přes éru váleč
-
ného strádání nebo padesátých let, která
paradoxně právě pro Kamenku znamenala
dobré časy. Čtenáři se dozví, jak se této
lokality dotkla okupace vroce 1968, proč
chtěli komunisté vsedmdesátých letech
Kamenku zbourat, co se zde dělo vrevoluč
-
ních časech roku 1989 nebo jak divoká byla
zdejší léta devadesátá. Vknize se potkáte
svýznamnými uměleckými osobnostmi,
které vKamence žily nebo jí alespoň pro
-
šly, ismístními podivíny.
Jedinečnou knihu ohistorii místa, vníž se
prolínají velké dějiny smalými příběhy lidí,
připravili spisovatel Martin Reiner vespo
-
lupráci sarchitektem Radimem Horákem
adalšími příznivci legendární Kamenky.
Autoři vycházeli například zezachovaných
výpovědí svědků, kteří tuto čtvrť vroce 1925
zakládali, spoválečnými dějinami je sezná
-
mili dosud žijící pamětníci.
Kamenná kolonie bývala vždycky tak
trochu stát vestátě ajejí hrdý neodvislý
génius loci zde sídlí dodnes. Přesvědčte
se otom vknize plné dobových fotografií
aunikátních svědectví lidí, kteří psali zdejší
dějiny.
Jan Pražan
■
REPUBLIKA KAMENKA
Zpravodaj Brno-střed